Ve dnech 2. a 6. května 2025 přivítala Fakulta chemicko‑technologická UPCE žáky čtvrtých ročníků Gymnázia Dašická Pardubice v rámci projektových dnů na téma „Voda“.

Program zahájila přednáška o vodě v zemském ekosystému a představení aktivit fakulty, kterou připravili odborníci Ústavu environmentálního a chemického inženýrství – doc. Ing. Anna Krejčová, Ph.D., Ing. Lenka Janíková, Ph.D., a Ing. Jiří Palarčík, Ph.D.

V demonstrační laboratoři pod vedením Ing. Hany Doušové, Ph.D. se pak studenti nejprve seznámili s fyzikálními a chemickými vlastnostmi vody a diskutovali její klíčové role v chemických dějích – nejdříve jako produkt anorganických i organických reakcí (např. neutralizace, oxidace organických látek), poté jako reaktant či činidlo (reakce alkalických kovů s vodou, hydrolýza esterů). Následně již samostatně provedli kyselou hydrolýzu kyseliny acetylsalicylové, včetně zahřívání pod zpětným chladičem, krystalizace a izolace produktu filtrací za sníženého tlaku. Vznik produktu, kyseliny salicylové, prokázali reakcí s FeCl₃, kdy vzniká charakteristicky fialová komplexní sloučenina.

V mikrobiologické laboratoři Katedry biologických a biochemických věd, vedené Ing. Petrou Moťkovou, Ph.D., se studenti nejdříve seznámili s mikrobiologickými, biologickými, fyzikálními či chemickými parametry pitné vody a jejich hodnotami dle platné legislativy. Studenti se pak zaměřili na mikrobiologický rozbor pitné vody. Stanovení hlavních indikátorů fekálního znečištění v pitné vodě si vyzkoušeli prakticky jak metodou membránové filtrace, tak schválenou alternativní metodou Colilert/Enterolert Quati-Tray, jenž se běžně ve vodohospodářství používají pro určení kvality vod.

Projektové dny poskytly žákům hlubší porozumění významu vody v chemii i v ochraně životního prostředí a umožnily jim osvojení klíčových laboratorních dovedností. 

Děkujeme všem lektorům za odborné vedení a žákům za aktivní účast. Těšíme se na další společné projekty!

Když je naše tělo, duše i mysl v rovnováze, dokážeme cokoliv. Aby se tímhle heslem Markéta Konupčíková začala řídit, musela od života dostat pořádnou stopku. Dnes to stejné učí i ostatní. „Nejsem ezo, respektuji medicínu, řídím se biochemií, ale v celkovém zdraví hraje velkou roli i přístup k životu, k okolí, k sobě samé,“ říká absolventka Fakulty chemicko-technologické.

„Vždycky jsem byla holka milující život. Od malička jsem ho vysosávala naplno. Jsem vděčná, že tu stále můžu být. Pro mě je život chemie a chemie je život,“ začíná svoje vyprávění Markéta Konupčíková, která vystudovala biochemii na Fakultě chemicko-technologické. Do Pardubic jezdívá i se svým mužem, také chemikem. Vracejí se sem za přáteli. Na studentská léta, seznámení na fakultě a všechno, co tam zažili, rádi vzpomínají. Až na moment, který jim obrátil život vzhůru nohama...

Setkání s profesorem

Už jako středoškolská studentka byla Markéta neobyčejná. Bavila ji biologie, chemie, jazyky i tanec, o němž si myslela, že ho bude studovat a profesionálně se jím živit. O prázdninách ale pracovala jako průvodkyně na zámku ve Slavkově u Brna. A skočila rovnou k chemii. Mezi návštěvníky se jednou objevil profesor Vladimír Vetterl, vynikající vědec, biofyzik a jeden ze zakladatelů bioelektrochemie v Česku. „Až pojedete zase do Brna tancovat, stavte se někdy na biofyzikálním ústavu akademie věd v Brně,“ řekl jí. A tak se tam Markéta zastavila. „Ujal se mě, vzal mě do týmu a já jsem se díky tomu začala věnovat sledování vlivu hypometylačních látek na vývoj a diferenciaci rostlin a separovat DNA,“ vzpomíná Markéta, která s prací dokonce vyhrála vědeckou soutěž Amavet. A zamířila na biochemii do Pardubic.

Těžký život studenta

Studium bylo sice náročné, i tak jím Markéta zvládala protančit. „Učila jsem angličtinu, dělala jsem hostesku, sportovala jsem, tancovala v tanečních skupinách, a dokonce ve Východočeském divadle. K tomu byla samozřejmě spousta aktivit spojených se studentským životem. Ale první ročník byl, jak se říká síto, a studium jsem nechtěla podcenit,“ dodává se smíchem. V té době se seznámila se svým budoucím manželem Petrem, který chtěl studovat výbušniny. Společně se stali králem a královnou Majálesu. Markéta zkrátka stíhala všechno, co chtěla, a byla spokojená. Pak dostala tvrdou lekci. „Zjistila jsem, že když všechno dělám na sto procent, a neodpočívám, skončí to špatně,“ hodnotí zpětně. Selhání organismu nepřišlo zčistajasna. Na signály těla ale Markéta ve svém zápřahu nebrala ohled.

