Popularizační přednášky pro žáky středních škol

Ing. Jan Bartáček, Ph.D. - Umělá inteligence: od principů až do chemické laboratoře

Za vývoj umělé inteligence, která dokáže předpovídat struktury proteinů, byla v roce 2024 udělena Nobelova cena za chemii. Chemici dnes podobné nástroje využívají k návrhu nových léčiv, plánování syntéz i k rychlejšímu vyhodnocování výsledků experimentů. V přednášce si vysvětlíme, na jakých principech AI stojí. Zaměříme se také na jazykové modely, které znáte třeba z programů typu ChatGPT, a ukážeme, jak se využívají i ve vědě. Studenti se naučí chápat, jak takové systémy pracují, aby jim rozuměli a dokázali je využívat smysluplně a kriticky.

Ing. Zuzana Burešová, Ph.D. - Světlo v chemických reakcích

Může světlo spustit chemickou reakci? A dá se využít k výrobě látek, které bychom jinak nezískali? Budeme se věnovat tomu, jak fotony dokážou iniciovat vznik chemické vazby, proč barva světla rozhoduje o výsledku reakce a jak vědci využívají světlo k šetrné a udržitelné syntéze látek. Seznámíte se s moderním směrem organické chemie – fotoredoxní katalýzou, kde světlo funguje jako klíčový nástroj pro tvorbu nových molekul.

prof. Ing. Filip Bureš, Ph.D. - Organická elektronika

Přemýšleli jste někdy, jak funguje dnešní elektronika? Co se principiálně děje v displeji telefonu, počítači, tabletu nebo v televizi a jak lze takové zařízení napájet? Jak dosáhnout jejich perfektního rozlišení, rychlého zobrazování a miniaturizace? Za všechno může aktivní vrstva celého zařízení, která je v řadě případů tvořena organickými konjugovanými molekulami. Designem, přípravou a využitím takových molekul se zabývá organická elektronika, která nám poodhalí fundamentální principy zařízení s tajemnými zkratkami jako jsou OFET (organický polem řízený tranzistor), OLED (organická světlo emitující dioda), OPVC (organická fotovoltaická cela) nebo DSSC (barvivem senizitizovaná solární cela).     

prof. Ing. Miloš Sedlák, Ph.D. - Využití polymerů a magnetických částic ve farmakochemii 

Aplikace syntetických funkčních polymerů představují aktuální směr ve výzkumu nových materiálů a léčiv. Metodika biomimetické mineralizace byla využita k přípravě nových krystalických forem minerálů, které mohou sloužit jako medicinální materiály. Další možné aplikace této metodiky zahrnují ovlivnění polymorfie léčiv nebo snižování hladiny cholesterolu. Polymery a magnetické (nano)částice byly na druhé straně využity jako potencionální biokompatibilní nosiče léčiv určené k cílenému uvolňování farmak v organismu (prednisolon, isoniazid), nebo jako nosiče katalyzátorů pro syntézy důležitých meziproduktů léčiv (salmeterol, fosamprenavir, rivaroxaban).

doc. Ing. Žaneta Dohnalová, Ph.D. - Anorganické pigmenty: dekorativní nebo i funkční materiály?

Přednáška představí anorganické pigmenty, od historie až po současnost. Součástí přednášky bude klasifikace pigmentů z různých úhlů pohledu, popis vlastností a také experimentálních metod, které jsou k hodnocení pigmentů využívány. Pozornost bude věnována pigmentům pro vysokoteplotní aplikace, ale také pigmentům, které nachází uplatnění např. v kosmetice nebo automobilovém průmyslu. Budou představeny také pigmenty, které mají schopnost odrážet záření v blízké IČ oblasti a díky této vlastnosti mohou redukovat vznik tzv. městských tepelných ostrovů.

doc. Ing. Tomáš Syrový, Ph.D. - Materiálový tisk – tisk od elektronického papíru až po potraviny

Materiálový tisk se stává čím dál víc využívanou technologií, která otevírá dveře do světa nových produktů vyráběných v řadě různých průmyslových odvětví. 

