Anorganicko-organické hybridní materiály na bázi organofosfonátů kovů
Poskytovatel: Grantová agentura ČR
Program: Standardní projekty
Období realizace: 01.01.08 - 31.12.12
Pracoviště:
Fakulta chemicko-technologická - Ústav organické chemie a technologie
Hlavní řešitel: Pytela Oldřich
Popis:
Příprava a charakterizace nových fosfonátů kovů vhodných jako: (1) hostitele v interakalčních reakcích. Materiál by měl mít vrstevnatou strukturu a funkční skupiny schopné interakce s hoštěnými molekulami. Další možností je použití kovů (např. vanadium nebo měď) tvořící fosfonáty s koordinačním místem kovu schopným koordinační interkalace s hoštěnými molekulami majícími charakter Lewisovy báze. (2) měniče iontů. Organická část by opět měla obsahovat vhodné kyselé nebo bazické funkční skupiny (karboxy a sulfo skupiny nebo amino skupinu). (3) materiály pro rozpoznání molekul. V tomto případě je organická část velice důležitou součástí fosfonátu. Pozornost bude věnována chirálním molekulám, především na bázi imidazolu. Možné katalytické upotřebení těchto materiálu je rovněž uvažováno. (4) materiály s vylepšenou protonovou vodivostí. Vedle vhodných funkčních skupin je rovněž důležitým parametrem stabilita těchto materiálů. Především pak odolnost vůči zvýšené kyselosti, vlhkosti nebo teplotě. Z těchto důvodů se jeví fosfonáty čtyřmocných kovů jako jsou zirkonium nebo titan jako nejvhodnější. Tyto materiály jsou stabilní i při pH menším než 2. Vlastnosti připravených sloučenin relevantní pro jejich předpokládané aplikace budou dále studovány např. ac/dc vodivostí, schopností výměny iontů nebo interkalační schopností.
Příprava a charakterizace nových fosfonátů kovů vhodných jako: (1) hostitele v interakalčních reakcích. Materiál by měl mít vrstevnatou strukturu a funkční skupiny schopné interakce s hoštěnými molekulami. Další možností je použití kovů (např. vanadium nebo měď) tvořící fosfonáty s koordinačním místem kovu schopným koordinační interkalace s hoštěnými molekulami majícími charakter Lewisovy báze. (2) měniče iontů. Organická část by opět měla obsahovat vhodné kyselé nebo bazické funkční skupiny (karboxy a sulfo skupiny nebo amino skupinu). (3) materiály pro rozpoznání molekul. V tomto případě je organická část velice důležitou součástí fosfonátu. Pozornost bude věnována chirálním molekulám, především na bázi imidazolu. Možné katalytické upotřebení těchto materiálu je rovněž uvažováno. (4) materiály s vylepšenou protonovou vodivostí. Vedle vhodných funkčních skupin je rovněž důležitým parametrem stabilita těchto materiálů. Především pak odolnost vůči zvýšené kyselosti, vlhkosti nebo teplotě. Z těchto důvodů se jeví fosfonáty čtyřmocných kovů jako jsou zirkonium nebo titan jako nejvhodnější. Tyto materiály jsou stabilní i při pH menším než 2. Vlastnosti připravených sloučenin relevantní pro jejich předpokládané aplikace budou dále studovány např. ac/dc vodivostí, schopností výměny iontů nebo interkalační schopností.
