Co účastníkům dal Erasmus+? 

• Více než 70 % si po návratu lépe uvědomuje, čemu se chtějí v profesním životě věnovat
• 80 % získalo zaměstnání do tří měsíců po získání diplomu
• Přes 90 % se lépe naučilo pracovat s lidmi z jiných kultur a cítí se Evropany

Program Erasmus+ zvyšuje úspěšnost studentů v osobním i profesním životě a pomáhá vysokým školám více inovovat. Vyplývá to ze dvou nových nezávislých studií, které zveřejnila Evropská komise.

Obě rozsáhlé studie, založené na hodnocení a připomínkách téměř 77 000 studentů a vysokoškolských pracovníků a více než 500 organizací, měřily a analyzovaly přínos programu pro jeho hlavní účastníky. Z výsledků je patrné, že díky Erasmu+ jsou mladí lidé v Evropě více připraveni na novou digitální éru a umí se lépe prosadit v budoucím pracovním životě. Program má také pozitivní vliv na vysoké školy, které díky němu více inovují, intenzivněji se zapojují do mezinárodních projektů a lépe reagují na potřeby pracovního trhu.

Závěry studií s potěšením komentuje komisař pro vzdělávání, kulturu, mládež a sport Tibor Navracsics: „Je úžasné pozorovat, jak se mladí lidé, kteří programem prošli, dokážou úspěšně pohybovat na moderním trhu práce a v rozmanitější společnosti. Absolventi Erasmu+ se cítí být lépe připraveni na nové výzvy, mají lepší profesní vyhlídky a více si uvědomují, co jim Evropská unie v každodenním životě přináší. Vysoké školy zapojené do tohoto programu se vyznačují nejen větší otevřeností světu, ale ze své pozice mohou také lépe reagovat na potřeby pracovního trhu.“

Studie ukázaly především toto:

• Erasmus+ pomáhá studentům s profesní orientací a pomáhá jim rychleji získat práci.

Více než 70 % studentů, kteří se programu zúčastnili, si podle svých slov lépe uvědomuje, čemu se chce po návratu ze zahraničí ve své budoucí pracovní kariéře věnovat. Zkušenosti odjinud těmto studentům také umožňují přehodnotit svá studia tak, aby více odpovídala jejich ambicím. Ze studie zkoumající vliv Erasmu+ na vysokoškolské vzdělávání také vyplynulo, že 80 % absolventů bylo zaměstnáno do tří měsíců od získání diplomu a 72 % absolventů považuje zahraniční zkušenosti za faktor, který jim pomohl získat první práci. Devět z deseti absolventů programu Erasmus+ uvedlo, že dovednosti a zkušenosti získané v cizině uplatňuje v každodenní práci. Program řeší nesoulad mezi požadovanými a nabízenými schopnostmi tím, že se soustředí na rozvoj „měkkých“ a mezioborových dovedností, které zaměstnavatelé potřebují.

• Erasmus+ zesiluje pocit přináležitosti k Evropě

Přes 90 % studentů, kteří se do programu zapojili, se také naučilo lépe pracovat a spolupracovat s lidmi z jiných kultur a cítí se být Evropany. Nejsilněji se tento výsledek programu projevuje u studentů, kteří před jeho absolvováním nebyli o smyslu EU příliš přesvědčeni, a u studentů, kteří se vydali na pobyt do země s většími kulturními rozdíly. Nejvíce se s EU ztotožňují absolventi Erasmu+ pocházející z východní Evropy. 

• Erasmus+ podporuje digitální transformaci a sociální začlenění

Většina zapojených vysokých škol je díky projektům spolupráce v rámci tohoto programu lépe připravena na digitální transformaci. Využíváním nových technologií a inovativních výukových metod se zlepšuje jejich schopnost inovovat a spolupracovat na mezinárodní úrovni. Akademičtí pracovníci, kteří využili Erasmu+, do svých hodin častěji zvou lidi z praxe – zaměstnance z různých podniků do své výuky zapojuje 60 % z nich. Z jejich „nemobilních“ kolegů tak činí jen 40 %. Více než 80 % akademiků uvádí, že se na základě zkušeností ze zahraničí rozpracovávají inovativnější studijní osnovy. Dvě třetiny zúčastněných vysokých škol navíc konstatovaly, že celounijní projekty rovněž přispívají k většímu sociálnímu začlenění a ve vysokém školství pomáhají bránit diskriminaci.

