Sedmý ročník celostátního finále soutěže Hledáme nejlepšího Mladého chemika ČR zná svého vítěze. Králem mladých chemiků se stal Robin Dočekal ze ZŠ Letovice. Letovická základní škola tak obhájila své loňské prvenství a její žáci v soutěži dokázali zvítězit již potřetí.

V úterý 11. června 2019 se v prostorách Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice uskutečnilo žákovské mistrovství republiky v chemii. Celostátní finále největší chemické soutěže přivítalo 39 nejúspěšnějších žáků, kteří postoupili z krajských kol.

„Celkem soutěžilo téměř 18 000 žáků osmých a devátých tříd, což je bezmála o tři tisíce více než loni. Stále rostoucí účast ukazuje, že chemie se pro mladé lidi opět stává velmi atraktivním oborem,“ uvedl děkan pořádající fakulty Petr Kalenda. „Dnešní finalisté jsou intelektuální elitou své generace a mají všechny předpoklady k tomu, aby se po maturitě stali našimi studenty. O takto talentované jedince má naše fakulta velký zájem, protože jim dokáže nabídnout ideální podmínky pro další odborný růst. Věřím, že s mnohými finalisty se za pár let potkám jako s našimi studenty, stejně jako s řadou jejich předchůdců. Naším největším společným úspěchem ale bude, pokud si maximum soutěžících vybere chemii jako předmět svého studia a budoucího zaměstnání,“ dodal profesor Kalenda.

Finálové klání se skládalo ze dvou částí. Teoretické znalosti prověřil 75 minutový písemný test, praktické dovednosti pak laboratorní práce ve fakultních laboratořích. Nejlépe si vedl Robin Dočekal ze ZŠ Letovice, který se stal pomyslným králem mladých chemiků pro rok 2019.

„Na soutěž jsem se připravoval už od osmé třídy a moc jsem si přál, abych v ní uspěl. Dnešním vítězstvím se mi splnil velký sen. Chemie je mým největším koníčkem a chtěl bych se jí věnovat i do budoucna. Rád bych ji jednou studoval právě na Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice,“ svěřil se nejlepší mladý chemik.

Ten převzal z rukou rektora Univerzity Pardubice Jiřího Málka notebook a od děkana pořádající fakulty Petra Kalendy příslib přiznání stipendia ve výši 48 000 Kč v prvním akademickém roce studia na FChT Univerzity Pardubice. Na druhé příčce se umístil Michal Jílek ze ZŠ Masarykova Polička, který si odnesl dron a příslib stipendia v hodnotě 24 000 Kč. Třetí místo obsadil Jonathan Sandtner ze ZŠ Otická Opava, který převzal jako cenu chytré hodinky a příslib stipendia v hodnotě 24 000 Kč.

Oceněno bylo všech 39 finalistů. Ceny předávali zástupci významných chemických společností, které se na podpoře soutěže podílely, představitelé státních orgánů a akademické sféry. Žáci, kteří se umístili na prvních pěti místech, získali i Cenu děkana FChT UPa - příslib přiznání stipendia v prvním akademickém roce studia na Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice v celkové hodnotě 120 000 Kč.

Za úspěchy nejlepších žáků stojí především jejich učitelé, proto se uznání dočkali i pedagogové, jejichž svěřenci obsadili první tři pozice. Hana Nečasová ze ZŠ Letovice, která k vítězství přivedla již třetího žáka své školy, obdržela od ředitelky odboru vysokých škol MŠMT Karolíny Gondkové čestné uznání. Eva Spilková ze ZŠ Masarykova Polička získala tutéž cenu od prorektorky Univerzity Pardubice Andrey Koblížkové a Lucii Lykové ze ZŠ Otická Opava k úspěchu popřála kancléřka Univerzity Pardubice Lucie Kašková. Děkan pořádající fakulty udělil oceněným učitelům také Bronzovou pamětní medaili Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice za zvyšování zájmu žáků o studium chemie.

V rámci slavnostního vyhlášení výsledků byly oceněny i osobnosti, které se výrazným způsobem zasloužily o popularizaci soutěže i oboru. Stříbrnou medaili Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice za zásluhy v oblasti propagace a popularizace chemie získal člen Rady Pardubického kraje zodpovědný za školství Bohumil Bernášek, personální ředitelka společnosti Synthesia Olga Marečková a ředitel Střední průmyslové školy chemické Jan Ptáček.

Finálový den nabídl také pestrý zábavně-vzdělávací doprovodný program. Pro učitele si naše pořádající fakulta připravila přednášku se zaměřením na využití léčiv, pro rodiče poutavou exkurzi v prostorách nejmodernějších laboratoří a pro žáky i dospělé ukázky efektních pokusů.

Součástí finálového dne byla i výstava dětských výtvarných prací s chemickou tematikou MDVV Lidice. Kromě výtvarných děl mohli učitelé zhlédnout také soubor krátkých filmů věnovaných chemii a vybrat nejlepší snímek, který byl oceněn zvláštní Cenou děkana FChT - „Chemickým Oskarem“. Skleněný odlitek ve tvaru srdce, symbolizující motto fakulty „Život je chemie“, vytvořili podle návrhu Oldřicha Jiskry studenti SUPŠS Železný Brod.

Vyvrcholení doprovodného programu patřilo science show známého popularizátora vědy Michaela Londesborougha, který si diváky podmanil interaktivním vědeckým představením plným zábavy, poznání a překvapivých momentů s tématem šíření a vnímání zvuku.

