Vážení kolegové a studenti,
srdečně Vás zveme na další setkání Wiki klubu.
Dozvíte se mimo jiné informace o programu Studenti píší Wikipedii, příležitost pro vzájemnou a kreativní spolupráci studentů a učitelů. Každou druhou středu v počítačové učebně Univerzitní knihovny
18:00–19:30
06.11.2019
20.11.2019
04.12.2019
18.12.2019
Srdečně zvou
Petr Urbanec
Attila Pató
Jako forenzní genetička experimentovala sama se sebou. Do unikátního projektu, který se zabývá dědičností specifických znaků, zapojila velké příbuzenstvo. Její obor je líbivý, ale zároveň vyžaduje precizní práci a spolupráci s dalšími kriminalistickými odborníky. Po ničivé vlně tsunami v Thajsku odcestovala přímo na zničený ostrov Phúkét a pomohla identifikovat české oběti přírodní katastrofy. Dnes Halina Šimková předává své zkušenosti dál. Učí na Univerzitě Pardubice a další životní výzvou je pro ni, jako pro znalkyni, hodnocení důkazů v praxi.
Forenzní genetika je i díky kriminálním seriálům asi hodně populární. Je to tak?
To sice ano. Musím ale vyzdvihnout práci kriminalistů, kteří stanovují vyšetřovací verze, mluví se svědky, zjišťují, prověřují. Je to spousta často mravenčí práce, kterou veřejnost oceňuje mnohem méně. Oni odvedou kolikrát ten hlavní kus práce. A pak je vidět jen nějaký expert, který podle obecného mínění „všechno odhalil“, což je špatně. Musíme fungovat jako tým, každá úloha je pro vyšetřování případu nezbytná.
Není to ale vždy tak líbivá práce, v roce 2004 jste odjela do Thajska, abyste pomohla identifikovat české oběti tsunami. Jak složité to pro vás, ani ne třicetiletou ženu, bylo?
Do Thajska nás vyslal Kriminalistický ústav. Odjížděli jsme s tím, že jsme měli nasbíraný srovnávací materiál pohřešovaných Čechů. Na místě jsme ale v rámci Interpolu pracovali společně s ostatními na všech identifikacích bez ohledu na národnost obětí: experti se podle odbornosti začlení do různých týmů, takže v našem DNA týmu byli Italové, Američané, Thajci, Němci atd. Několik českých obětí se nám tehdy podařilo najít během našeho působení, některé ale byly identifikovány až o několik měsíců později. Hodně nám pomohly zubařské záznamy, protože oběti měly velmi dobrou lékařskou péči a specifické zákroky na jejich zubech zásadně pomohly v jejich identifikaci.
Jak to na místě vypadalo?
Na Phúketu, kde jsme působili, vznikl obrovský márniční komplex z kontejnerů. Byly tam pitevní tunely, v němž se těla obětí se postupně dostávají k jednotlivým specialistům. My jsme ovšem působili hlavně v informačním centru, kde běžely databáze pohřešovaných lidí a obětí. Dnes už značně prořídly, přesto ještě nějaká neztotožněná těla zůstala. Na ostrově bylo obrovské množství Barmánců, kteří zde pracovali načerno, jejich rodiny jejich zmizení nikdy nenahlásily, takže některá těla nebylo možné identifikovat.
Tehdy jste ještě neměla děti. Takže jste to asi lépe psychicky snášela…
To určitě, priority se vám s dětmi změní. Víc se vás případy dotýkají, zvlášť příkoří spáchaná na dětech. S věkem také mnohem víc některým věcem rozumím, proč člověk něco dělá nebo nějak vnímá, a určitě jsem mnohem smířlivější a tolerantnější. Mladá radikální dívka je nenávratně pryč. Nejsem tu od toho, abych lidi soudila, co by měli či mají dělat, já jim můžu informací třeba jen pomoci v rozhodnutí. Jak vidím svět já, nemůžu nutit druhým.
Učíte na Fakultě chemicko-technologické. Mají studenti o forenzní genetiku člověka velký zájem?
Většina studentů má o forenzní obory zájem z podstaty věci, připadají jim atraktivní. Snažím se je odrazovat…
Odrazovat?
