Univerzita Pardubice se zařadila do první čtveřice vysokých škol, kterým Národní akreditační úřad pro vysoké školství udělil na deset let tzv. institucionální akreditaci pro šest oblastí vzdělávání. Tímto krokem potvrdil univerzitě známku vysoké kvality. „Prošli jsme nezávislým a velice náročným hodnocením. Je pro nás a další rozvoj univerzity a jejích fakult nesmírně významná,“ řekl rektor univerzity prof. Ing. Jiří Málek, DrSc.

S účinností od 7. září 2018 může následujících deset let Univerzita Pardubice poskytovat vysokoškolské vzdělání v šesti oblastech vzdělávání, a to dopravě, ekonomických oborech, historických vědách, chemii, informatice a zdravotnických oborech. Studijní programy pokryjí výuku na šesti fakultách Univerzity Pardubice – fakultě chemicko-technologické, ekonomicko-správní, dopravní, filozofické, elektrotechniky a informatiky a fakultě zdravotnických studií.

Univerzita si bude sama schvalovat programy

Nabízené studijní programy v bakalářských, magisterských a ve vybraných případech i doktorských studijních programech projdou pouze tzv. interní akreditací v rámci samotné univerzity. V praxi to znamená, že univerzita nemusí své požadavky ke schválení programů posílat Národnímu akreditačnímu úřadu.

„Je to silný nástroj, který nám dává vysokou míru autonomie a pravomoc si schvalovat studijní programy, které mají dlouhodobě zaručenou a potvrzenou kvalitu. Umožní nám být v nabídce studijních programů našim studentům mnohem pružnější,“ pochvaluje si tuto významnou změnu rektor Jiří Málek.

Dlouhodobý a přísný mechanismus hodnocení

Proces získání akreditace byl přitom velmi náročný. Bylo nutné nastavit legislativní prostředí, připravit systém vzdělávacích a tvůrčích procesů a přísný mechanismus vnitřního hodnocení. „Zdokonalili jsme proces hodnocení vlastní výuky až na úroveň jednotlivých předmětů, revidovali jejich kvalitní zajištění jak po personální, tak materiální stránce včetně informační infrastruktury. Zavedli jsme systém hodnocení akademických pracovníků,“ dodává rektor k náročnému procesu získání institucionální akreditace.

Všechny tyto kroky se uskutečnily proto, aby univerzita vyhověla přísným kritériím komplexního systému kontroly a hodnocení kvality vzdělávací a tvůrčí činnosti a aby studenti získali jistotu, že jim vysoká škola poskytuje kvalitní vzdělání.

Známka vynikajícího vzdělávacího systému

Významné postavení Univerzity Pardubice mezi českými vysokými školami potvrzuje i skutečnost, že po Univerzitě Karlově, Masarykově univerzitě v Brně a Univerzitě Palackého v Olomouci, které obdržely institucionální akreditaci v první polovině letošního roku, je naše univerzita teprve čtvrtou českou vysokou školou, která institucionální akreditaci po přísném posouzení Národním akreditačním úřadem pro vysoké školství získala.

„Národní akreditační úřad potvrdil, že náš nastavený systém vzdělávacích a všech souvisejících tvůrčích činností, je kvalitní, a to napříč fakultami. Univerzita má nyní v oněch šesti oblastech vzdělávání samostatnost při rozhodování o struktuře a vnitřním obsahu vyučovaných studijních programů i o jejich detailnějším zaměření,“ uvedla prorektorka pro vzdělávání a záležitosti studentů prof. Ing. Tatiana Molková, Ph.D., která stojí se svým týmem akademiků i pracovníků univerzitních útvarů za tímto důležitým procesem.

Druhý krok: vnitřní akreditace

Studijní programy v šesti oblastech vzdělávání nyní projdou tzv. vnitřní akreditací, kterou provede speciálně k tomu zřízený nový univerzitní orgán – Rada pro vnitřní hodnocení Univerzity Pardubice. Ta dohlíží na kvalitu všech vzdělávacích procesů, i jejich přípravu, a schvaluje studijní programy a jejich zaměření. Skládá se z devíti členů, interních odborníků, a svého zástupce v ní mají i studenti.

Podle nových studijních programů by se mělo vyučovat na Univerzitě Pardubice již v akademickém roce 2019/2020.

V rámci projektu na podporu internacionalizace UPa navštívili ve dnech 3. až 7. září 2018 Katedru biologických a biochemických věd Fakulty chemicko-technologické UPa dva akademičtí a výzkumní pracovníci jedné z nejstarších a největších evropských univerzit, římské La Sapienza.

