Za měsíc a půl otestovali stovky vzorků na přítomnost koronaviru. Expertům Fakulty chemicko-technologické je posílaly nemocnice v Pardubicích a ve Vysokém Mýtě. Ve speciálně zabezpečených laboratořích molekulární biologie tento vysoce nakažlivý materiál izolovala a testovala dlouhé hodiny Barbora Jankovičová se svým týmem. A testuje stále. Pandemie ještě neskončila.  

Jaký počet vzorků jste zatím otestovali? 

Přestože se v průběhu testování rozšířila spolupráce a kromě pardubické nemocnice jsme začali testovat ještě vzorky z vysokomýtské nemocnice, celkové množství otestovaných vzorků je nižší, než bylo původně plánováno, jedná se řádově o stovky vzorků za celé období. Je to ale obecný trend, vzorků je celkově méně.

Jak moc jsou výsledky spolehlivé?

PCR metoda (polymerázová řetězová reakce), kterou používáme, je obecně velmi spolehlivá. Například ve srovnání s rychlotesty stanovujícími specifické protilátky, které jsou spíše orientační. PCR nám dává jasnou informaci o přítomnosti či nepřítomnosti virové nukleové kyseliny ve vzorku a slouží k potvrzení infekce. Při každém testování paralelně s vyšetřovanými vzorky navíc analyzujeme i kontrolní vzorky. Ty by měly potvrdit správné provedení testu.

Víte, komu testované vzorky patří?

Vzorky jsou pro nás anonymní, máme je označené číselnými kódy, takže nevíme, komu patří, ani neznáme věk možných pacientů.  Ze začátku jsme měli vzorky z odběrového místa od pacientů, kterým bylo vyšetření doporučeno lékařem nebo hygienickou stanicí na základě vykazování některých z příznaků onemocnění. U těchto vzorků byl i častější výskyt pozitivních testů. Nyní se již pozitivní vzorky vyskytují spíše ojediněle.

Ptají se vás lidé na testování? 

Ano, především je zajímá, zda a případně kolik máme pozitivních vzorků.

Kolik pozitivních vzorků jste měli?

Cekem jich bylo 21.

Co znamená toto testování pro fakultu?

Především to, že mohla využít BSL3 laboratoř, což je laboratoř s vyšším stupněm biologické bezpečnosti, která je výjimečným prostorem i z hlediska ochrany před únikem viru. Pro nás je to určitě zkušenost, kterou v budoucnu využijeme. Ať už při dalším testování obdobného typu, případně i formou výzkumu.  

V čem je testování náročné?

Testování jako takové náročné není, jedná se o běžné postupy, spíš jsme si museli zvyknout na dodržování určitých zásad bezpečnosti práce, které tento typ vzorků vyžaduje a pracovní režim v BSL3, který se od běžné laboratoře liší. 

Kolik času denně jste strávila v laboratoři? 

Ze začátku samozřejmě více, během zavádění testování jsme tam trávili kolikrát i celý den. V současné době je to cca 6-8 hodin denně podle aktuálního počtu vzorků a zastoupení pozitivních vzorků, u kterých je potřeba dělat dodatečnou potvrzující analýzu. Při testování se ale střídáme, takže to není každý den.

Jak dlouho bude ještě testování probíhat?

Těžko říct. V současné době testujeme hlavně vzorky hospitalizovaných pacientů nebo pacientů, kteří jdou na plánované operace, u nichž je vyžadován negativní test. Bude tedy záležet na tom, jak se bude vyvíjet epidemiologická situace a jak dlouho bude toto opatření potřeba.

Mgr. Barbora Jankovičová, Ph.D. (*1981)

• Vystudovala magisterský obor „Analýza biologických materiálů“ na Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice, dále doktorský studijní program „Analytická chemie“ na FChT, UPa.
• Od roku 2007 působila na katedře FChT jako vědecko-výzkumný pracovník, od ledna 2020 pak jako odborný asistent.
• Ve své vědecké práci se věnuje především molekulární biologii a proteomice se zaměřením na nukleové kyseliny a proteiny s klinickým potenciálem.
• Absolvovala několik zahraničních stáží (Institut Curie v Paříži, Indiana University v Bloomingtonu, KTH Royal Institute of Technology ve Stockholmu, Virologický ústav SAV v Bratislavě).
• Byla zapojena do řešení několika národních tak i mezinárodních projektů (FP6 - NeuroTAS, FP7 - NaDiNe).
• Vedla celou řadu bakalářských a diplomových prací, dotýkajících se především tématiky klinicky významných biomarkerů se zaměřením na jejich identifikaci, charakterizaci, způsoby izolace či detekce.

