Vzájemná spolupráce mezi Fakultou chemicko–technologickou Univerzity Pardubice a Střední průmyslovou školou v Hranicích na Moravě byla prohloubena podpisem memoranda. Stalo se tak v rámci soutěže „Hledáme nejlepšího mladého chemika“, které se pedagogové pravidelně účastní. Střední průmyslová škola v Hranicích se tak stala naší již pátou „Fakultní školou“ a může se tak, stejně jako ostatní Fakultní školy, pyšnit na své budově zbrusu novým označením „Fakultní škola Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice“.

SPŠ v Hranicích na Moravě nabízí z oblasti chemie maturitní obor Aplikovanou chemii. Čtyřletý obor Aplikovaná chemie je vhodný pro žáky základních škol se zájmem o přírodní a technické vědy, zejména o chemii. Absolventi se mohou uplatnit v nejrůznějších odvětvích chemického, farmaceutického nebo potravinářského průmyslu. Mnozí absolventi hranické SPŠCh míří na vysoké školy s technickým zaměřením.

V rámci provázání spolupráce mezi oběma institucemi se mohou studenti zapojit i do zpracování témat Středoškolské odborné činnosti na FChT. Učitelé pak mohou navštěvovat semináře pro SŠ učitele, které mají na naší fakultě dlouholetou tradici. Nejbližší z těchto seminářů je plánován na 15. 11. 2019.

Věříme, že vzájemná spolupráce mezi oběma institucemi bude i v budoucnu stále prohlubována, a že budeme moci přivítat na FChT stále více kvalitních zájemců z řad průmyslových škol s chemickými studijními obory.

Mgr. Lucie Stříbrná, Ph.D.
proděkanka FChT UPa

Příští týden se na jeden večer otevřou brány vědeckých institucí, univerzit a vysokých škol. Přidávají se 27. září k jedné z nejvýraznějších vědecko-popularizačních akcí v Česku Noc vědců 2019. Návštěvníky, dospělé i děti, čekají zábavné science-show, filmové projekce, fotografie, diskuze, přednášky, workshopy, výstavy, experimenty i osobní setkání s významnými vědci. Do letošní patnácté Noci vědců se zapojí rekordní tři desítky škol a institucí. Loňský ročník navštívilo po celém Česku více než šedesát tisíc lidí, ten letošní by měl být ještě populárnější. 

Akce je zdarma a stáhněte si speciální aplikaci pro chytré telefony s programem a mapou pro všechna města. 

Noc vědců na Univerzitě Pardubice

Brány Univerzity Pardubice se veřejnosti otevřou na novém místě, v Technologickém areálu Doubravice. Na téměř padesátce stanovišť s pokusy, ukázkami a hrátkami se návštěvníci dozví, co obnáší chovat se šetrně k planetě. Program fakult a partnerů univerzity doplní show Michaela Londesborougha, která se v loňském roce těšila enormnímu zájmu. 

Během posledního zářijového pátku čeká návštěvníky Noci vědců opravdu pestrá vědecká jízda. A tak se zájemci ekologicky přenesou na zajímavá místa díky virtuální realitě a s chemiky objeví nové materiály ohleduplné k životnímu prostředí. K vidění bude třídička odpadu, výroba papíru a představí se možnosti 3D tisku. Chybět nebudou zajímavé workshopy, kvízy, rébusy a šifry a děti se zabaví v kreativním koutku. Po úspěchu z předchozího ročníku znovu přijede Michael Londesborough se svou show. Divákům opět strhujícím způsobem přiblíží "Zázrak života". 

Program, v němž návštěvníci zapomenou na starosti a pobaví se vědou a poznáváním, začíná v 16 hodin a potrvá v Technologickém areálu v Doubravicích až do 22 hodin. Vstup na akci je zdarma. Demonstrace a vědecké ukázky budou jak venku, tak uvnitř v laboratořích univerzity, a tak si návštěvníci program užijí i za případné nepřízně počasí.

Program Noci vědců Univerzity Pardubice naleznete na webových stránkách univerzity Noc vědců 2019: Šetrně k planetě nebo na univerzitní facebookové události.