Aby nedělali jen tuto specializaci, ať se podívají i jinam, třeba čím se zabývá medicínská genetika. Do forenzních oborů můžete kdykoliv vklouznout.
Je pro vás důležité obory popularizovat?
Pokud chcete, aby lidé rozuměli tomu, co děláte, musíte zjednodušovat, ale neubírat na kvalitě toho, čemu se věnujete. Musíte umět mluvit normálním jazykem. Pokud odborník neumí lidem vysvětlit ve dvou, třech větách, co dělá, není to úplně v pořádku. Buď to znamená, že to neumí říct ani sám sobě, nebo má pocit, že nemůže klesnout a mluvit o svém „vysoko stojícím vědeckém oboru“ obyčejnými slovy.
Nejhorší je pak někomu říkat, že tomu stejně nebude rozumět.
To je úplně mimo. Základ je komunikace – i v justici musí soudce pochopit, v čem je třeba jádro sporu znalců, co se řeší a co z toho vyplývá. Když pojedu s rachtajícím autem do servisu, dobrý mechanik mi lidsky popíše, v čem je problém a jak ho chce řešit. Nebude se divit, že nevím, co jsou táhla stabilizátoru, a neudělá ze mě blbce. Chápe, že to není můj obor. A až naopak on bude potřebovat vědět něco z genetiky, budu já obdobně komunikačně vstřícná. Pokud má společnost fungovat jako celek, musí si lidi rozumět. A ani vědu nelze vyvyšovat nad ostatní činnosti. To je jako kdyby se mozek vytahoval na střevo, že se hrabe v tráveninách, zatímco on řeší složité úlohy. Tělo bude fungovat jedině tehdy, když bude mít všechny součásti.
Říká se, že každý máme svého dvojníka. Jak to vidí expert?
Člověk si u sebe a své rodiny není obvykle vědomý, že je mu někdo podobný. Stalo se mi kdysi, že tehdy sotva tříletý syn běžel na ulici kus přede mnou a já z dálky viděla jít proti nám známou, kterou jsem roky neviděla. Když zahlédla mého syna, zarazila se a říká: Jé, to je malá Halina! Zvedla oči a začala se rozhlížet, jestli tam někde jsem. Dokázala okamžitě identifikovat podobnost. Mozek je ovšem hlavně zvyklý rozpoznávat lidi ve svém prostředí. Když vás někdo okrade v Pardubicích v autobuse, jste schopni podobu popsat. Mezi skupinou Asiatů v pražském metru byste dotyčného nepoznali, protože vám připadají víceméně stejní. Mozek pracuje s tím, co vidí, co se naučí rozlišovat. Eskymáci rozpoznají desítky druhů sněhu, protože nic jiného nevidí. My tak maximálně tři.
Dělala jste rozbory i sama na sobě?
Pod vedením mého vedoucího práce Broučka jsem k tomu vždycky směřovala, on byl odjakživa experimentátor na sobě a svých blízkých. Z forenzních testů jsem si dělala klasický genetický identifikační profil, ten musí mít každý, kdo pracuje ve forenzní laboratoři. A mitotyp DNA, který ukazuje náš maternální původ. Také jsem si z DNA dělala odhad věku. Vyšlo mi, že mám o tři roky méně, než mi skutečně je.
To potěší…
Jasně, potěší to každého. A to přesto, že víte, že tenhle forenzní odhad není totéž jako určení biologického věku. Není to tak, že nižší než skutečný kalendářní věk znamená, že vaše tkáně jsou „mladší“. Na tomhle je krásně vidět, jak vnímání informací může být zavádějící.
Srovnávala jste si genetický profil v rodině?
Mám nasbíraný materiál ze své široké rodiny v rámci studie dědičnosti specifických znaků. Cílem projektu je ukázat, jakým způsobem se tyto znaky dají využít k odhalování vzdáleného příbuzenství. K tomu jsme právě potřebovali oslovit celé širší rodiny, lovili jsme ve vodách cizích i vlastních. Podařilo se nám sebrat několik rozvětvených rodin, což bude unikátní věc. Přemlouvání rodinných příslušníků nebylo ale vždycky snadné, ne každý se chce dávat všanc. Doba je taková, že se o nás už toho ví hodně.