Dokázali byste říct, jestli vám dění kolem koronaviru přineslo něco pozitivního? Stejnou otázku jsme položili i děkanům našich fakult a prorektorům univerzity. Kdo byl rád za čas s rodinou, a kdo se těšil zpět na fakultu?

Vážené kolegyně, vážení kolegové, milí studenti,

zažili jsme dobu, která změnila naše pracovní i osobní životy. Čas, který nám rutinu změnil v novinku a z komfortu udělal zcela nečekanou výzvu. Myslím, že jste stejně jako já rádi, že se můžeme pomalu vracet k normálnímu provozu. Ke kontaktu se studenty, s kolegy a k zázemí, na které jsme zvyklí.

Je to ten pravý čas, kdy se sluší poděkovat. Rád bych poděkoval Vám všem, za trpělivost a práci v neobvyklých podmínkách.

Velmi děkuji studentkám a studentům i zaměstnancům, kteří jste aktivně pracovali v první linii - v nemocnicích a v ústavech. Studentům a zaměstnancům, kteří analyzovali vzorky pacientů a pomohli Pardubické nemocnici zrychlit vyšetření. Ale i těm, co v karanténě svých domovů vyráběli štíty pro zdravotníky, šili roušky seniorům, pekli pro záchranáře, zdravotní sestry a hasiče či aktivně pomáhali jiným způsobem.

Chci také poděkovat učitelům za trpělivost a cílevědomost při organizaci distančních forem výuky, a všem zaměstnancům univerzity za ochotu a nasazení udržet i v pandemii chod univerzity i kolejí. Děkuji rovněž studentům, kteří zvládají studium v tomto neobvyklém semestru v domácím prostředí a dokázali se nečekané situaci přizpůsobit a ukázat samostatnost. Schopnost se adaptovat a přizpůsobit novým okolnostem je velmi cenná zkušeností, která nás posiluje.

Překonat nečekané se podařilo společně nám všem. A děkuji Vám za to a přeji nám všem zdravé dny.

Jiří Málek

rektor

Zájemci o studium na vysoké škole mají právě teď druhou šanci stát se studenty Univerzity Pardubice. Některé ze sedmi fakult nabízí možnost přihlásit se do druhého kola přijímacího řízení až do srpna podle toho, jaké zaměření si uchazeči vyberou. 

Univerzita Pardubice - Najdi svoji identitu.

Výsledky přijímacího řízení

Fakulta filozofická

• Fakulta vyhlašuje 2. kolo přijímacího řízení – přihlášky je možné podávat do 14. 8. 2022 pro bakalářské a do 21. 8. 2022 pro magisterské studium. 
• Veškeré informace naleznete na stránkách fakulty nebo v odkazu. 

Dopravní fakulta Jana Pernera

Bakalářské a navazující magisterské studium

• K bakalářskému studiu v prezenční či kombinované formě můžete podat přihlášku do 15. 8. 2022. 
• Do navazujícího magisterského studia se můžete přihlásit do 15. 8. 2022
• Vaše dotazy můžete zasílat na e-mailovou adresu studijni.dfjp@upce.cz. Sledujte nás také našich sociálních sítích - Facebooku a Instagramu. Bližší informace čtěte na fakultních stránce k přijímacímu řízení. 

Fakulta elektrotechniky a informatiky

• Do bakalářského studia se můžete hlásit do 23. srpna 2022.
• Informace k přijímacímu řízení naleznete na stránkách fakulty.

Stále se rozhodujete, která fakulta a její obor jsou pro vás tím pravým? Studovat můžete dopravu, ekonomiku, chemii, IT nebo taky zdravotnictví, filozofii a historii i restaurování památek. Vyberte si správné zaměření. 

Najdi svoji identitu

Vzájemná spolupráce mezi Fakultou chemicko–technologickou Univerzity Pardubice a Střední uměleckoprůmyslovou školou sklářskou v Železném Brodě vyústila již v loňském roce podpisem memoranda o spolupráci. Tato střední škola s dlouholetou tradicí v Libereckém kraji se tak stala naší již v pořadí pátou „Fakultní školou“, což podtrhuje umístění označení v podobě smaltované cedule na fasádě školy.

