Přejít k hlavnímu obsahu

Přihlášení pro studenty

Přihlášení pro zaměstnance

Publikace detail

Ultra-vysokoúčinná superkritická fluidní chromatografie – hmotnostní spektrometrie pro analýzu metabolitů s velkým rozsahem polarit
Autoři: Antonelli Michela | Holčapek Michal | Wolrab Denise
Rok: 2021
Druh publikace: ostatní - přednáška nebo poster
Strana od-do: nestránkováno
Tituly:
Jazyk Název Abstrakt Klíčová slova
cze Ultra-vysokoúčinná superkritická fluidní chromatografie – hmotnostní spektrometrie pro analýzu metabolitů s velkým rozsahem polarit V této studii byla provedena analýza vybraného souboru metabolitů pokrývajícího široké rozmezí polarit (log P: -3.89 – 18.95) pomocí metody UHPSFC/MS. Jako analytická sada byla vybrána reprezentativní směs 78 chemických standardů s klinickým významem, které patří k nukleosidům, biogenním aminům, sacharidům, aminokyselinám a lipidům. Pro předběžné testování byla vyhodnocena běžná a univerzální stacionární fáze separace na bázi UHPSFC, tj. Viridis BEH kolona. Byla provedena systematická studie gradientu a procentuálního podílu vody s cílem zlepšit oddělení, rozlišení a tvar píků. Nejvyšší účinnosti separace bylo dosaženo pro režim zvýšené tekutosti, od 5% do 70% modifikátoru po dobu 8,5 minuty a poté na 100% modifikátoru až do 10,5 minuty, konstantní na 100% modifikátoru, po celkovou dobu běhu 15 minut. Optimální procento vody v modifikátoru bylo 2 %, přičemž 1 % a 5 % bylo testováno. Poté byly tyto optimalizované podmínky použity k screeningu 8 stacionárních fází s různou chemií selektorů, což umožňuje zkoumání různých interakčních mechanismů analytů se stacionárními fázemi. Bylo vyhodnoceno několik chromatografických parametrů s cílem odhadnout nejúčinnější stacionární fázi, včetně selektivity, rozlišení a asymetrického faktoru. Kolona Torus Diol umožnila odhalit celou sadu analytů a dále získat celkově nejvyšší selektivitu a rozlišení. Kromě toho byl hodnocen vliv aditivního typu v mobilní fázi na chromatografickou výkonnost. Ze srovnání získaných hodnot rozlišení a selektivity, jakož i plochy píků, výšky píků a přesnosti hmotnosti byla jako nejlepší modifikátor vybrána směs octanu amonného (30 mmol L-1) a vody (2 % v/v). Zajímavé je, že při provozu v těchto podmínkách byly dosaženy nejlepší výsledky, pokud jde o citlivost, selektivitu a tvar píků při provozu v záporném ionizačním režimu. Účinnost i citlivost ionizace byly navíc zkoumány s využitím zdrojů APCI a ESI. Celkově získané výsledky ukázaly, že používání ESI má být upřednostněno před APCI. Nakonec byly tyt