Jak jste vzorky získali?
Sbírali jsme sliny do speciálních plivátek. Ono je to vcelku komické. Když totiž někomu řeknete, ať naplive do zkumavky 1,5 ml slin, vyschne mu tak na hodinu v puse. Mozek vám tuto činnost totálně zablokuje. Takže když jsem někomu dávala soupravu na plivání, doporučila jsem koupit si citron a na rozkrojený se podívat a přivonět. Pak se sliny spustí.
Vás vůbec zajímá spousta věcí. Studovala jste také farmacii, animaci na FAMU nebo absolvovala scénografický obor „hračka, maska, loutka“.
Jsem člověk, jehož problémem je, že jej zaujme kdeco, takže se ráda posouvám k novým výzvám. Někdy je ale třeba dávat si na to pozor a umět setrvat na jednom místě. Když se něčemu systematicky věnujete, můžete se dostat dál a přináší to výsledky. Nicméně teď už nechci zůstávat čistě u forenzní genetiky, poměrně dlouho už se věnuju teoretické práci s důkazy.
To vypadá jak?
Většina forenzních oborů je velmi dobrá ve sběru dat, tedy ve vlastním měření a zkoumání. Problém nastává, když mají být získané informace interpretovány. Tedy, když má být vyjádřena jejich váha coby důkazu. Někdy se pak znalci například u soudu vyjadřují vágně, jindy zase falešně sebejistě. Přitom ve skutečnosti prostě platí, že každý znalecký závěr je zatížen nějakou nejistotou, ale ta může v různých situacích a u různých oborů různá.
A jak tedy rozhodnout?
Znalec by měl umět vyjádřit míru nejistoty svého závěru. Nejistota se dá spočítat, je to jen věc správné práce s podmíněnými pravděpodobnostmi. Základem je takzvaná bayesovská inference, tedy úsudek založený na Bayesově větě. Ve složitějších případech se používají pravděpodobnostní modely zvané bayesovské sítě, s jejichž pomocí lze dospět k mnohem realističtějšímu pohledu na váhu důkazů. My se nyní téhle problematice věnujeme v rámci projektu na Právnické fakultě Univerzity Palackého. Chceme ověřit použití tohoto přístupu na reálných skončených kauzách a v ideálním případě vytvořit manuál pro případy budoucí.
Halina Šimková (*1975) vystudovala antropologii a genetiku člověka na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Na Fakultě chemicko-technologické učí předmět Forenzní genetika, stejnou specializaci přednáší i na VŠCHT v Praze a Přírodovědecké fakultě UK. Šestnáct let působila jako kriminalistická znalkyně v oboru analýzy DNA v Kriminalistickém ústavu Praha, nyní se kromě forenzní genetiky věnuje především aplikaci bayesovské inference ve forenzních vědách. Patří mezi zakladatele Centra pro bayesovskou inferenci 4BIN (www.4BIN.org). Od roku 2018 má vlastní pořad Expertíza na Stream.cz.
Den boje studentů za svobodu a demokracii. Třicet let od sametové revoluce. Univerzita Pardubice si historické události Listopadu roku 89, které vedly k pádu komunistického režimu, připomene netradičním programem. Pro své studenty, zaměstnance, ale i veřejnost připravila zajímavé akce včetně nejednoho překvapení.
„Každý rok si výročí sametové revoluce připomínáme a každý rok se o tom, co jsme při tom prožili, hodně píše i vysílá. Chtěli jsme tedy tentokrát evokovat atmosféru a dát studentům příležitost k jejich vlastnímu prožitku. Věřím, že méně mentorování je prostě více,“ říká prorektorka pro rozvoj Univerzity Pardubice Andrea Koblížková.
V sobotu 26. října 2019 proběhl v Betlémské kapli v Praze koncert k 30. výročí sametové revoluce ve spolupráci s Českým vysokým učením technickým v Praze a Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze. Akce k uctění památky obětí totalitních režimů zaznamenala obrovský úspěch.