Blahopřejeme všem finalistům k jejich úžasnému úspěchu, kterým účast mezi 40 nejlepšími mladými chemiky v České republice bezesporu je, a přejeme spoustu dalších skvělých zážitků na poli vědy, chemie a jejího poznávání. Těsíme se na další, v pořadí již osmý ročník soutěže v roce 2020, kdy naše fakulta opět přivítá finalisty soutěže Hledáme nejlepšího mladého chemika ČR.

Více fotek na našem facebooku

Článek: Zvuková ohnivá show a chemický oskar doplnily finálový den "Mladého chemika"

zdroj: mladychemikcr.cz

Pod vedením mladého dirigenta Jakuba Pikly se v podvečer 30.5.2019 rozezněly aulou Arnošta z Pardubic slavné filmové melodie v podání Východočeského akademického orchestru.

První odlehčená část koncertu se nesla v duchu tvůrčích a revolučních „zlatých“ 60. let. Většina dále zmiňovaných filmů či historických souvislostí totiž vznikla či se odvíjela právě v tomto období. Nejdříve měli posluchači příležitost oživit si svou filmovou paměť a vybavit si slavné scény ze stříbrného plátna, např. z filmu „Limonádový Joe“ (1964) nebo z filmu „Tenkrát na Západě“ (1968). Oba filmy nečekaně propojil herec Henry Fonda, hlavní představitel Franka, který se při promítání „Limonádového Joea“ tak smál, že upadl ze židle. „Limonádový Joe aneb Koňská opera“ je osobitou parodií westernu natočenou na motivy předlohy Jiřího Brdečky (1917 – 1982), kterou na filmové plátno bravurně s hvězdným obsazením přenesl režisér Oldřich Lipský (1924 – 1986). Pozornému divákovi jistě neuniklo, že filmové scény byly charakteristicky zabarveny, tzv. virážováním.  Exteriéry se točily nedaleko Mořiny ve vápencovém lomu Velká Amerika, koně zajišťoval Národní hřebčín Kladruby nad Labem. Úsměvnou historkou je, že se natáčení filmu potýkalo s finančními problémy a také s nedostatkovým zbožím, proto museli herci povinně nosit k výstavbě westernového městečka z domu hřebíky.

Posluchači koncertu měli možnost vyslechnout celou řadu těchto líbivých melodií, např. „Když v baru houstne dým“ se slavnou arizonskou pěnicí Tornado Lou, jejíž altový part mistrně zazpívala Lada Rousová. Další filmové melodie zněly aulou mimo jiné i v podání příjemného sopránu Veroniky Kaiserové, např. „Arizona“, „So far“, „Mé zvlhlé rty“, „Není větší potěšení“ nebo „Můj Bože“. Orchestr excelentně přednesl „Horácovo pohřební blues“ nebo přímo dixielandovou skladbu „Whisky, to je moje gusto“.

Po té následoval další hudební oddíl, který tentokrát umožnil posluchačům zavzpomínat na slavné americké spaghetti westerny z filmové dílny tandemu Sergia Leoneho (1929 – 1989) a Ennia Morriconeho (*1928) „Tenkrát na Západě“ nebo „Hodný, zlý a ošklivý“ (1966). Působivý nástup „Muže s harmonikou“ v podání Jana Hrubeše ve stylovém kostýmu kovboje dal této skladbě další osobitý rozměr. Slavné westernové melodie dokázaly spolehlivě navodit atmosféru daného filmu a při troše fantazie se posluchačům mohla scéna doslova odehrávat přímo před očima. Zazněly melodie „The Strong“, „The God, The Bad and The Ugly Theme“ nebo také slavný „Jill´s Arrival“, jehož melodii známe v podání Věry Špinarové „Jednoho dne se vrátíš“.

Orchestr sestavený z padesáti mladých muzikantů převážně z pardubické konzervatoře a také hudebníků z Univerzity Pardubice byl sezván pod organizačním vedením právě Jana Hrubeše, studenta FChT a absolventa konzervatoře Pardubice v oboru kontrabas. Jeho nadšení, osobní kontakty a výjimečný organizační talent dokázal překlenout tyto dvě instituce a propojit je na zajímavé hudební platformě. S Jakubem Piklou, uměleckým vedoucím orchestru úzce spolupracuje již několik let. Činnost tohoto hudebního tělesa zaštiťuje Univerzita Pardubice, prostory ke zkoušení poskytuje FChT. Rektor Univerzity Pardubice prof. Ing. Jiří Málek, DrSc. se proto rád ujal poutavého úvodního slova, které posluchače „naladilo na tu správnou notu“. Orchestr vystupuje zpravidla dvakrát ročně v univerzitní aule, v redukované podobě pak provozuje koncerty komornějšího charakteru. Z jeho výrazných hudebních počinů lze uvést koncert na Mezinárodní kontrabasové soutěži F. Černého a J. Geissela, kde orchestr doprovodil nejvýznamnější české kontrabasisty, porotce této soutěže (prof. M. Jelínek, M. Gajdoš, P. Ries).

Do druhé části koncertu s názvem „Inspirace Amerikou“ byla zařazena slavná Dvořákova Symfonie č. 9 e – moll, op. 95, která je známá jako „Z Nového světa“ či „Novosvětská“. Dvořákova symfonie patří k nejvýznamnějším skladatelovým dílům tohoto druhu a řadí se k nejhranějším dílů klasické hudby vůbec. Podmanivé a hladce plynoucí sekvence natolik zapůsobily na Američana Neila Armstronga, že si tuto nahrávku vzal s sebou při letu na Měsíc, kde v roce 1969 poprvé přistála kosmická loď Apollo 11.

Východočeskému akademickému orchestru se podařilo nejen navodit atmosféru, kterou Dvořák čerpal během svého pobytu na americkém venkově, kam pravidelně jezdil, ale také vystihnout nostalgickou náladu jako neustále se vracející vzpomínku na domov a vybízející k návratu do rodných Čech. Nezapomenutelné „Largo“ s křehkým sólovým anglickým rohem nebo výrazná rytmika žesťových nástrojů a tympánů v závěrečné větě otevřela emoční nuance snad každého posluchače v sálu.