Ze studií dále vyplynulo, že bývalí studenti, kteří se zúčastnili programu Erasmus+, jsou se svým zaměstnáním spokojenější než ti, kteří jej neabsolvovali. Jejich povolání mají také větší mezinárodní rozměr a je u nich dvakrát pravděpodobnější, že budou pracovat v zahraničí. Program Erasmus+ rovněž podporuje podnikání. Každý čtvrtý projekt spolupráce přispěl k podnikatelskému vzdělávání a zintenzivnil podnikání. Třetina projektů pomohla vytvořit spin-offy či start-upy.

Souvislosti

V rámci programu Erasmus+ se během let 2014 až 2018 vydaly na studijní pobyt, praktickou stáž nebo výukový pobyt v zahraničí přes 2 miliony studentů a pracovníků vysokých škol. Ve stejném období bylo poskytnuto financování EU na téměř 1 000 strategických partnerství Erasmus+ mezi vysokoškolskými institucemi a na 93 znalostních aliancí mezi vysokými školami a podniky. Více než 40 % z těchto partnerství a aliancí vybavovalo studenty a akademické pracovníky prospektivními dovednostmi v souvislosti s problematikou životního prostředí a změny klimatu, s energetikou a zdroji, s digitalizací a s podnikáním.

Dvě zmiňované studie (studie zkoumající vliv Erasmu+ na vysokoškolské vzdělávání a studie zkoumající strategická partnerství a znalostní aliance Erasmus+ ve vysokoškolském vzdělávání) posuzovaly dopad programu na dvě hlavní skupiny účastníků: jednotlivce a organizace.

V první studii bylo analyzováno téměř 77 000 účastnických reakcí, včetně odpovědí zhruba 47 000 studentů, 12 000 absolventů a 10 000 vysokoškolských pracovníků. Závěry druhé studie se zakládají na reakcích 258 strategických partnerství a znalostních aliancí Erasmus+ (zastupujících 504 organizací), kterým bylo v letech 2014–2016 poskytnuto financování, a na 26 podrobných případových studiích.

Článek byl převazt z europa.eu. 

V letošním roce uplyne 60 let od vzniku Katedry anorganické technologie na Vysoké škole chemicko-technologické v Pardubicích, nynější Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice.

V sobotu 18. května 2019 se u této příležitosti uskutečnilo setkání absolventů katedry a jejích zaměstnanců, dřívějších i současných. Všichni jsme si společně připomněli léta strávená na katedře a představili její současnou tvář.

Sraz se uskutečnil v areálu fakulty v Pardubicích a zahájil ho děkan prof. Ing. Petr Kalenda, CSc. Po zahájení a připomenutí historie katedry, fakulty i univerzity byly pro účastníky zajištěny prohlídky areálu fakulty a dále původních prostor katedry na nám. Čs. legií, a také současných, v nichž nyní katedra působí (Technologický pavilon, Doubravice).

Na tomto místě bych také ráda vyjádřila poděkování všem, kteří se podíleli na organizování společného setkání, které podle pozitivních reakcí účastníků bylo velmi vydařené.

Anorganická technologie má na Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice dlouholetou tradici, neboť byla od roku 1950 rozvíjena na katedře obecné a anorganické chemie, která v té době měla tři oddělení, a to oddělení mineralogie (které během 50. let XX. století zaniklo), oddělení anorganické chemie a oddělení anorganické technologie, ze kterého se v roce 1959 stala samostatná katedra (KAnT).
Věda a výzkum se na KAnT dlouhodobě ubírají třemi hlavními směry: průmyslová hnojiva a půdní zlepšovače, anorganické pigmenty a studium vlastností různých materiálů kalorimetrickými metodami. V posledních letech probíhala také spolupráce s externími partnery v oblasti nanostrukturovaných materiálů pro různé aplikace, např. pro lékařské a diagnostické účely. V současné době na katedře působí 8 akademických pracovníků a jedna vědecká pracovnice.
O studium na katedře anorganické technologie je stále zájem, neboť za dobu její existence jí prošlo přes 950 inženýrů a více než 50 absolventů postgraduálního studia. Katedra anorganické technologie navazuje na vše pozitivní z let minulých a i nadále chce přispívat k dobrému jménu fakulty a jejích absolventů, a to díky své otevřenosti novým myšlenkám a udržování kontaktů s aktuálním děním nejen ve vědě.