Spolupráce mezi oběma institucemi je naplňována společnými aktivitami v rámci propagace, soutěžemi a „exkurzemi šitými na míru“, kdy si studenti např. mohou vyzkoušet stát se na jeden či více dnů vysokoškoláky, navštívit laboratoře, vyzkoušet si praktická cvičení z různých oblastí chemie a přespat na koleji.

Plodná spolupráce je podpořena mimo jiné i tím, že vedení školy již druhým rokem vytváří pro FChT skleněný artefakt s názvem „Srdcovka“, který je předáván děkanem fakulty při zvláštních příležitostech. V červnu loňského roku byla předávána jako symbolický „Chemický Oskar“ vítěznému filmovému týmu žaček ze Základní umělecké školy Plzeň v rámci ocenění Mezinárodní dětské výtvarné výstavy „Lidice 2019“ v sekci krátkých filmů na téma „Chemie“.

Skleněná „Srdcovka“ váží bezmála 5 kilogramů a byla vytvořena ve sklářské dílně pod odborným vedením Ing. Kamila Skrbka. Ve výsledném návrhu, který pro železnobrodskou dílnu vytvořil grafik Oldřich Jiskra, se snoubí provázanost symbolu chemie - „srdcové baňky“, kterou fakulta používá jako svůj symbol v rámci propagace již několik let. „Srdcovka“ je umístěna na skleněné knize, která odkazuje na vzdělávání a vědomosti obecně, purpurová vlna uvnitř propojuje s fakultní barvou a živoucností lidského srdce naplněného krví a samozřejmě s láskou k chemii. Asociuje i slogan FChT „Život je chemie!“, který je fakultním mottem provázejícím nás již několik let a to jak v propagačních portfoliích na webu, tak i v mediálních kampaních.

Vedení obou institucí aktivně podporuje vzájemné propojení při vyhledávání potencionálních uchazečů s nadšeným zájmem o studium chemie. Věříme, že plodná a intenzivní spolupráce bude mezi oběma institucemi i v budoucnu nadále prohlubována.

Chemie si ho získala už na základní škole pod Tatrami. Naprosto přesně si vybavuje první návštěvy a pokusy v kabinetu chemie. Poté, co mu jeho otec dovolil vybudovat takovou malou „laborku“ u něj ve firmě v Lanškrouně, oboru se už nepustil. Dnes profesor Filip Bureš působí na Fakultě chemicko-technologické, kde se svým týmem vyvíjí nové organické materiály, které najdou uplatnění zejména v elektronice. Musí být výkonné, přesné a mít nízkou spotřebu. Zkrátka musí šlapat jako hodinky.

Jeho skupina je součástí ústavu organické chemie a technologie a jako taková se zaměřuje především na vše, co se točí kolem uhlíku (a ostatních prvků). „Snažíme se, aby organické molekuly vyvíjené na našem pracovišti měly nějakou funkci. Obecně lze říci, že cílíme především na organickou elektroniku, která je pro rozvoj současné elektronické společnosti oborem klíčovým,“ říká profesor Bureš.

Jsou to věci, které dnes nosí prakticky každý ve své kapse či na zápěstí, můžeme si pomocí nich svítit, přenášet energii a usnadňují nám celou řadu dalších činností. To, čím se zabývá skupina profesora Bureše, tedy aktivní organickou vrstvou, bývá sice běžnému uživateli skryto, ale bez toho by to prostě nefungovalo. „Je to například jasně čitelný displej s rychlou odezvou, barevně svítící dioda s nízkou spotřebou energie, vysokokapacitní, a přesto miniaturní baterie, solární panel s vysokou mírou konverze světla na elektřinu, rychlý a vratný molekulární přepínač, sensor nebo detektor,“ doplňuje Filip Bureš pro představu pár praktických příkladů.

Naše práce je jako skládačka lego

Právě na elektronická zařízení klade současná společnost obrovské nároky. Především na jejich výkon, vysokou a specifickou funkci a nízkou spotřebu. Málokdo si již ale uvědomí, že každé zlepšení prakticky začíná a končí v rámci limitů profesora Bureše fascinující aktivní vrstvy, která daný efekt zprostředkuje.A tak jejich výzkum jde prakticky spíše od konce.