Představte si tisk vrstev, které svítí, vedou elektrický proud, vyrábějí elektřinu nebo vás hřejí. Díky materiálovému tisku se rovněž stává realitou výroba baterií, solárních článků, senzorů, displejů či NFC antén, které komunikují s vaším chytrým telefonem. Tato technologie se ale neomezuje jen na elektronické prvky. Do materiálového tisku můžeme zahrnout i tisk lahodného pečiva, slaniny, zákusků i další mňamek, stejně tak jako tisk různých léčivých vrstev, které mohou mít hojivý účinek. Materiálový tisk tak otevírá cestu k novým typům produktů a jejich výrobě na míru.

doc. Ing. Tomáš Syrový, Ph.D. - 3D tisk – tisk od hraček až po domy

3D tisk představuje stále rozšířenější technologii, která se stále více dotýká našeho každodenního života. 3D tiskem lze i doma snadno realizovat nápady, třeba vytisknout hračku pro blízkého, háček na zavěšení ručníku, v profesionálním pojetí pak můžeme 3D tiskem pomáhat druhým – vytisknout protézu, lék, či lavičku pro odpočinek v parku. Poznejte možnosti 3D tiskových technologií jako je FDM, SLA, SLS, či jaké jsou výhody portálových 3D tiskáren a kolaborativních robotů, když tisknete dům… A jaké všechny materiály lze k 3D tisku použít? Můžou být pružné, tvrdé, křehké, a nebo do nich mohu odlít i kov? Na všechny a další otázky dostaneš odpověď, když přijdeš na naši přednášku o 3D tisku a jeho aplikacích.

doc. Ing. Tomáš Syrový, Ph.D. - Jsem váš přítel „akumulátor“ – s čím vším vám mohu pomoci?

Chceš vědět, jak fungují baterky v tvém mobilu, notebooku a elektromobilu? Jaké typy lithiových, sodíkových a dalších baterií existují a co je i není na nich super? Jak s nimi zacházet a mají rády teplo, či zimu? Jako dlouho nám mohou sloužit a jsou bezpečné pro nás i životní prostředí? Jak můžou baterky změnit svět elektromobilů, našich domovů a zelené energie? Přednáška je pro všechny, co jsou zvídaví, baví je technologie a chtějí vědět, co se chystá v bateriové budoucnosti! Tak neváhej a přijď se nabít energií a znalostmi!

Ing. Bohumil Jašúrek, Ph.D. - Ochranné prvky bankovek a ceninového tisku

Ochrana bankovek a dalších cenin (akcie, dluhopisy, kolky, jízdenky, známky apod.) proti padělání je důležitou otázkou pro každý stát, ale i jeho občany. Mezi ochranné prvky, které jsou určeny pro širokou veřejnost, patří např. vodoznak, ochranný proužek s mikrotextem, skrytý obrazec, iridiscentní pruh, soutisková značka, opticky proměnlivé barvy, speciální druh papíru, hologramy apod. O těchto ochranných prvcích by měl mít každý z nás základní povědomí, aby byl schopen rozpoznat padělky nižší úrovně nebezpečnosti.

prof. Ing. Miloslav Pouzar, Ph.D. - „Přírodní je fajn, syntetické fuj“  

Přednáška o vlivu původu látek na jejich toxicitu.

prof. Ing. Tomáš Weidlich, Ph.D. - Kam s ním? ... aneb jak nakládat s průmyslovým odpadem a s průmyslovými odpadními vodami.

Seznámení posluchačů populární formou s problematikou vlivu průmyslové (chemické) výroby na produkci znečištěných vod a odpadů. Ukázka běžně používaných postupů čištění vod a nakládání s průmyslovým odpadem a propagace nových postupů vyvinutých na pracovišti Ústavu environmentálního a chemického inženýrství.

doc. Ing. Libor Dušek, Ph.D. - S vodou život započal, ale co dělat, aby ji bylo dostatek a kvalitní?

Přednáška sleduje současné trendy vodního hospodářství a možnosti čištění a recyklace odpadních a procesních vod. Obsahem je krátký historický exkurz do problematiky desinfekce pitné vody a čištění odpadních vod a dále populárně-naučný přehled základních mechanicko-biologických a fyzikálně-chemických metod (neutralizace, srážení, koagulace, flokulace, sedimentace a filtrace, chemická oxidace a redukce) a pokročilých metod (iontová výměna, membránové technologie, pokročilé oxidační procesy a adsorpční materiály) sledujících soudobé trendy čištění a recyklace vody. Cílem je posluchačům předložit stručný, ale ucelený přehled vodárenských a čistírenských technologií a zdůraznit význam dostatku kvalitní vody pro další rozvoj moderní soudobé civilizace.

