Budoucnosti se nemusíme bát, myslí si profesorka Zuzana Bílková z Univerzity Pardubice. Koronavirus podle ní sice úplně nezmizí, ale stane se nedílnou součástí všech virů, které s námi běžně existují. Občas se budou objevovat infekční ohniska, ale díky kvalitnímu zdravotnictví se zvládnou včas podchytit. Nicméně letošní letní dovolenou v zahraničí imunoložka nedoporučuje.

„Nemohu říct, který vir je nebezpečnější, jestli ten u nás nebo jinde ve světě. Ale jsou různé varianty a jakékoliv křížení je nebezpečné. Člověk, který bude infikován dvěma různými typy koronaviru, bude v ohrožení. Jakékoliv mísení proto vnímám jako nežádoucí a cestovatelské aktivity by bylo dobré omezit. Spíš bych se soustředila na naši republiku, popřípadě bych volila cestu autem do nerizikových zemí,“ říká imunoložka Bílková.

Vakcína nebude v dohledné době bezpečná

Výzkumné týmy po celém světě vyvíjejí vakcínu proti koronaviru. Ale bezpečnost se podle profesorky Bílkové nedá zajistit za půl roku. Aby byla vakcína kvalitní a bez nežádoucích účinků, trvá to roky.

„Já jsem propagátorem vakcinace jako takové, ale u koronaviru bych byla obezřetná a počkala bych,“ říká Zuzana Bílková. Zároveň doporučuje především rizikovým skupinám podzimní očkování proti chřipce. Podle ní se tak bude minimalizovat riziko koinfekce s koronavirem.

Rozhovor byl převzat z Českého rozhlasu Pardubice.

V tomto akademickém roce 2019/2020 byl na Fakultě chemicko-technologické UPa zorganizován a uspořádán již 15. ročník "Seminářů pro středoškolské učitele chemie".

Pro tento ročník bylo naplánováno tradičních šest přednášek ve třech termínech, všechny příspěvky měli přednést, jak je již léta zvykem, kmenoví zaměstnanci fakulty. Způsob jejich výběru jsme ani v tomto ročníku nezměnili a program jsme opět sestavili na základě kolegiální a přátelské domluvy s vybranými a oslovenými autory. Díky za jejich ochotu se takto nad rámec jejich pracovních povinností akce zúčastnit, přispět do ní a reprezentovat a propagovat tak fakultu.

Finální program 15. ročníku byl tedy nakonec následující:

15. 11. 2019

Veletrh příležitostí SOČ
(mikro-veletrh pod záštitou rektora UPa prof. Ing. Jiřího Málka, DrSc.)
s nabídkou témat SOČ vystoupili:     

• doc. Ing. Lenka Česlová, Ph.D.
• doc. Ing. Žaneta Dohnalová, Ph.D.
• Ing. Michaela Filipi, Ph.D.
• doc. Ing. Martin Hájek, Ph.D.
• Ing. Václav Lochař, Ph.D.
• Ing. Ondrej Panák, Ph.D.
• prof. Ing. Aleš Růžička, Ph.D.
• doc. Ing. Tomáš Syrový, Ph.D.
• doc. Ing. Renáta Šelešovská, Ph.D.
• Ing. Jan Vaculík (přednesl příspěvek prof. Ing. Romana Bulánka, Ph.D.)

Metody stanovení velikosti částic
(Ing. Jiří Palarčík, Ph.D., Ústav environmentálního a chemického inženýrství) 

7. 2. 2020

Efektní pigmenty
(Ing. Ondrej Panák, Ph. D., Ústav polygrafie a fotofyziky)

Současnost a principy barevně hořících složí
(doc. Ing. Robert Matyáš, Ph.D., Ústav energetických materiálů)

