Letošní 8. ročník soutěže středoškoláků s názvem Chemiklání se poprvé odhrál na třech univerzitách, a to v České republice a ve Velké Británii. Organizátorům se koncept pro nadané studenty podařilo přenést z Univerzity Pardubice také na celosvětově známé a prestižní školy Univerzitu v Cambridgi a Univerzitu v Oxfordu.

Zatímco se na Univerzitě Pardubice a její Fakultu chemicko-technologickou sjely 6. února tři stovky středoškolských studentů z České republiky a ze Slovenska, tak nad stejnými otázkami a úlohami z oblasti chemie se letos zamýšleli i studenti ve Velké Británii. 

Tří až pětičlenné týmy i v tomto roce tradičně řešili soubor šedesáti úloh z různých oblastí chemie. Soutěž není postavená na testování paměťových znalostí, studenti se spíše učí aplikovat chemické poznatky v nových situacích. Proto si soutěžící mohou přinést jakoukoliv papírovou literaturu, do které je možné během předem určeného času nahlížet.

„Chceme dlouhodobě podporovat u mladé generace zájem o vědu a o chemii. Jsem rád, že naše fakulta může opět hostit tyto talentované studenty, které chemie skutečně baví,“ uvedl před konáním akce prof. Petr Němec, děkan Fakulty chemicko-technologické, která dlouhodobě nabízí nejtalentovanějším soutěžícím příslib mimořádného stipendia v prvním roce studia, pokud se stanou jejími studenty.

Na Univerzitě Pardubice v mladší kategorii pro studenty 1.-2. ročníků středních škol zvítězil tým z Gymnázia Grösslingová z Bratislavy, starší kategorii pro závěrečné ročníky SŠ ovládl tým z Gymnázia Křenová v Brně!

Chemiklání pořádá Fakulta chemicko-technologická Univerzity Pardubice ve spolupráci se spolkem Alumni scientiae bohemicae za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

Pilotní ročník projektu Rozjeď to u studentů pardubické univerzity evidentně zabodoval a univerzitu respektive město tak i letos čeká další várka akcí. Studenti na realizaci svých nápadů i tentokrát obdrží finanční podporu. Město na jejich organizaci v rámci loňského roku přispělo dotací ve výši 100 000 korun, letos bude tato podpora o 50 000 korun vyšší. Univerzita mezi studenty rozdělí stipendia ve výši 60 000 Kč. Celkem se jedná o 10 podpořených akcí zahrnujících široké spektrum témat.

Cílem projektu je zapojit studenty Univerzity Pardubice do kulturního dění ve městě, univerzita a radnice navíc studentům poskytnou nejen finanční prostředky, ale také možnost konzultací s odborníky v oblasti kultury. Témata pro letošní seznam akcí budou blízká opravdu všem, starším i mladším generacím, jelikož se věnují historii, umění i moderním technologiím. Program akcí, které studenti chystají, bude zaměřen na pardubický odboj, přednášky s osobnostmi, herní vývojářství a stranou nezůstanou také zážitkové akce, jako například otevřený ateliér pro nadšené malíře či kurz herectví.

Radnice podpoří druhý ročník projektu Rozjeď to částkou 150 000 korun, dalších 60 000 korun mezi studenty rozdělí Univerzita Pardubice. „Projekt Rozjeď to se ukázal jako velmi úspěšný. Po pilotním ročníku, který se uskutečnil loni, je mezi studenty znovu velký zájem o možnost organizovat kulturní akce pro veřejnost. Myslím, že propojení univerzity a města prostřednictvím kultury je jednou z cest, jak udělat z Pardubic skutečně univerzitní město. Univerzita Pardubice navíc rozdělí mezi studenty, kterým se akce podaří úspěšně zrealizovat, dalších 60 000 korun formou stipendií,“ uvádí Petra Bajerová, prorektorka pro vnější vztahy Univerzity Pardubice a dodává, že akce proběhnou od února do srpna. Každou z nich bude Univerzita Pardubice propagovat na svém webu.

