Přejít k hlavnímu obsahu

Přihlášení pro studenty

Přihlášení pro zaměstnance

Publikováno: 06.04.2021

Nikdy je nečte. Profesor Michal Holčapek propagační časopisy leteckých společností ignoruje. Chtěl to tak udělat i tentokrát. Běžný let a další pokus zkrátit si čas tím, co je po ruce. Hudba, film, pivo? Tehdy si však analytický chemik z kapsy sedadla před sebou výtisk vytáhl. A dostal nápad, který dal jeho výzkumu nový cíl.

Byl květen 2010, když nastoupil na leteckou linku mezi americkými městy Phoenix a Salt Lake City. „Naštvalo mě, že pivo se na vnitrostátním letu v USA musí platit, tak jsem raději sáhl po časopisu. Mezi reklamami mě zaujal rozsáhlý populárně-naučný článek  o rakovině. Protože jsem právě v té době přemýšlel, jak v praxi využít naše metody pro analýzu lipidů a rakovina mě také napadla, článek přišel ve správnou chvíli,“ vzpomíná vědec. Když z letadla vystupoval, už věděl, že tento nápad použije pro přípravu ERC grantu.

Článek vytržený ze stránek leteckého propagačního časopisu s ním odcestoval zpátky do Čech. Michal Holčapek požádal o grant, který s novou vizí získal, a přelomový nápad realizoval dalších deset let. Jeho vědecká skupina za tu dobu úspěšně vyzkoušela a popsala možnost, jak odhalit některé typy rakoviny (slinivky, prostaty, ledvin a prsu) už v počáteční fázi na základě lipidomické analýzy krve. Špičkový chemik a absolvent Univerzity Pardubice se i díky objevu letos dostal mezi 60 nejlepších analytických chemiků světa (The Power List 2020 v časopise The Analytical Scientist). Už potřetí v kariéře. Nejdál se jejich výzkum dostal u rakoviny slinivky. Letos na inovativní metodu získal evropský patent.

Velmi tichý zabiják. I tak se dá nazvat rakovina slinivky, která nemá velmi dlouho příznaky. Člověk netuší, že je nemocný. Když ji lékaři zjistí, je nemoc v tak pokročilém stádiu, že dává pacientovi jen minimální šanci přežít. Určit diagnózu včas, by mohlo zachránit mnoho životů. Metoda na základě analýzy lipidů (tuků), které na nemoc ukazují, je téměř dokončená. K jejímu používání ale vede ještě letitá cesta. „Potřebujeme nyní najít finančně silného partnera, který pomůže s tzv. klinickou validací. Musí se ověřit reálný přínos naší diagnostiky před tím, než může být schválena pro využití v praxi,“ vysvětluje Michal Holčapek fakt, že záleží na testování a hlavně na lékařích, jestli metodu budou nakonec považovat za prospěšnou v tom smyslu, že včasně diagnostikovaným pacientům opravdu přinese šanci žít déle nebo se vyléčit. „Možná zjistí, že úspěšnost 90 procent, kterou nám vykazuje, je pro velké skupiny pacientů vlastně málo,“ říká a trochu brzdí velké nadšení. Právě naději vyvolal objev z Univerzity Pardubice u tisíců lidí, z nichž mnozí neváhali a vědce kontaktovali. Většina ho prosí, aby je svojí metodou otestoval už nyní.

„Za každým mailem nebo telefonátem je osobní příběh člověka, rodiny. Velmi osobní. A já vím, že nyní nemůžeme víc pomoci. Držet v ruce patent znamená jen to, že je naše metoda unikátní. Pomohu jen tím, že moje skupina bude dál intenzivně pracovat, aby se metoda dostala do praxe co nejdřív. I tak je to běh na dalších pár let,“ hodnotí střízlivě další vývoj muž, který má kromě chemie odjakživa rád také sport. Fotbal, stovky kilometrů běhu pod Kunětickou horou nebo jízda na kole. Je však i něco, co rád tak úplně nemá. Je to přílišná popularita a pozornost.