Z iniciativy pana rektora UPa prof. Ing. Jiřího Málka, DrSc. jsme ještě ve spolupráci s paní proděkankou Mgr. Lucií Stříbrnou, Ph.D. a s asistentkou proděkanů Ing. Ivou Ulbrichovou, CSc. zorganizovali mikro-veletrh příležitostí SOČ. Ten zaplnil dopolední program 1. ročníku tohoto semináře. Pan rektor převzal nad akcí záštitu a rovněž ji zahájil. Ze všech oslovených pracovníků na téměř dvouhodinovém setkání vystoupilo deset kolegů z fakulty. V odpolední části semináře představil své téma Ing. J. Palarčík. Témata SOČ přitáhla na seminář větší počet účastníků, a to nejenom z řad učitelů, ale i z řad těch, kterým jsou práce SOČ primárně určeny – středoškolským studentům. Listopadový seminář navštívilo celkem 25 posluchačů.

Zorganizování dalšího 2. semináře společně se soutěží Chemiklání se opět ukázalo jako šťastné! Přednáška nabídla středoškolským učitelům mj. možnost vyplnění programu soutěže, a tak našemu semináři přinesla větší počet návštěvníků. Únorového semináře se zúčastnilo celkem 36 posluchačů.

Bohužel kvůli vyhlášení nouzového stavu jsme zrušili 3. seminář plánovaný na pátek 17. 4. 2020. Obě přednášející vyšly vstříc naší prosbě o přesunutí do náhradního termínu a své příspěvky přednesou v následujícím akademickém roce 2020/2021.

Informace o seminářích jsou účastníkům vždy rozesílány e-mailem, zveřejňovány na domovské stránce seminářů, v aktualitách na webových stránkách fakulty a na intranetu univerzity. Propagace univerzity a fakulty je uskutečňována formou drobných upomínkových předmětů poskytovaných buď univerzitou nebo fakultou (Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa – T. Pospíchal, resp. děkanát FChT – Ing. I. Ulbrichová). Účastníkům byly dodatečně, tak jako v každém ročníku, zaslány CD nosiče s prezentacemi přednesených přednášek a s fotografiemi; letos bylo odesláno 14 dopisů.

V současné době je sestaven program seminářů chystaného 16. ročníku pro následující akademický/školní rok 2020/2021. Doufáme, že skupina stálých posluchačů nám bude i nadále zachovávat přízeň, že počet návštěvníků se nebude snižovat a také, že naši kolegové, akademičtí pracovníci fakulty, budou i nadále chápat svou účast na seminářích jako vhodnou možnost osvěty a propagace naší fakulty, své práce a (ne)přímo i možnost oslovení potencionálních zájemců o studium na naší fakultě v budoucnu. Touto cestou bychom chtěli všem zúčastněným akademikům a vědeckým pracovníkům poděkovat za to, že přijali účast na tomto mimořádném ročníku semináře.

Program semináře v akademickém roce 2020/2021

13. 11. 2020

Metody termické analýzy a jejich využití při materiálovém výzkumu
(Ing. Zuzana Olmrová Zmrhalová, Ph.D., Společná laboratoř chemie pevných látek)

Vliv moderních logistických technologií na řízení chemicko-technologických výrobních procesů
(doc. Ing. Lenka Branská, Ph.D., Katedra ekonomiky a managementu chemického a potravinářského průmyslu)

5. 2. 2021

Senzory pro Healt Care aplikace
(doc. Ing. Tomáš Syrový, Ph.D., Ústav polygrafie a fotofyziky)

Papír od kamenné destičky po současnost
(Ing. Michaela Filipi, Ph.D., Ústav chemie a technologie makromolekulárních látek)

16. 4. 2021

Anorganické pigmenty: pouze dekorativní nebo i funkční materiály?
(doc. Ing. Žaneta Dohnalová, Ph.D., Katedra anorganické technologie)

Elektronová mikroskopie a EDS prvková analýza jako základní kameny materiálového výzkumu
(Ing. Stanislav Šlang, Ph.D., Centrum materiálů a nanotechnologií)

Seminář připravujeme ve dvoučlenném týmu Ing. Jana Luxová, Ph.D. a Ing. Patrik Pařík, Ph.D..