„Víme, jaký materiál a jakou funkci chceme a podle toho volíme vhodný organický skelet a ten následně cíleně upravujeme tak, aby kýženou funkci přinesl,“ vysvětluje profesor Bureš. „Zjednodušeně si zkuste představit stavebnici lego. Máte hromadu kostiček a záleží jenom na vás a vaší kreativitě, co z nich postavíte a jakou bude mít produkt funkci, velikost, tvar, podobu. Našimi „kostičkami“ jsou jednotlivé atomy, které jsme schopni prostřednictvím organické syntézy cíleně spojovat do molekul a ty následně dále modifikovat a ladit do požadovaného výsledku a funkce,“ dodává. Obecně tedy navrhují a ladí například organické push-pull molekuly, opticky aktivní organické molekuly nebo těkavé anorganicko-organické molekuly.

Inspirovala je fotosyntéza

Velmi intenzivně se ale zabývají i novým vědním oborem fotoredox katalýzy. A právě pro něj nedávno vyvinuly unikátní jednoduchý katalyzátor s podobnou funkcí, jakou má chlorofyl. Vzpomenete si ještě na princip fotosyntézy?„Rostliny jsou schopny provádět chemickou transformaci oxidu uhličitého a vody na cukr s využitím zeleného barviva – chlorofylu. Rostlina je jakási přírodní laboratoř, kde lze provádět organickou syntézu s využitím světla,“ popisuje zjednodušeně princip objevu Filip Bureš a dodává, že fotoredox katalýza umožňuje organickým chemikům provádět chemické reakce za velice mírných reakčních podmínek.

„Reakce není potřeba dlouhodobě zahřívat a jsou pouze ozařovány světlem v přítomnosti velice malého množství katalyzátoru. V podstatě tak dochází k přímé přeměně světelné energie na energii chemických vazeb. Prakticky je potřeba smíchat pouze výchozí suroviny, přidat katalyzátor a strčit baňku ve slunný den za okno. Navíc lze využít i průtočného uspořádání a kontinuálně produkovat léčiva a řadu dalších významných organických substancí. Například okamžitý a stálý přístup k antimalarikům v Africe se dá jednoduše a levně vyřešit právě pomocí fotoredox katalýzy.“

Alfou a omegou úspěchu je tak proto i spolupráce s aplikační sférou, a to nejen navenek, ale i uvnitř skupiny. A to byl právě i příklad optimalizace syntézy katalyzátoru a jejího poloprovozního ověření. „Katalyzátor jsme schopni připravovat z levných a dostupných surovin v multigramovém měřítku a rovněž již máme partnera pro jeho komerční distribuci. Vyvinutou technologii navíc budeme chránit evropským patentem,“ zdůrazňuje profesor Filip.

Týmová práce a stovka publikací

Bez účinné spolupráce ale nedokáže pracovat ani celý jeho tým. Krystalizoval postupně během několika let. A především plánování a hlídání personálního obsazení se profesoru Burešovi velmi vyplácí. V práci uplatňuje jakousi řízenou tvůrčí svobodu. Jak sám říká, zažil během zahraničního (post)doktorského studia v Německu a ve Švýcarsku jak tvrdý dril, tak obrovskou tvůrčí svobodu a dnes proto čerpá z obojího. „Vedoucí funkci vnímám především jako zodpovědnou a motivační. Své kolegy se vždy snažím nadchnout pro danou oblast výzkumu, zabezpečit zahraniční partnery a společně připravit solidní návrh projektu,“ shrnuje své úkoly. S kolegy ve skupině ho navíc pojí přátelské pouto, čehož si rovněž velice cení. „Já jsem pouze vedoucí, excelentní je celý tým. Každý člen je zodpovědný za svůj podobor, včetně měření a interpretace dat. Což usnadňuje i publikační aktivitu,“ dodává.

Skupina má v tuto chvíli za sebou více než 100 impaktovaných publikací. Každá je v základu organická, rozdělit je lze například dle využití daného organického materiálu, typu časopisu nebo zapojení dalších spolupracovníků. V týmu má kolegy jak starší, tak i mladší než je on sám. Učí se navzájem. Nejpyšnější na své pedagogické dovednosti je ale v situaci, kdy ho vlastní student fundovaně poučí o nějaké nové oblasti.