„Těší nás, jak pestrá nabídka projektů se letos sešla a věříme, že si každý ze strany veřejnosti najde to své. Vnímáme tuto formu podpory studentů jako smysluplnou zejména z toho důvodu, že díky získaným finančním prostředkům dostanou mladí lidé možnost realizovat se, vyzkoušet si na vlastní kůži organizaci kulturních akcí a navázat důležité kontakty. Na základě zpětné vazby víme, že někteří účastníci loňského ročníku své angažmá v kulturní oblasti díky projektu opravdu našli,“ podotýká náměstkyně primátora zodpovědná za oblast kultury Jiřina Klčová s tím, že finance jsou často to jediné, co talentovaným studentům na realizaci svých nápadů chybí.

Jednotlivé nápady prošly přes Kulturní komisi a hodnoceny byly také zástupci Univerzity Pardubice, a to podle předem stanovených kritérií, včetně toho, zda autoři projektů budou v době akce stále studenty Univerzity Pardubice, zda jsou jejich záměry přínosné pro pardubickou kulturní scénu a zda mají potenciál udržitelnosti do dalších let.

Projekty podpořené v rámci letošního ročníku Rozjeď to:

1. Čaj o páté – cílem projektu je přivítat významné osobnosti z různých vědních oborů během neformálních a příjemných setkání na Univerzitě Pardubice. Setkání by byla zdarma a určená nejen pro studenty a akademiky napříč všemi fakultami, ale také pro veřejnost
2. Dobročinný běh a pochod po stopách Silver A – kulturně-dobročinný běh a pochod, jehož cílem je zvýraznit často opomíjenou historii města související s obdobím Protektorátu Čechy a Morava s tím, že akce bude vhodná pro všechny věkové kategorie
3. Série přednášek s názvem: Herní vývojářství a jak na něj - vše o tvorbě českých her a jejich historii s tím, že série přednášek by měla navázat na e-sportové derby Univerzity Pardubice a Univerzity Hradec Králové
4. Portréty války – projekt má propojit místní obyvatele s ukrajinskými uprchlíky skrze studenty pardubické univerzity a vytvořit tak podmínky pro interkulturní dialog. Hlavním cílem je vytvořit krátkometrážní filmy, které představí portréty a příběhy lidí, kteří museli kvůli válce opustit své domovy a u nás našli dočasné útočiště.
5. Pardubice očima nadšených umělců aneb Město v obrazech - zážitkové malování alias Otevřený ateliér pro nadšené umělce
6. Základy divadelního umění pro začátečníky - kurz herectví pro všechny zahrnující základy herectví, scénické řeči, nastavení dechu a hlasu, pohyb a prostor apod.
7. Kavárna Universitas – akce s dlouhou tradicí, cílem je informovat studenty, akademiky i veřejnost o tématech, která do určité míry ovlivňují život nás všech
8. Mast Hai - cílem je uspořádat výstavní akci, tedy zážitkový večer společně s nadcházející výstavou inspirovaný kulturou Rajasthanu (stát severní Indie oplývající barvami a silnými příběhy). Nekomerční, contemporary instalace nabídne návštěvníkům barevný a magický náhled do světa žen
9. Koncert hudebního uskupení Studio session - podpora undergroundových umělců, kteří tak dostanou možnost vystoupit před domácím publikem
10. Ukrajina před a po – prodejní výstava autorských fotografií z návštěv na Ukrajině před válkou a během ní. Výtěžek z prodeje by byl věnován vybrané humanitární organizaci pracující na Ukrajině

Včelí úly u menzy. Solární panely na střeše. Hrnky místo plastových lahví. Akademička Liběna Tetřevová z Fakulty chemicko-technologické zjistila, že i to je na univerzitě možné. V projektu, který se věnuje nejen společensky odpovědnému chování univerzit, sbírala inspiraci na norské BI Norwegian Business School.