doc. Ing. Anna Krejčová, Ph.D. - "Voda - modré zlato planety"

Voda je základem života, ale i zdrojem rostoucích environmentálních a společenských problémů. Přednáška objasňuje, proč je voda nenahraditelná, jak probíhá její koloběh v přírodě a jak lidská činnost tento cyklus ovlivňuje. Zabývá se znečištěním, suchem, změnou klimatu i moderními technologiemi, které přispívají k ochraně a obnově vodních zdrojů. Přednáška propojuje přírodní vědy s aktuálními otázkami udržitelnosti. Její součástí jsou zajímavé případové studie z České republiky i ze světa, které přibližují skutečné dopady i praktická řešení problémů s vodou v současnosti.

Ing. Lenka Audrlická Vavrušová - Jak textil ovlivňuje životní prostředí?

Představte si, co vše se musí stát, než si můžeme obléknout nové tričko. I to, že jej nosíme, pereme, žehlíme, opravujeme má vliv na prostředí ve kterém žijeme. Jaká je cena za jedno nošení? Co se s ním stane, když jej vyhodíme do kontejneru na textil? Lze jej recyklovat, nebo jinak dále využít? Jaké dopady na životní prostředí má naše potřeba ošacení i jiného textilu a lze je snížit? Spousta otázek a ne vždy s jednoduchou odpovědí. Pojďte se nad problematikou textilu zamyslet společně.

Ing. Jiří Palarčík, Ph.D. - Využití nanomateriálů v rámci environmentálních technologií 

V rámci přednášky budou nejprve v krátkosti představeny základní pojmy z oblasti nanomateriálů. Dále bude představen potenciál nanomateriálů s důrazem na využití v environmentálních technologiích a na konkrétních příkladech využití v oblasti fotokatalýzy a sanačních technologií budou prezentovány výhody, ale také úskalí těchto aplikací. Celá přednáška je pojata interaktivní formou v tom smyslu, že se během ní mohou posluchači kdykoliv zapojit, klást dotazy a diskutovat.

prof. Ing. Dr. Čestmír Drašar - Život s fyzikou

I když asi ne každý z vás to tuší, fyziku užíváme denně naprosto intuitivně a spontánně. Všichni! Tato přednáška se zabývá fyzikálními principy jevů a dějů z každodenního života i špičkového výzkumu. Na začátku každého poznání a vědění je dobrá otázka. Otázka týkající se souvislostí, původu a charakteru. Hledání odpovědí na tyto otázky je především dobrodružstvím a cestou ke svobodě. Tak pojďte se mnou. Vezmeme to od řízení kola až po topologické izolátory. Nebojte se! Hodně se toho dá pochopit i intuitivním způsobem. Už se těším!

doc. Ing. Libor Dostál, Ph.D. - Krásy a taje organokovové chemie: od sira Edwarda Franklanda po moderní, i v Pardubicích studovanou, organokovovou chemii

Klasické historické dělení chemie na anorganickou a organickou je v dnešní době již zcela formální záležitostí. Moderní organický chemik si při výzkumné práci zcela jistě nevystačí bez pomoci anorganických sloučenin, a naopak tak zvaní anorganici budují složité organické molekuly, aby dosáhli svých cílů při koordinaci kovů a ladění chemicko-fyzikálních vlastností vzniklých sloučenin. A právě na pomezí obou oborů stojí bezprecedentní a často neuvěřitelně reaktivní organokovové sloučeniny, které přilákaly nejen zájem akademických odborníků, ale našly i nejrůznější praktická využití.

prof. Ing. Aleš Růžička, Ph.D. - Moderní chemie: neustálé vyvracení předsudků a zkrášlování jednorožců

Během přednášky budou na příkladech vysvětleny moderní trendy chápání vs. předsudků o reaktivitě sloučenin a obecně uznávaných fenoménů a zjednodušení jako např. rezonance, konjugace a hyperkonjugace, hraniční orbitaly, kovalentní vazba, donor-akceptorová vazba, agostická interakce, elektronegativita, vodíková vazba, aromaticita, kyselost nebo bazicita.