Následuje 7. listopadu beseda s uznávaným amatérským filmařem a spistovatelem a disidentem Oskarem Georgem Siebertem. Setkání pořádá Fakulta filozofická od 14 hodin a je otevřena i veřejnosti.
Ve středu 13. listopadu se v prostorách Fakulty chemicko-technologické od 17 hodin otevře výstava 33 fotografií Olgy Havlové. Autory snímků jsou známí čeští fotografové, kteří zachytili někdejší první dámu v době, kdy začínala fungovat její nadace. Zobrazují manželku prezidenta Václava Havla s dětmi, dospělými lidmi se zdravotním postižením, ale i s osobnostmi, jakými byli například princezna Diana či Alain Delon.
V pátek 15. listopadu se uskuteční tradiční akademický obřad, během kterého rektor Jiří Málek předá diplomy s titulem Ph.D., představí nové docenty a profesory. Zároveň udělí speciální ceny akademikům i studentům. Vzpomínat se bude také u pamětní desky v srdci kampusu. Představitelé univerzity, studenti, hosté, ale i veřejnost symbolicky zazvoní zvonečky s klíčem. Stejně tak, jako se zvonilo klíči na náměstích před třiceti lety. Slavnostní den vyvrcholí koncertem Komorní filharmonie Pardubice v aule Univerzity Pardubice.
V pondělí 18. listopadu se koná sportovní den pro studenty a zaměstnance, který bude nabitý turnaji ve volejbalu, badmintonu, stolním tenise nebo závodu na veslařském trenažéru. V areálu vodních sportů a tenisu na břehu Labe odstartuje v 10 hodin přespolní běh na 4 km.
O den později v úterý 19. listopadu se mohou vysokoškoláci, ale i obyvatelé města těšit na velké dobové překvapení. Na zámku pak bude od 18 hodin beseda s lidmi, kteří stáli při zakládání Občanského fóra. Besedu s námi spoluorganizuje Východočeské muzeum v Pardubicích. Do debaty se zapojí také bývalý rektor Univerzity Pardubice profesor Oldřich Pytela.
Ještě týž den univerzita vyhlásí nejlepší sportovní týmy a sportovce za uplynulý akademický rok. Slavnostní vyhlášení výsledků 61.ročníku Standarta rektora se uskuteční od 17 hodin na Fakultě chemicko-technologické.
Sametovou revoluci a pád komunistického režimu má připomenout také výstava fotografií. Umístěna bude od 15. listopadu na frekventovaném místě, na třídě Míru v Pardubicích, kde kolemjdoucí uvidí dobové kreslené vtipy pamětníků a účastníků listopadových událostí.
Stávkové deníky oživí kolektivní paměť
Při příležitosti oslav vychází kniha mapující listopadové události včetně stávkových deníků Vysoké školy chemicko-technologické v Pardubicích (listopad 1989 – leden 1990). Stávkové deníky psala skupina studentů, která se aktivně podílela na přípravě a realizaci protirežimních protestních akcí na tehdejší VŠCHT (dnes UPa). Texty doplňují fotografie a ukázky dobové satiry. Publikace nabídne pohled na činnosti bývalých studentů a oživí kolektivní paměť. Z hlediska historie se stane cenným pramenem. Stávkové deníky se představí v úterý 19. listopadu od 10 hodin ve Východočeském divadle. Následovat bude představení „Tančírna“, které odráží běh dějin a reflektuje historické události 20. století, včetně předrevoluční společenské reality. Představení je určené pro Univerzitu Pardubice a její hosty.
Krátké videovzkazy s bývalými studenty Univerzity Pardubice, pamětníky listopadu 89, kteří promlouvají k současným studentům, poběží na sociálních sítích a na obrazovkách na fakultách. „Je to projev uznání a úcty k odvaze a zodpovědnosti těch, kteří nám všem chtěli dát možnosti svobody – tedy volby. A tu volbu nyní máme, celoživotním úkolem je naučit se s ní zacházet,“ vysvětluje prorektorka pro rozvoj Univerzity Pardubice Andrea Koblížková.
Současně vzniká také mimořádné číslo časopisu Univerzity Pardubice, jehož obsahem budou rozhovory s osobnostmi, akademiky, ale i studenty, kteří na dobu před třiceti lety zavzpomínají.
