Univerzita PardubiceFakulta chemicko- technologická

Univerzita Pardubice

Zaměstnanci
|
Studenti
English

Publikace detail

Hodnocení stavu lidských mezenchymálních choriových kmenových buněk in vitro

Autoři: Strnadová Viktorie | Čapek Jan | Tichá Lenka | Roušar Tomáš | Handl Jiří

Rok: 2025

Druh publikace: ostatní - přednáška nebo poster

Strana od-do: nestránkováno

Tituly:

Jazyk	Název	Abstrakt	Klíčová slova
cze	Hodnocení stavu lidských mezenchymálních choriových kmenových buněk in vitro	Mezenchymální kmenové buňky (MSC) představují populaci multipotentních buněk s významným regeneračním a imunomodulačním potenciálem, což je činí perspektivními kandidáty pro buněčné terapie a výzkum cytotoxických mechanismů. V této práci byly izolovány a charakterizovány MSC získané z lidského chorionu (CHoMSC), tedy z extraembryonální tkáně placenty, která je eticky přijatelným a snadno dostupným zdrojem těchto buněk. Cílem studie bylo vyhodnotit cytotoxické účinky čtyř vybraných látek, a to cis-diamminedichloroplatiny (CisPt), chloridu kademnatého (CdCl2), acetaminofenu (APAP) a tert-butylhydroperoxidu (t-BHP, pozitivní kontrola) na CHoMSC v podmínkách in vitro. Pro zajištění spolehlivosti navazujících experimentů jsme nejprve optimalizovali denzitu nasazovaných buněk CHoMSC a zároveň sledovali jejich dobu populačního zdvojnásobení. Testované látky byly ve vybraných koncentracích inkubovány s buňkami CHoMSC po dobu 24 hod. K charakterizaci míry cytotoxicity byly využity pokročilé bioanalytické metody. K hodnocení buněčné viability testovaných buněk byl využit resazurinový test založený na detekci intracelulární dehydrogenázové aktivity. Pro stanovení intracelulární koncentrace glutathionu odrážející míru oxidačního stresu byla použita specifická fluorescenční sonda monochlorobiman. Fluorescenční mikroskopie byla využita ke sledování morfologických změn CHoMSC buněk, jejich cytoskeletálních struktur značených faloidin-FITC a buněčných jader vizualizovaných sondou Hoechst 33258. Dosažené výsledky ukázaly, že všechny testované látky vykazovaly toxické účinky závislé na koncentraci. Po pozitivní kontrole byly nejvýraznější změny v buněčné morfologii a sledovaných parametrech zaznamenány po expozici 10 mM APAP. Dále došlo k negativnímu ovlivnění buněk CHoMSC také u 100 μM CdCl₂ a 25 μM CisPt. Nižší koncentrace testovaných látek nevedly k signifikantnímu ovlivnění viability ani morfologie buněk CHoMSC. Získané výsledky potvrzují, že CHoMSC představují vhodný modelový sy	Mezenchymální kmenové buňky; placenta; chlorid kademnatý; in vitro