Je možné mít program pohodlně i ve svém mobilu. Stačí si zdarma stáhnout mobilní aplikaci Noc vědců na Google Play. Souhrnné informace o celostátní akci jsou na webu http://noc-vedcu.cz/.

Do Doubravic bude v pátek cesta snadná! Nechte auto doma a vypravte se za námi v duchu tématu Šetrně k planetě. Svezte se do Technologického areálu speciální autobusovou linkou. Nebo třeba na kole, koloběžce, pěšky, běžky. V galerii níže na stránce naleznete jízdní řád naší autobusové linky.

Parkovací stání budou k dispozici v omezeném počtu.

Národním koordinátorem akce jsou Ostravská univerzita a VŠB-TUO.
Akci finančně podporuje Pardubický kraj, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. 
Další finační regionální podporu vyjádřila společnost RETIA, FOXCONN a UniCRE.

Text: článek magazínu Universitas/ Oddělení propagace a vnějších vztahů.

Studuje na Dopravní fakultě Jana Pernera, je ambasadorem univerzity a potkat ho můžete taky na Seznamováku, party Welcome to UPCE nebo na Gaudeamu. A kromě toho? Honza Němec pravidelně usedá do lodě a vesluje. Už třetím rokem.

Jakou tradici má veslování na Univerzitě Pardubice?

Tento sport se začal profilovat přibližně před deseti roky, rozkvět však zaznamenává v posledních letech. Přestože je jeho historie poměrně mladá, nesnižuje to jeho kvality.

Změnilo se něco od doby, kdy se začalo na škole veslovat?

Když jsem se do oddílu dostal, bylo tam pár kluků, co vyprávěli o dobré minulosti. Tak jsme náborem nových veslařů i veslařek začali psát historii klubu ještě legendárnější.

Kolik má univerzitní veslařský tým členů?

Počet členů se velmi mění, což je to dáno tím, kdo je po jakou část roku v tomto sportu aktivní. Aktivních členů je například patnáct, ale v oddíle máme někdy i třicet členů.

Kdo tvoří tým?

Univerzitní veslařský tým tvoří převážně nováčci, kteří se k veslování dostali například díky výuce na Katedře tělovýchovy a sportu naší univerzity. Někdy na školu přichází i veslaři z jiných oddílů ze svých rodných měst a veslují současně i za univerzitu. 

Na jaké lodi jezdíte?

Skif je loď pro jednoho veslaře, který má dvě párová vesla. Dvojskif je loď větší. Tam sedí za sebou dva skifaři. Na párové čtyřce sedí čtyři pároví veslaři, pro lajky můžeme říci, že čtyři skifaři. U nás v oddíle je více oblíbené nepárové veslování. Dvojka – kde má každý sportovec jedno veslo, je nejtěžší disciplína. Pak čtyřka s kormidelníkem nebo bez. Prestižní závody se jezdí na osmiveslici.

Jaké podmínky máte k trénování?

Máme obrovskou výhodu, že loděnice je přímo u řeky Labe asi deset minut pěšky od školy a kampusu. Cesta na tréninky nezaberou moc času a voda je navíc na tréninky velice příznivá. K dispozici máme více než deset lodí, pravidelně používáme čtyři až šest lodí. Přes zimu trénujeme v univerzitní tělocvičně, a to je pro nás ještě pohodlnější. 

Jak často trénujete?

V zimě jsme v tělocvičně dvakrát až třikrát týdně, na vodě pak z pravidla dvakrát týdně. Ale tréninky se hodně přizpůsobují volnému času veslařů nebo závodům.

Jaké jsou vaše dosavadní úspěchy?

Našim cílem je složit posádku na závody, trénovat a závody si užít. Jinak se nám letos i v minulém roce podařilo umístit se na Českých akademických hrách i v Poháru univerzit v halovém veslování.

Kdo může začít na univerzitě s veslováním?

Na univerzitě může začít veslovat úplně každý. Musí hlavně chtít makat, poslouchat trenéra a zapadnout do kolektivu. Na skifu začínají už malé děti, ale sportovní stavba těla a výška je výhodou.

Který závod je pro vás nejprestižnější?

Bezpochyby Univerzitní osmy v rámci pražských primátorek. Ale oblíbené máme závody univerzitních osem v Brně nebo halové závody na trenažerech, které pořádají vysoké školy.