Co vás na vysoké škole v Oslu nejvíce překvapilo?

Porcelánové hrníčky a skleničky u odpadkových košů. Jedna z prvních věcí, která mě zaskočila. Škola je používá jako náhradu plastu a jednorázových obalů, které chce do konce roku zcela eliminovat. Studenti a zaměstnanci si mohou v kuchyňce nebo u automatu na vodu vzít hrnek, který pak odloží u koše, aby se umyté mohly znovu použít. To pro mě bylo naprosto top zjištění. Obávám se ale, že v Česku by takové řešení dnes ještě neobstálo, protože by se nádobí ničilo a ztrácelo.

Co vy osobně vidíte za pojmem společenská odpovědnost?

Popsala bych ji jako odpovědnost managementu a zaměstnanců, v případě univerzity i studentů, vůči okolí a životnímu prostředí. Společensky odpovědný lze být ve třech oblastech. V ekonomické, kde by firma, univerzita nebo obec měla být odpovědná vůči vlastníkům, investorům, odběratelům, dodavatelům, orgánům veřejné správy, veřejnosti a dalším. U škol do ní patří posilování vztahů se studenty jako zákazníky a s dalšími vysokými školami. Oblast sociální odpovědnosti se týká vztahu k zaměstnancům a řadí se do ní například dárcovství, sponzoring či dobrovolnictví.

Jaká je třetí oblast?

Třetí oblastí je environmentální odpovědnost, do které patří třeba snižování emisí, využití obnovitelných zdrojů, recyklace nebo organizování tzv. zelených konferencí. Organizátoři takové konference se snaží snížit dopad na životní prostředí, takže například doporučují hostům k cestě udržitelnou dopravu, netisknou žádné materiály a sborník vychází jen v elektronické podobě. BI Norwegian Business School právě takové konference pořádá.

V Norsku jste se zapojila do projektu sbírání příkladů dobré praxe společenské udržitelnosti. Co z něho vyplynulo?

V projektu jde o výměnu zkušeností týkajících se společensky odpovědných aktivit. Snažíme se příklady dobré praxe mapovat z pohledu firem, univerzit a obcí. Zkoumáme nejen to, jaké aktivity dělají, ale také jak je komunikují. Například společensky odpovědně se chovající univerzita může pomoci víc, když o svých aktivitách bude informovat, čímž inspiruje ostatní.

V čem ještě je tamní univerzita společensky odpovědná?

Velmi se mi líbí, že na BI začali odpovědnost nejdříve aplikovat sami na sobě, a poté teprve o společenské odpovědnosti začali učit. Ředitel institutu říká, že chtějí-li vštěpovat svým studentům myšlenku udržitelnosti a odpovědnosti, musí se jí sami řídit. BI sleduje 17 cílů udržitelného rozvoje OSN a zaměřili se prioritně na tři cíle, což je kvalitní vzdělávání, rovnost mužů a žen a klimatická opatření. Tyto cíle se snaží promítnout do všech oblastí působení.

Jaké konkrétní kroky v Norsku zavedli?

Snaží se integrovat myšlenku společenské odpovědnosti a udržitelného růstu do všech předmětů. Nabízejí také kurzy přímo spojené s tímto tématem, kurzy etiky nebo udržitelného rozvoje. Zaujal mě třeba kurz udržitelného podnikání v Africe, při kterém studenti vyráží do Tanzanie, kde navštěvují různé podniky, univerzitu a neziskové organizace. V těchto zemích je společenská odpovědnost teprve na začátku. Na norské BI ale studují studenti z celého světa. Cílem je ukázat, jak je úroveň společensky odpovědného chování v jednotlivých zemích rozdílná, podnítit zájem a diskusi o tom, že i v afrických zemích je třeba rozvíjet společensky odpovědné úsilí. Snahu o udržitelnost můžeme ale vidět i ve školní jídelně. Pečlivě vybírají potraviny, které v menzách servírují. Mají pouze dodavatele s eko certifikáty, kteří nabízí místní potraviny, včetně vegetariánských jídel.

