Publikováno: 02.04.2020
Kovová plastika Chemika, která byla od roku 1978 umístěna na Palackého třídě, se přesune před Fakultu chemicko-technologickou Univerzity Pardubice. Jejím vlastníkem už od letošního roku nebude město Pardubice, jak tomu bylo doposud, ale nejstarší fakulta Univerzity Pardubice, která toto umělecké dílo z ateliéru akademického sochaře Luboše Moravce obdržela od radnice formou daru.
„Umístění plastiky Chemika na Palackého třídě dávno ztratilo své opodstatnění, zejména v souvislosti s přesunem Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice z náměstí Čs. legií do univerzitního kampusu na Stavařově v roce 2009. Tím, že plastika bude zasazena do nového kontextu, tak aby byla studentům fakulty opět v bezprostřední blízkosti, získá zpět svou symboliku,“ podotýká náměstek primátora Mgr. Jakub Rychtecký s tím, že hlavní podmínkou předání plastiky bylo její umístění ve veřejném prostoru.
Původně se plastika sedícího vědce s molekulovým modelem v pravé ruce nacházela na Palackého třídě v místě, kde nyní slepě ústí ulice Havlíčkova. Své nové zázemí nalezne v ulici Studentská, konkrétně před budovou děkanátu FChT, kam podle vyjádření děkana Fakulty chemicko-technologické tematicky patří.
„Jsme nesmírně potěšeni tím, že se vedení města rozhodlo věnovat tuto plastiku naší instituci jako připomenutí významného výročí vysokého chemického školství v Pardubicích. Letos oslavíme 70 let, proto vnímáme darování díla jako symbolické vyjádření vzájemné spolupráce mezi oběma stranami. Pardubice jsou městem chemie, kovová plastika Chemika je unikátním dílem tohoto druhu a ve městě zatím jediná, proto návaznost na vzdělávání v našem městě a regionu je zřejmá. Dílo bude odborně zrestaurováno v dílně uměleckého kováře Karla Bureše, který povrch celoplášťově ošetří a zrestauruje. Chemik – Atomový vědec bude umístěn na veřejně přístupném místě před naší fakultou na univerzitním náměstí, které je pomyslným srdcem celé univerzity. Nový podstavec válcovitého tvaru bude opatřen pamětní deskou, která bude připomínat propojení přátelství a spolupráce mezi městem a univerzitou. Slavnostní odhalení plastiky plánujeme v průběhu tohoto roku dle možností společenského dění a pozvání hlavních představitelů města bude samozřejmostí. Tento akt se tak stane symbolickým startem celé řady akcí a oslav spojených s letošním 70. výročím vysokého chemického školství v našem městě“, doplňuje důvody své žádosti o darování tohoto uměleckého díla do vlastnictví Univerzity Pardubice děkan fakulty prof. Petr Kalenda.
„Pro formu daru univerzitě jsme se rozhodli i z toho důvodu, že náklady na přemístění a s nimi spojené zrestaurování díla hradí Fakulta chemicko - technologická, která zafinancovala také zhotovení nového podstavce plastiky a garantuje nám, že bude rovněž zajišťovat následnou a odbornou péči o toto unikátní umělecké dílo,“ dodává náměstek Rychtecký. Plastika se v současné době nachází v úschově univerzity.
Luboš Moravec (1925 – 2010)
Akademický sochař Luboš Moravec se narodil 10.4.1925 v Dojetřicích nedaleko Kutné Hory. Od roku 1946 do roku 1953 studoval u českého sochaře a kreslíře prof. Josefa Wágnera (žáka Jana Štursy) na VŠUP v Praze, kde se seznámil se svou budoucí manželkou Janou Moravcovou – Modlovou, později uměleckou sochařkou. V průběhu svého umělecky plodného období, které trvalo téměř půl století, se především věnoval volné tvorbě. Svá díla realizoval jak v kovu, tak v kameni ve svém ateliéru, jehož nedílnou součástí byla velká pec. Ve spolupráci s manželkou vytvořil zcela nový postup při konečném opracování povrchu kovů (patinování, cizelování), tzv. techniku „metalizace“, která je pro jeho tvorbu typická. Ve svých přístupech upřednostňoval velké formy a zjednodušené tvary. Jeho umělecká pojetí vychází z obecných lidských námětů jako je láska, ženství, mateřství, rodina a příroda. Za dobu svého působení vystavoval v mnoha galeriích u nás i po celém světě, např. Národní galerie Praha, Krajská galerie Hradec Králové, galerie v Norimberku, Stockholmu, Oslu, Terezíně, Mnichově, Berlíně, Lisabonu, Londýně, Budapešti nebo také v Pekingu a Tokiu. S manželkou Janou měl jednu dceru Ivanu.