Intenzivní spolupráce mezi Fakultou chemicko–technologickou Univerzity Pardubice a ostravskou Střední průmyslovou školou chemickou akademika Heyrovského vyústila v letošním roce podpisem memoranda.
Ostravská Střední průmyslová škola se tak stala další Fakultní školou Fakulty chemicko – technologické Univerzity Pardubice, což bylo stvrzeno umístěním označení školy v podobě smaltované cedule na fasádu školy.
Spolupráce mezi oběma institucemi je intenzivně naplňována společnými aktivitami v rámci propagace, SOČ, soutěží, exkurzemi na naši fakultu a do Pardubického regionu, kdy si studenti mohou vyzkoušet stát se na jeden či dva dny vysokoškoláky, navštívit laboratoře a vyzkoušet si praktická cvičení z různých oblastí chemie, přespat na koleji. Vedení obou institucí podporuje vzájemné propojení při vyhledávání potencionálních uchazečů se zájmem o chemii. Věříme, že plodná a intenzivní spolupráce bude mezi oběma institucemi i v budoucnu nadále prohlubována.
Historicky první e-gamingové derby univerzit je za námi. Univerzita Pardubice zvítězila v napínavém souboji na půdě soupeře Univerzity Hradec Králové 2:1. Klání hráčů počítačových her v průběhu celého streamu sledovalo minulý pátek 1368 unikátních diváků, celkový počet zhlédnutí vyšplhal na číslo téměř 3000.
„Blízkost našich měst a univerzit vybízí ke spolupráci i k soupeření v jakémkoliv sportu nebo disciplíně,“ říká prorektorka Univerzity Pardubice Andrea Koblížková.
Toto unikátní esportovní derby zaznamenalo velké množství pozitivních reakcí od všech účastníků. Celý průběh boje o historicky první titul byl streamován na adrese www.twitch.tv/esportsa přes deset hodin. Záznam z celého dne je zde stále k vidění. V jednu chvíli sledovalo živý přenos 151 fanoušků a další stovka diváků byla přímo v aule hradecké univerzity.
Na programu derby byly herní tituly Hearthstone, League of Legends a Counter Strike: GO, kdy v nich proti sobě stálo pět soupeřů na každé straně. Celý den začal velmi vyrovnaným zápasem v CS:GO, ve kterém utržila vítězství UHK. Zprvu v jednostranném zápase League of Legends pro UHK se vše změnilo. Tým UPCE esports otočil v posledních minutách průběh prvního zápasu a udržel se ve vedení i nadále. 2:0 v LoL dorovnalo průběh celkového derby na 1:1.
Hearthstone poté rozhodnul o celkovém výsledku derby 2:1 ve prospěch Univerzity Pardubice, která se stala vítězem historicky prvního esport derby na vysoké škole.
„Jde vlastně o standardní ligový sport, který v České republice zastřešuje meziuniverzitní Esportovní studentská asociace (ESA),“ vysvětlil v Česku stále populárnější aktivitu organizátor Roman Klíma, člen organizace Student Gaming Academy působící při hradecké univerzitě.
Prohlédněte si fotoreport z akce
Mladá vědkyně Zuzana Svobodová z Univerzity Pardubice bodovala v semifinále světové soutěže Falling Walls Lab v polské Wroclawi. Získala druhé místo za skvělou prezentaci nápadu na téma BREAKING THE WALL OF POOR-QUALITY ANTIBODIES, díky němuž vědci budou moci vybrat protilátky, které fungují a jsou šité na míru experimentům, které provádí. Tím mohou značně ušetřit peníze z grantů, investovaný čas a vzácné vzorky.
Kdy se nápad zrodil?