„Už mě bylo v médiích přespříliš, když mě gratulovala i prodavačka v pekárně. Chci se soustředit na svoji práci, opravdu netoužím být mediální hvězdou,“ říká omluvně, když odmítá další rozhovory. Pozornost nejraději rozprostírá na celý svůj vědecký tým, který si pečlivě sestavuje. Postupně do něj zasazuje jako cenné kameny mladé vědce z celé Evropy. Naposled si k nadějné vědkyni z Rakouska, vybral nového studenta z Polska, v lednu přijede kolegyně z Itálie. I světový výzkum a nekonečné intenzivní bádání musí občas odlehčit a zlidštit. To dokazují vtipné popisky na dveřích kanceláří týmu nebo jména, které členové týmu dávají analytickým přístrojům. Hmotnostní spektrometr jako Drogon nebo John Snow a kapalinový chromatograf jako Daenerys Targaryan? Že je vám to povědomé? Pak musíte být také fanoušci populárního seriálu Hry o trůny.

„Ať je to kdykoliv a kdekoliv, já si stále něco zapisuju,“ prozrazuje Michal Holčapek, proč je celý nesvůj bez notebooku po ruce. Ten s ním chodí na fotbal, v noci čeká na nočním stolku. Člověk nikdy neví, kdy přijde důležitá myšlenka, která ukáže směr. Stejně jako tehdy v letadle.

Publikováno: 01.04.2021

Univerzita Pardubice se letos tradičně a symbolicky připojuje k akci Česko svítí modře, která provází kampaň Naděje pro autismus. Její osmý ročník v pátek 2. dubna připomene Světový den zvýšení povědomí o autismu.

Cílem Světového dne porozumění autismu je zvýšit informovanost o autismu ve společnosti a podpořit včasnou diagnostiku a intervenci. Právě povědomí otvírá bránu porozumění a respektu k lidem. Modrá barva symbolizuje komunikaci, jednu ze základních bariér vzájemného porozumění.

Až 2 procenta světové populace žije s nějakou formou autismu. V České republice se s touto diagnózou potýká 200 tisíc lidí. Autismus je poruchou, která způsobuje, že dítě nebo dospělý dobře nerozumí tomu, co vidí, slyší a prožívá. Duševní vývoj je tímto handicapem narušený a schopnost komunikace je pro lidi, kteří se s problémem potýkají, jednou z nejzávažnějších bariér.

Publikováno: 01.04.2021

Průlom v možnostech odolávání virům slibuje výzkum, na kterém se poprvé v historii Univerzity Pardubice podílí všechny fakulty. Jedinečný projekt chce posunout výzkum v prevenci a léčbě virových onemocnění. Vědci společně pracují na ověření úspěšnosti jednoduchého a běžně dostupného prostředku, kterým by bylo možné v domácích podmínkách, bez nedostupných preparátů a vakcín účinně zabránit onemocnění covidem i dalšími nemocemi.

Testovaným je specifické médium, které se vyznačuje značnou dosažitelností i mobilitou (řeší Dopravní fakulta Jana Pernera) napříč celou naší populací (v gesci Fakulty filozofické), zdatně odolává času i novému klimatu (zkoumá Fakulta restaurování). Dokáže už během 15 sekund pozitivně ovlivnit činnost hormonů v těle, nastartovat imunitu, a částečně tlumit i bolest (Fakulta chemicko-technologická ve spolupráci s Fakultou zdravotnických studií). S ohledem na současnou globální situaci je velmi přínosné, že je tento prostředek sám odolný dalším virům (Fakulta elektrotechniky a informatiky) a nemutuje s nimi, a co se také počítá, je fakt, že jeho výroba je velmi jednoduchá a levná (Fakulta ekonomicko-správní).

Výzkumy historiků a antropologů naznačily, že se jako prevence využíval v minulosti i na jiných kontinentech. Nyní se bude zkoumat jeho vliv nejen novodobé viry, ale také na masivně se šířící nakažlivé tzv. D-choroby, jako jsou dezinformace či deprese. Vědci hledají dobrovolníky pro testování, které začne právě 1. dubna. Podávat toto médium budou v malých, ale častých dávkách, aby mohli pozorovat možné vedlejší účinky. Laická veřejnost i pamětníci možná znají tento prostředek také pod lidovým názvem „smích.“

Publikováno: 01.04.2021

S revoluční novinkou týkající se možnosti cvičení, podpory zdravého pohybu a zlepšení imunity přímo během výuky přichází Fakulta chemicko-technologická Univerzity Pardubice. Novinka bude do praxe uvedena již v tomto semestru a to hned po Velikonocích od úterý 6. dubna v rámci probíhající online výuky formou cvičební přestávky. Zapojit se do ní budou moci jak studenti, tak vyučující.