U vědy by se všem vysokým školám mělo měřit stejným metrem. Rozhodující není velikost univerzit, ale výsledky vědců. Ty mohou být i u škol v regionech na vynikající úrovni. „Kvalitního hodnocení dosahují také naši lidé, a to napříč fakultami,“ říká v rozhovoru rektor Univerzity Pardubice Jiří Málek, který se nově stal místopředsedou České konference rektorů.

Česká konference rektorů v novém složení poprvé zasedla na začátku srpna. Jak se cítíte v nové pozici?

Pro mě to není úplně nové, už jednou jsem byl místopředsedou České konference rektorů. Cítím se tedy přirozeně. A shodou okolností budu mít na starosti stejnou oblast, jakou jsem měl již v minulosti, vědu, výzkum a tvůrčí činnost. Je to práce nad rámec toho, co musí člověk dělat jako rektor středně velké univerzity.

Co jste na úvod projednávali?

Museli jsme si rozdělit portfolia, a dále jsme řešili, co nás čeká v následujícím akademickém roce. První zasedání k jednotlivým bodům a oblastem bude na začátku října. Jednou z nejdůležitějších věcí, kterou máme na programu zasedání, je hodnocení vysokých škol podle schválené  metodiky 2017+.

Cílem nového vedení by mělo být spravedlivější rozdělení peněz mezi vysoké školy. Názor na hodnocení je různý a ozývaly se nespokojené hlasy.

Tato problematika je hodně široká a rozebrat ji by vyžadovalo mluvit o ní několik hodin. Chceme férová pravidla, která by platila pro všechny lidi a pro všechny instituce stejně. Mělo by to být tak, že se bude podporovat tvůrčí činnost napříč celou zemí a hlavně její kvalita. Nemělo by tolik záležet na tom, kde konkrétní výsledek vzniká. Bylo by nespravedlivé hodnotit vysokou školu jenom podle toho, že má letitou historii, nebo že sídlí v hlavním městě. Všem by se mělo měřit stejným metrem.

Do teď tomu tak nebylo? Měla například Univerzita Karlova oproti naší univerzitě nějaká privilegia?

Takhle bych to nechtěl formulovat. Jde o to, aby zmíněné pravidlo platilo i  v budoucnosti. Nechtěl bych se vymezovat vůči Univerzitě Karlově, která je nejstarší u nás a má také nejrozsáhlejší výzkumný potenciál. Je to samozřejmě také dáno tím, že spolupracuje s dalšími pražskými institucemi, kde je spousta výzkumných ústavů Akademie věd, a také přirozeně intenzivnější pohyb lidí, znalostí, vědomostí i peněz než na regionálních univerzitách. To však neznamená, že by jinde nemohla být univerzita s oborem na špičkové úrovni, která může soutěžit s velkými školami. Ba dokonce v něčem může být ještě lepší. Nedá se tedy kategorizovat absolutně. Pravidla by však měla být pro všechny stejná.

Bylo nezvolení rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy do čela předsednictva České konference rektorů skutečně vzpourou malých škol vůči Univerzitě Karlově?

Takové názory zaznívaly, ale nemyslím si, že by tomu tak opravdu bylo. Univerzita Pardubice má s Univerzitou Karlovou velmi dobré vztahy. Jsem členem vědecké rady této vysoké školy a velmi si toho považuji. Jezdím na pravidelná zasedání a myslím si, že v řadě věcí jsou skvělí. V jiných vynikáme my nebo jiné vysoké školy.  Spíše to vnímám jako přirozený vývoj. Lidé se v institucích mění a je normální, že se střídá i předsednictvo České konference rektorů a v pozici předsedy nesetrvává pouze rektor největší univerzity v zemi. Změny už mimochodem proběhly i v minulosti. Bývalý rektor České zemědělské univerzity prof. Jan Hron, předchůdce současného předsedy Petra Skleničky, byl ve funkci předsedy ČKR dvakrát.

Napjatá situace je dlouhodobě mezi rektory vysokých škol a prezidentem. Už se tato situace uklidnila?