Jednalo se o nápad, který vznikl jako vedlejší produkt mé disertační práce na Katedře biologických a biochemických věd Fakulty chemicko-technologické. Během výzkumu jsem se totiž často potýkala s kvalitou protilátek určených pro výzkumné účely. Člověk draze koupil protilátky, ovšem ty často v experimentech nefungovaly, jak měly. Dostala jsem proto nápad, a vyvinula techniku, kterou lze snadno porovnat funkčnost protilátek od různých výrobců a vybrat si tu nejlepší pro plánované experimenty. Ve spolupráci s Ústavem analytické chemie AV ČR se nám podařilo zařízení vyvinout a otestovat. Nedávno jsme pro zařízení získali český patent a budeme nyní žádat o Evropský patent. Věřím, že díky zařízení si vědci budou moci vybrat protilátky, které fungují, jsou šité na míru experimentům, které provádí, čímž mohou značně ušetřit peníze z grantů, investovaný čas a vzácné vzorky.
Čím jste porotu zaujala?
Porota hodnotila zejména přínosnost prezentovaného nápadu, vysvětlení problematiky, úroveň prezentace a v neposlední řadě schopnost reagovat na četné otázky. Předpokládám tedy, že to byla určitá kombinace těchto hodnotících kritérií, které porotu zaujala.
Jak soutěž probíhá?
Falling Walls Lab je mezinárodním soutěžním fórum pořádané současně ve stovce městech na výzkumných institucích po celém světě. V prvním kole se posílají přihlášky, z nich se do každého z měst vyberou soutěžící do semifinále. Semifinále probíhá tak, že mladí vědci a vědkyně či podnikatelé a podnikatelky mají tři minuty na to, aby vysvětlili podstatu problému, představili svůj návrh řešení a v čem spočívá hlavní přínos té myšlenky či nápadu. Finále soutěže probíhá v Berlíně, kde se setkají vítězové semifinále a stejným způsobem prezentují svůj nápad před porotou a obecenstvem.
Z jakých oblastí se prezentují nápady?
Ze všech oborů, není zde žádné omezení, aby docházelo k mezioborovým a mezinárodním výměnám myšlenek a náhledům na řešení různých problematik, například řešení vzniku obezity, chirurgická řešení při operacích karcinomu tlustého střeva, kolega Daniel Kopkaně z Brna, který zvítězil ve Wroclavi, prezentoval folii, která chytrým způsobem pracuje s tepelným zářením a je schopná například snížit teplotu ve stanech pro uprchlíky či humanitární pracovníky.
Jak hodláte nápad využít do budoucna?
Ráda bych zařízení dala k otestování jiným výzkumným skupinám a zkusila nápad představit i firmám, jestli by zařízení nechtěli vyrábět a nabízet vědcům a vědkyním po celém světě. Problematika kvality protilátek určených pro výzkum se totiž týká širokého spektra oblastí výzkumu, zejména biomedicínského výzkumu a biotechnologií. V tomto ohledu jsme v kontaktu s Centrem transferu technologií a znalostí, kde nám pomohou s prezentací zařízení na networkingových konferencích propojující nápady z výzkumu s aplikační sférou.
TEXT: Věra Přibylová/ FOTO: Zuzana Svobodová
Areál Výukového a výzkumného centra Dopravní fakulty Jana Pernera a také pracoviště Fakulty chemicko–technologické v Doubravicích se v pátek 27. září odpoledne začaly zaplňovat návštěvníky. Důvodem byla oblíbená celorepubliková akce „Noc vědců“ s nadčasovým mottem „Šetrně k planetě“.
Tato vědecko-popularizační akce zapojuje malé i velké badatele do dění inspirujícího světa vědy a techniky a řadí se v Pardubicích k jedné z nejnavštěvovanějších akcí. To potvrdila i letošní návštěva, kdy do areálu zavítalo více než 1600 návštěvníků různých věkových kategorií. Venku i ve vnitřních prostorách byl na téměř 50 stanovištích nachystán zajímavý program, kde se zájemci mohli nejen hravou formou seznámit s jevy kolem nás, bádat, zkoumat, poznávat, ale hlavně se bavit.
Akce byla odstartována v 16 hodin vedením Univerzity Pardubice a děkanem Dopravní fakulty Jana Pernera doc. Liborem Švadlenkou. O hodinu později se svým „Zázrakem života“ oslnil Dr. Michael Londesborough, slavný popularizátor vědy z Londýna. Ten zaujal atraktivními experimenty vázajícími se k fotosyntéze a k životu na Zemi, provázenými vtipnými komentáři s roztomilým anglickým přízvukem. Zvláště oblíbené byly jeho pokusy s asistencí publika. Díky své poutavé a zábavné show přesvědčil malé i velké diváky, jak je snadné nadchnout se pro chemii a všichni tak bedlivě sledovali jeho vystoupení až do úplného závěru.