Spolupráce, která započala v roce 2015 výjezdem jednoho z doktorandských studentů a pokračovala dalším výjezdem letos na jaře, se minulý týden upevnila pozváním italských kolegů do Pardubic. Během jejich pobytu byla představena fakulta, katedra i jednotlivé výzkumné skupiny a projekty. Týden byl završen dvěma odbornými přednáškami a diskuzí o možnostech výjezdu dalších studentů a mezinárodní spolupráce.

Projekty NANOBIO a NANOMAT se zabývají přípravou, charakterizací a především využitím nanomateriálů v praxi. Podílí se na nich dva vědecké týmy Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice, které uspěly v rámci výzvy Ministerstva, školství, mládeže a tělovýchovy ČR nazvané „Předaplikační výzkum pro ITI“ a byly podpořeny dohromady finanční částkou 185 milionů korun.

• Projekt NANOBIO míří do oblasti biomedicíny – zaměřuje se mj. na testování biokompatibility nanomateriálů a záměrem je využít bioaktivní nanomateriály pro diagnostiku in-vivo, v rámci moderních terapeutických postupů jako nosiče léčiv s cíleným zaváděním do tkání a orgánů tzv. drug delivery systém. Nové nanomateriály budou též využity v biotechnologických procesech za účelem výroby a purifikace léčivých substancí pro tzv. biologickou léčbu.
• Projekt NANOMAT se zabývá výzkumem polymerních nanomateriálů s jedinečnými termochemickými vlastnosti, mimořádnou citlivostí a rychlou odezvou. Umožní třeba vývoj kompozitních čidel mechanického namáhání a scintilačních detektorů pro konverzi vysokoenergetického neutronového a gama záření, či vývoj nanostrukturovaných polymerních aerogelů s nízkou hustotou pro kosmické aplikace a vývoj nanostrukturované polymerní pěny s nízkou tepelnou vodivosti pro tepelně izolační účely a nejrůznější průmyslové využití.

Srdečně zveme všechny zájemce na odbornou přednášku Jana Šomvárského, CSc. z MFF UK s názvem Teoretické přístupy k tvorbě, struktuře a vybraným vlastnostem polymerních sítí, která se bude konat ve středu 5. září 2018 od 10:00 v místnosti HA / S1.

Srdečně zveme všechny zájemce na odborné přednášky, které se budou konat v pátek 7. září 2018 v místnosti HB / S20.

Alberto Macone, Ph.D.
Green synthesis of benzylisoquinolines

Dr. Alessandra Bonamore
Ferritins as drug delivery systems

V letošním roce se stánek Univerzity Pardubice stal už potřetí součástí sportovního parku Na Špici. Malí i velcí návštěvníci si mohli zasportovat a vyzkoušet například různé pohybové aktivity či veslařský trenažér. Na vědeckém stanovišti SCIENCE POINT obohacovali vysokoškolští pedagogové a jejich studenti o další vědomosti nejen děti, ale také jejich rodiče. Vyzkoušet si tak mohli nejrůznější kvízy z oblasti sportu, přírodovědných či technických oborů.

Letošní Sportovní park Pardubice nabídl sportovní vyžití, ale také speciální stanoviště vědeckých zajímavostí a hrátek s populárně-naučným programem naší univerzity.

Chemici před zraky návštěvníků předváděli efektní pokusy a míchali spolu různé látky, které ve výsledku přinesly pro přihlížející nejedno překvapení. Pokus „krev bez krve“ zpočátku u menších návštěvníků vyvolal obavy, ale pokud se našel první statečný, okamžitě bylo mnoho zájemců, kteří si jej chtěli vyzkoušet.

„Po nanesení vodného roztoku rhodanidu draselného na prst, popř. dlaň, byl proveden „řez“ tupým nožem namočeným ve vodném roztoku chloridu železitého. Výsledné krvavě červené zbarvení vypadalo velmi reálně,“ dodala k pokusu demonstrátorka Hana Doušová. 

Dozvědět jste se mohli zajímavosti o krevních skupinách, genech a lidské buňce. Plné ruce práce měli i zdravotníci, kteří na modelu ukazovali resuscitaci člověka a měřili také tepovou frekvenci před usednutím a po sesednutí z veslařského trenažeru.

Fakulta ekonomicko-správní si připravila praktické ukázky různých zvuků poplašných sirén. Ukazuje se, že skutečně váháme při jejich rozeznávání. Nechyběly ani drony a jejich využití v mapování terénu, dále malí roboti „ozoboti“, kteří dokáží reagovat na různobarevné čáry na podkladu a podle toho se pohybují. Fakulta filozofická nabídla všem zúčastněním klidnější formu relaxace, a to s antistresovými omalovánkami.