Organická chemie má podle Filipa Bureše obrovský potenciál. „Přestože známe již asi deset milionů organických molekul, další miliony čekají na své objevení a hlavně využití. Na fakultu každý rok nastoupí několik stovek nadějných nových chemiků a já věřím, že se mi bude i nadále dařit získávat jejich sympatie pro aplikovanou organickou chemii,“ uzavírá profesor Filip Bureš.

„Chemie je jediný vědní obor, který umožňuje kvalitativní změnu hmoty. Během chemické reakce lze změnit jednu molekulu na druhou a připravit tak nový materiál s jinými nebo lepšími vlastnostmi. To je bezesporu naprosté unikum, které vám jiný obor prostě nenabídne.“

Profesor Filip Bureš (41) pochází ze slovenského Popradu. Magisterské a doktorské studium organické chemie absolvoval na Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice v letech 2002 a 2005 a od té doby tu působí. Odjel na krátkou stáž do Maďarska a na Slovensko, byl na tříměsíčním pobytu v Německu a 14měsíční postdoktorální stáži ve Švýcarsku. V roce 2010 byl habilitován a v roce 2017 jmenován profesorem. Je členem České chemické společnosti. Získal Cenu Alfreda Badera v organické chemii za rok 2012, z téhož roku má i Cenu Thieme Chemistry. Od roku 2004 je autorem nebo spoluautorem více než 100 článků s 1500 citacemi (H-index 27). Mezi jeho současné vědecké zájmy patří pokročilé organické a organokovové materiály s různými aplikacemi. Jeho skupina čítá 23 členů (10 kolegů akademiků, 4 PhD. studenty, 4 Mgr. studenty a 5 studentů bakalářů). Informace o ní jsou k dispozici na webu bures.upce.cz. Vedle svého působení na vysoké škole je rovněž aktivní v rámci Středoškolské odborné činnosti. Filip Bureš je zasnoubený, má dvě děti a k jeho zájmům patří squash, běh, cestování a kutilství.

Tento text najdete v exkluzivním vydání univerzitního Zpravodaje, v tištěné i on-line podobě.

Dopsat diplomku, nebo disertační práci. A také dodělat povinný výzkum v laboratoři. Studenti posledních ročníků se konečně vrátili z nucené karantény zpět na Univerzitu Pardubice, aby své velké finále úspěšně dotáhli a mohli jít co nejdříve k obhajobám a ke státnicím.

Dva měsíce má na odevzdání disertační práce doktorandka Jitka Klikarová, která studuje Analytickou chemii na Fakultě chemicko-technologické. Přestože byla pandemie v mnoha ohledech nepohodlná, ona sama získala díky karanténě nečekaný bonus – čas na zpracování závěrečné práce. Obhajoba ji čeká v září. „V normálním režimu během semestru řeším spoustu povinností, mezi něž patří samozřejmě výuka studentů, běh laboratoře či konzultace diplomových prací. Často mi nezbývá čas ani energie na vlastní výzkum a dokončení disertační práce,“ vysvětluje Jitka Klikarová.

A stejně to vidí i Denisa Vraná, která právě dokončuje magisterské studium v oboru Analytická chemie. „Pobyt doma měl na dokončení mojí práce pozitivní vliv, protože jsem měla více času na opravu teoretické části textu,“ říká. Řadu potřebných materiálů si navíc stihla sesbírat a vypůjčit v knihovně před vyhlášením nouzového stavu.

Problémy však musela řešit v laboratoři. Před koronavirovou situací více než měsíc nemohla chodit do laboratoře, protože jí nefungoval přístroj. Během školní absence se ale problémy vyřešily. „Teď momentálně optimalizuji podmínky analýzy. Čeká mě vyhodnocení naměřených dat, která budu muset uvést a prodiskutovat v praktické části diplomové práce,“ dodává.

Pro studentku Lucii Vaňkovou, která končí ve studijním programu Ekonomika a management na Fakultě ekonomicko-správní bylo největším problémem také to, že nemohla osobně konzultovat diplomku s vedoucím práce a přímý kontakt chyběl i v některých přednáškách. „U některých předmětů je dost důležité, aby byla látka vysvětlena od vyučujícího na přednáškách, což teď také bohužel nebylo možné. Doma je také poměrně jednoduché nechat se strhnout k něčemu jinému. Snažila jsem se však dodržovat stejný řád, jakoby škola byla,“ říká studentka. Podle ní teď studenti řeší s učiteli hlavně formu a podmínky zkoušek. Ona sama má před sebou v tomto semestru ještě dvě zkoušky a „státnicovat“ by chtěla hned, jak to bude možné. Tedy na přelomu června a července.