A v čem toto opatření vlastně spočívá?

Jednoduše v tom, že studenti i vyučující budou mít během aktuální online výuky zhruba 3 minutovou přestávku, kdy budou moci odejít od počítače a dle vlastního uvážení absolvovat kratší série protahujících či kondičních cvičení. Tuto možnost bude mít opravdu každý, ale nebude to povinné, vše bude čistě na bázi dobrovolnosti každého studenta a vyučujícího, zda se cvičení aktivně zúčastní či nikoliv. Určení času, kdy tato přestávka ve výuce proběhne, pak bude čistě v kompetenci vyučujícího.

Fakulta se k tomuto kroku odhodlala hlavně na základě dotazníku, který byl rozeslán mezi studenty a zaměstnance, kde se téměř 60% respondentů shodlo, že by nějakou takovou aktivitu ve výuce uvítalo.

„Chceme tak podpořit hlavně fyzickou, ale i psychickou kondici našich studentů a zaměstnanců, kteří tráví v současné době u počítačů řadu hodin denně a zpestřit jim touto aktivitou čas strávený doma u online výuky. Zvláště u mladších studentů není dnes v mnoha případech fyzická kondice nijak oslnivá a tak jim nabízíme možnost protáhnout se během výuky v rámci této vymezené cvičební tří minutovky,“ říká prof. Mrož z vedení fakulty.

Odměna v podobě kreditů

Studenti ale budou mít ze strany fakulty o motivaci postaráno. Pokud se totiž student takového cvičení aktivně zúčastní alespoň třikrát týdně, získá za to hned dva kreditní body v tom aktuálním právě probíhajícím semestru. To může samozřejmě řadě studentů výrazně pomoci v jejich studiu, pokud by se jim třeba nepodařilo získat ten kýžený potřebný počet kreditů k úspěšnému absolvování studia za klasické splnění vyučovaných předmětů.

K doložení toho, kolikrát se student ke cvičení během výuky za týden odhodlal, stačí jen to, že se u cvičení sám vyfotí a fotku pak zašle emailem na studijní oddělení, kde si zaznamenají čas a datum.

Přejeme krásný "apríl" milí studenti.
Fakulta chemicko-technologická UPa 

Publikováno: 29.03.2021

Vážení uchazeči o studium,

Fakulta chemicko-technologická Univerzity Pardubice vypisuje 2. kolo přijímacího řízení do 1. ročníku bakalářského studia akad. roku 2021/22.
Pojď do toho s námi a poznej, že v Pardubicích platí - život je chemie a chemie je život. Přihlášky přijímáme do 12. srpna 2021.


Veškeré dotazy vám rádi zodpovíme na našem studijním oddělení.
Sledujte náš web fcht.upce.cz a také facebook @fchtupa.

Publikováno: 26.03.2021

Sledujte přednášku profesorky Zuzany Bílkové z Fakulty chemicko-technologické, která hovoří na aktuální téma. Přinese 21. století očekávaný průlom v diagnostice Alzheimerovy choroby?

V posledních 20 letech zaznamenaly biomedicínské vědy mnoho významných objevů, avšak diagnostiku Alzheimerovy choroby a dalších neurodegenerativních onemocnění to ovlivnilo jen částečně. Paní profesorka se zaměřila například na otázku, zda existují nějaké nové nadějné metody nebo techniky, které by umožnily diagnostikovat nemoc už v rané fázi.

Univerzita Pardubice se přednáškou zapojila do celostátní akce Týden mozku 2021. Akce Týden mozku každoročně představuje nejnovější objevy a trendy ve výzkumu mozku a neurovědách a pořádá ji Akademie Věd České republiky a je součástí Brain Awareness Week. Celosvětová kampaň zvyšuje povědomí veřejnosti o úspěších a přínosech výzkumu mozku.