Naše Fakulta chemicko–technologická měla nachystanou pestrou paletu inspirativních a efektních pokusů na 8 stanovištích v rámci Technologického pavilónu FChT. Návštěvníci mohli například zkoumat kvalitu pitné vody z mikrobiologického hlediska, zjistili, co skrývají rostliny, nebo mohli detekovat krevní stopu. Vyzkoušet si mohli postříbření, pozorovali manganistanového chameleona, odhalili tajné písmo či otestovali kyselost pomocí přírodního pH indikátoru z červeného zelí. Zájemci si pak sami ručně mohli vyrobit papír nebo se zapojit do hrátek s kyselinou hyalouronovou a namíchat si vlastní pečující přípravek. Nahlédli s námi společně i do „sluneční laboratoře“ a jejich tajů. Velmi navštěvovaným stanovištěm bylo místo uprostřed centrálního náměstí v areálu, kde prováděla efektní ohnivé pokusy jednotka sboru dobrovolných hasičů Svítkov, která přijela s kompletně vybaveným hasičským vozem.
Do této akce se kromě DFJP a FChT zapojily i ostatní fakulty Univerzity Pardubice s celou řadou pokusů a zajímavých úkolů. Pro účastníky byl připraven bohatý program i ze strany partnerů akce, ke kterým náleželi Gymnázium Dašická, DELTA SŠ informatiky a ekonomie s.r.o., Střední průmyslová škola chemická Pardubice, Základní škola Pardubice – Studánka, FOXCONN CZ, s.r.o. a UniCRE, výzkumně vzdělávací centrum, a.s..
„Noc vědců“ finančně podpořil Pardubický kraj, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, společnosti RETIA, FOXCONN a UniCRE.
Naplnění motta celé akce „Šetrně k planetě“ bylo mimo jiné zrealizováno pomocí kyvadlové autobusové dopravy, která zajišťovala každou hodinu dopravu návštěvníků ze stanice Hlavní nádraží do areálu v Doubravicích a zpět.
Enormní návštěvnost letošní „Noci vědců“ katapultovala tuto akci v žebříčku atraktivity na přední příčky. Věříme, že i v příštích ročnících se tato akce bude těšit u široké laické i odborné veřejnosti velké popularitě.
Vzájemná spolupráce mezi Fakultou chemicko–technologickou Univerzity Pardubice a Střední průmyslovou školou v Hranicích na Moravě byla prohloubena podpisem memoranda. Stalo se tak v rámci soutěže „Hledáme nejlepšího mladého chemika“, které se pedagogové pravidelně účastní. Střední průmyslová škola v Hranicích se tak stala naší již pátou „Fakultní školou“ a může se tak, stejně jako ostatní Fakultní školy, pyšnit na své budově zbrusu novým označením „Fakultní škola Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice“.
SPŠ v Hranicích na Moravě nabízí z oblasti chemie maturitní obor Aplikovanou chemii. Čtyřletý obor Aplikovaná chemie je vhodný pro žáky základních škol se zájmem o přírodní a technické vědy, zejména o chemii. Absolventi se mohou uplatnit v nejrůznějších odvětvích chemického, farmaceutického nebo potravinářského průmyslu. Mnozí absolventi hranické SPŠCh míří na vysoké školy s technickým zaměřením.
V rámci provázání spolupráce mezi oběma institucemi se mohou studenti zapojit i do zpracování témat Středoškolské odborné činnosti na FChT. Učitelé pak mohou navštěvovat semináře pro SŠ učitele, které mají na naší fakultě dlouholetou tradici. Nejbližší z těchto seminářů je plánován na 15. 11. 2019.
Věříme, že vzájemná spolupráce mezi oběma institucemi bude i v budoucnu stále prohlubována, a že budeme moci přivítat na FChT stále více kvalitních zájemců z řad průmyslových škol s chemickými studijními obory.
