Univerzita Pardubice Fakulta chemicko- technologická

Univerzita Pardubice

Zaměstnanci
|
Studenti
English

Publikace detail

Testy ekotoxicity nanomateriálů dispergovaných ve vysoce viskózním prostředí

Autoři: Hrdá Kateřina | Pouzar Miloslav | Opršal Jakub

Rok: 2015

Druh publikace: ostatní - přednáška nebo poster

Strana od-do: nestránkováno

Tituly:

Jazyk	Název	Abstrakt	Klíčová slova
cze	Testy ekotoxicity nanomateriálů dispergovaných ve vysoce viskózním prostředí	Nanomateriály (NMs) jsou v současnosti v popředí vědeckého zájmu a nacházejí uplatnění v mnoha oborech lidské činnosti. I přes výhody, které využívání NMs přináší, dochází během produkce a používání k nevyhnutelnému uvolňování do životního prostředí. Rizika spojená s přítomností NMs v životním prostředí byla zjišťována převážně u vodních organismů, málo informací však existuje o jejich působení na organismy žijící v půdách a sedimentech. Půdy a sedimenty jsou přitom základními a nenahraditelnými složkami životního prostředí. Jedním z důvodů, proč se účinky NMs testovaly zejména na vodních organismech je skutečnost, že dosud nejsme v přírodních vzorcích půd a sedimentů schopni dostatečně dobře popsat interferující látky nebo změřit aktuální koncentrace NMs během testu, sledovat sorpci na částice půdy nebo sedimentu, stanovit biodostupnou frakci a osud NMs. Současné analytické metody neumožňují tyto jevy sledovat v přírodních vzorcích. Tyto důvody nás vedly k využití vysoce viskózního prostředí – agaru – jako expozičního média při testování ekotoxicity nanočástic oxidu zinečnatého. Tento přístup byl zvolen také kvůli omezení aglomerace nanočástic, k zajištění jejich rovnoměrného rozdělení a snazší charakterizaci v expozičním médiu. Toxicita nanočástic byla testována po dobu 96 hodin na půdní roupici Enchytraeus crypticus a sladkovodní žížalici Lumbriculus variegatus, žijící v sedimentu. Umělá půda a sediment, používané v testech ekotoxicity dle OECD, byly nahrazeny za agar, který se používá jako kultivačním médium pro mnoho druhů organismů. E. crypticus lze v agaru přímo chovat, L. variegatus je schopná přežít ve vrstvě agaru imitujícím přírodní sediment několik měsíců. Expoziční cesty jsou v prostředí agarózového gelu dobře napodobeny a navíc jsou zde omezeny fyzikálně-chemické interference, ke kterým dochází v přírodních vzorcích půd a sedimentů.