Zavedení nových úloh do předmětu Vyšetřovací metody v imunologii
Poskytovatel: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Program: Interní rozvojová soutěž
Období realizace: 01.01.15 - 31.12.15
Pracoviště:
Spoluřešitelé: Bílková Zuzana | Slováková Marcela
Popis:
V rámci stěžejních imunologických předmětů studijního oboru Zdravotní laborant se studenti teoreticky seznamují se sérologickými, imunoanalytickými a buněčnými metodami z klinických pracovišť. Lidské lymfocyty mohou být průtokovou cytometrií rozděleny podle exprese povrchových antigenů do dvou hlavních populací na: T lymfocyty a B lymfocyty. Subpopulace T lymfocytů CD4+ označujeme jako pomocné/induktorové lymfocyty. Subpopulace T lymfocytů CD8+ označujeme jako supresorové/cytotoxické lymfocyty. Počty CD4 a CD8 se používají k charakterizaci rozdílných forem imunodeficiencí a autoimunitních chorob. Pacienti s autoimunitními chorobami často produkují antinukleární protilátky (ANA), které mohou být detekovány technikami nepřímé imunofluorescence (IFA) s použitím HEp-2 substrátu. Preparáty pozitivní na autoprotilátky pozorovány prostřednictvím fluorescenčního mikroskopu následně vykazují fluorescenci odpovídající místům buněčné cytoplazmy, nebo jádra, kde se autoprotilátka navázala.
V rámci stěžejních imunologických předmětů studijního oboru Zdravotní laborant se studenti teoreticky seznamují se sérologickými, imunoanalytickými a buněčnými metodami z klinických pracovišť. Lidské lymfocyty mohou být průtokovou cytometrií rozděleny podle exprese povrchových antigenů do dvou hlavních populací na: T lymfocyty a B lymfocyty. Subpopulace T lymfocytů CD4+ označujeme jako pomocné/induktorové lymfocyty. Subpopulace T lymfocytů CD8+ označujeme jako supresorové/cytotoxické lymfocyty. Počty CD4 a CD8 se používají k charakterizaci rozdílných forem imunodeficiencí a autoimunitních chorob. Pacienti s autoimunitními chorobami často produkují antinukleární protilátky (ANA), které mohou být detekovány technikami nepřímé imunofluorescence (IFA) s použitím HEp-2 substrátu. Preparáty pozitivní na autoprotilátky pozorovány prostřednictvím fluorescenčního mikroskopu následně vykazují fluorescenci odpovídající místům buněčné cytoplazmy, nebo jádra, kde se autoprotilátka navázala.