prof. Ing. Petra Šulcová, Ph.D.
vedoucí Katedry anorganické technologie

Už tento týden Česká republika volí 21 zástupců do Evropského parlamentu. Vysoké školy připravují studenty pro kvalifikovaná povolání v období tzv. vzdělanostní ekonomiky, podporují samostatné, společensky odpovědné a kritické myšlení, jež má zásadní význam pro ekonomickou, politickou a kulturní soudržnost evropských společenství. I proto zástupci českých univerzit vyzývají studenty, aby byli aktivní a k volbám přišli.

„Společná Evropa je úžasný prostor pro výměnu informací, zkušeností i šance k rozvoji. Naši studenti mají možnost přes program Erasmus rozšiřovat svoje znalosti nebo řešit svoje vědecké projekty na jiné univerzitě v jakékoliv zemi starého kontinentu,“ říká rektor Univerzity Pardubice prof. Jiří Málek.

 Na evropských vysokých školách dnes studuje více než 20 milionů lidí. Celkem 61 tisíc studentů i akademických pracovníků vysokých českých škol mělo možnost poznat výuku na evropských i mimoevropských univerzitách nebo vyjelo do  zahraničí na pracovní stáže.
„Fakt, že je Česká republika členem Evropské unie, získává také naše věda a výzkum,“ připomíná rektor Jiří Málek. „Zapojením do rámcových programů unie a excelentních výzkumných projektů Evropské výzkumné rady se úroveň našich vědeckých týmů zvyšuje. Zkvalitňuje se také výuka, zejména v doktorských studijních programech. Proto je tak důležité projekt společné Evropy podporovat,“ apeluje na účast ve volbách prof. Jiří Málek.
 
Programy Erasmus+ a Erasmus Mundus umožnily získat mezinárodní zkušenost desítkám tisíc studentů i akademických pracovníků. Čeští vysokoškolští pedagogové využili podporu z programu Erasmus a možnost přednášet v zahraničí i začlenit se do mezinárodního výzkumu v rámci 13 tisíc výjezdů.

Česká konference rektorů pokládá také volby do Evropského parlamentu za klíčové kvůli rozvoji vzdělávání v České republice. Je nesmírně důležité, aby Českou republiku v nadcházejícím volebním období na evropské úrovni zastupovali kvalifikovaní a kompetentní lidé, kteří budou schopni ve spolupráci se zástupci ostatních evropských zemí pracovat na vytváření silného vzdělávacího systému pro znalostní ekonomiku, která obstojí v rostoucí globální konkurenci s velkými, stále razantněji se prosazujícími ekonomickými mocnostmi. Česká konference rektorů proto vyzývá všechny občany, zejména studenty a zaměstnance vysokých škol, aby využili svého demokratického práva a zúčastnili se voleb do Evropského parlamentu a aby při rozhodování o tom, komu dát svůj hlas, vybírali z těch kandidujících stran, které prosazují rozvoj a prohlubování evropské spolupráce,“ uvedli v prohlášení zástupci českých vysokých škol.

V uplynulých deseti letech Česká republika čerpala pro tuto oblast z evropských fondů podporu v celkové výši 85 miliard korun. Evropská unie svými projekty podpořila zejména rozvoj studijních programů, nejprve mimo Prahu (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ve výši 16 miliard korun), posléze v celé České republice (Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání – 37 miliard korun). Pomohla také vytvořit bázi moderní vědecké infrastruktury a zaměstnat špičkové výzkumníky (Operační program Výzkum a vývoj pro inovace – 32 miliard korun). Díky těmto projektům se podařilo modernizovat vysoké školství České republiky a přispět ke konkurenceschopnosti vysokých škol České republiky v mezinárodním měřítku.

Úplné znění prohlášení Česko konference rektorů najdete v odkazu. 

Dva dny skvělých hudebních vystoupení, tři velká pódia, bohatý doprovodný program pro vysokoškoláky i ostatní návštěvníky. To vše na jednom místě, na louce u koupaliště Cihelna. Absolvent Univerzity Pardubice David Audrlický pořádal Pardubický majáles už po jednadvacáté a letos s rekordní účastí.

Jste absolvent Univerzity Pardubice. Co jste studoval?