Nejlepší lék na všechno

Během zkouškového období ve třetím ročníku se kvůli bolesti hlavy nedokázala už vůbec učit. „Přestala jsem vnímat svět, nevěděla jsem, co je za den, jen jsem ležela,“ popisuje. Přítel ji odvezl do Olomouce, kde si ji převzali rodiče už ve velmi špatném stavu a v Brně ji ve Vojenské nemocnici a pak na Klinice infekčních chorob ve FN Bohunicích doslova „zachránili“. Dodnes s jistotou neví, co jí bylo. „Jsem mezi jedním procentem pacientů, kterým nikdy neřeknou úplnou diagnózu. V anamnéze je meningoencefalitis,“ dodává Markéta, která v té době nepoznávala svoje rodiče, sestru ani přítele, nevěděla, jaký je rok. Nakonec skončila s diagnózou roztroušené sklerózy. Na začátku léčby ale řekla ne. Potřebovala vzít osud opět do svých rukou. Dostala se do péče profesorky Evy Kubala Havrdové, jedné z největších kapacit přes toto onemocnění. Tam byla dlouhých 15 let. A tehdy poprvé přišla na to, jak propojit tělo, duši a mysl. „K uzdravení jsem potřebovala i jiné přístupy než čistě medicínské. Napojit se na sebe a vnímat svoje tělo je ten nejlepší, a hlavně primární lék na všechno.“

• Ráda děláte věci po svém?

Když o něčem nejsem přesvědčená, nejdu do toho, protože nechci jít proti sobě. Navíc jsem býk a o nich je známo, že jsou velkými milovníky života a že si musí jít i přes pády vlastní cestou. Mě nemoc připravila o asi 20 let a já si je chci vzít zpátky (smích). 

• Kam vás vaše nemoc vrtla?

Dostala jsem se k health wellness coachingu, což je vlastně takový spojovatel mezi nemocnicí a domácím prostředím. Wellness je cesta, cesta k sobě, ke zdraví a po ní jsem se rozhodla jít. Celé jsem si to zpracovala a díky tomu můžu jít dál. Byla to ale strašně dlouhá cesta. Proto dnes učím klienty, ať nechtějí výsledky hned, že to je neustálá práce, která postupně odkrývá jednotlivé vrstvy. 

• Bez vědomého zpracování to dost dobře nejde?

Kdybych si to celé nezpracovala, tak tady nejspíš ani nejsem. Nejde to v sobě uzamknout. Pokud se člověk chce posunout dál, musí se k problematickým věcem vrátit, vyřešit je a především je přijmout. Díky tomuto procesu jsem vytvořila i svoji metodu, podle které dnes s lidmi pracuji.

• Kdy vaše metoda vznikala?

Když jsem se vyhrabala z nejhoršího a dokázala jsem zase fungovat, dokončila jsem školu a začala jsem být opět velmi aktivní. Dokonce jsem otěhotněla, přestože mi to lékaři vzhledem k diagnóze příliš nedoporučovali. Mé tělo to ale zvládlo a narodilo se mi zdravé miminko. Během mateřské jsem se vzdělávala a vymýšlela, co budu do budoucna dělat. Založila jsem si na mateřské svoje FIT je ŠIK, takový program vitality a pohybu pro ženy, a okolí se mě pořád ptalo, jak to dělám, že působím tak pozitivně a jsem plná elánu. Zajímalo je, co za tím je.

• Vy jste taková ale od přírody, ne?

Jsem stále hodně energická. Uvědomuju si, že život je krátký a může během chvilky skončit. Mám neuvěřitelné štěstí, žiju a nechci si to tu otravovat negativismem nebo lidmi, kteří mi pod nohy hází mrtvoly. Od nich jdu rovnou pryč. Samo to ale nefunguje, je za tím nějaká práce.

• Čím to tedy bylo?

Od nemoci jsem na sobě celou dobu pracovala. Vděčím za to kamarádce, která mi už do nemocnice nosila knížky od Louise L. Hay Miluj svůj život a podobné tituly. V tu dobu jsem jí ještě říkala: Ježíš, to není nic pro mě, tohle mi rozhodně nepomůže... A byla jsem na ni naštvaná. O něco později se ale tělo, duše a mysl začaly propojovat a já si k tomu našla cestu. Cítila jsem, že tady medicína úplně nestačí. Navíc jako by mi ta moje duše šeptala: Markéto, běž si za tím, co cítíš.

• Jak jste se sebou pracovala?

Přicházela jednotlivá uvědomění, která zapadala do mojí celistvosti – CELIstvá cesTA. Ta je tvořena několika vrstvami. Začala jsem imunitou, protože jsem brala 22 léků. Pokračovala jsem rovinou výživy, pohybu, životních hodnot, vztahů, víry, komunikace, práce, otázkou vlastní zodpovědnosti a dalšími tématy. Toto všechno tvoří naši celistvost.

• Takže jste postupně sloupala všechny slupky?

V podstatě ano. Je potřeba si tím projít, proto i moje metoda zahrnuje 13 oblastí: dech, láska, výživa, pohyb, komunikace, práce a hra, smysly, city a emoce, transcendence, intimita, životní hodnoty, vlastní zodpovědnost a ta pověstná 13. komnata, kterou každý máme a neumíme ji uchopit, mnohdy si ji ani nepřiznáme... 

• Musíme ji otevřít?