Tato jedinečná symfonie náleží k hudebním klenotům, jakých je třeba si považovat a při jejich poslechu vnímat vděk za to, že takový hudební velikán, jakým bezesporu byl Antonín Dvořák (1841 – 1904), nejenže oslovil Ameriku, ale také se dotkl Měsíce a i nyní po mnoha desetiletích se dokáže spolehlivě dotknout srdcí napříč generacemi. Hluboký hudební dojem v podání Východočeského akademického orchestru byl v závěru koncertu odměněn dlouhými ovacemi publika ve stoje. Tato pocta symbolicky náležela nejen orchestru, ale i Antonínu Dvořákovi.

Východočeskému akademickému orchestru přejeme do dalšího působení mnoho neutuchajícího entusiasmu, vytrvalosti a hudebních nápaditostí! Za inspirativní hudební zážitek, který se nesl nejen napříč pardubickou aulou, ale také Amerikou a Vesmírem děkujeme!

Na Facebooku probíhá vědomostní kvíz o dvě volné vstupenky na následující koncert VAO, který naleznete pod názvem „Inspirace Amerikou“.

Mgr. Lucie Stříbrná, Ph.D.
proděkanka FChT

Fakulta chemicko–technologická Univerzity Pardubice navázala mimořádnou spolupráci s hlavním organizátorem Mezinárodní dětské výtvarné výstavy v Lidicích

Památník Lidice je hlavním pořadatelem již 47. ročníku „Mezinárodní dětské výtvarné výstavy Lidice 2019“. Do letošního ročníku bylo registrováno 15 336 uměleckých prací ze 70 zemí světa. Výjimečná expozice je tak mnohonásobnou celosvětovou synergií, která propojuje na jednom konkrétním místě s osudnou minulostí historii, umění, kulturu a v letošním ročníku i chemii. Organizátor pro letošní ročník zvolil téma „chemie“ v návaznosti na vyhlášení tématu organizací UNESCO, která tímto aktem připomíná 150. výročí od prvního publikování periodické soustavy chemických prvků D. I. Mendělejeva. Stěžejním cílem této akce je usilování o udržení mezinárodního míru rozvíjením spolupráce v oblasti výchovy, vědy a kultury prosazováním úcty k lidským právům a právnímu řádu.

Chemie je věda, která zkoumá vlastnosti, složení, vznik, strukturu nebo transformaci látek a systematizuje, jde do nejmenších struktur, částic, jako jsou molekuly, atomy a další subatomární elementy. Umění je schopnost vyjádření, citlivého talentu, dokáže rozvíjet tvořivost a originalitu. Jak chemie, tak umění mají společnou schopnost syntézy a spojují více částí do jednoho celku.

V duchu synergie, sounáležitosti a tvůrčí nálady se odvíjelo i slavnostní otevření vernisáže dětské výstavy, která se konala 28.5.2019 od 11:00 v Galerii Památníku Lidice. Akci navštívily také zástupkyně z FChT, Mgr. Lucie Stříbrná, Ph.D., Ing. Iva Ulbrichová CSc. a Ing. Petra Šilarová Ph.D. I přes nepřízeň počasí, kdy déšť symbolicky smáčel plachty zahradních stanů, deštníky a diplomy dětí, se akce zúčastnily desítky dětí a jejich doprovod. Slavnostní předávání cen mělo dvě části. V první části vystoupil dětský sbor „International School of Prague“ a byly předány ceny individuálním zahraničním medailistům. Mezi nimi byly předány i „Ceny odborné poroty“ a také zvláštní cena „Lidická růže“, kterou obdrželo 164 medailistů. Vzhledem k tomu, že výsadba růží v lidickém rozáriu má v obci dlouholetou tradici s kvalitním šlechtitelským zázemím stojí za zmínku uvést, že speciálně pro Lidice se podařilo vyšlechtit unikátní hybrid čajové růže, který je ve světě známý jako „lidická růže“. Tato odrůda se stala neodmyslitelným symbolem vázanému pouze k tomuto pietnímu místu.

V další části programu následovalo předání Ceny děkana FChT , která putovala k deseti dětem různých věkových kategorií. Jejich výtvarná díla zaujala porotu speciálně pro tyto účely sestavenou z řad zaměstnanců fakulty. FChT kromě jiných drobných dárků a propagačních předmětů přispěla 100 hrníčky s vtipnými chemickými motivy doplněné barevnou proměnou designu jejich porcelánového povrchu. Po udělování cen následoval slavnostní akt otevření expozice pro širokou veřejnost. Šest VIP hostů, zástupců firem a univerzit přestřihlo růžovou pásku a výstava tak byla za hudebního doprovodu žesťových fanfár zahájena. Návštěvníkům se naskytl pohled na tematicky uspořádaná umělecká díla, obrázky, grafiky a artefakty s variacemi na téma chemie. Mezi vyhlášené chemické okruhy porotou patřily následující soutěžní kategorie: význam ohně pro lidstvo; alchymie a alchymisté; atom, molekula, sloučenina; slavné objevy; chemie ve všedním životě a barvy kolem nás. Děti mohly využít různé techniky pro zpracování nápadů, např. kresbu, malbu, grafiku, kombinovanou techniku, fotografii nebo vybrané téma zpracovat jako výtvarný 3D objekt. K tomuto účelu mohly využít keramiku, sklo, kov, dřevo, textil, papír nebo dokonce natočit krátký tříminutový film. Účast v soutěži byla limitována pouze věkovým rozmezím 4 až 16 let. Zúčastnit se mohly děti ze základních a středních škol nebo také ze ZUŠ. Po prohlídce výstavy a občerstvení formou rautu se zájemci přesouvali přistavenými historickými autobusy do Národního technického muzea v Praze. Na program navázalo slavnostní zahájení výstavy v NTM jako hlavního partnera této mimořádné expozice. Zde byly po celou dobu trvání otevřeny i jiné sekce kromě hlavní expozice „Chemie kolem nás“, např. oddíl „Doprava“, „Fotografický ateliér“, „Astronomie“ nebo „Made in Czechoslovakia“. Vítězné práce jsou vystaveny jak v Lidicích, tak i v Praze.

