Dva členové lipidomické skupiny Michala Holčapka z Katedry analytické chemie Fakulty chemicko-technologické jsou spoluautory další práce v prestižním vědeckém časopise Nature Metabolism. Tentokrát se jedná o společnou aktivitu Mezinárodní lipidomické společnosti, jejíž cílem je navržení jednotného způsobu publikování lipidomických dat.

„V současné době dochází k velkému nárůstu publikaci zabývajících se analýzou lipidů. Bohužel dosud neexistovala jasná pravidla, jakým způsobem prezentovat výsledky lipidomických analýz. Cílem naší práce bylo nalezení konsensu světové lipidomické komunity pro ujednocení sdílení lipidomických dat, což usnadní přenositelnost závěrů mezi různými pracovišti,“ uvedl prof. Michal Holčapek z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice.

Online platforma, která by byla přístupná všem zájemcům, by měla poskytnout všechny klíčové detaily o analýze lipidů jako je například typ použitého přístroje nebo popis analýzy, včetně skladování nebo způsobu zpracování vzorku. Celou publikaci najdete zde - Introducing the Lipidomics Minimal Reporting Checklist | Nature Metabolism

Lipidy jsou přírodní látky živočišného i rostlinného původu a patří mezi ně tuky, oleje, vosky i některé vitamíny a hormony. Jednou z funkcí lipidů je ukládání energie, signalizace a působí jako strukturální složky buněčných membrán. Mají uplatnění v kosmetickém a potravinářském průmyslu i v nanotechnologiích.

Skupina prof. Holčapka se na Katedře analytické chemie zabývá analýzou lipidů víc jak dvacet let. Letos za to v USA získal jako první Čech prestižní cenu Herberta J. Duttona. Tato publikace je již třetí prací této skupiny publikované v Nature časopisech během jednoho roku. První byl komentář popisující problémy v reportování lipidomických dat z jiné publikace. Druhá práce byla metoda pro detekci rakoviny slinivky z kapky krve založená na analýze krevních lipidů. Na metodu získala univerzita evropský patent a v současnosti směřuje díky založené spin-off firmě ke klinickému testování v praxi.

V pátek 2. září 2022 se uskuteční v Aule Arnošta z Pardubic Univerzity Pardubice slavnostní předání diplomů novým bakalářům. Slavnostní obřad bude proveden obvyklým způsobem a proběhne podle rozdělení (viz příloha).

Žádáme posluchače, aby se dostavili  nejméně 1 hodinu  před zahájením (fotografování – nácvik programu).

Přímo v univerzitní aule je možné zakoupit květiny.

Fakulta chemicko-technologická Univerzity Pardubice vypisuje dodatečné přijímací řízení do prvního ročníku doktorského studia v akademickém roce 2022/2023 v těchto čtyřletých studijních programech:

• Analytická chemie
• Anorganická chemie
• Anorganická technologie
• Biochemie
• Ekonomika a management podniků s procesními výrobami
• Fyzikální chemie
• Chemické a procesní inženýrství
  - specializace Chemické inženýrství
  - specializace Environmentální inženýrství
• Chemie a technologie anorganických materiálů
• Inženýrství energetických materiálů
• Organická chemie
• Organická technologie
• Chemie a technologie materiálů
  obor Povrchové inženýrství

Přihlášky se přijímají do 2. září 2022.

Šestý ročník „Sportovního parku“ v Pardubicích má již dlouholetou tradici v rámci akcí pro celou rodinu. Jinak tomu nebylo ani letos, kdy druhý srpnový týden park Na Špici doslova „ožil“ sportovními a jinými aktivitami.

Na jednotlivých stanovištích, stabilních i variabilních, na vodní ploše i na souši se představilo bezmála 70 sportovních klubů z Pardubicka a okolí. „Sportovní park“ patří do rodiny pardubických „tahounů“ a posiluje řady oblíbených a unikátních akcí s nadregionálním přesahem, které patří mezi tzv. „rodinné stříbro“ města perníku. Díky hrací kartě mohli malí i ti větší sbírat záznamy o zdolání jednotlivých disciplín. Za absolvování 12 sportovních disciplín obdrželi diplom se jménem a za zvládnutí 16 disciplín dokonce i medaili! Karta nebyla časově omezena, návštěvníci mohli přijít kdykoliv od soboty 6. srpna až do neděle 14. srpna po celý den od 9 do 18 hodin. Sportovní park byl také obohacen o řadu kulturních a dalších zajímavých zážitků jako např. běh suchou nohou po plovoucím mostu přes Labe nebo Gladiator Race.