Studoval jsem Fakultu chemicko-technologickou, nejdříve tři roky chemie, pak jsem zakotvil na katedře ekonomiky a managementu chemického a potravinářského průmyslu, takže jsem skončil u ekonomiky, managementu a marketingu. Vzhledem k tomu, že první tři roky chemie jsem si díky studentskému životu rozložil na pět, provozoval jsem v té době studentský B-klub, tak na studentská léta vzpomínám velmi rád.

Jaký byl tehdy majáles?

Byl studentskou party s několika, většinou regionálními, hudebními skupinami, odehrával se mezi bloky studentských kolejí, kapely hrály na pódiu z lešenářských trubek a podlážek, na záchod se chodilo na koleje a občerstvení se prodávalo z pokojů v přízemí. Návštěvnost se počítala v řádu stovek. 

Proč jste se rozhodl majáles i studentský ples pořádat?

Majáles v té době pořádal většinou ten, kdo provozoval studentský klub, takže na nás přešlo pořadatelství skoro automaticky. Co se týče plesu, i jeho pořádání souviselo se studentským klubem, kde bylo „centrum“ studentského života. Zároveň jsem v té době pracoval i jako provozní ABC klubu, kde se ples pořádal, takže jsme obojí propojili. 

Celostátní soutěž Hledáme nejlepšího Mladého chemika ČR se těší stále rostoucí popularitě. Sedmého ročníku klání se zúčastnilo rekordních 18 000 žáků z 660 základních škol. Čtyřicet nejlepších postoupilo do národního finále pořádaného naší Fakultou chemicko-technologickou Univerzity Pardubice, která je významným partnerem celé soutěže.

Soutěž je určena žákům osmých a devátých tříd a jejím cílem je popularizace chemie jako perspektivního studijního i pracovního oboru. Krajská kola probíhala od října loňského roku v deseti pořadatelských centrech. Nejvíce finalistů získala SPŠCH Pardubice, kterou bude reprezentovat šest soutěžících. 

Sedmý ročník celostátního finále se uskuteční 11. června 2019 v prostorách Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice. Čtyřicítku finalistů čeká testování teoretických znalostí a zkouška praktických dovedností v laboratoři.

„Tvorba soutěžních úloh je již tradičně týmovou prací naší fakulty a respektuje Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Nevyhýbáme se ale ani složitějším otázkám, protože u celostátních finalistů předpokládáme zvýšený zájem o obor a nadstandardní vědomosti. Všem učitelům jsme s dostatečným předstihem rozeslali tematické okruhy požadovaných znalostí, aby své žáky stihli na finále připravit,“ vysvětluje Petr Kalenda, děkan pořádající fakulty.

Celostátní finále ale neproběhne jen v soutěžním duchu, nabídne i řadu jiných zážitků. Letošní novinkou celostátního finále je doprovodný program v podobě expozice Mezinárodní dětské výstavy výtvarných děl Lidice, která je v tomto roce tematicky zaměřena na chemii. V prostorách FChT bude vystaveno 84 prací dětí z celého světa. Druhým výrazným zpestřením finálového dne bude zábavně vzdělávací science show známého popularizátora vědy Michaela Londesborougha.

 „Umožníme soutěžícím přeskočit období středoškolských studií a na jeden den z nich učiníme vysokoškoláky. K dispozici budou mít veškerý servis, který k tomu patří: vyzkoušejí si práci v nejmodernějších laboratořích, poobědvají v menze, přespí na univerzitních kolejích. Nebudou chybět ani ukázky efektních pokusů, exkurze v prostorách fakulty, projekce krátkých filmů nebo odborná přednáška pro učitele. Nejlepším finalistům opět nadělíme příslib prospěchového stipendia v případě pozdějšího studia na naší fakultě. Předešlé ročníky soutěže totiž ukázaly, že mnozí talentovaní chemici se k nám po maturitě rádi vracejí, aby u nás završili své vzdělání,“ doplňuje profesor Kalenda. 