Já doufám, že ano. A že pozvánku na Pražský hrad 28. října snad dostanou všichni rektoři. Lidé by spolu měli mluvit, na druhé straně respektuji individuální rozhodnutí. Nedělal bych z toho ukvapené závěry, rektoři hodně cestují, mají spoustu zahraničních cest a ten důvod nepřítomnosti může být třeba i pracovní.

Jste v České konferenci rektorů garantem komise pro vědu, výzkum a inovace. Kde se podle vás nachází současná česká věda?

Stav české vědy je úměrný historickému vývoji a úrovni financování. Nemáme se rozhodně za co stydět a na řadě pracovištích se dělá velmi kvalitní věda, která snese srovnání se světem. Rozhodně nepatřím k lidem, kteří by hořekovali nad tím, jak je u nás nízká úroveň v oblasti vědy, a že máme malou mezinárodní spolupráci. V poslední době se naopak hodně investovalo a vznikla celá řada nových výzkumných center. Máme dobře našlápnuto na slibný budoucí vývoj. Oblast vědy musíme ale postupně pěstovat. Nevěřím moc velkým manažerským rozhodnutím, ale přirozenému organickému vývoji.

V rámci vědy je nutné podporovat všechny obory. Přesto jsou na školách ve kvalitě vědních disciplín rozdíly. Který obor je v současnosti nejlépe hodnocený?

Na naší škole má největší vědecký výkon chemie, ať už ji budeme měřit kvalitou publikací a jejich počtem nebo citačním ohlasem. Je to zpětná vazba pro vědce, která říká, jak čtené jsou práce odborníků. Následují historické vědy, které na naší škole reprezentuje řada významných badatelů. Ti si už vychovali své žáky – mají velký přesah institucionální, ale i mezinárodní. O jejich práci je zároveň zájem i v komerční sféře. Píší totiž knihy, které jsou nejen zajímavé pro odborníky, ale také se velmi dobře prodávají, což je indikátor toho, že zajímají i laiky.  

Nově se také otevřelo Centrum pro etiku na Fakultě filozofické, což je zcela mimořádný projekt s mezinárodním přesahem. Rozhodně bych nepodceňoval ani rozsáhlou spolupráci s aplikační sférou. Tímto směrem se orientuje zejména Fakulta elektrotechniky a informatiky, ale také Dopravní fakulta Jana Pernera či Fakulta ekonomicko-správní. Jako rektor jsem v minulém roce ocenil například práci skupiny docenta Hájka, a to za publikace v oblasti ekonomiky regionů.

Jak si stojí menší fakulty Univerzity Pardubice?

Odborníci z Fakulty zdravotnických studií také publikují a některé jejich práce s přesahem do medicíny jsou hodně citovány. Nejmenší Fakulta restaurování je velmi aktivní v tvůrčí činnosti a má řadu projektů. Když se podíváme na poměr mezi penězi, které získávají na pedagogickou a tvůrčí činnost, tak jsou na tom možná ještě o něco lépe než chemie. Také se rádi našimi fakultami pochlubíme veřejnosti.

Pokud byste měl obory hodnotit v rámci celé České republiky, byl by žebříček jiný?

Na první místo bych asi také vyzdvihl chemii. Je nejlépe hodnocená a snese srovnání s mezinárodním prostředím. Na velmi dobré úrovni je ale i fyzika a lékařské vědy. Možná snad humanitní a společenské vědy na tom ve srovnání se zbytkem světa tak dobře nejsou. Museli bychom se ale dívat na konkrétní obory.

Předsednictvo České konference rektorů by mělo v říjnu jednat s ministrem školství Robertem Plagou. Čeho se toto první jednání dotkne?

My intenzivně a pravidelně jednáme zejména s jeho náměstkem Pavlem Dolečkem. Mimochodem první týden v září probíhalo na Univerzitě Pardubice jednání kolem kulatého stolu a připravuje se nový strategický záměr ministerstva po roce 2021. Jsem velmi rád, že tato schůzka představitelů vysokých škol byla právě u nás, vedli jsme zajímavou diskuzi.

Můžete být konkrétní?

Týkala se právě vědy a výzkumu. Bavili jsme se o strategiích do budoucna a o financování. Tedy o penězích, které přichází jako institucionální. Samy školy se mohou rozhodnout, jak je využijí. A dále o projektových financích, které získáme soutěží. Zkrátka aby ten poměr byl rozumný. O tom byla poměrně široká debata.

