University of Pardubice Faculty of Chemical Technology

University

Employees
|
Students
Česky

Publication detail

Nové možnosti biodegradace mykotoxinů půdními mikroorganismy

Authors: Běláková Sylvie | Pernica Marek | Martiník Jan | Černá Simona | Paulíček Vít | Montalbano Michaela | Moťková Petra | Brožková Iveta

Year: 2024

Type of publication: ostatní - přednáška nebo poster

Page from-to: nestránkováno

Titles:

Language	Name	Abstract	Keywords
cze	Nové možnosti biodegradace mykotoxinů půdními mikroorganismy	České sladovnictví a pivovarnictví má mnohasetletou historii a tradice výroby sladu a piva se dědí z generace na generaci. Sladovnictví a pivovarnictví má tedy významné místo v národní agrární produkci. Biologická ochrana ječmene a následně sladu je důležitá i proti plísním a mykotoxinům, které jsou plísněmi produkovány. Degradace nebo biotransformace mykotoxinů pomocí mikroorganismů na méně toxické produkty je slibnou alternativou v porovnání s chemickými nebo fyzikálními metodami dekontaminace potravin a krmiv. Využití některých fyzikálních nebo chemických procesů k transformaci mykotoxinů na netoxické produkty (tepelné ošetření, degradace extruzí, radiace, oxidace, redukce, amoniace, alkalizace, deaminace) je limitováno vysokými náklady, ztrátou nutriční kvality potravin, nízkou efektivitou a specifičností a také rezervovaností spotřebitelů vůči chemickým metodám. Práce je založena na principu využití biologické transformace, která je definována jako degradace nebo enzymatická transformace mykotoxinů (celými mikroorganismy nebo enzymy) na méně toxické složky. Izolované mikroorganismy mohou být aplikovány v procesu sladování ječmene za účelem zlepšení jeho kvality z hlediska snížení koncentrace trichothecenových mykotoxinů v zrnu a stupně kontaminace plísněmi rodu Fusarium. Výsledkem výzkumu bude nová strategie ochrany ječmene během sladování. Cílem této práce byla nejprve in vitro kvantifikace účinnosti biodegradace deoxynivalenolu mikroorganismy přítomnými v různých hloubkách orné půdy, v různých živných médiích. Biodegradace byla sledována u vzorků orné půdy z okolí Kroměříže a Domanínku. Z okolí Kroměříže a Domanínku byly získány vzorky orné půdy, každý z jiného pole, přičemž každý z těchto vzorků byl rozdělen na 5 podkategorií podle hloubky odběru (0–10 cm; 11–20 cm; 21–30 cm; 31–40 cm; 41–50 cm). Pro každou hloubku odběru každého vzorku byly připraveny suspenze do fyziologického roztoku (5 g zeminy do 20 ml fyziologického roztoku), které byly pipetovány d	biodegradace; mykotoxiny; mikroorganismy; ječmen