Co dalšího jste v kampusu zaznamenala?

Velmi mě překvapily včelí úly umístěné na střeše jídelny, kterými se snaží přispět k biodiverzitě. V rámci environmentální odpovědnosti bychom ale našli celou řadu příkladů, kterými bychom se na českých vysokých školách mohli inspirovat. Areál školy v Oslo využívá geotermální energii pro vytápění a od roku 2006 snížil spotřebu energie o 30 procent. V dalších areálech škola používá buď solární panely, nebo mořskou vodu. Snahou této školy je omezit emise. Jen mezi lety 2017 a 2019 se je podařilo snížit o 21,6 procent. Všechny kampusy mají Eco-Lighthouse certifikaci, což je nejpoužívanější norský certifikát, který prokazuje environmentální úsilí.

Do boxu: „Areál školy v Oslo využívá geotermální energii pro vytápění a od roku 2006 snížil spotřebu energie o 30 procent. V dalších areálech škola používá buď solární panely, nebo mořskou vodu.“

Zmiňovala jste, že se norská univerzita také snaží přimět zaměstnance a studenty cestovat ekologicky. Jak to dělá?

Kolem areálů jsou zastávky MHD a stanice pro sdílené koloběžky a kola. V případě, že zaměstnanci cestují do práce autem, musí platit za parkování symbolický poplatek. Zdarma parkují jen majitelé elektromobilů. Snahou je minimalizovat služební cesty, takže už před pandemií se pracovní schůzky ve velkém organizovaly online. Také nakoupili emisní kvóty pro letecké cesty zaměstnanců, za rok tím kompenzují asi 39 procent emisí.

Jak na tom jsou v porovnání s přístupem této norské vysoké školy české univerzity?

Myslím, že se máme co učit. Některé univerzity už mají včelí úly, ale obecně je společensky odpovědných aktivit na českých vysokých školách málo. I když je nějaká univerzita v této oblasti aktivní, ostatní o tom nevědí. Zkrátka příklady dobré praxe příliš nesdílíme. K odpovědnosti nám do určité míry pomohla pandemie.  Začaly se rozvíjet aktivity jako bylo sdílení kapacit laboratoří pro testování na covid a byl to impulz pro spolupráci. Přestali jsme tolik cestovat, schůzky se konaly online, netiskli jsme tolik materiálů a najednou stačilo, když jsme si vše poslali mailem. Důležité je, abychom jako vysoké školy vychovávaly studenty ke společenské odpovědnosti. Vychováváme budoucí zaměstnance a manažery firem a když se jim tato myšlenka vštípí, mohou ji potom aplikovat v praxi.

Do boxu: „I když je nějaká univerzita v této oblasti aktivní, ostatní o tom nevědí. Zkrátka příklady dobré praxe příliš nesdílíme.“

Čím by se třeba naše univerzita mohla ve společenské odpovědnosti víc posunout?

Ve vzdělání už jsme začali, protože v některých kurzech promítáme myšlenku společenské odpovědnosti do výuky. Na Fakultě chemicko-technologické nabízíme program Udržitelný rozvoj v chemii a technologii. Dovedu si představit, že bychom podobné studijní programy zaměřené na společenskou odpovědnost a udržitelný rozvoj mohli mít i na dalších fakultách. V oblasti vědy už byly učiněny první kroky, které je potřeba dál rozvíjet. Kdybych měla být zcela konkrétní a podívat se na Univerzitu Pardubice jako celek, pak by pro začátek stačilo se zaměřit na důslednější třídění odpadu.

Může být univerzitní kampus více ekologický a udržitelný?