Vzájemné propojení spolupráce Památníku Lidice a FChT si můžeme připomenout již od počátku května probíhající výstavou ve foyer fakulty, kde podél hlavních poslucháren, je možnost si prohlédnout obrázky dětí s chemickou tématikou a také rozšířené galerie osobností.

Věříme, že zajímavá spolupráce fakulty a Památníku Lidice bude i nadále upevňována i v následujícím ročníku, ve kterém budou děti a mládež umělecky zpracovávat téma „zdraví rostlin“.

Na Facebooku probíhá vědomostní kvíz o věcnou cenu, který naleznete pod názvem „Růže pro Lidice“. Vylosovaný výherce získá cenu s chemickou tématikou.

Vzájemné provázání dlouholeté spolupráce mezi Fakultou chemicko – technologickou a společností Synthesia vyústilo dne 24.5.2019 v odbornou exkurzi do vybraných provozů v Semtíně a v Rybitví. Synthesia se řadí k nadnárodním společnostem se širokým polem působnosti na průmyslové, chemické, zemědělské a medicínské platformě.

Firma je rozdělena do 4 jednotek, tzv. Strategie Business Unit (SBU) v oblasti „Organické chemie“, „Nitrocelulózy“, „Pigmentů a barviv“ a „Semtin Zone“. Mezi její odběratele patří výrobci nátěrových hmot, tiskových barviv, zpracovatelé pigmentů pro textilní průmysl, koželužny, papírny, farmaceutické firmy, zbrojařské společnosti, producenti kosmetiky a také zemědělské společnosti. Ze tří čtvrtin je produkce společnosti určena pro export.

Exkurze byla sestavena doslova „na míru“ dle přání fakulty. Účastnili se jí zájemci z řad zaměstnanců a doktorandů z různých kateder, ústavů a studijních programů. Skupina 22 účastníků byla přivítána zajímavou prezentací, kterou přednesl generální ředitel společnosti Ing. Josef Liška. V prezentaci efektivně shrnul pestrou historii společnosti od roku 1920 až do současnosti s návaznostmi na specifika místního regionu. Vyzdvihl priority společnosti na trhu u nás i v zahraničí, dotkl se personálních a technologických otázek, nastínil trend směřování vývoje společnosti Synthesia. Po občerstvení se skupina z FChT přesouvala autobusem po areálu postupně na 4 stanoviště, kde byli již připraveni zástupci jednotlivých provozních okruhů, aby zájemce seznámili se zajímavostmi a technickým vybavením daného pracoviště. Skupina navštívila provoz výroby oxycelulózy (zaměřený především na výrobu produktu OKCEL, což je oxidovaná vstřebatelná celulóza na přírodní bázi), dále provoz výroby fosgenu, kyseliny dusičné a pigmentů. Návštěvníci měli tak jedinečnou možnost se seznámit s jednotlivými technologiemi výroby zblízka a doslova „nasát“ atmosféru typickou pro chemické provozy tohoto druhu. Dozvěděli se celou řadu zajímavostí, např. o výrobě střelného prachu v minulosti a dnes, o unikátní výrobě vitamínu D₂, u něhož je společnost Synthesia jednoznačným lídrem na celosvětovém trhu a také detaily o výrobě oxycelulózy pod obchodním názvem OKCEL, která plní zejména nezastupitelnou roli v medicíně u hemostatických jevů při operacích ve vnitřním prostředí lidského těla. Hemostáza je docílena touto speciálně vyvinutou oxycelulózou do 3 minut a maximálně do 21 dnů je produkt tělem beze zbytku resorbován.

Provozy společnosti jsou moderně vybaveny na evropské úrovni. Propojení řízení a ovládání provozů elektronicky je samozřejmostí. Umožňuje snadnější a bezpečnější manipulaci, příp. rychlou odstávku technologických systémů a také zpřesňuje dávkování a regulaci reakcí chemických látek. Řada návštěvníků exkurze, nejenže pozdravila své spolužáky, kteří v provozech pracují převážně na velmi odpovědných pozicích, ale měla také možnost porovnat diference mezi svými návštěvami v minulosti a nyní. Společnost Synthesia prošla za poslední desetiletí výraznou transformací, jak po stránce technologické, tak po stránce bezpečnostní a také ekologické. Vedení společnosti spatřuje hlavní cíl směřování k rozvíjení průmyslového areálu v Semtíně a v Rybitví a s příchodem řady chemických a strojírenských firem do této oblasti také vytvoření moderního tzv. „industriálního parku“ po vzoru průmyslových areálů v západní Evropě. Synthesia se řadí k největším zaměstnavatelům v Pardubickém kraji. Společnost není lhostejná ani k ekologické zátěži životního prostředí, proto vynaložila značné finanční a vývojové úsilí do rekonstrukce budov a zařízení snižující dopad na okolní přírodu a obyvatelstvo. V rámci svého rozvoje zkvalitnila i likvidaci odpadních vod a výrazně snížila emise do ovzduší.