Publikováno: 26.03.2021

V rámci série rozhovorů s prorektory pro oblast vědy a výzkumu jsme se tentokrát zaměřili na Univerzitu Pardubice. Jak zde vnímají hodnocení výzkumných organizací, v čem vidí prostor pro zlepšení a jaké jsou hlavní strategické záměry Univerzity Pardubice na nadcházející období? Nejen na tyto otázky nám odpověděl Libor Čapek.

Jaký byl uplynulý rok 2020 pro Univerzitu Pardubice?

Když pomineme situaci s covidem, tak zásadní událostí uplynulého roku pro nás bylo dokončení procesu hodnocení vysokých škol v rámci Metodiky 17+ a s ním související diskuze s mezinárodním evaluačním panelem. Díky ní jsme obdrželi podněty, kritiku, ale i řadu pozitivních ohlasů.

Museli jste se vyrovnávat s nějakými komplikacemi kvůli stále ještě aktuální epidemiologické situaci?

Zásadním problémem je určitě snížení míry osobních setkávání, což má za vinu pokles dynamičnosti jednání. Byli jsme proto velmi rádi, že více než polovina členů mezinárodního evaluačního panelu přijela osobně.

Co vidíte jako hlavní přínos mezinárodního panelu v hodnocení univerzit?

Hlavní klad vidím ve zhodnocení univerzity někým zvenčí. Pro univerzitu je toto hodnocení velice konstruktivní a přínosné. Na druhou stranu, slabinou je absence jasné kalibrace činnosti mezinárodních evaluačních panelů na jednotlivých vysokých školách. Výsledná hodnocení tak mohou být někdy moc přísná, anebo naopak příliš měkká. Na tuto skutečnost poukazoval i sám mezinárodní evaluační panel.

Jaké pro vaši univerzitu vyplývají závěry z tohoto hodnocení?

Členové panelu přinesli řadu inspirativních podnětů k tomu, jakým způsobem bychom se mohli rozvíjet do budoucna. Samozřejmě měli také připomínky k činnostem jednotlivých fakult, ale vyzdvihli i to, co je pozitivní. Toto kritické hodnocení pro nás bylo rozhodně podnětné a musím říct, že máme fakulty, které v hodnocení obstály.

Jak si vaše univerzita vede v celonárodním srovnávání a jak jste se posunuli v modulech 1 a 2?

Modul 1 je relativně nový, hodnotí se v něm výzkumné výsledky organizací, které předkládá sama výzkumná organizace. Některá hodnocení jsou samozřejmě ovlivněna tím, že hodnotitelé nemají k hodnocení zcela jednotný přístup. Druhá rovina je, že ne u všech výsledků se nám podařilo zcela exaktně popsat výsledek výzkumu. Na tom je třeba pracovat. Abych to ale shrnul, tak si myslím, že se v Modulu 1 postupně zlepšujeme tak, jak se s modulem učíme pracovat.

A v modulu 2?

Modul 2 je na hodnocení snazší, protože se dá velmi dobře kvantifikovat. Částečně se v něm projevuje to, že se pracuje s distribucí publikací mezi kvalitní a méně kvalitní časopisy. Jedna z otázek, které kolem tohoto modulu vznikají, zní, do jaké míry pracovat i s velikostí oborové skupiny v rámci jednotlivých výzkumných organizací. Podíl kvalitních výsledků se totiž dá ovlivnit dvěma způsoby – buď výzkumná organizace dokáže vyprodukovat větší počet kvalitních výsledků v lepších časopisech, anebo naopak sníží produkci výsledů v horších časopisech. Myslím si, že do budoucna by bylo dobré klást akcent na počet kvalitních publikací vzhledem k velikosti oborové skupiny dané výzkumné organizace. Další rovina, která by mohla přispět k hodnocení v modulu 2, je třeba citovanost jednotlivých publikací ve vědeckých časopisech.

Když jsme u nedostatků v hodnocení, vidíte nějaká další místa ke zlepšení?