Bez toho nedojdeme do cíle. Musíme jít až na úplnou dřeň, přestože to je bolestivé a namáhavé, trvá to, nechce se nám do toho. Dneska totiž chceme a hledáme hlavně rychlé řešení, ale toto urychlit a zjednodušit nejde. 

• Zasahují do toho vztahy i momentální nespokojenost?

Máme tendenci neustále nadávat, vidět problém v někom jiném, říkáme, že za to může společnost, partner a tak dále. Jsme věčně nespokojení. Ale předně si musíme uvědomit, že to my jsme dovolili, aby náš partner byl takový, my jsme si ho vybrali. Když nemám vyřešené vztahy, nemám dobrou komunikaci ani hezké prostředí kolem sebe, jsem vnitřně, fyzicky i psychicky, tedy zdravotně komplet, ovlivněna. A pokud to nechci, musím začít u SEBE.

• Jak to udělat?

Snažit se o svoji maximální pohodu. Dát se na první místo a pracovat na lásce k sobě. Naučit se být zdravě sobecký. Vím, že je to celkem omílané, možná až otravné téma, ale je potřeba to stále zdůrazňovat. Obzvlášť v případě nás žen, protože máme pocit, že pořád pro někoho něco musíme...

• Co je první a zároveň hlavní krok?

Uvědomit si, co opravdu chci a co nechci. Často si myslíme, že je to taková hloupá, možná jednoduchá otázka, ale mnoho lidí neví, co ve svém životě chtějí a co naopak nechtějí. Hodně lidí se hodí do nějakého módu a v tom jedou. Typické je to právě u žen na mateřské. Na prvním místě mají roli maminky a dítěti dávají sto procent, ale už chybí role milenky nebo manželky. A pak se diví, že to nefunguje a že ani dítěti vlastně není úplně dobře.

• Jak z takového kolotoče ven?

Člověk se musí úplně zastavit, rozhlédnout se kolem sebe a začít se vnímat tady a teď. Fakt si na chvíli sednout a vnímat jenom to, kde bydlím, poslouchat zvuky své domácnosti. Vědět, jak dýchám, jak voním... Zaměřit se na věci, které nám přijdou jasné. Je to takové osobní wellness každý den, stačí pět, deset minut, třeba hned po ránu: nic nedělat a vnímat se.

• Co je výsledkem takového každodenního rituálu?

Zpátky se napojíte na svoje tělo, na sebe, víc se poznáte.

• Jak lidem pomáháte dál?

Míchám jim správný biochemický koktejl, který zrovna potřebují. Já jsem si ho na začátku svého léčení nebyla schopná namíchat, a postupně jsem se to krok po kroku naučila. Musí to jednoduše ladit na všech frontách. Naše duše bývá zpravidla napřed a našeptává nám. Když ji neposloucháme, začne volat: haló, haló, haló, pak začne křičet. Když stále neposloucháme, vyloženě na nás řve, ale to už může být pozdě.

• Takže jste jejich jakýmsi osobním průvodcem?

Vedu je, aby o daném problému přemýšleli komplexně. Ale pracují sami se sebou. Neříkám jim, co mají dělat, to si řídí a říkají oni sami. Hned při první konzultaci zjistím, co toho člověka trápí, zda jsem schopná mu pomoct, a podle toho se naše práce odvíjí dál. Pokud to situace vyžaduje, doporučím jiné odborníky. 

• S jakými problémy za vámi lidé přicházejí?

V rámci celistvosti za mnou člověk může přijít v podstatě s čímkoliv. Tělo musí být spokojené fyzicky, ale stejně důležitá je psychika i mysl. Chodí za mnou například ženy, které mají problém se štítnou žlázou nebo trávicí či hormonální potíže. Nebo potřebují najít zpět smysl života, radost nebo právě samy sebe. Řešíme hubnutí, záda i rakovinu. Vše totiž se vším souvisí. A ve spolupráci s dalšími odborníky na psychosomatiku jsou ty cesty nádherné.

• Chodí za vámi častěji ženy?

Ano. Muži mají jiná témata i přístup. Učím ženy být tak trochu těmi muži, protože oni si svoji pohodu, svůj klid udělají přirozeněji. Dají si nohy nahoru a my jim za to nadáváme. Ale to, že umí vypnout, je vlastně strašně dobře. My ženy jsme od přírody řešitelky a máme pocit, že musíme pořád něco dělat. Zároveň v ženách probouzím ženskost a tu jemnost, kterou v nás muži chtě nechtě hledají.

• Vnímáte jako trend, že lidé začínají tuto oblast častěji řešit?

Trošku to trend je. Spíše jsou ale lidé vlivem doby přinuceni hledat si nové cesty a jinak o sobě přemýšlet, aby i v záplavě nejrůznějších technologií, mnoha informací dokázali normálně fungovat. Dnešní svět může být poněkud ubíjející a když člověk nenajde balanc, vede to do pekel.

• Setkala jste se s názorem, že váš přístup je „ezo“?

Nesetkala. Mám totiž velmi kvalitní background, vystudovala jsem biochemii a později ještě technickou chemii ochrany životního prostředí. Nejdu do žádné ezoteriky. Ani neučím klienty, aby přestali brát léky, mám k lékařům velký respekt, a naopak s nimi spolupracuji, protože mě samotnou to udrželo při životě. V celkovém zdraví ale hraje velkou roli i přístup k životu, k věcem, k sobě samé, ta celistvá cesta. Je to o tom, že my něco svému tělu zakazujeme, nějak mu ubližujeme. Máme právě špatnou biochemii.