Kampus má mnoho budov, na které bychom mohli umístit solární panely. Vzhledem k tomu, že ceny energií jdou stále nahoru, by využití obnovitelných zdrojů bylo nejen ekologičtější, ale i ekonomičtější variantou. Přemýšlet můžeme také o větším osázení kampusu, což není vůbec nic složitého. Také by se dalo lépe pracovat s myšlenkou re-use nábytku. Na katedrách i fakultách se vyřazuje nábytek, který by se mohl hodit jinému pracovišti. Nafocením a zveřejněním na nějakém portálu bychom mu prodloužili život. Vyhodil by se až ve chvíli, kdy by o něj opravdu nikdo neprojevil zájem.

Mohou ke společenské odpovědnosti přispět i naši studenti?

Mohou toho udělat mnoho a začít lze už cestou do školy. Jako ekologicky smýšlející člověk a akademik, který se společenskou odpovědností aktivně zabývá, bych byla velmi ráda, kdyby se uvažovalo o zavedení symbolického poplatku za parkování aut v kampusu. To by se studentům asi moc nelíbilo, ale mohlo by je to přimět k tomu, aby nejezdili do školy autem, nebo aby se domluvili a využili spolujízdu, což je také environmentální chování. Často jezdí v jednom autě jeden student. Mohou se také snažit o úsporu papíru tím, že si nebudou tisknout veškeré materiály. Všichni mají notebook nebo tablet, takže papírovou formu většinou nepotřebují. Možností je ale daleko více.

Takže stačí, aby změnili jen drobnosti v každodenním životě?

Ano, mohou například zahrnout aspekt společenské odpovědnosti do svých každodenních nákupních rozhodnutí, ale také se mohou zapojit do zvelebování našeho univerzitního kampusu, organizace dobrovolnictví či dárcovství. Škála aktivit je široká. Inspiraci najdou v kurzech společenské odpovědnosti a udržitelné výroby a spotřeby, které naše univerzita nabízí.

doc. Ing. Liběna Tetřevová, Ph.D. (1973)

• Stojí za vznikem doktorského studijního programu Ekonomika a management podniků s procesními výrobami.
• Společenské odpovědnosti se při své akademické činnosti věnuje dlouhodobě.
• Je autorkou mnoha odborných publikací. Její jméno například nese obálka knihy Společenská odpovědnost firem společensky citlivých odvětví.
• V letech 2020–2022 byla řešitelkou projektu Programme for exchange of best practices in social responsibility, jehož výsledkem je kniha Moderní trendy společenské odpovědnosti firem, univerzit a municipalit: Příklady dobré praxe z České republiky a Norska.
• Ve volném čase se věnuje rodině, cestování, návštěvě divadel nebo četbě odborné literatury.

Tento text najdete v exkluzivním vydání časopisu Univerzity Pardubice MY UPCE, v tištěné i on-line podobě. 

Uchazečům o studium na vysoké škole se představila Univerzita Pardubice na veletrhu vzdělávání Gaudeamus v Praze.

Zájemcům o studium jsme vyzdvihli benefity studia na Univerzitě Pardubice - kompaktní kampus, ve kterém studenti najdou ubytování, ale i menzu nebo knihovnu a další služby. Patří mezi ně také nabídka studia v zahraničí prostřednictvím programu Erasmus+ nebo velké možnosti sportovních aktivit přímo na univerzitě. Výhodou je také dopravní dostupnost města a Pardubického kraje.

Veletrh Gaudeamus Praha proběhl na Výstavišti Letňany v úterý 24. ledna a trval do čtvrtka 26. ledna. Zájemcům jsme nabídli i praktické ukázky, například molekulární gastronomii od studentů Fakulty chemicko-technologické, speciální modely pro výuku a simulaci kritických stavů z Fakulty zdravotnických studií, mobilní 3D skener využívaný při dokumentaci památek z Fakulty filozofické nebo simulátor rozjezdu lokomotivy Dopravní fakulty Jana Pernera.