Slavnostní vyhlášení výsledků se uskuteční v den finále na akademické půdě za účasti řady významných hostů. „Všichni finalisté si odnesou hodnotné ceny, ti nejlepší získají tablet, chytrý telefon, externí záložní disk nebo elektronickou čtečku. Za to je třeba poděkovat Svazu chemického průmyslu České republiky, který je vyhlašovatelem, pořadatelem a generálním partnerem celostátního finále, pořádající Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice, spoluvyhlašovateli soutěže MŠMT a partnerům celostátního finále, kterými jsou společnosti Dow Europe, Synthos Kralupy, Unipetrol RPA, Agrofert, AVX Czech Republic Lanškroun a SPOLCHEMIE – Spolek pro chemickou a hutní výrobu,“ podotýká Gabriela Čebišová z agentury Czech marketing, která soutěž organizačně zajišťuje.

Soutěž Hledáme nejlepšího Mladého chemika ČR je největším oborovým kláním svého druhu, jehož popularita rok od roku stoupá. „Letošní ročník soutěže přinesl nejen rekordní účast žáků, ale i pokračující zájem partnerských společností, většinou členů Svazu chemického průmyslu ČR, které Mladého chemika podporují od regionálních kol až po celostátní finále. Touto podporou vyjadřují i svůj postoj k potřebě atraktivní výuky chemie na základních školách, za což jsme jim velmi vděční. Vysoká účast osmnácti tisíc soutěžících je pozitivní zprávou pro střední a vysoké technické školy i pro zaměstnavatele z řad průmyslových podniků. Je totiž znamením, že chemie se pro mladou generaci stává opět atraktivním oborem, po jehož vystudování lze nalézt velmi dobré možnosti pracovního uplatnění,“ uzavírá ředitel SCHP ČR Ivan Souček. 

Ve čtvrtek 9. 5. 2019 proběhlo na Gymnáziu Josefa Ressela v Chrudimi krajské kolo přehlídky prací studentů v rámci 41. ročníku Středoškolské odborné činnosti (SOČ), soutěže vyhlašované Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy. V rámci této soutěže studenti středních škol prezentují výsledky svého vědeckého bádání v 18 soutěžních oborech, mimo jiné také v oboru chemie. Studenti středních škol prezentují dosažené výsledky formou poměrně rozsáhlé, samostatně vypracované písemné práce a následně v krátké prezentaci s diskusí před odbornou porotou. Podmínky soutěže jsou tedy nastaveny na velmi vysoké úrovni. Účastníci tak jednoznačně patří mezi špičkové studenty středních škol!

V tomto roce v Pardubickém kraji postoupilo do krajského kola z kol okresních celkem 5 prací v oboru chemie. Tři z nich dosáhly na přední příčky. Na 3. příčce se umístila Karolína Kovářová z Gymnázia Aloise Jiráska v Litomyšli s prací „Termochromní barvy“. Konzultantem této práce byl Ing. Ondrej Panák, Ph.D. z Katedry polygrafie a fotofyziky. Na 2. místě se umístila Lenka Storoženková ze Střední průmyslové školy chemické v Pardubicích s prací „Využití hybridního S,N–chelatujícího ligandu pro přípravu hlinitých sloučenin“. Konzultanty této práce byli Ing. Jan Vrána, Ph.D. a prof. Ing. Aleš Růžička, Ph.D. z Katedry obecné a anorganické chemie. Zlatou příčku obhájila Michaela Sperátová taktéž ze Střední průmyslové školy chemické v Pardubicích s prací „π–konjugované chromofory na bázi 2,8–disubstituovaného dibenzo[d,b]thiofenu”. Konzultantem této práce byl Ing. Milan Klikar, Ph.D. z Ústavu organické chemie a technologie. Studentka si tak vybojovala účast na celostátní soutěžní přehlídce.

Fakulta chemicko - technologická ve velké míře podporuje práci mladých talentovaných chemiků nejen formou konzultací, ale především tím, že studentům umožňuje zpracovat experimentální část prací ve špičkově vybavených laboratořích. Kvalita prací těchto studentů je bezpochyby vynikající. Zároveň v této skupině studentů motivuje své budoucí zájemce o studium chemie na FChT. Všem úspěšným studentům a jejich školitelům gratulujeme a vítězce přejeme hodně úspěchů v dalších kolech soutěže!

Ing. Petr Bělina, Ph.D.
Katedra anorganické technologie, FChT
člen odborné poroty SOČ

Ve čtvrtek 2. 5. 2019 od 14 hodin proběhl na Fakultě chemicko–technologické Univerzity Pardubice slavnostní obřad instalace děkana prof. Ing. Petra Kalendy, CSc., který tímto převzal pomyslné žezlo k vedení fakulty po dobu následujících 4 let. Instalace děkana se zúčastnili zástupci vedení Univerzity Pardubice v čele s rektorem univerzity prof. Ing. Jiřím Málkem, DrSc. Akademický obřad proběhl ve velmi přátelské atmosféře a mezi pozvanými nechyběli vedoucí pracovišť fakulty a další významní hosté.

