Novinky
U vědy by se všem vysokým školám mělo měřit stejným metrem. Rozhodující není velikost univerzit, ale výsledky vědců. Ty mohou být i u škol v regionech na vynikající úrovni. „Kvalitního hodnocení dosahují také naši lidé, a to napříč fakultami,“ říká v rozhovoru rektor Univerzity Pardubice Jiří Málek, který se nově stal místopředsedou České konference rektorů.
Česká konference rektorů v novém složení poprvé zasedla na začátku srpna. Jak se cítíte v nové pozici?
Pro mě...
Nového děkana získá na podzim Fakulta filozofická Univerzity Pardubice. Akademický senát zvolil Jiřího Kubeše, který vede Ústav historických věd. Čtyřiačtyřicetiletého odborníka na raný novověk, dějiny habsburských panovníků a české i moravské šlechty vybrali do čela fakulty členové akademického senátu ze dvou kandidátů. Jiří Kubeš vystřídá k 1. listopadu prof. PhDr. Karla Rýdla, CSc.
„Je nutné výrazněji podpořit internacionalizaci vědy i výuky a zajistit, aby na vědecky výkonná...
Objevte kulturní a vědecké akce pořádané Univerzitou
Představení kandidátů na děkana Fakulty filozofické
22. 05. 2019
PhDr. Adam Horálek, Ph.D. (*1983)
Absolvent etnologie na FF Univerzity Karlovy a geografie na PřF UK. V roce 2011 obhájil svou disertační práci v oboru etnologie. V letech 2007 - 2012 pracoval jako vědecký pracovník na Etnologickém ústavu Akademie věd ČR, v.v.i., v letech 2008 - 2015 na Katedře asijských studií FF UPOL. V roce 2015 posílil Katedru sociálních věd (dnes Katedru sociální a kulturní antropologie) na Fakultě filozofické Univerzity Pardubice...
Jedním z významných partnerů Multikulturního týdne je i Univerzita Pardubice. Jak je na tom s cizinci? O tom jsme si povídali s jejím rektorem Jiřím Málkem
Kolik zahraničních studentů studuje v současné době na pardubické univerzitě?
V letním semestru 2019 studuje na Univerzitě Pardubice na 500 zahraničních studentů z 68 zemí. Pětinu ze zahraničních studentů tvoří studenti ze Slovenska, až třetinu z bývalých sovětských republik (početnější z nich...
Krev, pot, sliny, a také sperma. Šestnáct let dělala analýzy, aby pomohla usvědčit vrahy, násilníky, lupiče. Kriminalistický ústav byl její první pracovní štace a otevřel jí dveře do světa forenzní genetiky. Po ničivé vlně tsunami v Thajsku tak mohla identifikovat oběti přírodní katastrofy. Dnes už Halina Šimková předává své zkušenosti dál. Učí na Univerzitě Pardubice a další životní výzvou je pro ni, jako pro znalkyni, hodnocení důkazů v praxi.
Měla jste ráda záhady a Sherlocka...
Napsala knihu o tabákové továrně v Lanškrouně a do Králík umístila děj svých detektivek. Historička a spisovatelka Marie Macková má ráda dějiny východních Čech, 19. století a jeho úředníky. Myslí si, že by se u nich mohli inspirovat i ti dnešní.
„Kdybych žila v 19. století a pocházela z prostředí mé rodiny, asi bych žila těžký život horalky z vesnice na Lanškrounsku. Pokud bych v sobě našla dost síly, tak bych se stala dělnicí v tabákové továrně. To bylo v...
Nekomplexní, nesystematický, zaujatý a unikátní pohled. O osobní zážitky z mnoha studijních a pracovních pobytů ve Spojených státech jsme požádali proděkana Dopravní fakulty Univerzityv Pardubicích Radovana Souška. Mimo jiné rád cestuje a jeho nejoblíbenějším dopravním prostředkem je vlak.
Jako přední odborník na dopravu, který přednáší na pardubické Dopravní fakultě Jana Pernera a ČVUT, jste odjížděl do Spojených států se zevrubnými znalostmi...
Prošel stovky, možná i tisíce starých vesnických domů. Zblízka si prohlédl každý trám, dveře i okna. Do některých objektů se opětovně vracel čtyřicet let, aby svůj průzkum upřesnil. Zdokumentovat dědictví našich předků je někdy náročné. V nejnovější knize profesor Jiří Škabrada poprvé katalogově mapuje nejstarší venkovské domy východních Čech. „Měla by to být současně učebnice pro všechny, kteří se historickým lidovým stavbám snaží porozumět,“ říká.
Nepíšete o monumentální slohové...