• Pracujete na své metodě, posouváte ji dál?

Posouvám a mám takovou svoji vizi. Nechci ji ale zakřiknout. Nicméně bych chtěla, abychom uvěřili tomu, že je naše tělo neskutečně dokonalý systém a pomocník. Dokážeme si poradit téměř se vším, jen musíme svému tělu věřit a napojit se na něj. A neubližovat mu fyzicky ani psychicky. Být v souladu se svým jednáním, životními kroky a vlastními rozhodnutími. Přiznat si, že to, co tělu dáváme stravou i hlavou, nám vrací zpět. V dobrém i zlém. Tu celistvou kuličku našeho života je třeba vyživovat rovnoměrně. Když je naše tělo, duše i mysl v rovnováze, dokážeme opravdu cokoliv.

TEXT Zuzana Paulusová : FOTO archiv Markéty Konupčíkové

Tento text najdete v exkluzivním vydání časopisu Univerzity Pardubice MY UPCE, vydání z prosince 2024, v tištěné i on-line podobě.

FChT NADÁLE KRALUJE VÝZVĚ „ROZHÝBEJME UNIVERZITU“

Chemici, opět jsme dokázali s obrovským nasazením a týmovým duchem vybojovat už PÁTÉ VÍTĚZSTVÍ v řadě ve sportovní výzvě Rozhýbejme univerzitu! Je to naprosto fantastický úspěch, ke kterému nás dovedla vaše energie a chuť sportovat. Jsme na všechny zúčastněné nesmírně pyšní!

Letošní ročník byl opět rekordní! Společně jsme dokázali „nasportovat“ neuvěřitelných 21 795 km, což je skoro o 3000 km více než loni! V průběhu „Souboje fakult“ se opravdu každý krok, každé šlápnutí do pedálů a každý kilometr počítal dvojnásob nejen proto, že souboj s druhou FESkou byl po celou dobu nesmírně vyrovnaný a vedení se překlápělo z jedné strany na druhou, ale i proto, že celá akce měla navíc charitativní náboj. Prostřednictvím Nadace ČEZ jste tak pomohli zajistit šek na úžasných 120 tisíc korun pro nemocnou Sofinku. Je skvělé vidět, že dokážeme spojit sportovní zápal s pomocí těm, kteří to nejvíce potřebují. 

Děkujeme tak všem 197 studentům a zaměstnancům FChT, kteří se do výzvy zapojili s takovou energií, nadšením a týmovým duchem. Díky za podporu fakulty a za to, že jste přispěli k její skvělé reprezentaci svými výkony. Poděkování patří též Katedře tělovýchovy a sportu UPCE, která každoročně tuto akci organizuje. 

A tady jsou ti nejlepší k naší fakulty:

• ZAMĚSTNANCI - 10 351 km
  běh Pavel Drabina 400 km
  kolo Tomáš Bajer 2174 km
  chůze Pavlína Szabóová 800 km
• STUDENTI - 11 444 km
  běh Michaela Bártová 265 km
  kolo Michal Šilhán 1314 km
  chůze Šárka Bednářová 534 km
• Celkové výsledky zde

FChT – Jsme tým! 

Naši studující se zúčastnili volejbalového turnaje v rámci PCU Games, který se konal od 23. do 26. dubna 2025 v belgických Antverpách. Celkem se přihlásilo 46 univerzitních týmů z 12 zemí, což vytvořilo velmi silnou konkurenci. Ženy vybojovaly zlaté medaile, muži pak bronzové.

Atmosféra byla skvělá a organizace turnaje byla na vysoké úrovni, což přispělo k celkovému úspěchu akce. Turnaj nabídl jedinečný mezinárodní studentský sportovní zážitek, který podporuje sportovní etiku, fair play a univerzitní přátelství. Jejich hodnoty jsou zaměřeny na podporu sportovního ducha, respektu a přátelství mezi sportovci z různých zemí a kultur. 

Ženský tým hrál systémem každý s každým na dva vítězné sety. Přestože ženy postupovaly ze skupiny z druhého místa, fantasticky zahrály finálový zápas a v tie-breaku dokázaly porazit domácí tým. Muži byli rozděleni do dvou skupin, kde vítězové skupin hráli o medaile a druzí ze skupin o 3. místo. Mužský tým bohužel prohrál jedno utkání ve skupině, což rozhodlo o jejich účasti v boji o bronzovou medaili.

Tento úspěch je skvělým výsledkem pro Univerzitu Pardubice a je důkazem, že univerzitní volejbal na naší škole dosahuje vynikajících výsledků. 

„Jsem nesmírně hrdá na naše studenty. Ženský tým předvedl fantastický výkon, zejména ve finálovém zápase, kde dokázaly porazit domácí tým v tie-breaku. Mužský tým také bojoval statečně, a i přes jednu prohru ve skupině si vybojovali bronzovou medaili. Je to skvělý úspěch pro naši univerzitu. Chci poděkovat všem našim studentům za jejich tvrdou práci, odhodlání a talent. Reprezentovali naši univerzitu vzorně a přinesli nám úžasné výsledky. Jsme na vás nesmírně hrdí a těšíme se na další úspěchy v budoucnu. Děkuji také vedení Univerzity Pardubice, že nám umožnilo tuto akci absolvovat," uvedla Mgr. Pavla Procházková z Katedry tělovýchovy a sportu Univerzity Pardubice.

