Published: 21.07.2021
Pod odborným vedením našeho akademika se studentka z gymnázia v Litomyšli propracovala až do mezinárodní soutěže v USA.
V rámci vedení Středoškolských odborných prací se studentka Tereza Jaklová z gymnázia v Litomyšli, se kterým naše fakulta udržuje dlouhodobě nadstandardně kvalitní vztahy, zapojila do specializovaného výzkumu pod vedením prof. Romana Kanďára na Katedře biologických a biochemických věd FChT. Vypracovala práci pod názvem „Stanovení vybraných mastných kyselin v mateřském mléce pomocí GC-FID“. V rámci praktické části náplně práce se podílela na zavedení metody plynové chromatografie s plamenově ionizačním detektorem pro stanovení vybraných mastných kyselin v mateřském mléce. Byla postupně zasvěcena do separačních chromatografických technik, které se v analýze látek v biologických vzorcích nejčastěji používají. Brzy si osvojila přípravu biologického vzorku před vlastní analýzou. Seznámila se s teoretickými základy chromatografie a prakticky s plynovým chromatografem spojeným s plamenově ionizačním detektorem. Po zaškolení sama vyhodnocovala chromatografické záznamy a vyhodnocovala výsledky.
Mateřské mléko je tou nejlepší výživou, které narozené dítě může dostat. Obsahuje všechny důležité živiny, vitamíny, minerály a látky podporující imunitu. Na druhou stranu může obsahovat celou řadu škodlivých látek ze životního prostředí. Je tedy velký zájem o stanovení různých látek v mateřském mléce. Samy matky by mohly mít zájem na tom, zda jejich mléko obsahuje dostatečné množství prospěšných látek pro dítě a zanedbatelnou hladinu látek pro dítě toxických. Proto jsme se při výzkumu zaměřili na to, aby odběr vzorku mateřského mléka byl pro matku co nejméně obtěžující. Pro tyto účely byla použitě technika suché kapky. Kapku mateřského mléka aplikuje z bradavky na speciální odběrovou kartu sama matka. Jedná se o stejnou odběrovou kartu používanou při novorozeneckém screeningu pro odhalování vrozených metabolických chorob. Kromě malého množství odebraného vzorku mléka má tato technika i další výhody, jakými jsou snadný transport a uchovávání vzorku. Velkou nevýhodou je malé množství vzorku pro analýzu. Proto zaváděné metody musejí být dostatečně citlivé.
Projekt byl přihlášen do soutěže v rámci Festivalu vědy a techniky pro děti a mládež, pořádaným spol. AMAVET, z.s., kde studentka úspěšně prošla všemi koly až do celostátního finále. Přestože se jednotlivá kola konala online, byla schopná kvalitně komunikovat nejen v češtině, ale jak se později ukázalo, tak i velmi dobře v angličtině.
S touto prací nakonec z národního finále, které zastřešovala Akademie věd v Praze, postoupila do soutěže REGENERON INTERNATIONAL SCIENCE AND ENGINEERING FAIR (ISEF), která se konala v prvním týdnu v květnu online. Odborná porota byla sestavena z řad různých specialistů z různých států USA. Podmínkou postupu do této mezinárodní soutěže bylo, natočení vlastních videí, sepsání několika obsáhlých zpráv ohledně projektu a vyplnění četných formulářů v angličtině. Studentka se zhostila tohoto úkolu svědomitě a poradila si i s nelehkou komunikací v americké angličtině v online připojení.
Studentce a také školiteli její práce srdečně gratulujeme! Věříme, že takových příkladů, které se váží k efektivnímu propojení spolupráce středoškolských studentů a našich akademiků, bude v budoucnu stále přibývat.
Mgr. Lucie Stříbrná, Ph.D.
proděkanka fakulty