V rámci přednáškového bloku Univerzity třetího věku proběhne únorová přednáška o historii a současnosti výroby českého porcelánu.

Součástí této prezentace budou i ukázky ze soukromé sbírky porcelánu PULS, který vyprodukovala porcelánka Pfeiffer und Loewenstein v Ostrově u Karlových Varů (původně Schlackenwerth), a to od roku 1901 až do roku 1945. Dovolte, abychom Vás tímto pozvali na zajímavou výstavku porcelánu, a to všechny případné zájemce z FChT.

Výstavka s odborným výkladem se bude konat v pondělí 6. 2. 2023 v 10:00 ve velké  zasedací místnosti děkanátu FChT. Zájemci o přednášku, nechť se hlásí mailem doc. Marcele Pejchalové. Porcelán bude ke zhlédnutí toho dne do 11:30.

doc. Ing. Marcela Pejchalová, Ph.D.

POZVÁNKA

na 2. zasedání Akademického senátu FChT UPCE,

které se bude konat v pondělí 30. ledna 2023 od 13:00 hodin
v zasedací místnosti děkanátu FChT (budova HA)

Program zasedání:

1. Zahájení
2. Projednání materiálu „Plán nákupu investic FChT v roce 2023“
3. Různé

Podklady pro jednání jsou k dispozici na adrese: https://zamestnanci.upce.cz/akademicky-senat-fcht

doc. Ing. Martin Adam, Ph.D. - v.r.
předseda AS FChT UPCE

Nepolevujeme v tempu ani v prvním novoročním týdnu, kdy do naší demonstrační laboratoře zavítala další skupina nadšených žáků, tentokráte z fakultní Základní školy npor. Eliáše v Pardubicích, které přivedla paní učitelka Mgr. Monika Hrabánková.

Žáci si pod dohledem lektorky Ing. Hanky Doušové, Ph.D. vyzkoušeli filtraci za sníženého i normálního tlaku a pomocí karborafinu se pokusili odbarvit degasovanou colu. Prakticky si ověřili, co obnáší odměřování kapalin pomocí odměrného válce, dělených pipet, odměrných baněk či byret.

Svůj laboratorní talent a šikovnost pak museli všichni objevit při rekrystalizaci kyseliny salicylové. Odměnou jim bylo pozorování fluorescence vyloučených krystalů pod UV světlem. Vyzkoušeli si i metodu odměrné analýzy, alkalimetrickou titraci, a stanovili obsah kyseliny octové v octu. Konec titrace indikovali acidobazickým indikátorem fenolftaleinem.

Závěr pak patřil kapalnému dusíku s upozorněním „toto doma nezkoušejte“, kdy jeho teplotu –196 °C okusili žáci i paní profesorka doslova na vlastní kůži.

V rámci spolupráce mezi Fakultou chemicko-technologickou UPCE a fakultními základními školami, která je vedena snahou o soustavné prohlubování zájmu žáků o chemii a technické obory, navštívili již v minulém roce naši demonstrační laboratoř například žáci ze ZŠ Studánka v Pardubicích pod vedením Mgr. Pavlíny Zemanové. Kromě zmiňovaných patří mezi fakultní základní školy také ZŠ v Litomyšli, ZŠ Školní náměstí v Chrudimi a ZŠ Cerekvice nad Loučnou, na jejichž žáky se těšíme v letošním roce.

Milan Reinberk, DiS.
Ing. Hana Doušová, Ph.D.

S hlubokým zármutkem oznamujeme, že dne 30. prosince 2022 ve věku nedožitých 90 let zemřel profesor Jaroslav Holeček, který se natrvalo zapsal do kroniky života Fakulty chemicko-technologické jako vynikající vědec, skvělý pedagog, který navždy zůstane naším uznávaným kolegou.

Čest jeho památce!

Akademický senát Univerzity Pardubice bude od 6. ledna fungovat v novém složení. 