Mužský tým se ještě předvede na FINAL FOUR Univerzitní volejbalové ligy, které se bude konat 6. - 7. 5. 2025 na Sokole v Brně, kam jste zváni. První zápas hrají v úterý od 19:30 proti UTB Zlín a bude to hodně těžký zápas.

Volejbal ženy

1. místo: Univerzita Pardubice (Česká republika)

2. místo: AP University of Applied Sciences and Arts Antverpy (Belgie)

3. místo: Maastrichtská univerzita (Nizozemsko)

Volejbal muži

1. místo: AP University of Applied Sciences and Arts Antverpy (Belgie)

2. místo: České vysoké učení technické v Praze (Česká republika)

3. místo: Univerzita Pardubice (Česká republika)

Soupiska UPCE – ženy

Soupiska UPCE – muži

Ve čtvrtek 24. dubna 2025 studenti Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice navštívili firmu onsemi Rožnov pod Radhoštěm, která se zaměřuje na vývoj a výrobu polovodičů a čipů. 

Exkurze se uskutečnila v rámci dlouhodobé vzájemné spolupráce a vzhledem k zaměření firmy se jí kromě studentů FChT zúčastnili také studenti Fakulty elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice. Během exkurze se studenti seznámili s procesem výroby polykrystalického křemíku a křemíkových desek s čipy. Část exkurze byla věnována také technologii výroby polovodičového karbidu křemíku a prohlídce laboratorního zázemí firmy. 

Za přínos k rozvoji historických a chemických věd předal v pátek 25. dubna rektor Univerzity Pardubice prof. Libor Čapek prestižní vědecké ocenění dvěma známým vědeckým osobnostem. Čestné doktoráty převzali historik raného novověku a 19. století prof. Karl Vocelka a expert na materiálové vědy prof. Himanshu Jain.

„Obě osobnosti dlouhodobě spolupracují s Univerzitou Pardubice a významně přispěly k rozvoji klíčových vědeckých oborů na našich fakultách. Udělením titulu doctor honoris causa oceňujeme nejen jejich mimořádné zásluhy ve výzkumu a vědecko-výzkumné a tvůrčí činnosti, přínos k rozvoji Fakulty filozofické a Fakulty chemicko-technologické, ale také jejich zásluhy o zvýšení prestiže celé naší univerzity,“ uvedl rektor Univerzity Pardubice prof. Libor Čapek.

Mimořádná akce přivítala v Aule Arnošta z Pardubic také významné hosty, mezi kterými byli představitelé samospráv, rektoři českých vysokých škol, členové Vědecké rady Univerzity Pardubice a Správní rady Univerzity Pardubice a zástupci partnerů univerzity. 

Více o oceněných osobnostech:

Prof. Dr. Himanshu Jain - Doctor Honoris Causa Univerzity Pardubice za mimořádný přínos k rozvoji vědy a výzkumu v oblasti materiálových věd.

Prof. Dr. Jain je absolventem Banaras Hindu University ve Váránasí a Indian Institute of Technology v indickém Kánpuru. Doktorát získal na Columbia University v New Yorku. Působil jako vědecký pracovník v Brookhavenské národní laboratoři a na různých pozicích na Lehigh University v Bethlehemu v Pensylvánii. Byl zakládajícím ředitelem Mezinárodního materiálového ústavu pro novou funkcionalitu skelných materiálů (IMI-NFG) při National Science Foundation a Institutu pro funkční materiály a zařízení (I-FMD) na Lehigh University. V současnosti zastává pozici T. L. Diamond Distinguished Chair Professor of Engineering and Applied Science a Professor of Materials Science and Engineering na Lehigh University v Bethlehemu v Pensylvánii, USA. 

Prof. Dr. Jain je držitelem 12 patentů a publikoval více než 420 vědeckých prací v oblasti základního i aplikovaného výzkumu skelných materiálů. Jeho h-index je 60. Je rovněž editorem 10 knih z téhož oboru. Jeho práce byla oceněna řadou cen. Patří mezi ně zejména Zachariasenova cena za vynikající výzkum v oblasti skelných materiálů, Cena Otto Schotta nejprestižnějšího mezinárodní ocenění v oblasti vědy o skle a Cena N. F. Motta, uznání za vysokou kvalitu vědecké práce v oblasti vědy o skle. Přednášel a prováděl výzkum také na Univerzitě v Cambridge nebo na Univerzitě v Aberdeenu, UK. 

Prof. Jain již 25 let spolupracuje s Fakultou chemicko-technologickou Univerzity Pardubice v oblasti chalkogenidových skel a jejich aplikací ve foto- a nanolitografii, fotonice a senzorice. Od roku 2017 působí jako člen mezinárodního poradního výboru Centra materiálů a nanotechnologií (CEMNAT) Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice, které je od roku 2016 součástí Cestovní mapy velkých výzkumných infrastruktur ČR. Od roku 2020 je také členem Mezinárodní vědecké rady Univerzity Pardubice, poradního orgánu rektora, zejména v oblasti vědeckého výzkumu, vývoje, inovací a další tvůrčí činnosti.

a. o. Univ. Prof. Dr. Karl Vocelka - Doctor honoris causa Univerzity Pardubice za mimořádný přínos k poznání dějin raného novověku a 19. století ve střední Evropě a za podporu a spolupráci s Univerzitou Pardubice.