Funkční období je dvouleté. Co byste chtěl během této poměrně krátké doby prosadit?

Myslím, že dvouleté období je rozumné, vždycky by se lidé ve vedení měli střídat. Vnímám to jako službu. Mám v sobě pokoru, která mě řídí v mých krocích. Nejsem zde proto, abych prosadil svůj názor, ale snažím se vyslechnout také názory ostatních. A chtěl bych dosáhnout toho, abychom se dokázali o všech věcech rozumně domluvit. Důležité je  debatovat se zástupci veřejných, ale i soukromých vysokých škol a shodnout se. Není to ale vždy jednoduché, protože diskuze více jak čtyřiceti lidí může být docela komplikovaná. Udělám ale vše proto, abychom nacházeli shodu.

S předsedou České konference rektorů Petrem Skleničkou se tedy zatím shodujete?

Určitě. Jsem vstřícný člověk, který dokáže naslouchat i odlišným názorům a najít průnik. To jako rektor vysoké školy musím dělat také. V akademické sféře moc nevěřím na manažerskou centralizační roli, kdy se rozhoduje téměř „polovojensky“. Vždy je třeba hledat rozumnou dohodu s ostatními aktéry.

Dlouholetá spolupráce mezi Fakultou chemicko–technologickou Univerzity Pardubice a pardubickou Střední průmyslovou školou chemickou  vyústila v červnu roku 2018 v podpis memoranda.

Pardubická Střední průmyslová škola se tak stala první Fakultní školou Fakulty chemicko–technologické Univerzity Pardubice, což bylo dne 2. září 2019 stvrzeno slavnostním odhalením označení školy. Hlavním koordinátorem slavnosti byl ředitel SPŠCH Ing. Jan Ptáček. Vedení FChT zastupovali proděkan prof. Petr Mošner a proděkanka Mgr. Lucie Stříbrná.  Akci podpořil i bývalý hejtman Pardubického kraje a bývalý poslanec Poslanecké sněmovny Mgr. Radko Martínek. Na závěr zazněla studentská hymna „Gaudeamus igitur“, kterou bravurně zazpíval člen učitelského sboru Mgr. Pavel Nix.

Spolupráce mezi oběma institucemi je intenzivně naplňována společnými aktivitami v rámci propagace, SOČ, soutěží FVTP pod hlavičkou spol. AMAVET a vzájemnou podporou při potencionálním vyhledávání žáků a studentů. Celá řada studentů se zapojuje do zpracování témat Středoškolské odborné činnosti na FChT.

Věříme, že vzájemná spolupráce bude i v budoucnu nadále prohlubována.

Sportovní park má v akcích v Pardubicích pro celou rodinu již dlouholetou tradici. Jinak tomu nebylo ani letos, kdy druhý srpnový týden park Na Špici doslova ožil sportovními a jinými aktivitami.  Na sportovištích, na obou řekách i v parku se představilo na 70 sportovních klubů z Pardubic a okolí. Sportovní park patří do rodiny pardubických „tahounů“ a posiluje tak řady oblíbených, unikátních akcí s  nadregionálním přesahem, které patří mezi tzv. „rodinné stříbro“ města perníku.

Jedním z tradičních lákadel, kde si mohli malí i velcí návštěvníci potrénovat „šedé mozkové buňky“ byl Science Point, který zajišťovala Univerzita Pardubice. V průběhu týdne se mohli návštěvníci seznamovat s atraktivními chemickými pokusy, poznat fyzikální jevy zblízka, vyzkoušet si práci záchranáře nebo vyřešit matematické rébusy. Fakulta chemicko–technologická Univerzity Pardubice se svým čtyřčlenným týmem po dva dny nabízela zajímavé chemické pokusy, které si mohly děti vyzkoušet přímo v terénu. Výhodou bylo příznivé počasí, radost z poznání a proměny chemických reagencií a samozřejmě vznik mnohdy sloučenin s nečekaným skupenstvím, někdy i s barevnou proměnou. Hrátky s tekutým dusíkem pak mohly přiblížit fyzikální jevy, které si běžný uživatel neuvědomí, neboť s nimi nepřijde do styku. Děti si odnášely jako artefakt „umělý sliz“ s různě barevnými odstíny vytvořenými potravinářským barvivem. Oblíbená „sloní zubní pasta“ doslova chrlila kvanta hmoty, která dokázala oživit doutnající dřívko, neboť jako vedlejší produkt se uvolňoval kyslík.