Jedním z již tradičních lákadel, u kterých si mohli malí i velcí návštěvníci potrénovat i „šedé mozkové buňky“, byl i Science Point, který jako každoročně zajišťovala Univerzita Pardubice. V průběhu týdne se mohli návštěvníci seznamovat s atraktivními barevnými chemickými pokusy, poznat fyzikální jevy zblízka, vyzkoušet si rébusy z ekonomie a dopravy nebo si procvičit jazykové hlavolamy. Fakulta chemicko–technologická Univerzity Pardubice se svým pětičlenným týmem nabízela zajímavé chemické pokusy, které si mohly děti vyzkoušet přímo pod širým nebem. Výhodou bylo příznivé počasí. Radost z poznání a proměny chemických reagencií a samozřejmě vznik sloučenin s nečekanou barevnou proměnou byly odměnou za čekání v řadě. Oblíbená „sloní zubní pasta“ doslova chrlila kvanta hmoty, která dokázala oživit doutnající dřívko, protože jako vedlejší produkt se uvolňoval kyslík. Dále si mohli prohlédnout pod mikroskopem chromozómy nebo svět mikrobů.

Letos park navštívilo tisíce návštěvníků, především rodiny s dětmi. Hlavním cílem celé akce bylo strávit společně krásné srpnové dny a prohloubit v dětech zájem o sport, ale i populárně – naučným způsobem přiblížit vědu a samozřejmě prožít radost z poznání a překonávání vlastních limitů.

FotoGalerie: Šestý ročník Sportovního parku Na Špici

Univerzita Pardubice nabízí veřejnosti aktivity ve znamení vědy a pohybu i během prázdnin. Druhý srpnový týden jsme s naším Science Point UPCE byli součástí Sportovního parku Pardubice.

Populárně-naučné a zážitkové stanoviště Science Point UPCE už posedmé ukázalo vědu zábavnou formou. Na stanovišti číslo 14 mezi 9. a 18. hodinou malí i velcí návštěvníci zjistili, jak se dá propojit výuka jazyka, chemie, ekonomie, dopravní bezpečnost a péče o zdraví se sportem. 

Prohlédněte si, co jsme za celý týden na našem stanovišti zažili. 

Během hodiny dokáže vyrobit stovky metrů chytrých senzorů, které zabraňují plýtvání, zachraňují baterie nebo pomáhají zemědělcům. Chemik Tomáš Syrový z Fakulty chemicko-technologické začínal s potravinami a léčivy. Dnes tiskne senzory budoucnosti.

Na jedné z vašich přednášek jste hned v úvodu nechal kolovat plenu. Proč?

Publikum je potřeba na začátku odemknout. Snažím se tak navodit dobrou atmosféru a zároveň navázat na téma, protože to není ledajaká plena. Ukrývá se v ní senzor, který pomáhá odhadnout správný čas její výměny.

Kolem senzorů se točí celý váš výzkum. Používají se například i v regálech v obchodech. Co takové senzory říkají?

Jedna nápojová firma jimi sleduje pohyb zboží ve stojanech a v lednicích. Díky našim senzorům má informace o tom, jak jsou regály zaplněné, co je potřeba doplnit, v jakou dobu nejčastěji zákazníci nápoje nakupují nebo jak na zákazníky působí různé reklamní akce, počasí a podobně.

To zní skoro jako Velký bratr.

Z jednoho pohledu je to možná takový Velký bratr, ale podle mě to v budoucnu bude sloužit i zákazníkům. Často se stává, že muž dostane od manželky nákupní seznam, ale když přijede do obchodu, tu nejdůležitější věc tam nemají, takže musí jet jinam. Tyto regálové senzory by v budoucnu měly zákazníky informovat o tom, kde zboží mají a v jakém množství. Až mi tedy manželka příště napíše seznam, aplikace mi vybere nejbližší obchod, který má všechno požadované zboží, a protáhne mě také prodejnou co nejefektivněji, protože mi ukáže, kde přesně zboží najdu. Moje představa je, že přes aplikaci budu moci nákup i zaplatit, takže navíc ušetřím čas u pokladny.

Není to v rozporu se strategií obchodů, které chtějí, abychom se v nich zdrželi co nejdéle?

Je pravda, že supermarkety chtějí, abychom prošli co nejvíce uličkami a cestou posbírali co nejvíce zboží. Věřím ale, že v budoucnu se přidanou hodnotou obchodů stane, aby šetřily náš čas. Nenakoupíme třeba nejlevněji, ale projdeme obchodem co nejsnáze a nejrychleji. Senzory detekce zboží v regálech a na paletách jsou budoucností nejen nakupování, ale i zásobování. Umožní totiž efektivně zásobovat prodejny, které nebudou muset mít tak velké sklady, bude to systém just-in-time.