Ing. Petr Knotek, Ph.D. - Mikroskopie atomárních sil: od zobrazení jednotlivých atomů až ke tkáňovému inženýrství

Nanotechnologie využívá na začátku 21. století mikroskopie jako klíčové charakterizační techniky. Vzhledem k velikosti zobrazovaných částic není ale možné používat běžné optické mikroskopy, ale využívá se zejména mikroskopie atomárních sil, rentgenové nebo elektronové mikroskopie. V této přednášce budou shrnuty základní informace o mikroskopii atomárních sil (AFM), základním principu, měřících modech a porovnání s ostatními možnostmi charakterizace nanomateriálů. Potenciál technik bude ukázán na různých příkladových studiích, které budou zahrnovat atomární rozlišení, aplikaci v materiálovém výzkumu pro optický záznam v DVD, tkáňové inženýrství či materiálů pro řízenou distribuci léčiv. 

doc. Ing. Karel Pálka, Ph.D. - Chalkogenidová skla – optické materiály příští generace (popř. pokročilé optické materiály)

Chalkogenidová skla jsou moderní anorganické materiály vyznačující se řadou zajímavých optických vlastností, především vysokým indexem lomu a širokou oblastí propustnosti v infračervené části spektra, které je předurčují k praktickým aplikacím v optice (např. čočky, okénka, vlnovody, difrakční prvky apod.). Mnohá chalkogenidová skla již nalezla praktická uplatnění například v optických záznamových médiích (CD, DVD), infračervené optice (přístroje pro noční vidění) a mnoha dalších.

prof. Ing. Tomáš Wágner, DrSc. - Polovodiče 

Pokročilé funkční anorganické materiály pro energetiku, informační technologie a další aplikace.

doc. Ing Milan Erben, Ph.D. - Příprava izotopicky značených sloučenin

Metody využívající přírodní či uměle připravené izotopy nejsou omezeny na laboratorní výzkum, ale pronikly do všech přírodovědeckých oborů včetně medicíny, zemědělství a průmyslu. Izotopické nuklidy se obvykle používají v podobě chemických sloučenin a k jejich získávání a čištění jsou využívány více či méně rafinované techniky. V rámci této přednášky budou posluchači seznámeni s nukleogenezí prvků ve vesmíru, technikami pro separaci přírodních nuklidů, s projektem Manhattan (výroba první atomové bomby), s přípravou umělých radionuklidů pro medicinské účely a se syntézou vybraných sloučenin deuteria. Součástí je i ukázka měření ionizujícího záření u dostupných materiálů (Geiger-Müllerův počítač).

doc. Ing. Marcela Pejchalová, Ph.D. - Mikrobiologická kvalita vod nejen pitných  

Seznámíme se se s historickým vývojem zásobování obyvatel pitnou vodou, probereme mikrobiologické, chemické, fyzikální i organoleptické ukazatele kvality pitných vod, dozvíme  se, co jsou mikrobiologické ukazatele kvality vody a jak se stanovují, představíme si  zajímavé kazuistiky spojené s vodami a nakonec se dozvíme, že  není voda jako voda – v tržní síti můžeme koupit různé typy balených a minerálních vod. Probereme i vody označované jako voda pro osobní potřebu, vody přírodní koupací, vody bazénové,  vody ve  wellness a rizika s nimi spojená.

doc. Ing. Marcela Pejchalová, Ph.D. - Patogeny v potravinách

Seznámíme se se s jednotlivými skupinami patogenů pravidelně se vyskytujících v potravinách a způsobujících alimentární otravy a intoxikace. Představíme si rizikové skupiny potravin. Dozvíme se, jak se stanovuje a sleduje mikrobiologická kvalita potravin. Probereme nebezpečí spojená se zpracováním a skladováním potravin v domácnosti. Dozvíme se, jak funguje v potravinářství systém kontroly HAACCP. Představíme si nové typy potravin a nové životní styly z pohledu mikrobiologa, nezapomeneme ani na zajímavé kazuistiky v ČR i ve světě.

prof. RNDr. Zuzana Bílková, Ph.D. - Očkování dnes a zítra: (ne)zaujatý úhel pohledu na pandemii COVID-19. 

Pohled na vakcinaci (očkování) v průběhu staletí. Jaká náhoda vedla k vzniku prvních očkovacích látek. Na jakém principu vakcíny fungují a co se děje v lidském těle. „Vakcína kam se podíváš“. Benefity a rizika s vakcínami spojené. Vývoj nových vysoce bezpečných vakcín. Můžeme se očkovat proti nádorům? Virové infekce jako hrozba pro lidstvo? A jak to bylo s COVIDEM-19 a virem SARS-CoV2?  

prof. RNDr. Zuzana Bílková, Ph.D. - Tajemný příběh Aloise Alzheimera aneb jak jsme na tom s pamětí. 