Volba členů do akademického senátu proběhla na univerzitě a jejich fakultách na přelomu listopadu a prosince loňského roku. Ve zvoleném složení bude Akademický senát působit ve volebním období od 6. ledna 2023 do 5. ledna 2026. 

Gratulujeme kolegyním a kolegům ke zvolení.

Členy Akademického senátu UPCE z řad akademických pracovníků byli zvoleni

Dopravní fakulta Jana Pernera
doc. Ing. Bohumil Culek, Ph.D. – Výukové a výzkumné centrum v dopravy
Ing. Tomáš Michálek, Ph.D. – Katedra dopravních prostředků a diagnostiky
Ing. Helena Becková, Ph.D. – Katedra dopravního managementu, marketingu a logistiky
doc. Ing. Jaroslav Kleprlík, Ph.D. – Katedra technologie a řízení dopravy

Fakulta ekonomicko-správní
JUDr. Martin Šmíd, Ph.D. – Ústav správních a sociálních věd
Mgr. Pavel Sedlák, Ph.D. – Ústav systémového inženýrství a informatiky
doc. Ing. Miloslav Hub, Ph.D. – Ústav systémového inženýrství a informatiky
Ing. Ondřej Kuba, Ph.D. – Ústav ekonomických věd

Fakulta elektrotechniky a informatiky
Ing. Daniel Honc, Ph.D. – Katedra řízení procesů
Mgr. Alena Pozdílková, Ph.D. – Katedra matematiky a fyziky
Ing. Jan Panuš, Ph.D. – Katedra informačních technologií
Ing. Karel Juryca – Katedra elektrotechniky

Fakuta filozofická
PhDr. Adam Horálek, Ph.D. – Katedra sociální a kulturní antropologie
Mgr. Michal Kleprlík, Ph.D. – Katedra anglistiky a amerikanistiky
doc. PhDr. Tomáš Jiránek, Ph.D. – Ústav historických věd
doc. Mgr. Martin Čapský, Ph.D. – Ústav historických věd

Fakulta chemicko-technologická
Ing. Petr Bělina, Ph.D. – Katedra anorganické technologie
doc. Ing. Jan Fischer, CSc. – Katedra analytické chemie
doc. Ing. Aleš Imramovský, Ph.D. – Ústav organické chemie a technologie
doc. Ing. Anna Krejčová, Ph.D. – Ústav environmentálního a chemického inženýrství

Fakulta zdravotnických studií
Mgr. et Mgr. Ondřej Podeszwa – Katedra ošetřovatelství
Mgr. Vít Blanař, Ph.D. – Katedra ošetřovatelství
Mgr. Jana Škvrňáková, Ph.D. – Katedra ošetřovatelství
Mgr. Eva Hlaváčková, Ph.D. – Katedra klinických oborů

Fakulta restaurování
MgA. Ivan Kopáčik – Ateliér restaurování papíru, knižní vazby a dokumentů

Celouniverzitní útvary
Mgr. Pavel Brebera, Ph.D. – Jazykové centrum

Členy Akademického senátu UPCE z řad studentů byli zvoleni

Dopravní fakulta Jana Pernera
Ing. Jiří Šlapák – 5. ročník doktorského SP Dopravní prostředky
Marek Manojlín – 2. ročník bakalářského SP Technologie a řízení dopravy

Fakulta ekonomicko-správní
František Kvapil – 1. ročník bakalářského SP Multimedia ve firemní praxi
Ing. Tomáš Fišera – 1. ročník doktorského SP Regionální a veřejná ekonomie

Fakulta elektrotechniky a informatiky
Šimon Pipek – 2. ročník bakalářského SP Automatizace
Michal Nejedlo – 3. ročník bakalářského SP Elektrotechnika a informatika

Fakulta filozofická
Mgr. Jindra Lavrenčíková – 1. ročník doktorského SP Historické vědy
Mgr. David Rozen – 3. ročník doktorského SP Philosophy