Emeritní profesor Univerzity ve Vídni a historik raného novověku a 19. století Karl Vocelka se zásadním způsobem zasloužil o rozvoj mezinárodního výzkumu dějin rakouské habsburské monarchie v 16. až 19. století. 

Prof. Vocelka pochází z rodiny s českými kořeny z Plzeňska, ale většinu svého profesního života spojil s Univerzitou ve Vídni, kde vystudoval dějiny a germanistiku, získal doktorát a habilitaci. Působil také jako ředitel Institutu für Geschichte (2000-2004, 2007-2012) a několik let strávil na Standfordské univerzitě v USA. Vytvořil rozsáhlé vědecké dílo z kulturních dějin čítající autorství či podíl na autorství u téměř 60 knih, autorství více než 220 článků v odborných časopisech a kapitol, napsal přibližně 300 recenzí či zorganizoval 14 výstav. Je autorem mnoha kvalitních monografií především z dějin raného novověku a 19. století. Nejznámější jsou jeho díla o Rudolfovi II., o Františku Josefovi I. a jeho manželce či o rodu Habsburků. Některé z prací vyšly i v češtině. V posledních 15 letech publikoval řadu prací a dva historické romány společně se svou manželkou Michaelou Vocelka. 

Je držitelem Čestného vyznamenání za zásluhy o zemi Vídeň a byl oceněn Akademií věd České republiky udělením medaile Františka Palackého. Stal se prvním prezidentem privátního Ústavu pro výzkum raného novověku ve Vídni, který začal vydávat časopis Frühneuzeit-Info, dnes jeden z nejprestižnějších časopisů v oboru. Podílí se na práci redakčních rad v různých středoevropských časopisech, včetně tří českých – jde o Časopis Matice moravské, Folia Historica Bohemica a Pražský sborník historický. Pravidelně přednáší v zahraničí a často zajíždí na americké univerzity. Díky prof. Karlu Vocelkovi je součástí knihovny UPCE značná část jeho léta budované několikajazyčné knihovny, která obsahuje asi 4 000 svazků knih a časopisů.

Jde o zpracování grafického návrhu (10,6m x 3,3m) na stěnu ve vstupní části vestibulu fakulty. Grafika by měla být osobitou prezentací studenta či studentů s originálním rukopisem a s odkazem na tématiku z prostředí chemie.

Soutěžní návrhy prosím zasílejte emailem na adresu: klara.zasterova@upce.cz

Podmínky soutěže: 
1. Účastník soutěže účastí v soutěži potvrzuje, že je autorem návrhu a že jeho užitím nebudou porušena autorská práva třetích osob. 
2. Účastník soutěže odevzdáním soutěžního návrhu uděluje Univerzitě Pardubice bezúplatnou licenci k užití soutěžního návrhu za účelem reprodukce, uveřejnění a vystavení soutěžního návrhu v rámci propagace soutěže a jejích výsledků, a v případě ocenění návrhu dále za účelem realizace díla dle soutěžního návrhu v souladu s podmínkami této soutěže. Pro vyloučení pochybností platí, že pro účely udělení licence představuje odevzdání soutěžního návrhu v rámci této soutěže návrh na uzavření licenční smlouvy. 
3. Všechny odevzdané soutěžní návrhy se stávají majetkem zadavatele. 
4. Účast v soutěži ani výhru není možné vymáhat právní cestou, ani požadovat vydání jiné výhry či plnění. 
5. Osoby nesplňující pravidla soutěže nemají nárok na výhru. 
6. Univerzita Pardubice je oprávněna jednostranně bez náhrady soutěž kdykoliv zkrátit, odložit, ukončit, případně upravit její pravidla. 
7. Soutěže se může účastnit pouze student Univerzity Pardubice. 
8. Formát odevzdání v křivkách: photoshop, illustrator, dwg, pdf. Přihlášením se do soutěže účastník souhlasí s podmínkami soutěže.

Na Univerzitě Pardubice se konalo další setkání naší zahraniční komunity. Oddělení pro mezinárodní vztahy na akci, tentokrát zaměřenou na české velikonoční tradice, pozvalo zahraniční studenty, zaměstnance i jejich rodiny.

"Program zahrnoval prezentaci o velikonočních svátcích a zvycích, kolegové ze zahraničí se dozvěděli o tom, jak a kdy se Velikonoce v Česku slaví, jaké zvyky je provázejí a některé z nich si i s nadšením vyzkoušeli. Společně jsme zdobili velikonoční vejce barevnými vosky a nestačili se divit, jak zruční a kreativní byli i ti, kteří techniku viděli a vyzkoušeli poprvé. Do zdobení se zapojila i pětiletá dcerka našich vědců. Nakonec jsme se pustili do pletení velikonoční pomlázky z vrbových proutků," přiblížila Libuše Cermanová z Oddělení pro mezinárodní vztahy.

Setkání bylo skvělou příležitostí nejen k poznání českých velikonočních tradic, ale také k navázání nových kontaktů a přátelství mezi účastníky akce. Všichni si užili možnost seznámit se s kolegy z jiných fakult a kateder, se kterými by se jindy nepotkali, a sdílet své zážitky v přátelské a uvolněné atmosféře.