Všem studentům naší fakulty, kteří se dobrovolně zapojili do aktivit v době koronavirové epidemie, bychom chtěli touto cestou velice poděkovat.

Ať už se jednalo o aktivity spojené s šitím roušek pro rodinné příslušníky nebo okolí, pomoc v call centrech nebo seniorům, či dokonce výpomoc přímo ve zdravotnických zařízeních. Víme, že jste se jako naši studenti s pomocí zapojili na mnoha místech a vedení fakulty zajímá, jak byli naši studenti konkrétně aktivní, když se zrovna nepřipravovali na zápočty a zkoušky letního semestru. Na fakultních stránkách je proto do konce června k dispozici malá anketa, kterou můžete vyplnit a sdělit nám, jakým způsobem jste pomáhali.

Ještě jednou velké díky! Věděli jsme, že jsou naši studenti ochotní a šikovní a velmi si toho považujeme!

Děkujeme za vyplnění ANKETY

Za měsíc a půl otestovali stovky vzorků na přítomnost koronaviru. Expertům Fakulty chemicko-technologické je posílaly nemocnice v Pardubicích a ve Vysokém Mýtě. Ve speciálně zabezpečených laboratořích molekulární biologie tento vysoce nakažlivý materiál izolovala a testovala dlouhé hodiny Barbora Jankovičová se svým týmem. A testuje stále. Pandemie ještě neskončila.  

Jaký počet vzorků jste zatím otestovali? 

Přestože se v průběhu testování rozšířila spolupráce a kromě pardubické nemocnice jsme začali testovat ještě vzorky z vysokomýtské nemocnice, celkové množství otestovaných vzorků je nižší, než bylo původně plánováno, jedná se řádově o stovky vzorků za celé období. Je to ale obecný trend, vzorků je celkově méně.

Jak moc jsou výsledky spolehlivé?

PCR metoda (polymerázová řetězová reakce), kterou používáme, je obecně velmi spolehlivá. Například ve srovnání s rychlotesty stanovujícími specifické protilátky, které jsou spíše orientační. PCR nám dává jasnou informaci o přítomnosti či nepřítomnosti virové nukleové kyseliny ve vzorku a slouží k potvrzení infekce. Při každém testování paralelně s vyšetřovanými vzorky navíc analyzujeme i kontrolní vzorky. Ty by měly potvrdit správné provedení testu.

Víte, komu testované vzorky patří?

Vzorky jsou pro nás anonymní, máme je označené číselnými kódy, takže nevíme, komu patří, ani neznáme věk možných pacientů.  Ze začátku jsme měli vzorky z odběrového místa od pacientů, kterým bylo vyšetření doporučeno lékařem nebo hygienickou stanicí na základě vykazování některých z příznaků onemocnění. U těchto vzorků byl i častější výskyt pozitivních testů. Nyní se již pozitivní vzorky vyskytují spíše ojediněle.

Ptají se vás lidé na testování? 

Ano, především je zajímá, zda a případně kolik máme pozitivních vzorků.

Kolik pozitivních vzorků jste měli?

Cekem jich bylo 21.

Co znamená toto testování pro fakultu?

Především to, že mohla využít BSL3 laboratoř, což je laboratoř s vyšším stupněm biologické bezpečnosti, která je výjimečným prostorem i z hlediska ochrany před únikem viru. Pro nás je to určitě zkušenost, kterou v budoucnu využijeme. Ať už při dalším testování obdobného typu, případně i formou výzkumu.  

V čem je testování náročné?

Testování jako takové náročné není, jedná se o běžné postupy, spíš jsme si museli zvyknout na dodržování určitých zásad bezpečnosti práce, které tento typ vzorků vyžaduje a pracovní režim v BSL3, který se od běžné laboratoře liší. 

Kolik času denně jste strávila v laboratoři? 

Ze začátku samozřejmě více, během zavádění testování jsme tam trávili kolikrát i celý den. V současné době je to cca 6-8 hodin denně podle aktuálního počtu vzorků a zastoupení pozitivních vzorků, u kterých je potřeba dělat dodatečnou potvrzující analýzu. Při testování se ale střídáme, takže to není každý den.