Exkurze se nesla v přátelské atmosféře po celou dobu pobytu návštěvníků v areálu. Účastníci byli obohaceni o nové poznatky, které nejenže rozšířily jejich obzory, ale také jim umožnily si udělat o společnosti objektivní a konkrétní představu, která v mnoha případech předčila původní očekávání.

Vzájemná spolupráce mezi FChT a společností Synthesia má hlubokou tradici. Zástupci vedení společnosti jsou pravidelně zváni na významné akce fakulty, např. v rámci oceňování žáků v soutěži „Hledáme nejlepšího mladého chemika“, nebo také u příležitostí akademických obřadů, při kterých jsou udělovány Ceny generálního ředitele společnosti za obsahově nejlepší bakalářské a diplomové práce. Věříme, že tato spolupráce bude i nadále upevňována a že společnost Synthesia bude moci do svých řad přijmout další kvalitní absolventy naší fakulty!

Na Facebooku probíhá motivační kvíz o věcnou cenu, který naleznete pod názvem „Synthesia v číslech“. Slosovaný výherce získá cenu s chemickou tématikou.

Mgr. Lucie Stříbrná, Ph.D.
proděkanka FChT

Pokaždé se nepodaří, aby během zahraniční stáže vznikly excelentní výsledky. Navíc letos publikované v prestižním odborném časopise. Bývalé doktorandce Fakulty chemicko-technologické Elišce Drabinové se to povedlo. Nositelka Ceny Sanofi-Aventis za farmacii strávila tři měsíce v „Malém Harvardu“.

Doktorandka absolvovala stáž v laboratoři profesora Helmuta Cölfena na Universität Konstanz v Německu. Právě s tímto pracovištěm dlouhodobě spolupracuje Eliščin školitel profesor Miloš Sedlák z Ústavu organické chemie a technologie Fakulty chemicko-technologické. Ten se zabývá makromolekulami, schopnými cíleně transportovat léčiva v organismu, a také fixovat průmyslově využitelné katalyzátory. Ty tak lze efektivně recyklovat, a tím snižovat zátěž životního prostředí.

Speciální makromolekuly vázající cholesterol

Během pobytu v Německu se Eliška Drabinová zásadně podílela na přípravě a charakterizaci ve vodě rozpustných multifunkčních kopolymerů s unikátními vlastnostmi. Připravené blokové kopolymery se skládají z chemicky nesourodých segmentů, kovalentně spojených do jednoho polymerního řetězce. První část řetězce má vazebná místa pro hydrofobní molekuly, druhá část zajištuje rozpustnost ve vodě a třetí část je schopná vázat ionty. Makromolekuly byly chemiky navrženy a připraveny tak, že jsou na sebe schopny vázat molekuly cholesterolu a zároveň i vázat vápenaté ionty z nerozpustného hydroxyapatitu. Studiem interakcí těchto kopolymerů s modelovými arteriosklerotickými plaky odborníci zjistili, že dochází k  rozpadu těchto plaků, k rozptýlení cholesterolu a k navázání vápenatých iontů. Vznikají tak micelární částice o velikosti desítek nanometrů, které mohou vyloučit ledviny.

Řešení pro kardiovaskulární choroby

Další testování navíc ukázalo, že tyto makromolekuly jsou prakticky netoxické. Právě to je předurčuje k možnému použití v medicíně právě při rozkladu aterosklerotických plaků, které způsobují kardiovaskulární choroby, jako jsou například infarkt myokardu nebo mozková příhoda. Další variantou medicinálních aplikací připravených blokových kopolymerů je možnost cíleně transportovat léčiva hydrofobního nebo iontového charakteru na určité místo v organismu.

Získané výsledky se podařilo, byť s  časovou prodlevou, letos uveřejnit v prestižním časopise Advanced Functional Materials, jehož impaktní faktor přesahuje desítku a jehož AIS = 3,231. (cit. Keckeis P., Drabinová E., Ruiz-Agudo C., Avaro J., Glatt L., Sedlák M., Cölfen H.: Multifunctional Block Copolymers for Simultaneous Solubilization of Poorly Water-Soluble Cholesterol and Hydroxyapatite Crystals.  Adv. Funct. Mat. 2019, 29, 1808331.)

Co účastníkům dal Erasmus+? 

• Více než 70 % si po návratu lépe uvědomuje, čemu se chtějí v profesním životě věnovat
• 80 % získalo zaměstnání do tří měsíců po získání diplomu
• Přes 90 % se lépe naučilo pracovat s lidmi z jiných kultur a cítí se Evropany

Program Erasmus+ zvyšuje úspěšnost studentů v osobním i profesním životě a pomáhá vysokým školám více inovovat. Vyplývá to ze dvou nových nezávislých studií, které zveřejnila Evropská komise.

Obě rozsáhlé studie, založené na hodnocení a připomínkách téměř 77 000 studentů a vysokoškolských pracovníků a více než 500 organizací, měřily a analyzovaly přínos programu pro jeho hlavní účastníky. Z výsledků je patrné, že díky Erasmu+ jsou mladí lidé v Evropě více připraveni na novou digitální éru a umí se lépe prosadit v budoucím pracovním životě. Program má také pozitivní vliv na vysoké školy, které díky němu více inovují, intenzivněji se zapojují do mezinárodních projektů a lépe reagují na potřeby pracovního trhu.