Tereza Šandová z Fakulty ekonomicko-správní, která studuje Ekonomiku a management si nemyslí, že by situace kolem koronaviru nějak zvlášť ovlivnila dokončení jejího studia. Jediné, co bylo pro ni a některé další studenty nepříjemné, že nikdo nic pořádně nevěděl. „Jen jsme prostě seděli doma, plnili zadané úkoly a čekali, jaká nová opatření přijdou a kdy a jak dlouho budou platit,“ říká.

Ve většině předmětů plnili stejné úkoly, které by dělali v rámci cvičení ve škole. „Na druhou stranu se našly i takové předměty, ve kterých jsme měli úkolů o dost více, než kolik bychom jich dělali při klasické výuce,” říká studentka z druhého ročníku navazujícího magisterského studia. V žádném případě se neobává, že by něco nestihla. Diplomovou práci má už hotovou, zápočty také a čekají ji ještě dvě zkoušky, které by ráda zvládla v nejbližších dnech. „ Pak už se začnu učit na státnice v červnu.“

K nákupu na eshopu UPCE vám darujeme univerzitní roušku s ručně malovaným motivem. Co kus, to originál. 

Proveďte nákup v minimální hodnotě 399 Kč a jako bonus získáte některou z jedinečných roušek. Nechte se překvapit, jaký vzor vám přibalíme do objednávky. 

 Prohlédněte si v galerii ukázku vzorů nebo si pusťte krátké video s jejich ukázkou.

Chci svoji originální roušku

Akce platí do vyčerpání zásob.
Rouška je ručně malovaná barvami na textil. Pro uchování barev doporučujeme sterilizovat praním na max. 60°C  a následně vyžehlit.

ENGLISH

Shop at the UPCE e-shop and get the university face mask with a hand-painted motif for free. Each piece is an original.

Make a purchase of a minimum CZK 399 and as a bonus you will receive one of the unique masks Let yourself be surprised by the pattern we choose for you.

View our face mask patterns in the gallery or watch a short video.

The promotion is valid while the stock lasts.

The face mask is hand-painted with textile paints. To preserve the colors, we recommend sterilizing by washing at a maximum of 60°C and then ironing.

Ve své profesi je Vladimír Pejchal akademický pracovník a vysokoškolský učitel na Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice. Přednáší a vede laboratoře organické technologie. V této nelehké době se svými kolegy a kamarády z Jednotky sboru dobrovolných hasičů MO Pardubice I aktivně bojuje proti šíření koronaviru.

Zatímco před vyhlášením nouzového stavu bylo běžnou činností Jednotky sboru dobrovolných hasičů MO Pardubice I poskytovat technickou pomoc při řešení následků mimořádných událostí, jako je např. odstranění následků silného větru, čerpání zatopených sklepů, likvidace vosích nebo sršních hnízd, záchrana zvířat či pomoc při transportech pacientů a zajišťování požární bezpečnosti při konání kulturních a sportovních akcí, v současnosti se jejich činnost radikálně změnila. Tak to vidí i zástupce velitele této jednotky doc. Ing. Vladimír Pejchal, Ph.D., který pracuje na Ústavu organické chemie a technologie.

Jak již bylo výše uvedeno, jednotka sboru dobrovolných hasičů MO Pardubice I v současné době aktivně bojuje proti šíření nemoci COVID-19. Pravidelně provádějí desinfekci zastávek MHD, tak aby se zabránilo šíření koronaviru.

„Do ulic vyjíždíme v podvečerních hodinách třikrát týdně v počtu 6 lidí. Jeden výjezd znamená ošetření 25 zastávek. Desinfekční směs se rozstřikuje motorovým postřikovačem. Tento desinfekční prostředek GPC8 se ředí vodou a již se neoplachuje. Ulpívá totiž na ošetřených površích, měl by tedy působit po dobu několika dní a virus tím efektivně zahubit. Jedná se o poměrně fyzicky náročnou činnost. Obsluha postřikovače je vybavena speciálním ochranným oblekem, rukavicemi, na obličeji ochrannou maskou s filtrem, na zádech pak postřikovačem s 20 litry desinfekčního roztoku. Jde o roztok glutaraldehydu, smáčedla, metanolu, isopropanolu a kyseliny fosforečné. Tato desinfekce se používá běžně ve veterinárních provozech i k desinfekci obydlí. Takové vysvětlení podáváme i občanům Pardubic, kteří se často ptají, čím vlastně zastávky dezinfikujeme,“ říká doc. Pejchal.