Díky hrací kartě mohli malí i velcí sbírat záznamy o zdolání jednotlivých disciplín – za zdolání 12 sportovních disciplín obdrželi diplom s jejich jménem a za zvládnutí 16 disciplín dokonce i medaili. Karta nebyla časově omezena, návštěvníci mohli přijít od 10. až do 18. srpna po celý den. Sportovní park byl také obohacen o řadu kulturních zážitků. První sportovní víkend nabídnul kromě sportu také Festival vůní, chutí a řemesel, druhý víkend pak zážitky plné Ameriky s názvem Friends Fest. Návštěvníci se v době konání Sportovního parku mohli těšit na projížďku ulicemi města s názvem Pardubice na bruslích, v nabídce byl i kvalifikační dostih na Velkou Pardubickou na závodišti, autogramiády a exhibice. Rozhodně stálo za to nenechat si ujít hokejový memoriál Zbyňka Kusého. A hlavně dva masové běhy přímo u v parku, tzv. Gladiator Race / Run. Překážkové závody jsou fenoménem poslední doby a prezentace tohoto sportovního odvětví ve městě sportu, navíc přímo v jeho centru, se jednoduše nabízely. Odvážní sportovci se mohli těšit na hromadný běh plný barev! V případě běhu Barvám neutečeš víc, než kdy jindy platilo, že není důležité vyhrát, ale pořádně si trasu užít. Na pětikilometrové trase čekalo běžce dokonce pět barevných zón!  Každý rok „Park“ pro návštěvníky nachystal novinku v programu. Letos byl zařazen tzv. přednáškový stan.

Letos park navštívili tisíce návštěvníků, především rodiny s dětmi. Hlavním cílem celé akce bylo strávit společně krásné srpnové dny a prohloubit v dětech zájem nejen o sport, ale i vědu a také radost z poznání a neutuchající nadšení z překonávání vlastních limitů.

Mgr. Lucie Stříbrná, Ph.D.
proděkanka fakulty

V pátek 6. září 2019 se uskuteční v Aule Arnošta z Pardubic Univerzity Pardubice slavnostní předání diplomů novým bakalářům.

Přihlášky se přijímají do 31. srpna 2019. Informace lze získat na e-mailové adrese: eva.karamazovova@upce.cz nebo telefonicky na č. 466 037 074.

Studijní program Erasmus přilákal do Česka v akademickém roce 2017/2018 rekordní počet vysokoškoláků ze zahraničí. Do tuzemských institucí a na vysoké školy přijelo skoro 11 tisíc studentů, což je nejvíc za dvacet let fungování programu. Podle Domu zahraniční spolupráce jde nejčastěji o studenty ze Španělska, Francie a Slovenska. Láká je široká nabídka předmětů v angličtině, ale i nízké ceny a pověst Česka jako jedné z nejbezpečnějších zemí světa. Data za uplynulý akademický rok budou k dispozici až v září.

Za poslední čtyři roky vzrostl počet zahraničních studentů přijíždějících přes program Erasmus do Česka o téměř 30 %. Zatímco v akademickém roce 2014/2015 se jich zúčastnilo studijního pobytu nebo praktické stáže 8359, v minulém akademickém roce (2017/2018) to bylo už 10 839.
Za tu dobu přijelo nejvíc studentů ze Španělska – téměř šest a půl tisíce, dále pak z Francie, Slovenska, Turecka a Německa. Nejmenší zájem je u studentů z Lichtenštejnska, těch přijelo pouhých 12.

„Evidujeme výrazný nárůst. Zahraniční studenti oceňují širokou nabídku předmětů vyučovaných v cizím jazyce, zajištění ubytování na univerzitních kolejích, atraktivní polohu České republiky v srdci Evropy a snadnou dopravní dostupnost,“ vysvětluje zájem studentů vedoucí komunikačního oddělení Domu zahraniční spolupráce Lucie Durcová. Podle ní je Česko populární i proto, že je cenově příznivé. Svou roli hraje také skutečnost, že se řadí mezi nejbezpečnější země světa.