Závěry studií s potěšením komentuje komisař pro vzdělávání, kulturu, mládež a sport Tibor Navracsics: „Je úžasné pozorovat, jak se mladí lidé, kteří programem prošli, dokážou úspěšně pohybovat na moderním trhu práce a v rozmanitější společnosti. Absolventi Erasmu+ se cítí být lépe připraveni na nové výzvy, mají lepší profesní vyhlídky a více si uvědomují, co jim Evropská unie v každodenním životě přináší. Vysoké školy zapojené do tohoto programu se vyznačují nejen větší otevřeností světu, ale ze své pozice mohou také lépe reagovat na potřeby pracovního trhu.“

Studie ukázaly především toto:

• Erasmus+ pomáhá studentům s profesní orientací a pomáhá jim rychleji získat práci.

Více než 70 % studentů, kteří se programu zúčastnili, si podle svých slov lépe uvědomuje, čemu se chce po návratu ze zahraničí ve své budoucí pracovní kariéře věnovat. Zkušenosti odjinud těmto studentům také umožňují přehodnotit svá studia tak, aby více odpovídala jejich ambicím. Ze studie zkoumající vliv Erasmu+ na vysokoškolské vzdělávání také vyplynulo, že 80 % absolventů bylo zaměstnáno do tří měsíců od získání diplomu a 72 % absolventů považuje zahraniční zkušenosti za faktor, který jim pomohl získat první práci. Devět z deseti absolventů programu Erasmus+ uvedlo, že dovednosti a zkušenosti získané v cizině uplatňuje v každodenní práci. Program řeší nesoulad mezi požadovanými a nabízenými schopnostmi tím, že se soustředí na rozvoj „měkkých“ a mezioborových dovedností, které zaměstnavatelé potřebují.

• Erasmus+ zesiluje pocit přináležitosti k Evropě

Přes 90 % studentů, kteří se do programu zapojili, se také naučilo lépe pracovat a spolupracovat s lidmi z jiných kultur a cítí se být Evropany. Nejsilněji se tento výsledek programu projevuje u studentů, kteří před jeho absolvováním nebyli o smyslu EU příliš přesvědčeni, a u studentů, kteří se vydali na pobyt do země s většími kulturními rozdíly. Nejvíce se s EU ztotožňují absolventi Erasmu+ pocházející z východní Evropy. 

• Erasmus+ podporuje digitální transformaci a sociální začlenění

Většina zapojených vysokých škol je díky projektům spolupráce v rámci tohoto programu lépe připravena na digitální transformaci. Využíváním nových technologií a inovativních výukových metod se zlepšuje jejich schopnost inovovat a spolupracovat na mezinárodní úrovni. Akademičtí pracovníci, kteří využili Erasmu+, do svých hodin častěji zvou lidi z praxe – zaměstnance z různých podniků do své výuky zapojuje 60 % z nich. Z jejich „nemobilních“ kolegů tak činí jen 40 %. Více než 80 % akademiků uvádí, že se na základě zkušeností ze zahraničí rozpracovávají inovativnější studijní osnovy. Dvě třetiny zúčastněných vysokých škol navíc konstatovaly, že celounijní projekty rovněž přispívají k většímu sociálnímu začlenění a ve vysokém školství pomáhají bránit diskriminaci.

Ze studií dále vyplynulo, že bývalí studenti, kteří se zúčastnili programu Erasmus+, jsou se svým zaměstnáním spokojenější než ti, kteří jej neabsolvovali. Jejich povolání mají také větší mezinárodní rozměr a je u nich dvakrát pravděpodobnější, že budou pracovat v zahraničí. Program Erasmus+ rovněž podporuje podnikání. Každý čtvrtý projekt spolupráce přispěl k podnikatelskému vzdělávání a zintenzivnil podnikání. Třetina projektů pomohla vytvořit spin-offy či start-upy.

Souvislosti

V rámci programu Erasmus+ se během let 2014 až 2018 vydaly na studijní pobyt, praktickou stáž nebo výukový pobyt v zahraničí přes 2 miliony studentů a pracovníků vysokých škol. Ve stejném období bylo poskytnuto financování EU na téměř 1 000 strategických partnerství Erasmus+ mezi vysokoškolskými institucemi a na 93 znalostních aliancí mezi vysokými školami a podniky. Více než 40 % z těchto partnerství a aliancí vybavovalo studenty a akademické pracovníky prospektivními dovednostmi v souvislosti s problematikou životního prostředí a změny klimatu, s energetikou a zdroji, s digitalizací a s podnikáním.

Dvě zmiňované studie (studie zkoumající vliv Erasmu+ na vysokoškolské vzdělávání a studie zkoumající strategická partnerství a znalostní aliance Erasmus+ ve vysokoškolském vzdělávání) posuzovaly dopad programu na dvě hlavní skupiny účastníků: jednotlivce a organizace.

V první studii bylo analyzováno téměř 77 000 účastnických reakcí, včetně odpovědí zhruba 47 000 studentů, 12 000 absolventů a 10 000 vysokoškolských pracovníků. Závěry druhé studie se zakládají na reakcích 258 strategických partnerství a znalostních aliancí Erasmus+ (zastupujících 504 organizací), kterým bylo v letech 2014–2016 poskytnuto financování, a na 26 podrobných případových studiích.

Článek byl převazt z europa.eu. 

V letošním roce uplyne 60 let od vzniku Katedry anorganické technologie na Vysoké škole chemicko-technologické v Pardubicích, nynější Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice.

V sobotu 18. května 2019 se u této příležitosti uskutečnilo setkání absolventů katedry a jejích zaměstnanců, dřívějších i současných. Všichni jsme si společně připomněli léta strávená na katedře a představili její současnou tvář.

Sraz se uskutečnil v areálu fakulty v Pardubicích a zahájil ho děkan prof. Ing. Petr Kalenda, CSc. Po zahájení a připomenutí historie katedry, fakulty i univerzity byly pro účastníky zajištěny prohlídky areálu fakulty a dále původních prostor katedry na nám. Čs. legií, a také současných, v nichž nyní katedra působí (Technologický pavilon, Doubravice).