Jak dlouho bude ještě testování probíhat?

Těžko říct. V současné době testujeme hlavně vzorky hospitalizovaných pacientů nebo pacientů, kteří jdou na plánované operace, u nichž je vyžadován negativní test. Bude tedy záležet na tom, jak se bude vyvíjet epidemiologická situace a jak dlouho bude toto opatření potřeba.

Mgr. Barbora Jankovičová, Ph.D. (*1981)

• Vystudovala magisterský obor „Analýza biologických materiálů“ na Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice, dále doktorský studijní program „Analytická chemie“ na FChT, UPa.
• Od roku 2007 působila na katedře FChT jako vědecko-výzkumný pracovník, od ledna 2020 pak jako odborný asistent.
• Ve své vědecké práci se věnuje především molekulární biologii a proteomice se zaměřením na nukleové kyseliny a proteiny s klinickým potenciálem.
• Absolvovala několik zahraničních stáží (Institut Curie v Paříži, Indiana University v Bloomingtonu, KTH Royal Institute of Technology ve Stockholmu, Virologický ústav SAV v Bratislavě).
• Byla zapojena do řešení několika národních tak i mezinárodních projektů (FP6 - NeuroTAS, FP7 - NaDiNe).
• Vedla celou řadu bakalářských a diplomových prací, dotýkajících se především tématiky klinicky významných biomarkerů se zaměřením na jejich identifikaci, charakterizaci, způsoby izolace či detekce.

 

Dokázali byste říct, jestli vám dění kolem koronaviru přineslo něco pozitivního? Stejnou otázku jsme položili i děkanům našich fakult a prorektorům univerzity. Kdo byl rád za čas s rodinou, a kdo se těšil zpět na fakultu?

 

Vážené kolegyně, vážení kolegové, milí studenti,

zažili jsme dobu, která změnila naše pracovní i osobní životy. Čas, který nám rutinu změnil v novinku a z komfortu udělal zcela nečekanou výzvu. Myslím, že jste stejně jako já rádi, že se můžeme pomalu vracet k normálnímu provozu. Ke kontaktu se studenty, s kolegy a k zázemí, na které jsme zvyklí.

Je to ten pravý čas, kdy se sluší poděkovat. Rád bych poděkoval Vám všem, za trpělivost a práci v neobvyklých podmínkách.

Velmi děkuji studentkám a studentům i zaměstnancům, kteří jste aktivně pracovali v první linii - v nemocnicích a v ústavech. Studentům a zaměstnancům, kteří analyzovali vzorky pacientů a pomohli Pardubické nemocnici zrychlit vyšetření. Ale i těm, co v karanténě svých domovů vyráběli štíty pro zdravotníky, šili roušky seniorům, pekli pro záchranáře, zdravotní sestry a hasiče či aktivně pomáhali jiným způsobem.

Chci také poděkovat učitelům za trpělivost a cílevědomost při organizaci distančních forem výuky, a všem zaměstnancům univerzity za ochotu a nasazení udržet i v pandemii chod univerzity i kolejí. Děkuji rovněž studentům, kteří zvládají studium v tomto neobvyklém semestru v domácím prostředí a dokázali se nečekané situaci přizpůsobit a ukázat samostatnost. Schopnost se adaptovat a přizpůsobit novým okolnostem je velmi cenná zkušeností, která nás posiluje.

Překonat nečekané se podařilo společně nám všem. A děkuji Vám za to a přeji nám všem zdravé dny.

Jiří Málek

rektor

Zájemci o studium na vysoké škole mají právě teď druhou šanci stát se studenty Univerzity Pardubice. Některé ze sedmi fakult nabízí možnost přihlásit se do druhého kola přijímacího řízení až do srpna podle toho, jaké zaměření si uchazeči vyberou. 

Univerzita Pardubice - Najdi svoji identitu.