Takže se budeme moci s takovými senzory setkat i v každodenním životě.

Jasně. Senzory nás budou provázet. Směřují k tomu, že zjednoduší člověku život a budou chránit i jeho zdraví. O to se snažíme s takzvanými potravinářskými senzory, které mají detekovat stav potravin a sdělit nám, zda je jídlo ještě v pořádku, nebo jestli v něm už probíhají nějaké nežádoucí procesy. Některé domácnosti se neobtěžují po datu expirace výrobek zanalyzovat, otestovat čichem a podobně, zkrátka ho automaticky vyhodí. Takže se často vyhazují potraviny, které jsou ještě v pořádku. Když v nich bude jednoduchá senzorika, která řekne, že to kuřecí maso je i po době expirace stále v pořádku, neboť v něm není určitá koncentrace biogenních aminů nebo thiolů, může se zvýšit využitelnost potravin a nebudeme tolik plýtvat.

Budou výrobci ochotní investovat vyšší obnos peněz do výroby chytrých obalů?

Zatím zájem z jejich strany není tak velký. Ve společnosti je ale čím dál větší snaha eliminovat plýtvání potravinami, čemuž se přizpůsobuje i legislativa. Toto je cesta. A výrobci budou brzy nuceni tyto obaly využívat. Od některých už máme signály, že chtějí, protože vědí, že je to trend. Ale cena je samozřejmě zásadní. Je na nás výzkumnících, abychom vyrobili senzoriku, která bude funkční, bezpečná a také superlevná.

Řeší se také potřeba snižovat počet obalových materiálů. A tímto do obalů přidáme další materiál.

Ano, senzory si můžete představit jen jako slabou vrstvu, kterou lze natisknout na již existující obalový materiál. Řadu senzorů lze také připravit na papír, který je rozložitelný. My tedy na obal téměř nic nepřidáme a v tomto směru zátěž nezvětšíme. Navíc látky jsou téměř v přímém styku s potravinami, musejí být proto zcela bezpečné.

Zmiňujete, že senzory se tisknou. Jak to vlastně funguje?

Využíváme například techniku sítotisku, kterou nanášíme senzorické vrstvy na různý tiskový materiál. Důležité je složení tiskových past. Musí mít určité vlastnosti, abychom vytvořili vhodné parametry senzoru, které umožní dostatečně přesné měření. V podstatě je to něco podobného jako tisk na trička. Výhodou je, že produkční rychlost je velmi vysoká a my můžeme vyrobit třeba i desetitisíce senzorů za hodinu. To dovolí masovou a levnou výrobu.

Čím konkrétně jsou tvořeny senzory do chytrých obalů?

Tiskneme je funkčním inkoustem, který v závislosti na přítomnost cizorodých látek nebo mikrobiálního bujení změní barvu, a to třeba z karmínové do žluté, nebo z azurové do oranžové. Změny odstínu jsou výrazné a pro spotřebitele tedy snadno rozeznatelné.

Takže mezi inkoustem a nežádoucími látkami dochází k chemické reakci?

Přesně tak. Děláme v podstatě chemisenzor, který je citlivý na přítomnost různých látek, třeba metabolitů, které vznikají při mikrobiálním bujení. Všechny senzory jsou o reakci s nežádoucí chemickou sloučeninou nebo o odezvách na nějakou fyzikální veličinu – třeba teplotu, ultrafialové záření a podobně.

Vraťme se ještě k tomu, kde se senzory používají. Pomáhají třeba i zemědělcům.

Spolupracujeme s partnery nyní na vývoji senzorů pro chytré zemědělství, které mají za úkol měřit vlhkost v zemině. Umí dokonce změřit i teplotu a měří v několika hloubkách. Používají se pro analýzu stavu zeminy. Třeba ve sklenících s automatickými závlahovými systémy je díky nim možné řídit účinnou závlahu. Tím můžeme snížit spotřebu vody. Když se umístí do polí, připojí se k nim komunikační jednotka, která přenáší data o stavu zeminy na cloudové úložiště. Ta mohou zemědělcům pomoci s analýzou po sklizni.

Některé senzory vypadají jako lyže. Kde konkrétně mohou takto dlouhá prkna pomoci?

Tento senzor bude umístěn v kukuřičném porostu, proto je tak vysoký. Jedná se o dřevěné prkno, na kterém jsou natištěné senzory, které jsou také environmentálně šetrné. Senzor se zapíchne do země zhruba půl metru a jeho velká část bude nad povrchem. Nyní máme navíc na tisk na dřevo podaný evropský patent.