Oddělení pro mezinárodní vztahy děkuje všem za příjemné odpoledne a těší se na další setkání, která jistě přispějí k tomu, aby se i zahraniční kolegové na UPCE cítili jako doma.

Jedním z desítky Inovátorů roku 2025 se stal prof. Michal Holčapek z Univerzity Pardubice. Ocenění Hospodářských novin převzal na slavnostní akci v Technologickém centru UMPRUM v Praze. 

Michal Holčapek se vždy považoval za klasického akademika, jehož jedinou starostí je dělat špičkovou vědu a publikovat výsledky. Že by si někdy nechal něco patentovat? Na to nepomyslel. Profesor analytické chemie na Univerzitě Pardubice ale musel změnit názor. Jeho vědecká skupina se přes 20 let věnuje zkoumání lipidů (tuků) v krvi. A je v tom hodně dobrá. Výzkum vědci přenesli do sceeningové metody, tedy běžného krevního testu, kdy kvůli porušené rovnováze lipidů v krví odhalí i časná stádia rakoviny slinivky břišní ještě před prvními příznaky. A to s 95procentní úspěšností.

„Vše započalo přípravou podání mého prvního patentu koncem roku 2017,“ říká Holčapek. Metoda je založena na analýze krve více než 150 různých lipidů a statistickém modelu vycházejícím z dat pacientů s rakovinou slinivky břišní a zdravých lidí. Metoda už udělala první kroky z akademického prostředí do byznysového: vyvinula se do spin-ff firmy Lipidica, založené Univerzitou Pardubice a společností FONS JK Group. Nyní se metoda klinicky ověřuje.

Podle Holčapka by se metoda v případě schválení mohla uvést do praxe do dvou let. Tím to ale pro vědeckou skupinu nekončí. Nyní řeší, proč dochází k podobné dysregulaci (nerovnováze) lipidů v krvi i u pacientů s různými typy nádorových onemocnění.

„Kromě toho ještě chceme rozšířit náš stávající test na rakovinu slinivky o dalších devět závažných typů karcinomů, protože z našich předchozích měření víme, že změny koncentrací lipidů jsou podobné, ale nikoliv úplně stejné, pro všechny dosud studované typy rakoviny," dodává Holčapek, držitel ocenění Česká hlava 2024.

Kdo je podle vás nejinovativnější člověk na světě - a proč zrovna on/ona.

První jméno, které mě napadlo po přečtení této otázky, je český velikán Jára Cimrman. Z reálného světa bychom mohli jmenovat spoustu vynikajících vynálezců, kteří svým dílem přispěli k tomu, že dnes považujeme za zcela samozřejmé spoustu technických vymožeností, které před jejich objevy neexistovaly. Dát ale jednomu z nich označení nejinovativnější člověk na světě je něco, co se zdráhám udělat. Ta poznámka s Járou Cimrmanem není tak úplně od věcí, protože v jeho díle jsou zmíněni klíčoví světoví vynálezci, jejich vynálezy ovlivnily naše životy do takové míry, že se o nich učíme na celém světě.

Člověk, který vás v tomto směru nejvíce inspiruje z Česka, a proč zrovna on/ona.

Zkusím zabrousit do historie a jednu zcela mimořádnou osobnost, která žila v našem kraji, bych vybral. Je to myslitel Jan Marek Marci (Ioannes Marcus Marci), který žil v letech 1595-1667, ale dopad jeho inovátorských prací se uplatňuje i po několika stoletích. Byl to o výjimečný učenec s přesahem do tolika různých vědních disciplín, že v dnešní době vysoké specializace už to není možné. Kromě vzdělání v lékařských vědách měl znalosti fyziky, chemie, ovládal až 8 jazyků a publikoval průkopnické práce v oblasti astronomie, optiky – odraz, lomu a disperzi světla, což vede ke vzniku duhy. Jako ocenění jeho pionýrských prací pro budoucí vědní obor spektrálních technik si jeho jméno dala na názvu Spektroskopická společnost Jana Marka Marci.

Která věc v Česku by měla podle vás projít největší inovací a proč?

Nevím, jestli to stále ještě nazývat termínem inovací, ale přijde mi nepochopitelné, proč v dnešní době státní správa stále není kompletně digitalizovaná s vzájemným propojením všech databází, informačních systémů, možností online voleb, atd. Dílčí progres už v tom určitě je, ale kompletní řešení bude vyžadovat ještě více úsilí, ale výsledkem budou úspory státu a zjednodušení života každého z nás při „komunikaci s úřadem“.

Jaký gadget jste si v poslední době pořídili, na co ho používáte a v čem je tak skvělý?

Teď jsem právě koupil robotickou sekačku na trávu, abych ušetřil čas, protože permanentně nestíhám díky spoustě povinností na všech frontách, takže úspora času je pro mě zásadní věc. Jelikož domácí robotický vysavač funguje dobře a šetří čas, tak snad i sekačka bude sloužit dobře.

Mezi další oceněné inovátory patří Petra Doubková & EcoHaus,Greenwool.cz, Bára Kubínová – Lively, Kardi Ai, Vassili le Moigne – inTouch, Matika Česku, Miloslav Polášek, Karel Trpkoš a Marek Marušin – Zaitra.

Zdroj: Hospodářské noviny 

Univerzita Pardubice nabídla soukromým společnostem nadějné technologie svých výzkumníků. Druhý ročník akce Technology Day UPCE organizuje univerzitní Centrum transferu technologií a znalostí (CTTZ) pod značkou symbolizující rozvoj inovací v Pardubickém kraji PARádní kraj. 