Výsledky přijímacího řízení

Fakulta filozofická

• Fakulta vyhlašuje 2. kolo přijímacího řízení – přihlášky je možné podávat do 14. 8. 2022 pro bakalářské a do 21. 8. 2022 pro magisterské studium. 
• Veškeré informace naleznete na stránkách fakulty nebo v odkazu. 

Dopravní fakulta Jana Pernera

Bakalářské a navazující magisterské studium

• K bakalářskému studiu v prezenční či kombinované formě můžete podat přihlášku do 15. 8. 2022. 
• Do navazujícího magisterského studia se můžete přihlásit do 15. 8. 2022
• Vaše dotazy můžete zasílat na e-mailovou adresu studijni.dfjp@upce.cz. Sledujte nás také našich sociálních sítích - Facebooku a Instagramu. Bližší informace čtěte na fakultních stránce k přijímacímu řízení. 

Fakulta elektrotechniky a informatiky

• Do bakalářského studia se můžete hlásit do 23. srpna 2022.
• Informace k přijímacímu řízení naleznete na stránkách fakulty.

---

Stále se rozhodujete, která fakulta a její obor jsou pro vás tím pravým? Studovat můžete dopravu, ekonomiku, chemii, IT nebo taky zdravotnictví, filozofii a historii i restaurování památek. Vyberte si správné zaměření. 

Najdi svoji identitu

Vzájemná spolupráce mezi Fakultou chemicko–technologickou Univerzity Pardubice a Střední uměleckoprůmyslovou školou sklářskou v Železném Brodě vyústila již v loňském roce podpisem memoranda o spolupráci. Tato střední škola s dlouholetou tradicí v Libereckém kraji se tak stala naší již v pořadí pátou „Fakultní školou“, což podtrhuje umístění označení v podobě smaltované cedule na fasádě školy.

Spolupráce mezi oběma institucemi je naplňována společnými aktivitami v rámci propagace, soutěžemi a „exkurzemi šitými na míru“, kdy si studenti např. mohou vyzkoušet stát se na jeden či více dnů vysokoškoláky, navštívit laboratoře, vyzkoušet si praktická cvičení z různých oblastí chemie a přespat na koleji.

Plodná spolupráce je podpořena mimo jiné i tím, že vedení školy již druhým rokem vytváří pro FChT skleněný artefakt s názvem „Srdcovka“, který je předáván děkanem fakulty při zvláštních příležitostech. V červnu loňského roku byla předávána jako symbolický „Chemický Oskar“ vítěznému filmovému týmu žaček ze Základní umělecké školy Plzeň v rámci ocenění Mezinárodní dětské výtvarné výstavy „Lidice 2019“ v sekci krátkých filmů na téma „Chemie“.

Skleněná „Srdcovka“ váží bezmála 5 kilogramů a byla vytvořena ve sklářské dílně pod odborným vedením Ing. Kamila Skrbka. Ve výsledném návrhu, který pro železnobrodskou dílnu vytvořil grafik Oldřich Jiskra, se snoubí provázanost symbolu chemie - „srdcové baňky“, kterou fakulta používá jako svůj symbol v rámci propagace již několik let. „Srdcovka“ je umístěna na skleněné knize, která odkazuje na vzdělávání a vědomosti obecně, purpurová vlna uvnitř propojuje s fakultní barvou a živoucností lidského srdce naplněného krví a samozřejmě s láskou k chemii. Asociuje i slogan FChT „Život je chemie!“, který je fakultním mottem provázejícím nás již několik let a to jak v propagačních portfoliích na webu, tak i v mediálních kampaních.

Vedení obou institucí aktivně podporuje vzájemné propojení při vyhledávání potencionálních uchazečů s nadšeným zájmem o studium chemie. Věříme, že plodná a intenzivní spolupráce bude mezi oběma institucemi i v budoucnu nadále prohlubována.