Letošní SCIENCE POINT s nejrůznějšími vědeckými aktivitami a populárně-naučným programem navštívilo opět hodně dětí i dospělých, kteří se zajímali o zákonitosti z oblasti jak společensko-vědních, tak přírodovědných a technických oborů.

Více o Sportovním parku Pardubice čtěte v e-Zpravodaji.

V pátek 31. srpna 2018 se uskuteční v Aule Arnošta z Pardubic Univerzity Pardubice slavnostní předání diplomů novým bakalářům.

Působí na Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice, velká část jeho profesního života je spojena s chemickým průmyslem. Ing. Miloslav Slezák, CSc. se po odborné stránce dlouhodobě zabývá zpracováním odpadních vod, ale i mnoha dalšími technologiemi životního prostředí. Za práci na poli chemických technologií obdržel významnou Cenu Viktora Ettela.

Ing. Miloslav Slezák působil od 60. let ve společnosti Synthesia, a.s., a podílel se na výzkumu a vývoji armádních i civilních výbušnin. Na fakultě chemicko-technologické působí od roku 1997, kdy jako externista začal učit dvousemestrální předmět Ekologické aspekty chemických technologií a zpracování odpadů. Studentům tak předává své zkušenosti, které získal ze svého působení právě v chemickém průmyslu.

„Oblast čištění odpadních vod se změnila dosti výrazně. Došlo k masové výstavbě čistíren odpadních vod i v menších obcích a s tím souvisejícím rozšířením kanalizační sítě. V současnosti má kanalizaci již 85 % obyvatel České republiky,“ říká Ing. Miloslav Slezák.

Nejen o odpadních vodách, ale také kvalitě vody v Pardubicích či třídění odpadu je rozhovor s Ing. Miloslavem Slezákem.

Rozhovor v plném znění si můžete přečíst na stránkách e-Zpravodaje.

Bc. Věra Přibylová
Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa

Fakulta chemicko-technologická Univerzity Pardubice vypisuje "Dodatečné přijímací řízení do 1. ročníku bakalářského studia akad. roku 2018/19".  Přihlášky se přijímají do 12. srpna 2018.

Informace lze získat na e-mailové adrese: studijni.fcht@upce.cz nebo telefonicky na č. 466 037 302, 466 037 304.

V pondělí 25. června v pražském Karolinu předal šedesáti novým profesorkám a profesorům českých vysokých škol jmenovací dekrety ministr školství, mládeže a tělovýchovy.

Mezi nově jmenovanými profesory jsou i dva profesoři Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice, kteří prošli úspěšně profesorským řízením na Univerzitě Pardubice:

prof. Ing. Jiří HANUSEK, Ph.D., z Ústavu organické chemie a technologie, vedoucí oddělení mechanismů organických reakcí, jmenovaný pro obor Organická chemie,

a

prof. Mgr. Roman KANĎÁR, Ph.D., z Katedry biologických a biochemických věd, jmenovaný pro obor Analytická chemie.

Vědecká rada Univerzity Pardubice při svém listopadovém zasedání loňského roku doporučila v profesorském řízení, konaném na Univerzitě Pardubice, jmenovat profesorkou také doc. PhDr. Michaelu Hrubou, Ph.D., která působí na Katedře historie Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, a to pro obor České dějiny a československé dějiny.

Doc. Hrubá se dlouhodobě zabývá dějinami pozdně středověkých a raně novověkých měst, zejména problematikou každodenního života a fungování městské společnosti, včetně genderových aspektů. Podstatný badatelský přínos lze též vidět v zájmu o dějiny příhraničního regionu severozápadních Čech, zejména výzkumu kulturního dědictví s kontextuálními přesahy do Saska.

Prof. Kanďár se zasloužil o rozšíření koncepce pracoviště o analýzy biologických vzorků chromatografickými metodami a mezi jeho největší vědecký přínos patří zavedení několika metod pro stanovení antioxidantů a monitorování ukazatelů oxidačního stresu a biologicky významných látek v biologických vzorcích, jako jsou krev, moč, krevní plazma a seminální plazma, které byly publikovány v časopisech s impakt faktorem s velkým citačním ohlasem.

Oblastí vědeckého zájmu prof. Hanuska je výzkum reakčních mechanismů organických reakcí s využitím tradičních i moderních metod fyzikální organické chemie. Nosnou myšlenkou jeho výzkumu je hledání vztahů mezi strukturou a reaktivitou organických látek, a to především v případech, kdy i malá změna v jejich struktuře, případně malá změna podmínek, indukují velkou změnu v jejich reaktivitě.

Nově jmenovaným profesorům k získání nejvyššího vědecko-pedagogického akademického titulu gratulujeme.