Na tomto místě bych také ráda vyjádřila poděkování všem, kteří se podíleli na organizování společného setkání, které podle pozitivních reakcí účastníků bylo velmi vydařené.

Anorganická technologie má na Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice dlouholetou tradici, neboť byla od roku 1950 rozvíjena na katedře obecné a anorganické chemie, která v té době měla tři oddělení, a to oddělení mineralogie (které během 50. let XX. století zaniklo), oddělení anorganické chemie a oddělení anorganické technologie, ze kterého se v roce 1959 stala samostatná katedra (KAnT).
Věda a výzkum se na KAnT dlouhodobě ubírají třemi hlavními směry: průmyslová hnojiva a půdní zlepšovače, anorganické pigmenty a studium vlastností různých materiálů kalorimetrickými metodami. V posledních letech probíhala také spolupráce s externími partnery v oblasti nanostrukturovaných materiálů pro různé aplikace, např. pro lékařské a diagnostické účely. V současné době na katedře působí 8 akademických pracovníků a jedna vědecká pracovnice.
O studium na katedře anorganické technologie je stále zájem, neboť za dobu její existence jí prošlo přes 950 inženýrů a více než 50 absolventů postgraduálního studia. Katedra anorganické technologie navazuje na vše pozitivní z let minulých a i nadále chce přispívat k dobrému jménu fakulty a jejích absolventů, a to díky své otevřenosti novým myšlenkám a udržování kontaktů s aktuálním děním nejen ve vědě.

prof. Ing. Petra Šulcová, Ph.D.
vedoucí Katedry anorganické technologie

Už tento týden Česká republika volí 21 zástupců do Evropského parlamentu. Vysoké školy připravují studenty pro kvalifikovaná povolání v období tzv. vzdělanostní ekonomiky, podporují samostatné, společensky odpovědné a kritické myšlení, jež má zásadní význam pro ekonomickou, politickou a kulturní soudržnost evropských společenství. I proto zástupci českých univerzit vyzývají studenty, aby byli aktivní a k volbám přišli.

„Společná Evropa je úžasný prostor pro výměnu informací, zkušeností i šance k rozvoji. Naši studenti mají možnost přes program Erasmus rozšiřovat svoje znalosti nebo řešit svoje vědecké projekty na jiné univerzitě v jakékoliv zemi starého kontinentu,“ říká rektor Univerzity Pardubice prof. Jiří Málek.

 Na evropských vysokých školách dnes studuje více než 20 milionů lidí. Celkem 61 tisíc studentů i akademických pracovníků vysokých českých škol mělo možnost poznat výuku na evropských i mimoevropských univerzitách nebo vyjelo do  zahraničí na pracovní stáže.
„Fakt, že je Česká republika členem Evropské unie, získává také naše věda a výzkum,“ připomíná rektor Jiří Málek. „Zapojením do rámcových programů unie a excelentních výzkumných projektů Evropské výzkumné rady se úroveň našich vědeckých týmů zvyšuje. Zkvalitňuje se také výuka, zejména v doktorských studijních programech. Proto je tak důležité projekt společné Evropy podporovat,“ apeluje na účast ve volbách prof. Jiří Málek.
 
Programy Erasmus+ a Erasmus Mundus umožnily získat mezinárodní zkušenost desítkám tisíc studentů i akademických pracovníků. Čeští vysokoškolští pedagogové využili podporu z programu Erasmus a možnost přednášet v zahraničí i začlenit se do mezinárodního výzkumu v rámci 13 tisíc výjezdů.

Česká konference rektorů pokládá také volby do Evropského parlamentu za klíčové kvůli rozvoji vzdělávání v České republice. Je nesmírně důležité, aby Českou republiku v nadcházejícím volebním období na evropské úrovni zastupovali kvalifikovaní a kompetentní lidé, kteří budou schopni ve spolupráci se zástupci ostatních evropských zemí pracovat na vytváření silného vzdělávacího systému pro znalostní ekonomiku, která obstojí v rostoucí globální konkurenci s velkými, stále razantněji se prosazujícími ekonomickými mocnostmi. Česká konference rektorů proto vyzývá všechny občany, zejména studenty a zaměstnance vysokých škol, aby využili svého demokratického práva a zúčastnili se voleb do Evropského parlamentu a aby při rozhodování o tom, komu dát svůj hlas, vybírali z těch kandidujících stran, které prosazují rozvoj a prohlubování evropské spolupráce,“ uvedli v prohlášení zástupci českých vysokých škol.

V uplynulých deseti letech Česká republika čerpala pro tuto oblast z evropských fondů podporu v celkové výši 85 miliard korun. Evropská unie svými projekty podpořila zejména rozvoj studijních programů, nejprve mimo Prahu (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ve výši 16 miliard korun), posléze v celé České republice (Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání – 37 miliard korun). Pomohla také vytvořit bázi moderní vědecké infrastruktury a zaměstnat špičkové výzkumníky (Operační program Výzkum a vývoj pro inovace – 32 miliard korun). Díky těmto projektům se podařilo modernizovat vysoké školství České republiky a přispět ke konkurenceschopnosti vysokých škol České republiky v mezinárodním měřítku.

Úplné znění prohlášení Česko konference rektorů najdete v odkazu. 

Dva dny skvělých hudebních vystoupení, tři velká pódia, bohatý doprovodný program pro vysokoškoláky i ostatní návštěvníky. To vše na jednom místě, na louce u koupaliště Cihelna. Absolvent Univerzity Pardubice David Audrlický pořádal Pardubický majáles už po jednadvacáté a letos s rekordní účastí.

Jste absolvent Univerzity Pardubice. Co jste studoval?