Chemie si ho získala už na základní škole pod Tatrami. Naprosto přesně si vybavuje první návštěvy a pokusy v kabinetu chemie. Poté, co mu jeho otec dovolil vybudovat takovou malou „laborku“ u něj ve firmě v Lanškrouně, oboru se už nepustil. Dnes profesor Filip Bureš působí na Fakultě chemicko-technologické, kde se svým týmem vyvíjí nové organické materiály, které najdou uplatnění zejména v elektronice. Musí být výkonné, přesné a mít nízkou spotřebu. Zkrátka musí šlapat jako hodinky.

Jeho skupina je součástí ústavu organické chemie a technologie a jako taková se zaměřuje především na vše, co se točí kolem uhlíku (a ostatních prvků). „Snažíme se, aby organické molekuly vyvíjené na našem pracovišti měly nějakou funkci. Obecně lze říci, že cílíme především na organickou elektroniku, která je pro rozvoj současné elektronické společnosti oborem klíčovým,“ říká profesor Bureš.

Jsou to věci, které dnes nosí prakticky každý ve své kapse či na zápěstí, můžeme si pomocí nich svítit, přenášet energii a usnadňují nám celou řadu dalších činností. To, čím se zabývá skupina profesora Bureše, tedy aktivní organickou vrstvou, bývá sice běžnému uživateli skryto, ale bez toho by to prostě nefungovalo. „Je to například jasně čitelný displej s rychlou odezvou, barevně svítící dioda s nízkou spotřebou energie, vysokokapacitní, a přesto miniaturní baterie, solární panel s vysokou mírou konverze světla na elektřinu, rychlý a vratný molekulární přepínač, sensor nebo detektor,“ doplňuje Filip Bureš pro představu pár praktických příkladů.

Naše práce je jako skládačka lego

Právě na elektronická zařízení klade současná společnost obrovské nároky. Především na jejich výkon, vysokou a specifickou funkci a nízkou spotřebu. Málokdo si již ale uvědomí, že každé zlepšení prakticky začíná a končí v rámci limitů profesora Bureše fascinující aktivní vrstvy, která daný efekt zprostředkuje.A tak jejich výzkum jde prakticky spíše od konce.

„Víme, jaký materiál a jakou funkci chceme a podle toho volíme vhodný organický skelet a ten následně cíleně upravujeme tak, aby kýženou funkci přinesl,“ vysvětluje profesor Bureš. „Zjednodušeně si zkuste představit stavebnici lego. Máte hromadu kostiček a záleží jenom na vás a vaší kreativitě, co z nich postavíte a jakou bude mít produkt funkci, velikost, tvar, podobu. Našimi „kostičkami“ jsou jednotlivé atomy, které jsme schopni prostřednictvím organické syntézy cíleně spojovat do molekul a ty následně dále modifikovat a ladit do požadovaného výsledku a funkce,“ dodává. Obecně tedy navrhují a ladí například organické push-pull molekuly, opticky aktivní organické molekuly nebo těkavé anorganicko-organické molekuly.

Inspirovala je fotosyntéza

Velmi intenzivně se ale zabývají i novým vědním oborem fotoredox katalýzy. A právě pro něj nedávno vyvinuly unikátní jednoduchý katalyzátor s podobnou funkcí, jakou má chlorofyl. Vzpomenete si ještě na princip fotosyntézy?„Rostliny jsou schopny provádět chemickou transformaci oxidu uhličitého a vody na cukr s využitím zeleného barviva – chlorofylu. Rostlina je jakási přírodní laboratoř, kde lze provádět organickou syntézu s využitím světla,“ popisuje zjednodušeně princip objevu Filip Bureš a dodává, že fotoredox katalýza umožňuje organickým chemikům provádět chemické reakce za velice mírných reakčních podmínek.