Tak třeba modul 1 je založen na hodnotitelích, kteří posuzují výsledky předložené univerzitou nebo výzkumnou organizací. Když se ale podíváme na celkovou situaci v Česku, tak zde není jen otázka toho, najít kvalitního hodnotitele pro modul 1, ale je třeba najít kvalitní hodnotitele i pro hodnocení projektů GA ČR, TA ČR, NAÚ a tak dále. Požadavek najít kvalitní hodnotitele je tedy v řadě segmentů a je otázka, zda disponujeme adekvátním počtem hodnotitelů. A také do jaké míry hodnocení, které vyžadujeme, bere hodnotitelům čas na jejich vědecké a další aktivity. Toto je něco, co by určitě mohlo být předmětem diskuze.

Vysoké školy nyní finalizují své nové strategické záměry na období 2021+. Jaké jsou hlavní strategické plány Univerzity Pardubice na nadcházející období?

Náš strategický záměr jsme zaměřili na pět oblastí. Na vzdělávací činnost, na vědecko-výzkumnou činnost, internacionalizaci, personální politiku a integritu uvnitř univerzity, protože si vážíme všech našich pracovníků a chceme, aby byli hrdí na to, že pracují na Univerzitě Pardubice. Celý dokument se nese právě v duchu akcentu na kvalitu jednotlivých činností. V podstatě jde o to, aby každý z našich pracovníků byl schopen svou činností přispět k otázce kvality v některém segmentu, který jsem zmiňoval.

Co považujete vy osobně za nejdůležitější?

Měli bychom se zaměřit na ty činnosti, které nám zajistí mezinárodní konkurenceschopnost a vlastnosti, které univerzitě zajistí respekt v Česku, ale i v zahraničí. Nejen z tohoto důvodu si velmi vážím našich zahraničních spoluprací. Zmiňovala jste loňský, covidem zkomplikovaný rok a v této souvislosti bych rád zmínil, že se naše mezinárodní aktivity ani v tomto roce nepřerušily. Příkladem mohou být dvě naše studentky, které absolvovaly stáž v Japonsku i přes situaci s lockdownem. S Japonskem máme skvělé vztahy – vyjíždí tam řada našich studentů i pracovníků. Toto vyústilo v roce 2019 v ocenění japonské obchodní a průmyslové komory. Akcent na mezinárodní spolupráci tedy vidím jako zcela zásadní. Chceme, aby naše univerzita byla v mezinárodním povědomí.

Jak se vám daří plnit třetí roli univerzity?

Patříme mezi multidisciplinární vysoké školy, máme technické i humanitně zaměřené obory, což je pro nás moc dobré z hlediska přesahu. Transfer se pak týká zejména našich technicky zaměřených pracovišť. Například v loňském roce jsme velice intenzivně komunikovali aktivity spojené s udělením mezinárodního patentu v oblasti metodiky včasné detekce rakoviny slinivky. V současnosti se snažíme najít vhodného průmyslového partnera, který by dokázal zajistit validaci testů s mezinárodním přesahem. V této souvislosti řešíme i otázku případného založení spin-off společnosti. Musím ale říct, že v legislativě České republiky je to poměrně složité.

A jak se vám daří v otázce společenské relevance?

Co se týká společenské relevance, tak například studenti Fakulty zdravotnických studií se zapojili do činností v rámci zdravotnických zařízení v souvislosti s covidem. Fakulta chemicko-technologická se zase podílela na testování vzorků na covid.

A abych neopomenul humanitní obory, tak například v loňském roce jsme rozvinuli spolupráci v oblasti restaurování památek s Alžírskem.

Mezinárodní spolupráci během našeho povídání zmiňujete poněkolikáté. Jak rozvíjíte spolupráci s evropskými zeměmi?

Silná spolupráce v rámci Evropy je pro nás samozřejmostí. Významná je například spolupráce ve Francii, kam studenti jezdí na výměnné pobyty, s francouzskými vědci máme také řadu společných publikací. Naše Fakulta filozofická pak má například intenzivní spolupráci s Itálií, kde dlouhodobě spolupracujeme s Českým historickým ústavem v Římě.

Je vaším cílem lákat vědce či doktorandy ze zahraničí i jiných měst Česka?