Lidský mozek – orgán plný překvapení. Co se děje v mozku, když……. Znáte priony? Mozek v plamenech. Stále jsem to já – příběh Alice. Za zkoušku to stojí. Čím dříve tím lépe.  Alzheimerova choroba – epidemie 21. století – víme proč? Jak jsme na tom s diagnostikou a léčbou Alzheimerovy choroby dnes a jak na tom budeme za 20 let? 

RNDr. Markéta Vydržalová, Ph.D. - „Láska nejen hory přenáší“

Co jsou pohlavně přenosné nemoci a které mikroorganismy je způsobují? Jak se tyto infekce přenášejí, jaké mají příznaky a za jak dlouho se projeví? Jak probíhá laboratorní diagnostika a jaké existují možnosti prevence a ochrany? Pohled na současnou epidemiologickou situaci v České republice.

doc. Ing. David Šilha, Ph.D. - Když antibiotika přestanou fungovat: Bakterie vrací úder

Téma „Když antibiotika přestanou fungovat: Bakterie vrací úder“ přibližuje problém rostoucí antibiotické rezistence – tedy schopnosti bakterií odolávat dříve dobře účinným lékům. Vysvětlí, jak rezistence vzniká, proč se šíří a jak k tomu přispívá nadužívání antibiotik. Studenti se dozvědí, jaké hrozby s sebou tento jev nese pro moderní medicínu i běžné infekce. Přednáška zároveň ukáže, jak vědci hledají nové způsoby, jak s „chytrými“ bakteriemi znovu získat rovnováhu.

doc. Ing. David Šilha, Ph.D. - Biofilm – bakterie, které se naučily spolupracovat proti nám

Téma „Biofilm – bakterie, které se naučily spolupracovat proti nám“ odhaluje fascinující svět bakterií, které nežijí osamoceně, ale vytvářejí odolné společenství zvané biofilm. Studenti se dozvědí, jak tato „bakteriální města“ vznikají, proč jsou pro imunitní systém i antibiotika tak těžko zničitelná a kde se s nimi setkáváme v běžném životě. Přednáška zároveň naznačí způsoby, jak tuto neviditelnou, ale vysoce organizovanou obranu bakterií narušit.

doc. Ing. Alena Komersová, Ph.D. - Léky s prodlouženým uvolňováním – výhody a rizika

Jaké možnosti má farmaceutická technologie k zajištění prodlouženého uvolňování účinné látky z lékové formy? Co třeba 3D tisk? Proč nemůžeme tento typ lékových forem půlit, drtit nebo kousat? Jaká jsou rizika při užití tablet s prodlouženým uvolňováním v kombinaci s alkoholem? Co je to “alcohol-induced dose dumping effect”?

Ing. Kateřina Knotková, Ph.D. - Nano-Revoluce: Jak miniaturní materiály mění svět medicíny (a tvůj život) 

Ponoř se s námi do světa, kde je velikost klíčová! Představíme ti nanomateriály – super-drobné struktury, které jsou menší než vlas a přesto mají obrovskou moc. Zjisti, jak je vědci připravují a jak už teď hrají hlavní roli v medicíně a farmacii – od chytrého doručování léků až po revoluční diagnostiku. A nevynecháme ani ty nejnovější nano-vychytávky, které možná brzy budeš používat i ty! Přijď se podívat, jaká budoucnost se skrývá v tom nejmenším.

doc. Ing. Robert Matyáš, Ph.D. - Příběh střelného prachu - cesta od objevu přes výrobu až po dnešní použití černého prachu

Přednáška nás nejprve zavede za objeviteli černého prachu do středověké Číny. Prostřednictvím Mongolské expanze, kterou se znalost černého prachu dostala do Evropy, se i my přesuneme na tento kontinent za prvními znalci černého prachu. Podíváme se na jednotlivé komponenty černého prachu, vysvětlíme si jejich funkci a na způsob, jak je Evropané získávali a jak z nich černý prach vyráběli. A jelikož černý prach není mrtvou výbušinou, přednáška nás prostřednictvím fotografické exkurze zavede i do současné výrobny černého prachu ve firmě Explosia a.s. Povídání ukončíme popisem aplikací, v nich je černý prach stále využíván.