Proč by měly být senzory i v bateriích?

Je to oblast, která dnes všechny zajímá. Roste zájem o elektromobilitu a hybridní solární systémy. Sám jsem do toho minulé léto naskočil, když jsme doma instalovali solární elektrárnu s bateriovým úložištěm a začal jsem jezdit elektromobilem, což je pro mě další reálná laboratoř a zdroj řady informací. Z vlastní zkušenosti tedy moc dobře vím, že se zvyšujícím se zájmem o tuto problematiku přichází také mnoho otázek a obav o to, jak dlouho vlastně baterky vydrží.

Jak tomu mohou senzory pomoci?

Pomocí senzoru můžeme analyzovat vnitřní prostředí baterie. Stejně jako doktor dokáže z rozboru krve vyčíst mnohé o zdraví pacienta, senzor nám díky analýze částí baterie dokáže říct, v jakém stavu baterie je. Když budeme znát její stav, můžeme prodloužit její životnost tím, že vhodným zákrokem zastavíme nějaký nežádoucí proces, který se v ní odehrává. I na tento senzor jsme nyní se zahraničním partnerem podali mezinárodní patentovou přihlášku.

To zní jako dobrá zpráva pro budoucí i současné majitele elektromobilů.

Vize do budoucna je taková, že se nám díky senzorům podaří prodloužit životnost baterie třeba právě v elektromobilu. Máme v rukách nástroj k analýze, ale zároveň nástroje, které pomohou při „léčení“ baterií, čímž můžeme prodloužit jejich životnost o desítky procent.

Jak jste se vlastně dostal k chemii?

K chemii mě to táhlo od malička, už jako dítě mě zajímaly petardy. Z lásky k výbušninám jsem se chtěl dozvědět i více o tom, co se v nich odehrává a jak chemicky fungují. Až to v jeden okamžik dopadlo nešťastně. Jedna slož mi vybuchla v ruce a skončil jsem s vážným poraněním. Už učitel na střední škole mi říkal: „Syrový, jestli se ti něco stane, tak za mnou nechoď.“ No a pak se to jednou stalo. Jak se říká, věda si žádá oběti (smích).

Hádám, že poté jste výbušniny opustil.

Ano, v tu chvíli jsem se začal věnovat analytické chemii, kde jsem se připojil k výzkumu v oblasti léčiv. Věnoval jsem se ale i informačním technologiím a grafice, díky čemuž jsem se dostal na Katedru polygrafie a fotofyziky.

Vaše žena je zároveň vaší kolegyní, takže má pro vaši práci pochopení. Prý jste o Vánocích chtěl tisknout i cukroví. Prošlo to?

Nakonec to nedopadlo, ale někdy to ještě vyzkouším (smích). Je to úsměvné, protože jako střední školu jsem dělal potravinářskou průmyslovku v Pardubicích. Odmaturoval jsem jako cukrář, pekař. Manželka mi vždycky říká, že jsem pekař, ale doma nic neupeču. Tohle by byl moment, kdy bych to mohl zlomit. Tak třeba příští Vánoce.

doc. Ing. Tomáš Syrový, Ph.D. (1979)

• Působí na Katedře polygrafie a fotofyziky Fakulty chemicko-technologické
  Univerzity Pardubice, kde se zaměřuje na materiálový tisk.
• Je autorem řady patentů, užitných vzorů, funkčních vzorků
  a ověřených technologií, na které má licence.
• Podílel se na vývoji chytrých inkontinenčních
  plen určených např. pro zařízení LDN.
• Vyvinul také bandážový senzor, který kontroluje stav krytu rány
  a určuje vhodný okamžik výměny bandáže.
• Je fanouškem elektromobility a solární výroby elektřiny.
• Ve volném čase se věnuje rodině, cestování, rád fotí, zajímají ho
  nové technologie, které se často časem prolínají s jeho výzkumem,
  čte rád literaturu faktu, odbornou literaturu.

Tento text najdete v exkluzivním vydání časopisu Univerzity Pardubice MY UPCE, v tištěné i on-line podobě. 

Univerzita Pardubice se podílela na premiérovém pracovním setkání vlády a kolegia Evropské komise v první den českého předsednictví v Radě EU. Jednání se uskutečnilo v pátek
1. července v Litomyšli, kde sídlí Fakulta restaurování, jejíž prostory i technika byly během reprezentativní akce využity. Části programu se zúčastnil také rektor Univerzity Pardubice prof. Libor Čapek.