„Reakce není potřeba dlouhodobě zahřívat a jsou pouze ozařovány světlem v přítomnosti velice malého množství katalyzátoru. V podstatě tak dochází k přímé přeměně světelné energie na energii chemických vazeb. Prakticky je potřeba smíchat pouze výchozí suroviny, přidat katalyzátor a strčit baňku ve slunný den za okno. Navíc lze využít i průtočného uspořádání a kontinuálně produkovat léčiva a řadu dalších významných organických substancí. Například okamžitý a stálý přístup k antimalarikům v Africe se dá jednoduše a levně vyřešit právě pomocí fotoredox katalýzy.“

Alfou a omegou úspěchu je tak proto i spolupráce s aplikační sférou, a to nejen navenek, ale i uvnitř skupiny. A to byl právě i příklad optimalizace syntézy katalyzátoru a jejího poloprovozního ověření. „Katalyzátor jsme schopni připravovat z levných a dostupných surovin v multigramovém měřítku a rovněž již máme partnera pro jeho komerční distribuci. Vyvinutou technologii navíc budeme chránit evropským patentem,“ zdůrazňuje profesor Filip.

Týmová práce a stovka publikací

Bez účinné spolupráce ale nedokáže pracovat ani celý jeho tým. Krystalizoval postupně během několika let. A především plánování a hlídání personálního obsazení se profesoru Burešovi velmi vyplácí. V práci uplatňuje jakousi řízenou tvůrčí svobodu. Jak sám říká, zažil během zahraničního (post)doktorského studia v Německu a ve Švýcarsku jak tvrdý dril, tak obrovskou tvůrčí svobodu a dnes proto čerpá z obojího. „Vedoucí funkci vnímám především jako zodpovědnou a motivační. Své kolegy se vždy snažím nadchnout pro danou oblast výzkumu, zabezpečit zahraniční partnery a společně připravit solidní návrh projektu,“ shrnuje své úkoly. S kolegy ve skupině ho navíc pojí přátelské pouto, čehož si rovněž velice cení. „Já jsem pouze vedoucí, excelentní je celý tým. Každý člen je zodpovědný za svůj podobor, včetně měření a interpretace dat. Což usnadňuje i publikační aktivitu,“ dodává.

Skupina má v tuto chvíli za sebou více než 100 impaktovaných publikací. Každá je v základu organická, rozdělit je lze například dle využití daného organického materiálu, typu časopisu nebo zapojení dalších spolupracovníků. V týmu má kolegy jak starší, tak i mladší než je on sám. Učí se navzájem. Nejpyšnější na své pedagogické dovednosti je ale v situaci, kdy ho vlastní student fundovaně poučí o nějaké nové oblasti.

Organická chemie má podle Filipa Bureše obrovský potenciál. „Přestože známe již asi deset milionů organických molekul, další miliony čekají na své objevení a hlavně využití. Na fakultu každý rok nastoupí několik stovek nadějných nových chemiků a já věřím, že se mi bude i nadále dařit získávat jejich sympatie pro aplikovanou organickou chemii,“ uzavírá profesor Filip Bureš.

„Chemie je jediný vědní obor, který umožňuje kvalitativní změnu hmoty. Během chemické reakce lze změnit jednu molekulu na druhou a připravit tak nový materiál s jinými nebo lepšími vlastnostmi. To je bezesporu naprosté unikum, které vám jiný obor prostě nenabídne.“

Profesor Filip Bureš (41) pochází ze slovenského Popradu. Magisterské a doktorské studium organické chemie absolvoval na Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice v letech 2002 a 2005 a od té doby tu působí. Odjel na krátkou stáž do Maďarska a na Slovensko, byl na tříměsíčním pobytu v Německu a 14měsíční postdoktorální stáži ve Švýcarsku. V roce 2010 byl habilitován a v roce 2017 jmenován profesorem. Je členem České chemické společnosti. Získal Cenu Alfreda Badera v organické chemii za rok 2012, z téhož roku má i Cenu Thieme Chemistry. Od roku 2004 je autorem nebo spoluautorem více než 100 článků s 1500 citacemi (H-index 27). Mezi jeho současné vědecké zájmy patří pokročilé organické a organokovové materiály s různými aplikacemi. Jeho skupina čítá 23 členů (10 kolegů akademiků, 4 PhD. studenty, 4 Mgr. studenty a 5 studentů bakalářů). Informace o ní jsou k dispozici na webu bures.upce.cz. Vedle svého působení na vysoké škole je rovněž aktivní v rámci Středoškolské odborné činnosti. Filip Bureš je zasnoubený, má dvě děti a k jeho zájmům patří squash, běh, cestování a kutilství.