Vedle této pravidelné činnosti JS pomáhá s distribucí ochranných prostředků a desinfekce pro zdravotnická zařízení v celém Pardubickém kraji. Podílí se tedy jak na distribuci roušek, respirátorů, rukavic a desinfekce pro praktické lékaře koordinovanou z centrálního skladu v Chrudimské nemocnici, tak i na dodávkách desinfekcí do nemocnic a domovů sociální péče. Dobrovolní hasiči pomáhají rovněž se zajištěním vybavení u provizorního ubytování pro osoby bez přístřeší.

S analýzami vzorků na koronavirus SARS-CoV-2 pomáhá také Univerzita Pardubice. Vědci a doktorandi Fakulty chemicko-technologické prověřují v unikátních speciálně zabezpečených laboratořích desítky vzorků denně. Fakulta si podala žádost o finance na nákup dalších přístrojů, které tuto kapacitu mohou výrazně navýšit.

„Jsem rád, že využíváme naši speciálně zabezpečenou laboratoř kromě základního výzkumu i pro dnes tak potřebné analýzy. I tato pandemie ukazuje, že jsme se před deseti lety rozhodli dobře, když jsme tento typ laboratoře vybudovali. Dnes můžeme pomoci a urychlit návrat nás všech do normálního života,“ uvedl děkan Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice prof. Petr Kalenda.

Chemici z Univerzity Pardubice analyzují vzorky v těsné spolupráci s  Pardubickou nemocnicí.

Fakulta chemicko-technologická má pro tyto analýzy k dispozici laboratoře s biologickou bezpečností BLS3. Je to prakticky budova v budově. Vzduch dovnitř i ven proudí přes HEPA filtry, voda z laboratoří putuje přes sběrnou nádrž do dekontaminační, kde probíhá čtyřiadvacetihodinová dekontaminace, a následně do neutralizační stanice. Veškerý biologický materiál se do prostoru laboratoří vkládá materiálovou propustí a po analýze se likviduje v prokládacím autoklávu.

Analýzy vzorků na koronavirus SARS-CoV-2 provádí šestice žen. Kromě molekulární bioložky, která laboratoř vede, vzorky pacientů analyzují také studentky doktorského studia a laborantky fakulty. Ty do laboratoří vstupují personální propustí, kde se převléknou do oblečení určené pro práci v těchto laboratořích. Nasadí si respirátor, brýle, pokrývku hlavy a rukavice. V laboratoři pak použijí ještě druhé rukavice. Ochranné oblečení při odchodu z laboratoří vkládají do prokládacího autoklávu, kde se sterilizuje při 121 °C.

Fakulta před nedávnem reagovala na výzvu ITI Hradecko-pardubické aglomerace k participaci na operativně chystaném projektu „COVID-19“ a požádala o peníze na vybavení této laboratoře. Pokud by žádost byla úspěšná, mohli by chemici otestovat stovky vzorků denně. „Je otázka, kdy se tento stav bude opakovat. Rádi bychom proto posílili přístrojové vybavení laboratoří molekulární biologie, které slouží k izolaci nukleových kyselin DNA a RNA z biologických vzorků. Využití vidím také při řešení vědeckých projektů z této oblasti,“ říká prof. Roman Kanďár, vedoucí Katedry biologických a biochemických věd Fakulty chemicko-technologické.

V současnosti totiž provádí chemici izolaci nukleových kyselin manuálně, využívají přitom speciální kolonky. Tato metoda je časově náročnější a navíc s sebou nese větší riziko nákazy. Bez laboratoří typu BSL3 by testy nebyly v prostředí univerzity vůbec možné. Automatická izolace, o kterou by stáli, probíhá v uzavřeném prostoru přístroje a je rychlejší.

Fakulta chemicko-technologická je nejstarší fakultou Univerzity Pardubice. V červnu uplyne 70 let od jejího založení.