Jednoznačně ano. V první fázi se naše univerzita samozřejmě snaží nabídnout místa začínajícím vědeckým pracovníkům. U našich absolventů pak klademe důraz na to, aby měli zkušenosti ze zahraničí. Řada fakult se proto vydala cestou povinných zahraničních stáží. Dále samozřejmě nabízíme pevné pozice pro postdoky, což je otázka toho, umět přilákat člověka ze zahraničí nejen finančně, ale i odborně – nabídnout adekvátní zázemí v nějakém funkčním týmu, nabídnout kvalitní vybavení a tak podobně. Velmi nás těší, že u nás pracují mladí pracovníci z celého světa. Obzvláště ve vědě a výzkumu si myslím, že je to velice přínosné. Pak je tady samozřejmě akademická činnost, kde je uchazeč ale limitován tím, že vzdělávací činnost probíhá z významné části v českém jazyce. Určitě je to ale něco, o co máme zájem a co podporujeme. Proto realizujeme i výuku odborných předmětů v cizím jazyce.

Je pro vás důležité „starat se“ o klima v regionu?

Obojí – mezinárodní přesah a lokální aktivity – je o něčem jiném. Mezinárodní přesah je zásadní pro trvale udržitelný rozvoj naší univerzity a všech pracovníků i studentů. Co se týká lokálního působení, tak jsme rádi za to, že v otázce aplikovaného výzkumu máme silnou spolupráci s firmami nejen v regionu, ale v celé České republice. Ta pomáhá jak vysoké škole, tak celému regionu, aby se rozvíjel. Tato spolupráce je velice silná a plyne z dlouhodobé tradice.

Máte vůbec jako prorektor čas na vlastní vědu a akademickou činnost?

Skloubit obojí dohromady je obtížné. Osobně bych se ale nerad vzdal akademické činnosti a výzkumu, mám řadu projektů, které realizuji a za které odpovídám. Pro mě je věda a akademická činnost koníčkem, takže i když tomu věnuji více času, tak to neberu jako práci, ale jako radost.

Děkujeme za rozhovor!

Za redakci Vědavýzkum.cz se ptala Sabina Ali

prof. Ing. Libor Čapek, Ph.D.

absolvoval doktorské studium ve skupině Dr. B. Wichterlové na Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského, přičemž studium úspěšně ukončil na Univerzitě Pardubice v roce 2004. Za svou disertační práci získal Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy pro vynikající studenty a absolventy. V roce 2005 nastoupil na Katedru fyzikální chemie, kde působí dodnes. V roce 2009 byl jmenován docentem v oboru Fyzikální chemie. V roce 2017 pak byl jmenován profesorem v témže oboru. Od roku 2018 působí jako vedoucí Katedry fyzikální chemie.

Rozhovor je se svolením převzatý z portál Vědavýzkum.cz

Publikováno: 22.03.2021

Letos uplyne 30 let od okamžiku, kdy se zrodila z původní Vysoké školy chemicko–technologické v Pardubicích (VŠChT) na jednu z několika fakult nově vznikající univerzity Fakulta chemicko - technologická.

Univerzita Pardubice jako celek je jedinou univerzitou v Pardubickém kraji a pod svými křídly poskytuje bezpečné akademické zázemí osmi tisícům studentů a více než tisícovce zaměstnanců. Řadí se mezi nejmodernější a prestižní vzdělávací a vědecko-výzkumné instituce v České republice. Zaštiťuje sedm fakult s různým oborovým zaměřením, z nichž historicky nejstarší je právě Fakulta chemicko–technologická, která si v roce 2020 připomněla kulaté 70. výročí vysokého chemického školství v hlavní metropoli kraje, umístěné symbolicky do srdečního centra vzdělanosti, chemie, vědy, kultury a sportu.

Historie Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice má hluboké kořeny sahající až do roku 1950, kdy byla založena Vysoká škola chemická. Významným impulsem pro založení vysoké školy byla silná potřeba vysokoškolsky vzdělaných odborníků pro rozvíjející se chemický průmysl. Vysoká škola si vybudovala kvalitní renomé v oblasti vzdělanosti a vědy. Její existence je neodmyslitelně spjata s takovými podniky, jako jsou Synthesia nebo Výzkumný ústav organických syntéz.

