Login for students

Login for employees

Publication detail

Hodnocení změn funkčního stavu lidských proximálních tubulárních buněk
Year: 2019
Type of publication: ostatní - článek ve sborníku
Name of source: Bioimplantologie 2019
Publisher name: MSD, spol. s r.o.
Place: Brno
Page from-to: nestránkováno
Titles:
Language Name Abstract Keywords
cze Hodnocení změn funkčního stavu lidských proximálních tubulárních buněk Buněčné in vitro modely mají své uplatnění ve screeningovém testování cytotoxicity různých chemických či biologických látek, a stejně tak i nanomateriálů, které mají v poslední době obrovský potenciál pro široké využití. Primárním cílovým orgánem negativního působení nanomateriálů z vnějšího prostředí jsou plíce, avšak jejich působení může být i neuro-, hepato- či nefrotoxické. Při práci s buněčnými liniemi je pro jejich validní využití třeba dodržovat doporučené kultivační postupy a sledovat genotypový či fenotypový posun a také morfologické změny, jejichž pravděpodobnost výskytu roste se stářím kultivované buněčné linie. Morfologické změny mohou být doprovázeny i změnami buněčných vlastností včetně změn citlivosti na toxické působení testovaných látek. Jedním z velmi důležitých faktorů vypovídajícím o délce kultivace buněčné linie je číslo pasáže. Jen velmi málo studií se zabývá možností změny charakteristických vlastností buněk v průběhu jejich pasážování. Studie, které se na tuto problematiku zaměřily, však přinášejí důkazy o tom, že jak u multipotentních buněčných kultur, tak u transformovaných buněčných modelů a nádorových buněčných linií může docházet k významným změnám biologických charakteristik, což může negativně ovlivnit reprodukovatelnost výsledků experimentů prováděných in vitro. Pro sledování nefrotoxického působení látek je běžně využívána imortalizovaná ledvinná proximální tubulární buněčná linie HK-2 lidského původu. V současné době však nejsou dostupné žádné studie, které by se zabývaly změnou charakteristických vlastností spojených s rostoucím číslem pasáže u imortalizovaných lidských ledvinných proximálních tubulárních buněk. Proto byla u HK-2 buněk v rámci dlouhodobé kultivace v přítomnosti vybraných toxinů studována v závislosti na číslu pasáže jejich funkční stabilita, a to pomocí sledování generační doby, morfologických změn a prostřednictvím měření intracelulární dehydrogenázové aktivity. Poděkování: Práce byla podpořena v rámci projektu OP HK-2 buňky; nanomateriály; dehydrogenázová aktivita; kultivace in vitro

Departments

Other Parts

Map

en.mapy.cz

Services

Popular Links

© 2023 University of Pardubice, Studentská 95, 532 10 Pardubice 2
Phone: +420 466 036 111, 466 036 112, 466 036 113
Webmaster, RSS
Data box ID: f5vj9hu
Accessibility Statement
CC BY-NC-ND 4.0Creative CommonsAttributionNonCommercialNoDerivatives