Letos naplánovala univerzita zařadit na program nabídku celkem 9 technologií a unikátních znalostí napříč fakultami UPCE. Vědci prezentovali například technologie pro diagnostiku dopravních staveb, 3D skener nadrozměrných zásilek, metodu jednoduchého chemického rozkladu biologicky obtížně odbouratelných kontaminantů z vod, reverzní inženýring staveb a objektů při průzkumu památek nebo testovací sadu pro vyšetření chuťových smyslů, na jejímž vývoji se podíleli výzkumníci hned ze tří fakult.

„Matchmakingové akce jako Technology Day jsou pro naši univerzitu klíčové. Pokud chceme úspěšně zavádět inovace do praxe, musíme být připraveni hledat synergii mezi výsledky našich vědců a potřebami průmyslu,“ řekl rektor Univerzity Pardubice prof. Libor Čapek.

Program Technology Day UPCE nabídl také přednášku o významu konceptu Innovamediaries, který reprezentuje prostředníky mezi byznysem a akademickým světem. Firemní sféra a její výzkumné potřeby byla zastoupena příspěvkem Jak VisionCraft propojuje vědu a byznys. S prezentacemi se představila také Agentura pro podnikání a inovace (API) a kapitálové společnosti (Česká spořitelna Seed Starter a Tensor Ventures).

Univerzita opět představila firmám technologie s potenciálem pro reálné uplatnění v praxi. Společnosti zase dostaly možnost prezentovat svoje požadavky na spolupráci s výzkumnými týmy UPCE. „Transfer technologií a znalostí je průsečíkem dvou světů s odlišnými motivacemi. Na jedné straně stojí výzkumník s cílem rozvíjet vědecké poznání svého oboru. Na druhé straně je firma, která potřebuje generovat zisk. Naším úkolem je dohodnout se s oběma na společném realizovatelném cíli. Akce Technology Day nám v tom výrazně pomáhají,“ uvedl šéf Centra transferu technologií a znalostí Univerzity Pardubice Ing. Tomáš Novotný, Ph.D., LL.M.

Odborná porota vyhlásila nejlepší z prezentovaných technologií a znalostí. Hodnotila se inovativnost a potenciál uplatnění v praxi, srozumitelnost prezentace a motivace výzkumného týmu. 

Výsledky:

1. místo – výsledek spolupráce 3 fakult (FZS, FChT a FEI). Testovací sada na vyšetření poruch chuti. Tým autorů technologie: MUDr. Jan Vodička, Ph.D., Fakulta zdravotnických studií; doc. Ing. Tomáš Syrový, Ph.D., Fakulta chemicko-technologická; prof. Ing. Petr Doležel, Ph.D., Fakulta elektrotechniky a informatiky

2. místo – 3D skener nadrozměrných zásilek – Ing. Martin Dobrovolný, Ph.D., Fakulta elektrotechniky a informatiky

3. místo – Jednoduchý chemický rozklad biologicky neodbouratelných kontaminantů vod – prof. Ing. Tomáš Weidlich, Ph.D., Fakulta chemicko-technologická

Členové poroty:

Předseda: Tomáš Vlasák – ředitel regionální kanceláře CzechInvest,
Branislav Štefanča – lead manažer projektu Cheers4EU zaměřeného na cirkulární ekonomiku,
Jan Faflík – Senior Associate, Tensor Ventures,
Petr Kopeček – Senior Investment Manager, Česká spořitelna Seed Starter.

UPCE představila na Technology Day celkem 9 technologií z 5 fakult:

• Jednoduchý chemický rozklad biologicky neodbouratelných kontaminantů vod – prof. Ing. Tomáš Weidlich, Ph.D. – Fakulta chemicko-technologická
• Technologie pro diagnostiku dopravních staveb – Ing. Aleš Šmejda, Ph.D. – Dopravní fakulta Jana Pernera
• Vyšetřovací testy chuti – doc. Ing. Tomáš Syrový, Ph.D. – Fakulta chemicko-technologická ve spolupráci s Fakultou elektrotechniky a informatiky a Fakultou zdravotnických studií
• 3D skener nadrozměrných zásilek – Ing. Martin Dobrovolný, Ph.D. – Fakulta elektrotechniky a informatiky
• Elektrolyty pro lithiové a sodíkové akumulátory – doc. Ing. Tomáš Syrový, Ph.D. – Fakulta chemicko-technologická
• Vzdělávací karetní hra se zdravotnickou tematikou – Mgr. Jan Pospíchal, Ph.D. – Fakulta zdravotnických studií 
• Aditivum pro nátěrové hmoty – doc. Ing. Jan Honzíček, Ph.D. – Fakulta chemicko-technologická
• Laboratoř dokumentace a průzkumu památek (3D skenování a konstruování modelů staveb a objektů) – Mgr. Vladan Hanulík, Ph.D. – Fakulta filozofická
• Bio-epoxidy a jejich využití – doc. Ing. Martin Hájek, Ph.D. – Fakulta chemicko-technologická

Univerzita Pardubice pořádá v dubnu další Technology Day, a to pro municipality, na kterém propojí své výzkumníky se zástupci měst, obcí, krajských samospráv a místních akčních skupin (MAS).