Univerzita Pardubice Fakulta chemicko- technologická

Univerzita Pardubice

Zaměstnanci
|
Studenti
English

Publikace detail

Sensitivity and Performance of Energetic Materials

Autoři: Zeman Svatopluk | Jungová Marcela

Rok: 2016

Druh publikace: článek v odborném periodiku

Název zdroje: Propellants Explosives Pyrotechnics

Strana od-do: 426-451

Tituly:

Jazyk	Název	Abstrakt	Klíčová slova
cze	Citlivost a výkon energetických materiálů	Tento dokument poskytuje přehled o hlavních směrech vývoje v posledních devět let ve studii citlivosti energetických materiálů (EM) proti nárazu, rázu, tření, elektrické jiskry, laserových paprsků a tepla. Pozornost je věnována také výkonu a metodám jeho výpočtu. Jsou shrnuty vztahy mezi citlivostí a výkonem, nejlepším reprezentantem je vztah mezi výkonem a objemovým teplem výbuchu (reprezentovaný součinem hustoty a čtverce detonační rychlosti). Na základě současných znalostí je možné konstatovat, že dosud neexistuje jediný univerzální vztah mezi molekulární strukturou a iniciační reaktivitou. Je potvrzeno, že zvýšení výkonnosti je obvykle doprovázeno zvýšením citlivosti. V případě nitraminů toto pravidlo zcela platí pro citlivost ku tření, ale pro citlivost k nárazu existují výjimky z tohoto pravidla, a to v případě 1,3,5-trinitro-1,3,5-triazepanu, 1,3,5-trinitro 1,3,5-triazinanu, beta-1,3,5,7-tetranitro-1,3,5,7-tetrazocanu a alfa-, beta- a epsilon-polymorfů2,4, 6,8,10,12-hexanitro-2,4,6,8,10,12-hexaazaisowurtzitanu má tento vztah opačný průběh. Pokud se týká přístup QSPR, ten by mohl dát přiměřenš dobré předpovědi, ale poskytuje nedostatečný pohled na fyziku a chemii procesu iniciace	energetické materiály; citlivosti; výkonnost; přehled
eng	Sensitivity and Performance of Energetic Materials	This paper provides an overview of the main developments over the past nine years in the study of the sensitivity of energetic materials (EM) to impact, shock, friction, electric spark, laser beams and heat. Attention is also paid to performance and to its calculation methods. Summaries are provided of the relationships between sensitivity and performance, the best representations for the calculation methods of performance being the volume heat of explosion or the product of crystal density and the square of detonation velocity. On the basis of current knowledge, it is possible to state that a single universal relationship between molecular structure and initiation reactivity does not yet exist. It is confirmed that increasing the explosive strength is usually accompanied by an increase in the sensitivity. In the case of nitramines this rule is totally valid for friction sensitivity, but for impact sensitivity there are exceptions to the rule, and with 1,3,5-trinitro-1,3,5-triazepane, 1,3,5-trinitro-1,3,5-triazinane, beta-1,3,5,7-tetranitro-1,3,5,7-tetrazocane and the and alpha-, beta- and epsilon-polymorphs of 2,4,6,8,10,12-hexanitro-2,4,6,8,10,12-hexaazaisowurtzitane the relationship works in the opposite direction. With respect to the QSPR approach there might be reasonably good predictions but it provides little insight into the physics and chemistry involved in the process of initiation.	Energetic materials; Sensitivities; Performance; Review