Vzhledem k téměř každoročnímu nárůstu očekává Dům zahraniční spolupráce podle Durdové vyšší počet zahraničních studentů i v letošním akademickém roce, celková čísla ale budou k dispozici až v září.

V minulém akademickém roce přijížděli studenti nejčastěji na Univerzitu Karlovu v Praze, druhou nejoblíbenější byla Masarykova Univerzita v Brně a třetí České vysoké učení technické v Praze. „V první desítce nejoblíbenějších univerzit se objevuje zastoupení měst takto: pětkrát Praha, třikrát Brno, jednou Ostrava a jednou Olomouc,“ shrnula Durcová.

Atraktivní jsou i jiná města než Praha

U studentů oblíbená Univerzita Karlova eviduje za letošní akademický rok oproti tomu předešlému sice jen minimální nárůst, z 925 na 935 studentů, zato ale podle předběžně přihlášených očekává v následujícím roce výrazně vyšší zájem. „Dle počtu v tuto chvíli nominovaných studentů na rok 2019/2020 se domníváme, že zde opět k nárůstu dojde a překonáme hranici 2000 přijíždějících studentů Erasmus za jeden akademický rok,“ uvedla Ivana Herglová z Odboru zahraničních vztahů Univerzity Karlovy.

Pro zahraniční studenty jsou ale stále atraktivnější i města mimo Prahu. Například na Univerzitě Pardubice vzrostl zájem o Erasmus o třetinu. „V posledních třech letech je rekordní zájem o Erasmus pobyt. Ročně přijede asi 200 studentů,“ uvedla vedoucí vnějších vztahů Univerzity Pardubice Martina Macková.

„Do Pardubic láká cizince také kultura a poznávání, protože město je dopravní křižovatkou, odkud je dobré spojení kamkoliv po republice i v rámci Evropy. Zahraniční studenti si oblíbili národní večery, výlety do Prahy, Karlových Varů, na Sněžku nebo třeba do Českého Švýcarska, které univerzita organizuje,“ dodala Macková.

Dlouhodobě se Česko umísťuje v počtu přijíždějících zahraničních studentů na 11. místě ze 34 států v programu. „V roce 2016/2017 jsme 11., ale pro rok 2017/2018 jsme se určitě museli v žebříčku posunout minimálně o jedno místo nahoru, protože to k nám přijelo 10 839 Erasmus studentů,“ komentovala poslední dostupná data Lucie Durcová z Domu zahraniční spolupráce. 

Článek byl převzat z CT24.ceskatelevize.cz

V minulém akademickém roce 2018/2019 byl zorganizován a uspořádán 14. ročník Seminářů pro středoškolské učitele chemie.

Pro tento ročník bylo jako vždy naplánováno šest přednášek ve třech termínech. Všichni přednášející jsou kmenovými zaměstnanci fakult. Obsahová náplň seminářů byla stejně jako ve všech minulých ročnících sestavena na základě kolegiální a přátelské domluvy s vybranými a oslovenými autory a zejména na základě jejich ochoty takto nad rámec svých pracovních povinností se akce zúčastnit a přispět do ní.

Program 14. ročníku byl tedy následující:

9. 11. 2018
Odpady – základní pojmy, druhy odpadů, aktuální legislativa, technologie zpracování.
(Ing. Miloslav Slezák, CSc., Ústav environmentálního a chemického inženýrství) 

Historie a současnost barevně hořících složí.
(doc. Ing. Robert Matyáš, Ph.D., Ústav energetických materiálů)

8. 2. 2019

Vývoj představ o polarizaci světla od prvních pokusů Bartholina do dnešních dnů.
(Mgr. Světlana Sajdlová, Mgr. Jan Mistrík, Ph.D., Ústav aplikované fyziky a matematiky)

Odpady II – aktuální legislativa, využívání a odstraňování odpadů – recyklace, třídění, skládkování, spalování.
(Ing. Miloslav Slezák, CSc., Ústav environmentálního a chemického inženýrství)