doc. Ing. Robert Matyáš, Ph.D. - Chemie tvorby barev ohněstrůjných složí

V přednášce si nejprve vysvětlíme, jaké částice při hoření barevně hořících ohněstrůjných složí emitují jednotlivé barvy. Podíváme se, jak tyto částice v plamenu vznikají a jak jejich vznik můžeme ovlivnit chemickým složením slože. Zaměříme se i na jednotlivé komponenty ohněstrůjných složích a vysvětlíme si jejich funkci. Pozornost budeme věnovat i moderním trendům v oblasti barevně hořících složích a vysvětlíme si, jak dosáhnout maximální spektrální čistoty zbarvení plamene.

doc. Ing. Robert Matyáš, Ph.D. - Příběh třaskavin - od objevu třaskajícího zlata až po moderní rozbušky a zápalky

Povídání začneme na dvoře saského kurfiřta, kde na konci 16. století byla objevena první třaskavina – třaskající zlato. Následně se zastávkou 17. století, kdy byly Johanem Kunckelem objeveny třaskavá rtuť a stříbro, přesuneme do 19. století. Do století, které my výbušináři můžeme směle nazvat stoletím třaskavé rtuti. Podrobně se podíváme na dvě klíčové aplikace třaskavin – rozbušky a zápalky. S objevem azidů a dalších třaskavin se dostaneme do dvacátého století a zaměříme se na další vývoj v oblasti třaskavin. Přednášku završíme na poli současného vývoje moderních netoxických třaskavin.

prof. Ing. Roman Bulánek, Ph.D. - Zeolitová chemie, aneb procházka sub-nano labyrintem

Zeolity jsou krystalické hlinitokřemičitany známé z přírody jako minerály, ale také jako materiály zcela nepostradatelné nejen pro současnou průmyslovou chemii. Přednáška je představením těchto materiálů jak z hlediska jejich struktury a vlastností, tak také jejich využití. Posluchač bude mít možnost se přesvědčit, že i když o zeolitech ještě nikdy neslyšel, setkává se s nimi dnes a denně.

prof. Ing. Roman Bulánek, Ph.D. - Historie chemického průmyslu v Pardubicích

Pardubice jsou neodmyslitelně spjaty s chemií. Kdy však toto spojení vzniklo? Kdo byl David Fanto? Jak souvisel rozvoj chemického průmyslu se vznikem samostatného Československa? Co má společného ve 20. století oblíbený umakart s Pardubicemi?

prof. Ing. Roman Bulánek, Ph.D. - Hledání řádu – o objevu periodického zákona

Objev periodického zákona byl obrovským milníkem na cestě chemie k dnešku. Všichni máme tento počin spojený s osobností D.I. Mendělejeva. Ale málo kdo již ví, že krátce po tomto objevu doutnal spor o prvenství mezi Mendělejevem a jeho kolegou Meyerem. Navíc tomuto objevu předcházela desetiletí postupných objevů a postupně se formující poznání, ke kterému přispěla řada dalších chemiků. Kdo jsou tito průkopníci a hledači řádu? Čím Mendělejev předčil všechny své souputníky? O tom všem v této přednášce.

prof. Ing. Roman Bulánek, Ph.D. - Nobelova cena za chemii 2025 – co to jsou kovo-organické struktury a jejich význam

Nobelovu cenu za chemii v roce 2025 získali Susumu Kitagawa, Richard Robson a Omar M. Yaghi za „za vývoj metalo-organických struktur (MOF)“. Co se vlastně za zkratkou MOF skrývá? Jaké jsou vlastnosti a struktura těchto materiálů a co nám mohou v budoucnu přinést? Přednáška představí aktuálně asi nejčastěji zmiňované pokročilé materiály v oblasti materiálových věd, historii jejich objevu, zkoumání a pokusů o jejich aplikace. Zároveň autor nabídne osobní pohled na tento výzkum a jeho spojitost s dalšími organizovanými porézními materiály. 

doc. Martin Hájek, Ph.D. - Rostlinné oleje – zelené suroviny pro moderní svět

Obnovitelné suroviny hrají v dnešním světě stále důležitější roli. Na přednášce se dozvíte, jak se získávají rostlinné oleje i živočišné tuky a jak je lze přeměnit na látky, které dnes běžně vyrábíme z ropy. Zaměříme se také na jejich výhody, nevýhody a další možnosti využití – třeba v palivech, chemii nebo farmacii. Diskutovat budeme i otázku: „Oleje – potravina, nebo surovina pro průmysl?“
Součástí bude i představení výzkumu probíhajícího na Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice.