Po instalaci děkana proběhlo jmenování staronových proděkanů fakulty. V týmu děkana fakulty prof. Kalendy zůstává na svém odpovědném postu statutárního zástupce děkana prof. Ing. Petr Němec, Ph.D. jako proděkan pro pedagogiku a dále proděkan pro vnitřní záležitosti prof. Ing. Petr Mošner, Dr. Tým proděkanů doplnila poprvé v historii fakulty žena Mgr. Lucie Stříbrná, Ph.D., které byla svěřena oblast vnějších vztahů a propagace. Dalším nově jmenovaným proděkanem se stal prof. Ing. Libor Čapek, Ph.D., který bude vykonávat funkci proděkana pro vědu a tvůrčí činnost. Jako tajemník fakulty zůstává i v následujícím funkčním období děkana Ing. Martin Šprync.

Tým prof. Kalendy byl tedy nejen obohacen o ženský prvek, ale i rozšířen o čtvrtého proděkana, neboť v předešlém funkčním období tvořili jeho tým 3 proděkani.

Nově instalovanému děkanovi FChT a jeho týmu gratulujeme! Do následujících let jim při vykonávání jejich odpovědných funkcí přejeme mnoho úspěchů, radosti nad dosaženými výsledky a v neposlední řadě také pevné zdraví a životní pohodu.

Vážené studentky a studenti,

naše fakulta se jíž tradičně účastní ankety o "Fakultu roku", kde v minulosti dosáhla za chemii nejednoho vítězství. Pokud se vám líbí studium na naší fakultě a chtěli by jste fakultu v této soutěži i letos podpořit, tak pro velký zájem je hlasování prodlouženo až do konce června.

Sdělte ostatním studentům, že se vám na Fakultě chemicko-technologické UPa líbí a že studium u nás má co nabídnout. Hlasujte na http://bit.ly/2LnOEqw

Děkujeme :)

Sama nosí kontaktní čočky a ví, že nesprávnou manipulací s nimi je možné do oka zavléct zákeřné kvasinky. Ty mohou u lidí s oslabenou imunitou způsobit až ztrátu zraku. Doktorandka Fakulty chemicko-technologické Lucie Michalcová ve svém výzkumu zjistila, že je obtížné odstranit je i roztokem určeným k jejich čištění.

Studentka se ve své diplomové práci zabývala zkoumáním biofilmů patogenních kvasinek na hydrogelových kontaktních čočkách a vytvořila modelovou situaci, kdy čočky nechala kontaminovat kvasinkami Candida albicans a Candida parapsilosis a zjišťovala, jakým způsobem se dále šíří.

Hrozí zánět rohovky i slepota

Tyto kvasinky máme běžně na rukou. Pro zdravého člověka však nepředstavují větší nebezpečí. „Problém může nastat u lidí, jejichž imunita je oslabená, například u pacientů v nemocnicích nebo u HIV pozitivních. Špatnou hygienou rukou si mohou přivodit vážné zdravotní problémy, například zánět spojivek a rohovky, v horším případě by mohli až oslepnout,“ upozorňuje Lucie Michalcová.

Je znám případ, kdy měl uživatel čoček doma kočku, která se pohybovala po různých místech. Když mu při nasazování upadla čočka do umyvadla, vzal ji a ihned nasadil. U lékaře pak skončil s těžkým zánětem oka. Kvasinkové infekce se přitom léčí mnohem hůře než bakteriální.  „Výzkum potvrdil, že je krajně obtížné odstranit z kontaktních čoček kvasinkovou kontaminaci, i když používáme roztok určený k jejich čištění,“ říká Lucie Michalcová.