Tento text najdete v exkluzivním vydání univerzitního Zpravodaje, v tištěné i on-line podobě.

 

Dopsat diplomku, nebo disertační práci. A také dodělat povinný výzkum v laboratoři. Studenti posledních ročníků se konečně vrátili z nucené karantény zpět na Univerzitu Pardubice, aby své velké finále úspěšně dotáhli a mohli jít co nejdříve k obhajobám a ke státnicím.

Dva měsíce má na odevzdání disertační práce doktorandka Jitka Klikarová, která studuje Analytickou chemii na Fakultě chemicko-technologické. Přestože byla pandemie v mnoha ohledech nepohodlná, ona sama získala díky karanténě nečekaný bonus – čas na zpracování závěrečné práce. Obhajoba ji čeká v září. „V normálním režimu během semestru řeším spoustu povinností, mezi něž patří samozřejmě výuka studentů, běh laboratoře či konzultace diplomových prací. Často mi nezbývá čas ani energie na vlastní výzkum a dokončení disertační práce,“ vysvětluje Jitka Klikarová.

A stejně to vidí i Denisa Vraná, která právě dokončuje magisterské studium v oboru Analytická chemie. „Pobyt doma měl na dokončení mojí práce pozitivní vliv, protože jsem měla více času na opravu teoretické části textu,“ říká. Řadu potřebných materiálů si navíc stihla sesbírat a vypůjčit v knihovně před vyhlášením nouzového stavu.

Problémy však musela řešit v laboratoři. Před koronavirovou situací více než měsíc nemohla chodit do laboratoře, protože jí nefungoval přístroj. Během školní absence se ale problémy vyřešily. „Teď momentálně optimalizuji podmínky analýzy. Čeká mě vyhodnocení naměřených dat, která budu muset uvést a prodiskutovat v praktické části diplomové práce,“ dodává.

Pro studentku Lucii Vaňkovou, která končí ve studijním programu Ekonomika a management na Fakultě ekonomicko-správní bylo největším problémem také to, že nemohla osobně konzultovat diplomku s vedoucím práce a přímý kontakt chyběl i v některých přednáškách. „U některých předmětů je dost důležité, aby byla látka vysvětlena od vyučujícího na přednáškách, což teď také bohužel nebylo možné. Doma je také poměrně jednoduché nechat se strhnout k něčemu jinému. Snažila jsem se však dodržovat stejný řád, jakoby škola byla,“ říká studentka. Podle ní teď studenti řeší s učiteli hlavně formu a podmínky zkoušek. Ona sama má před sebou v tomto semestru ještě dvě zkoušky a „státnicovat“ by chtěla hned, jak to bude možné. Tedy na přelomu června a července.

Tereza Šandová z Fakulty ekonomicko-správní, která studuje Ekonomiku a management si nemyslí, že by situace kolem koronaviru nějak zvlášť ovlivnila dokončení jejího studia. Jediné, co bylo pro ni a některé další studenty nepříjemné, že nikdo nic pořádně nevěděl. „Jen jsme prostě seděli doma, plnili zadané úkoly a čekali, jaká nová opatření přijdou a kdy a jak dlouho budou platit,“ říká.

Ve většině předmětů plnili stejné úkoly, které by dělali v rámci cvičení ve škole. „Na druhou stranu se našly i takové předměty, ve kterých jsme měli úkolů o dost více, než kolik bychom jich dělali při klasické výuce,” říká studentka z druhého ročníku navazujícího magisterského studia. V žádném případě se neobává, že by něco nestihla. Diplomovou práci má už hotovou, zápočty také a čekají ji ještě dvě zkoušky, které by ráda zvládla v nejbližších dnech. „ Pak už se začnu učit na státnice v červnu.“