„Je nám ctí, že naše univerzita může poskytnout část moderního zázemí u příležitosti tohoto vrcholného setkání, kterého se zúčastní i předsedkyně Evropské komise paní Ursula von der Leyen. České předsednictví vnímáme jako příležitost navázat nové spolupráce a pomoci řešit aktuální problémy Evropy, které jsme už 18 let součástí,“ uvedl před jednáním prof. Libor Čapek, rektor Univerzity Pardubice.

Rektor univerzity se na pozvání vlády zúčastnil podvečerního a večerního programu akce. Jeho součástí byl Koncert pro Evropu v podání České filharmonie ale také např. vernisáž výstavy fotografií u příležitosti výročí 18 let České republiky v Evropské unii s názvem Dospěli jsme v EU. Tu v Klášterních zahradách zahájil ministr pro evropské záležitosti ČR a bývalý rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.

Fakulta chemicko-technologická Univerzity Pardubice vypisuje druhé kolo přijímacího řízení do 1. ročníku bakalářského studia v akademickém roce 2022/23 v těchto třiletých bakalářských studijních programech:

• „Chemie“
• „Hodnocení a analýza potravin“
• „Anorganické a bioanorganické materiály“
• „Polymerní materiály a kompozity“
• „Farmakochemie a medicinální materiály“
• „Povrchová ochrana stavebních a konstrukčních materiálů“
• „Ekonomika a management podniků chemického průmyslu“
• „Polygrafie“
• „Chemie a technologie ochrany životního prostředí“
• „Analýza biologických materiálů“
• „Speciální chemicko-biologické obory“
  obor Zdravotní laborant

Přihlášky jsou přijímány do 10. srpna 2022.

Přihlášky lze podat na předepsaném tiskopise nebo elektronicky na adrese http://eprihlaska.upce.cz.

O Z N Á M E N Í

volební komise pro přípravu na jednání o návrhu na jmenování děkana
Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice pro funkční období 2022-2026.

Volební komise zřízená Akademickým senátem Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice pro přípravu na jednání o návrhu na jmenování děkana FChT UPCE pro funkční období 2022-2026 oznamuje, že návrhy kandidátů na jmenování děkana podané členy akademické obce fakulty přijímá do pondělí 22. srpna 2022 do 14:00 hodin prostřednictvím svých členů (Ing. L. Dubnová, KFCh; prof. R. Jambor, KOAnCh; doc. A. Komersová, KFCh; Ing. P. Pařík, ÚOChT; doc. T. Weidlich, ÚEnviChI).

Forma a struktura návrhu se řídí Jednacím řádem AS FChT UPCE (viz odst. 4 čl. 14 Jednacího řádu AS FChT UPCE): „Návrhy na jmenování děkana jsou oprávněni podat všichni členové akademické obce fakulty. Návrh předkládá navrhovatel v písemné podobě volební komisi, přičemž návrh musí být datován a podepsán navrhovatelem a doplněn jednoznačnou identifikací navrhovatele (jméno, příjmení a pracoviště). Návrhy je nutné předložit ve stanovené lhůtě.“

Ing. Patrik Pařík, Ph.D.
předseda volební komise

Prohloubení již navázané spolupráce se základními školami bylo završeno podpisem smlouvy o spolupráci. Pět základních škol v našem regionu, jejichž žáci se umístili na předních příčkách v regionálním kole soutěže „Hledáme nejlepšího mladého chemika“, potvrdilo svou spolupráci s Fakultou chemicko–technologickou. ZŠ se tak staly „fakultními školami“ FChT.

Cílem této užší spolupráce je zvyšovat zájem žáků o chemii a také technické obory. Vybrané školy budou moci pravidelně navštěvovat demonstrační laboratoř a rozšiřovat si tak své znalosti a dovednosti v oblasti chemie. Stejně tak budou jejich aktivity podporovány při přípravě na jednotlivá kola soutěží s chemickou tématikou, (Festival vědy a techniky pro děti a mládež, pořádaný spol. AMAVET apod.). Ředitelé ZŠ velmi vstřícně přijali tento akt a většina z nich určila jako svého koordinátora učitelky či učitele chemie.

Fakulta podepsala memoranda s následujícími Základními školami:

• ZŠ Polabiny 3, npor. Eliáše, Pardubice
• ZŠ Studánka, Pardubic
• ZŠ U školek, Litomyšl
• ZŠ Školní nám., Chrudim
• ZŠ Cerekvice nad Loučnou

Věříme, že vzájemná spolupráce bude i v budoucnu nadále prohlubována.

Mgr. Lucie Stříbrná, Ph.D.
proděkanka fakulty
foto Milan Reinberk