Studentka výzkum prováděla na měsíčních kontaktních čočkách z důvodu větší pravděpodobnosti zanesení mikroorganismů na jejich povrch, než by tomu bylo u jednodenních čoček. Připravila tzv. planktonické tekuté kultury, do kterých vložila čočky a nechala je týden kontaminovat. Nejdříve v plastových zkumavkách, které mají kónické dno. Výhodou u nich bylo, že po práci se vyhodí a vždy se použily nové, sterilní. Pak použila baňky s rovným (plochým) dnem, u nichž je čočka vložena na dno a může být rovnoměrněji kontaminována kvasinkami. Poté pod mikroskopem pozorovala, k jakým změnám na povrchu čočky došlo.

Pomocí DNA se určí léčba

Doktorandka také získala z kontaminovaných čoček DNA mikroorganismů. Čočka ale není materiál, který by byl úplně vhodný k izolaci. Proto musela být upravena. Byly navrženy tři metody. Ponechat čočku v tekuté kultuře, zamrazit ji nebo vysušit. „Nejlepší metodou bylo vysušení, kdy čočka zkřehla a dala se i rozbít na menší kousky. Díky porušení struktury čočky dojde ke snadnější izolaci DNA. Tato DNA může posloužit i k identifikaci kvasinek a usnadnit rozhodnutí, jaký typ léčby má být nasazen, pokud došlo k infekci,“ říká doktorandka.

Zároveň se pomocí metody ATR (metoda infračervené spektroskopie) prokázalo, že mezi čistými a kontaminovanými čočkami jsou při vysychání značné rozdíly. V přítomnosti kvasinky čočka rychleji vysychala. Candida parapsilosis měla větší přilnavost a Candida albicans povrch čočky více narušila.

„Práce naší studentky přinesla velmi praktické závěry do budoucna. Jednoznačně se prokázalo, že čočky byly kontaminované. Pokud vezme toto zjištění na vědomí lékařská věda, může se v této oblasti brzy udělat i významný pokrok v léčbě,“ říká vedoucí diplomové práce Miroslav Večeřa.

O vynikající úrovni odborné práce svědčí i skvělé umístění studentky Lucie Michalcové v soutěži Wernera von Siemense. Z 256 přihlášených diplomových prací se se svým výzkumem zařadila do desítky těch nejlepších.

Ing. Lucie Michalcová absolvovala bakalářské studium v oboru Zdravotní laborant na Katedře biologických a biochemických věd Fakulty chemicko-technologické UPa pod vedením RNDr. Olgy Heidingsfeld, CSc. Inženýrský titul získala na Ústavu chemie a technologie makromolekulárních látek, na Oddělení syntetických polymerů, vláken a textilní chemie. Nyní pokračuje v doktorském studiu. Výsledky svého výzkumu prezentovala na konferenci „Rutinní analýza nukleových kyselin 2019 v Pardubicích a odborníci ji udělili Cenu za nejlepší poster a cenu Dalibora Novotného v kategorii Nejlepší práce mladých autorů do 35 let.

Na Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice můžete vidět část Mezinárodní dětské výstavy Lidice, která je jednou z největších světových přehlídek dětské tvorby.

Byla založena k uctění památky zavražděných lidických dětí německými nacisty v roce 1942. Koná se pravidelně od roku 1967 a je dobře známa nejen mezi dětmi a učiteli u nás, ale doslova v celém světě, protože se jí každoročně účastní tisíce dětí ze všech kontinentů.

Výstava je zároveň i soutěží, kde odborná porota každoročně vybírá z přibližně 20 000 prací ze všech zemí světa. Nejlepší z těchto prací získávají medaili a diplom Lidická růže. Vítězné práce jsou vystavovány vždy od června do listopadu v Lidické galerii v Lidicích, a v posledních letech byla část prací vystavena také v muzejních institucích v Praze. Po ukončení výstavy se jednotlivé kolekce zapůjčují na řadu míst v České republice i v zahraničí.

Hlavní téma výstavy navrhuje každým rokem kancelář UNESCO. Účastnit se jí mohou děti ve věku 4 – 16 let.

Vyhlašovatelem a pořadatelem výstavy je Památník Lidice za podpory Ministerstva kultury, Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy, České komise pro UNESCO a Českých center.

V roce 2018 získala výstava významné ocenění Gratias agit od ministra zahraničních věcí České republiky za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí.

Tuto výstavu dětských prací si můžete prohlédnout u posluchárny C1 přímo u naší periodické soustavy prvků až do půlky června. Výstava bude na fakultě postupně dále rozšířena o portréty významných vědců a vynálezců v oblasti chemie a fyziky.

www.mdvv-lidice.cz/