12. 4. 2019

Hmotnostní spektrometrie: současný stav techniky, aplikace v lipidomické analýze a výzkumu biomarkerů rakoviny.
(prof. Ing. Michal Holčapek, Ph.D., Katedra analytické chemie)

Barvy kolem nás.
(Ing. Michal Černý, Ph.D., Ústav chemie a technologie makromolekulárních látek)

Volba listopadového termínu byla jako vždy bezproblémová. Únorový termín byl záměrně sladěn s konáním soutěže Chemiklání, přestože se jednalo o dobu jarních prázdnin ZŠ a SŠ okresu Pardubice a někteří původně domluvení přednášející plánovali dovolenou, podařilo se připravené přednášky přeorganizovat. Datum 3. semináře jsme naneštěstí naplánovali na den státního svátku Velký pátek (19. 4.), proto se seminář nakonec uskutečnil s týdenním předstihem v pátek 12.4. Jako přínosné se stejně jako loni ukázalo sladění termínu 2. semináře a konání soutěže Chemiklání, které přineslo zvýšení počtu účastníků semináře z řad učitelů doprovázejících soutěžící žáky. Naopak nalézt vhodný termín pro 3. seminář v období konce školního roku je obtížné, mnoho pozvaných a pravidelně se zúčastňujících učitelů se nám omlouvá z důvodů konání přijímacích zkoušek, maturit, výletů, pobytů, sportovních nebo učebních kurzů, exkurzí, projektů určených pro jejich žáky nebo i pro žáky nižších stupňů škol. V posledních letech se stává pravidlem, že jednotlivých seminářů se zúčastňuje zhruba 5  až 10 učitelů doprovázených někdy i jejich žáky, často z Gymnázia Dr. Emila Holuba Holice, své posluchače si přednášky najdou i u studentů a zaměstnanců fakulty. V tomto akademickém roce se seminářů se zúčastnilo 21 učitelů.

Informace o seminářích jsou účastníkům vždy rozesílány e-mailem, zveřejňovány na domovské stránce seminářů a také v aktualitách na webových stránkách fakulty. Propagace univerzity a fakulty je uskutečňována formou drobných upomínkových předmětů poskytovaných buď univerzitou nebo fakultou. Účastníkům byly dodatečně, tak jako v každém ročníku, zaslány CD nosiče s prezentacemi přednesených přednášek; letos bylo odesláno 9 přednášek.

V současné době je sestaven program seminářů 15. ročníku pro následující akademický/školní rok 2019/2020. Doufáme, že skupina stálých posluchačů nám bude i nadále zachovávat přízeň, že počet návštěvníků se nebude snižovat a že naši kolegové, akademičtí pracovníci fakulty, budou i nadále chápat svou účast na seminářích jako vhodnou možnost osvěty a propagace naší fakulty a své práce a (ne)přímo i možnost oslovení potencionálních uchazečů o studium na FChT.

Seminář připravujeme ve dvoučlenném týmu Ing. Jana Luxová, Ph.D. a Ing. Patrik Pařík, Ph.D.

Program semináře v akademickém roce 2019/2020:

15. 11. 2019

Veletrh příležitostí SOČ.
(pod záštitou rektora UPa prof. Ing. Jiřího Málka, DrSc.)

Metody stanovení velikosti částic.
(Ing. Jiří Palarčík, Ph.D., Ústav environmentálního a chemického inženýrství) 

7. 2. 2020

Efektní pigmenty.
(Ing. Ondrej Panák, Ph. D., Ústav polygrafie a fotofyziky)

Současnost a principy barevně hořících složí.
(doc. Ing. Robert Matyáš, Ph.D., Ústav energetických materiálů)

17. 4. 2020

Anorganické pigmenty: pouze dekorativní nebo i funkční materiály?
(doc. Ing. Žaneta Dohnalová, Ph.D., Katedra anorganické technologie)

Vliv moderních logistických technologií na řízení chemicko-technologických výrobních procesů.
(doc. Ing. Lenka. Branská, Ph.D., Katedra ekonomiky a managementu chemického a potravinářského průmyslu)

Ing. Patrik Pařík Ph.D.
Ústav organické chemie a technologie
Fakulta chemicko – technologická
Univerzita Pardubice