Již zmíněným historickým milníkem byl rok 1991, kdy se původní VŠChT transformovala na Fakultu chemicko–technologickou. Univerzita Pardubice pak vznikla v roce 1994 a od roku 2009 FChT sídlí v moderním areálu přímo v univerzitním kampusu v Polabinách. V roce 2015 byla také dokončena rekonstrukce a dostavba zbývajících prostor v původním areálu na náměstí Čs. Legií a budov v Technologickém areálu v Doubravicích. Za 70 let své existence se rozvinula v moderní vysokoškolské pracoviště, které svým vědeckým a pedagogickým výkonem významně přispívá k prestižnímu hodnocení celé univerzity.

V roce 2016 jsme si připomenuli 25 leté výročí vzniku FChT. Při této příležitosti se konal slavnostní akademický obřad, kdy byly udělovány bronzové medaile profesorům fakulty za zásluhy. K této významné příležitosti byla vydána i publikace „25 let Fakulty chemicko – technologické Univerzity Pardubice“ s podtitulem „1950 – 1991 – 2016“.

Za uplynulých pět let od tohoto 25letého výročí se může fakulta pochlubit udělením statutu „Institucionální akreditace“ v oblasti chemie, který uděluje Národní akreditační ústav standardně na 10 let (2019 – 2029). Udělení statutu IA znamená, že fakulta při hodnocení prokázala, že má dostatečně kvalitně nastaveny mechanismy vnitřního hodnocení a bude moci v určených oblastech vzdělávání sama upravovat směřování, resp. udílení akreditací vlastních studijních programů bez zásahů zvenčí.

Vzhledem k celosvětové pandemické situaci, která zasáhla Českou republiku na jaře 2020, vyúsťující v celou řadu limitujících opatření se oslavy 70. výročí vzniku chemického vysokého školství v Pardubicích na podzim téhož roku nekonaly a byly odloženy na dobu, až to bude možné zrealizovat. Stejně tak je „ochromená“ i možnost oslavit významné 30 leté výročí. Věříme, že až to situace dovolí, tak si všichni společně oslavy vynahradíme!

Mgr. Lucie Stříbrná, Ph.D.
proděkanka fakulty

Publikováno: 17.03.2021

Univerzita Hradec Králové a Univerzita Pardubice poměřila v pátek 19. března své síly v esportu. 

 „Gratulujeme vítězům z Univerzity Hradec Králové. Děkujeme za skvělé derby, které bylo napínavé opět do poslední chvíle. Pohár posíláme na UHK a těšíme se na souboj v roce 2022. Věřím, že se nám dnes podařilo všechny naše studenty po dlouhých měsících v pandemii povzbudit a udělat jim radost,“ uvedla kancléřka Univerzity Pardubice Lucie Košťálová.

Týmy obou univerzit se utkaly ve třech typech počítačových her.

  • Hearthstone Bo5 - odehráno se skóre 3:1 pro UPCE! 
  • Counter Strike:GO Bo3 - odehráno se skóre 2:0 pro UHK
  • League of Legends Bo3 - odehráno se skóre 2:0 pro UHK

Záznam derby sledujte na platformě Twitch.tv


Program derby

10.00 Start derby

Zahájení prof. Jiřího Málka, rektora Univerzita Pardubice a prof. Kamila Kuči, rektora Univerzity Hradec Králové

10.15 Diskuze s proděkanem Lukášem Čeganem o esportu, Fakulta elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice

11.00 Diskuze s Lubomírem Mikušem o výuce esportu na Univerzitě Hradec Králové

12.00 Zahájení Derby

12.10 Hearthstone Bo5

14.00 Counter Strike:GO Bo3

18. 00 League of Legends Bo3

Vyhlášení vítězů, virtuální předání poháru

Zakončení derby zástupci univerzit.


UPCE esports

Komunita vytvořená hráči pro hráče. Vstup do nového spolku, který sdružuje fanoušky nejen esportových titulů počítačových her a chystá se na duely s dalšími českými univerzitami.