Studoval jsem Fakultu chemicko-technologickou, nejdříve tři roky chemie, pak jsem zakotvil na katedře ekonomiky a managementu chemického a potravinářského průmyslu, takže jsem skončil u ekonomiky, managementu a marketingu. Vzhledem k tomu, že první tři roky chemie jsem si díky studentskému životu rozložil na pět, provozoval jsem v té době studentský B-klub, tak na studentská léta vzpomínám velmi rád.

Jaký byl tehdy majáles?

Byl studentskou party s několika, většinou regionálními, hudebními skupinami, odehrával se mezi bloky studentských kolejí, kapely hrály na pódiu z lešenářských trubek a podlážek, na záchod se chodilo na koleje a občerstvení se prodávalo z pokojů v přízemí. Návštěvnost se počítala v řádu stovek. 

Proč jste se rozhodl majáles i studentský ples pořádat?

Majáles v té době pořádal většinou ten, kdo provozoval studentský klub, takže na nás přešlo pořadatelství skoro automaticky. Co se týče plesu, i jeho pořádání souviselo se studentským klubem, kde bylo „centrum“ studentského života. Zároveň jsem v té době pracoval i jako provozní ABC klubu, kde se ples pořádal, takže jsme obojí propojili. 

Celostátní soutěž Hledáme nejlepšího Mladého chemika ČR se těší stále rostoucí popularitě. Sedmého ročníku klání se zúčastnilo rekordních 18 000 žáků z 660 základních škol. Čtyřicet nejlepších postoupilo do národního finále pořádaného naší Fakultou chemicko-technologickou Univerzity Pardubice, která je významným partnerem celé soutěže.

Soutěž je určena žákům osmých a devátých tříd a jejím cílem je popularizace chemie jako perspektivního studijního i pracovního oboru. Krajská kola probíhala od října loňského roku v deseti pořadatelských centrech. Nejvíce finalistů získala SPŠCH Pardubice, kterou bude reprezentovat šest soutěžících. 

Sedmý ročník celostátního finále se uskuteční 11. června 2019 v prostorách Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice. Čtyřicítku finalistů čeká testování teoretických znalostí a zkouška praktických dovedností v laboratoři.

„Tvorba soutěžních úloh je již tradičně týmovou prací naší fakulty a respektuje Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Nevyhýbáme se ale ani složitějším otázkám, protože u celostátních finalistů předpokládáme zvýšený zájem o obor a nadstandardní vědomosti. Všem učitelům jsme s dostatečným předstihem rozeslali tematické okruhy požadovaných znalostí, aby své žáky stihli na finále připravit,“ vysvětluje Petr Kalenda, děkan pořádající fakulty.

Celostátní finále ale neproběhne jen v soutěžním duchu, nabídne i řadu jiných zážitků. Letošní novinkou celostátního finále je doprovodný program v podobě expozice Mezinárodní dětské výstavy výtvarných děl Lidice, která je v tomto roce tematicky zaměřena na chemii. V prostorách FChT bude vystaveno 84 prací dětí z celého světa. Druhým výrazným zpestřením finálového dne bude zábavně vzdělávací science show známého popularizátora vědy Michaela Londesborougha.

 „Umožníme soutěžícím přeskočit období středoškolských studií a na jeden den z nich učiníme vysokoškoláky. K dispozici budou mít veškerý servis, který k tomu patří: vyzkoušejí si práci v nejmodernějších laboratořích, poobědvají v menze, přespí na univerzitních kolejích. Nebudou chybět ani ukázky efektních pokusů, exkurze v prostorách fakulty, projekce krátkých filmů nebo odborná přednáška pro učitele. Nejlepším finalistům opět nadělíme příslib prospěchového stipendia v případě pozdějšího studia na naší fakultě. Předešlé ročníky soutěže totiž ukázaly, že mnozí talentovaní chemici se k nám po maturitě rádi vracejí, aby u nás završili své vzdělání,“ doplňuje profesor Kalenda. 

Slavnostní vyhlášení výsledků se uskuteční v den finále na akademické půdě za účasti řady významných hostů. „Všichni finalisté si odnesou hodnotné ceny, ti nejlepší získají tablet, chytrý telefon, externí záložní disk nebo elektronickou čtečku. Za to je třeba poděkovat Svazu chemického průmyslu České republiky, který je vyhlašovatelem, pořadatelem a generálním partnerem celostátního finále, pořádající Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice, spoluvyhlašovateli soutěže MŠMT a partnerům celostátního finále, kterými jsou společnosti Dow Europe, Synthos Kralupy, Unipetrol RPA, Agrofert, AVX Czech Republic Lanškroun a SPOLCHEMIE – Spolek pro chemickou a hutní výrobu,“ podotýká Gabriela Čebišová z agentury Czech marketing, která soutěž organizačně zajišťuje.

Soutěž Hledáme nejlepšího Mladého chemika ČR je největším oborovým kláním svého druhu, jehož popularita rok od roku stoupá. „Letošní ročník soutěže přinesl nejen rekordní účast žáků, ale i pokračující zájem partnerských společností, většinou členů Svazu chemického průmyslu ČR, které Mladého chemika podporují od regionálních kol až po celostátní finále. Touto podporou vyjadřují i svůj postoj k potřebě atraktivní výuky chemie na základních školách, za což jsme jim velmi vděční. Vysoká účast osmnácti tisíc soutěžících je pozitivní zprávou pro střední a vysoké technické školy i pro zaměstnavatele z řad průmyslových podniků. Je totiž znamením, že chemie se pro mladou generaci stává opět atraktivním oborem, po jehož vystudování lze nalézt velmi dobré možnosti pracovního uplatnění,“ uzavírá ředitel SCHP ČR Ivan Souček.