prof. Ing. Jiří Málek, Dr.Sc., Ing. Jaroslav Barták, Ph.D. - Sklo a jeho význam pro moderní svět

Přednáška představí historický vývoj aplikací sklovitých materiálů od nádob používaných ve starověkém světě, kostelních vitráží ve středověku, přes rozvoj mikroskopie a astronomie v novověku až k nejnovějším možnostem využití netradičních skel pro optická záznamová média, fotoniku a využití v lékařské diagnostice. Posluchači se zároveň seznámí s aktuálním výzkumem na Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice, včetně mezinárodní spolupráce v této oblasti.  

Ing. Luboš Prokůpek, Dr. - Polymery kolem nás

Ať si to člověk uvědomuje či nikoliv s polymery se každý z nás setkává na každém kroku a život bez nich již není možný. Polymery jsou nenahraditelné například v textilním průmyslu, každý nosíme polymery na sobě, veškeré dopravní prostředky jsou tvořeny podstatnou částí z polymerů, ať ve formě různých polymerních dílů, lepidel a tmelů, povrchové úpravy materiálů ve formě barev a laků, kompozitních materiálů, tedy vyztužených polymerů, polymerních pěn například v sedačkách, vláken v textilních materiálech potahů apod. Polymery jsou nepostradatelné v elektrotechnice, stavebním průmyslu, v obalových materiálech, strojírenském průmyslu či ve zdravotnictví (tepny, srdeční chlopně, protézy, klouby) apod.

Přednáška představí rozmanitou škálu polymerů – termoplastů, reaktoplastů, elastomerů i polymerních směsí s jejich důležitými vlastnostmi, výhodami či nevýhodami a hlavně se zaměří na různé příklady aplikací, s kterými se všichni setkáváme v běžném životě. Nakonec se samozřejmě zaměříme na problematiku co s polymery, když skončí jejich upotřebení, tedy na problematiku recyklace.

prof. Ing. Petra Bajerová, Ph.D. - Doping ve sportu z pohledu analytického chemika: historie, současnost a budoucnost

Doping ve sportu je používání zakázaných látek nebo metod, které mohou uměle zvýšit sportovní výkon nebo ovlivnit zdraví sportovce. Doping je považován za podvádění a ohrožení etických principů a výchovných hodnot sportu. Analytická chemie hraje klíčovou roli v boji proti dopingu, neboť poskytuje metody pro detekci a identifikaci zakázaných látek v biologických vzorcích sportovců. Historie dopingu sahá až do starověku, kdy se používaly různé rostlinné extrakty, alkohol nebo opiáty. Současnost je charakterizována rozvojem sofistikovaných analytických technik, jako je hmotnostní spektrometrie, chromatografie nebo imunologické testy, které umožňují sledovat stále širší spektrum zakázaných látek, včetně syntetických hormonů, stimulantů, diuretik, krevních transfuzí nebo genetického inženýrství. Budoucnost přináší nové výzvy pro analytickou chemii, jako je potřeba zlepšit citlivost, selektivitu, rychlost a spolehlivost analytických metod, adaptovat se na nové formy dopingu.

Ing. Ondřej Peterka, Ph.D. - Včasná detekce rakoviny pomocí lipidomické analýzy krve

Včasná detekce rakoviny je základním předpokladem pro její úspěšnou léčbu, avšak v současné době pro některé typy rakovin včasná diagnostika chybí nebo je spojena s nepříjemným invazivním vyšetřením. Analýza lipidů patří mezi nejdynamičtěji rozvíjející se obory a právě tento rozvoj přispěl k objevení a popisu významných změn v jejich metabolismu v souvislosti s různými typy rakovin. Využití nejmodernějších analytických metod, zejména separačních technik a hmotnostní spektrometrie, umožňuje přesné stanovení koncentrace lipidů z kapky krve, což je základem pro neinvazivní metodu včasné detekce rakoviny. Stanovené koncentrace lipidů v krvi jsou následně porovnány pomocí vícerozměrné statistické analýzy, která na základě jejich poměrů dokáže určit, jestli pacient má či nemá rakovinu. Přelomové výsledky základního výzkumu vedly až k převedení patentované metodiky do praxe, která by v brzké době mohla pomáhat k záchraně lidských životů.