Soupiska UPCE

Heartstone

  • Michal Syrovátko - Fakulta elektrotechniky a informatiky
  • Vojta Bauer - Fakulta filozofická
  • Marek Valihrach - Fakulta ekonomicko - správní

League of Legends

  • Honza Hlaváč - Dopravní fakulta Jana Pernera
  • Tomáš Forman  - Dopravní fakulta Jana Pernera
  • Lukáš Černý - Fakulta filozofická 
  • Vojtěch Juda - Fakulta filozofická 
  • Ondra Kudrna - Fakulta filozofická 

CS GO

  • Ondřej Burda - Fakulta elektrotechniky a informatiky
  • Daniel Vlček - Fakulta elektrotechniky a informatiky
  • Daniel Pichnarčík - Fakulta elektrotechniky a informatiky
  • Dominik Lopauer - Fakulta elektrotechniky a informatiky
  • Tamer Ghariba - Fakulta ekonomicko - správní

Akci organizačně i technicky zajišťuje esportovní studentská asociace ESA.

Publikováno: 10.03.2021

Jiří Málek přichází s knižní novinkou, která se ohlíží za jeho dosavadními šedesáti lety života. Představuje ho ze všech stran. Podstatnou část publikace tvoří fotografie pořízené samotným rektorem Univerzity Pardubice.

„Odpovídám na dotazy vnoučatům, dcerám a podobně ohledně různých záležitostí, které souvisí s mým životem. Proto jsem se rozhodl, že to sepíšu. Druhou rovinu představují studenti. Kvůli nim jsem to psal,“ popisuje důvody vzniku díla Věda a jiné lásky.

K dopsání přispěl covid

Značná část knihy se týká samotné vědy. „Na ní jsem pracoval dlouho, shromažďoval jsem podklady. Dělal jsem si časovou osu, vzpomínal jsem si, jak ty věci byly a jak na sebe navazovaly. Nejsem člověk, který by si psal deník. Ale jsem docela systematický a mám poměrně podrobné záznamy, které souvisí s mou odbornou prací.“

Součástí knížky je rozhovor s historikem umění Pavlem Panochem, nazvaný O životních láskách, domech a lidech. Nechybí ani chronologicky pojaté vzpomínky Cesty za vědou a dokumentární část tvořená bibliografií vědeckých prací, stručnými medailony některých studentů a vybranými projevy.

Rektor nezvykle pojaté memoáry dotvářel na jaře roku 2020. „V té době se život v naší zemi v souvislosti s epidemií velmi zklidnil. Nemohlo se tolik cestovat a mohl jsem se věnovat těmto věcem.“

Pod vlivem hradu

Současný rektor pardubické univerzity pochází od Svojanova, který ho značně ovlivnil. Probudil v něm lásku a obdiv k historii. Hrad má důležité místo v knize i v autorově životě.

Dětství Jiřího Málka formovalo třeba i televizní vysílání přistání amerických astronautů na Měsíci. „Byl to ohromný okamžik, na který jsem nikdy nezapomněl. Podle mého názoru jedna z nejdůležitějších událostí minulého století. V hlavě se mi to vrací zpět. Třeba když dnes vidím vozítko Perseverance na Marsu.“

Málek vždy toužil cestovat po světě, což se mu pořádně povedlo až po pádu totality. „První dlouhodobý pobyt jsem absolvoval ve Španělsku. Dostal jsem stipendium na jméno. Mojí další velkou láskou je Japonsko. Cítím k té zemi neobyčejný obdiv, mám rád lidi, zemi jako takovou, kulturu, přírodu.“

Široký rozhled

Rektor musí být podle Málka člověk chápavý, který dokáže porozumět složitosti takové instituce. „Univerzitu tvoří fakulty. Někdy není úplně jednoduché se s lidmi domluvit. Vždy vám pomůžou znalosti z nejrůznějších oborů,“ říká chemik, který se zajímá o historii, dějiny umění, literaturu, filozofii anebo hudbu.

Při psaní zjistil, že každému velmi pomůže udělat si jakousi bilanci, zavzpomínat na minulost. Místo jednotlivých událostí je lepší sledovat ji jako celek.

Rozhovor je se svolením převzat z Českého rozhlasu Pardubice