Fakulta chemicko-technologická
Bc. Petr Leinweber – 2. ročník navazujícího magisterského SP Anorganická a bioanorganická chemie
Štěpán Vrubel – 2. ročník bakalářského SP Polymerní materiály a kompozity

Fakulta zdravotnických studií
David Hoffman – 1. ročník bakalářského SP Zdravotnické záchranářství
Anděla Kašparová – 1. ročník bakalářského SP Zdravotnické záchranářství

Fakulta restaurování
George Višněvský – 2. ročník bakalářského SP Restaurování a konzervace děl hmotného kulturního dědictví

Kompletní výsledky voleb jsou dostupné na zaměstnaneckém i studentském intranetu. 
 

Je mu 31. Vystudoval Materiálové inženýrství na Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice a k tomu ještě filozofii. Nedávno už jako pedagog získal Patrik Čermák cenu ministra školství.

„Je to ocenění mé práce, které jsem se docela dost věnoval. Jsem poměrně mlád a kdybych přebíral cenu za celoživotní přínos, připadal bych si poměrně nepatřičně. Ale jde o cenu, která se udílí za poslední tři roky, což je právě doba mého působení na vysoké škole,“ říká.

Laboratoř jako koníček

Na ceremoniál do Prahy s Čermákem cestovala i jeho manželka, se kterou zároveň spolupracuje. Nechyběl ani student, který ho na cenu nominoval. Ten uvedl: „Stal se jedním z nejoblíbenějších vyučujících. Hlavní náplní jeho pedagogického působení je vedení laboratoří z fyziky. Zde se významnou měrou zasadil o inovaci laboratorních úloh, návodů k nim a celkového přístupu k výuce. Studenti si dokonce po dvou semestrech vyžádali pokračování předmětu.“

Vyučující kvůli laboratořím lehce utlumil svou vědeckou činnost. „Ale baví mě to. Snad jsem to přenesl i na studenty. Baví mě, když to baví ostatní. Věková blízkost ke studentům je pro mě určitou výhodou, ale spíš všechno tkví v přístupu k předmětu a studentům samotným. Ani tak nejde o to, co člověk vyučuje.“

Do univerzitních laboratoří docházel Patrik Čermák už v době středoškolských studií. „Tenkrát jsem ještě závodně tancoval, chodil jsem na kurzy angličtiny, ale musel jsem to kvůli nedostatku času škrtnout. Na vysoké škole jsem se asi tolik nebavil. Člověk se může opíjet jenom trochu,“ prozrazuje s úsměvem svůj recept na úspěch.

Hit sociálních sítí

Jako student Patrik Čermák organizoval oblíbenou celorepublikovou konferenci Vědění mladým a diskuzní večery Kavárna Universitas. V posledních dvou letech se zapojil do programu Yoda Mentorship, organizoval soutěž Na den vědcem pořádanou NASA anebo dělal on-line porotce v největší mezinárodní přehlídce vědeckých a technických prací mladých talentů v USA (Regeneron ISEF).

Své nadšení pro vědu a výuku akademik pravidelně demonstruje na univerzitních popularizačních akcích. Taky si za covidu založil instagramový účet. „Učil jsem laboratoře z fyziky on-line. S manželkou jsme úlohy nahrávali, posílali jsme studentům data, komentovali jsme to. Studenti se mohli ptát, a pak z toho zpracovávali protokol. Postoval jsem tam fyzikální experimenty a další zajímavosti ze světa vědy. Stalo se to poměrně populárním. Pokračuju v tom dodnes.“

A co v roce 2023? „Chtěl bych ve formě skript vydat nové laboratorní návody, které jsme začali psát. Pak taky v září pořádáme velkou mezinárodní vědeckou konferenci. Prostě pokračovat v klidu a jistě…“

Článek je se svolením převzatý z Českého rozhlasu Pardubice.