Mgr. Lucie Stříbrná, Ph.D.
proděkanka FChT UPa
Příští týden se na jeden večer otevřou brány vědeckých institucí, univerzit a vysokých škol. Přidávají se 27. září k jedné z nejvýraznějších vědecko-popularizačních akcí v Česku Noc vědců 2019. Návštěvníky, dospělé i děti, čekají zábavné science-show, filmové projekce, fotografie, diskuze, přednášky, workshopy, výstavy, experimenty i osobní setkání s významnými vědci. Do letošní patnácté Noci vědců se zapojí rekordní tři desítky škol a institucí. Loňský ročník navštívilo po celém Česku více než šedesát tisíc lidí, ten letošní by měl být ještě populárnější.
Akce je zdarma a stáhněte si speciální aplikaci pro chytré telefony s programem a mapou pro všechna města.
Brány Univerzity Pardubice se veřejnosti otevřou na novém místě, v Technologickém areálu Doubravice. Na téměř padesátce stanovišť s pokusy, ukázkami a hrátkami se návštěvníci dozví, co obnáší chovat se šetrně k planetě. Program fakult a partnerů univerzity doplní show Michaela Londesborougha, která se v loňském roce těšila enormnímu zájmu.
Během posledního zářijového pátku čeká návštěvníky Noci vědců opravdu pestrá vědecká jízda. A tak se zájemci ekologicky přenesou na zajímavá místa díky virtuální realitě a s chemiky objeví nové materiály ohleduplné k životnímu prostředí. K vidění bude třídička odpadu, výroba papíru a představí se možnosti 3D tisku. Chybět nebudou zajímavé workshopy, kvízy, rébusy a šifry a děti se zabaví v kreativním koutku. Po úspěchu z předchozího ročníku znovu přijede Michael Londesborough se svou show. Divákům opět strhujícím způsobem přiblíží "Zázrak života".
Program, v němž návštěvníci zapomenou na starosti a pobaví se vědou a poznáváním, začíná v 16 hodin a potrvá v Technologickém areálu v Doubravicích až do 22 hodin. Vstup na akci je zdarma. Demonstrace a vědecké ukázky budou jak venku, tak uvnitř v laboratořích univerzity, a tak si návštěvníci program užijí i za případné nepřízně počasí.
Program Noci vědců Univerzity Pardubice naleznete na webových stránkách univerzity Noc vědců 2019: Šetrně k planetě nebo na univerzitní facebookové události.
Je možné mít program pohodlně i ve svém mobilu. Stačí si zdarma stáhnout mobilní aplikaci Noc vědců na Google Play. Souhrnné informace o celostátní akci jsou na webu http://noc-vedcu.cz/.
Do Doubravic bude v pátek cesta snadná! Nechte auto doma a vypravte se za námi v duchu tématu Šetrně k planetě. Svezte se do Technologického areálu speciální autobusovou linkou. Nebo třeba na kole, koloběžce, pěšky, běžky. V galerii níže na stránce naleznete jízdní řád naší autobusové linky.
Parkovací stání budou k dispozici v omezeném počtu.
Národním koordinátorem akce jsou Ostravská univerzita a VŠB-TUO.
Akci finančně podporuje Pardubický kraj, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Další finační regionální podporu vyjádřila společnost RETIA, FOXCONN a UniCRE.
Text: článek magazínu Universitas/ Oddělení propagace a vnějších vztahů.
Studuje na Dopravní fakultě Jana Pernera, je ambasadorem univerzity a potkat ho můžete taky na Seznamováku, party Welcome to UPCE nebo na Gaudeamu. A kromě toho? Honza Němec pravidelně usedá do lodě a vesluje. Už třetím rokem.
Jakou tradici má veslování na Univerzitě Pardubice?
Tento sport se začal profilovat přibližně před deseti roky, rozkvět však zaznamenává v posledních letech. Přestože je jeho historie poměrně mladá, nesnižuje to jeho kvality.
Změnilo se něco od doby, kdy se začalo na škole veslovat?
Když jsem se do oddílu dostal, bylo tam pár kluků, co vyprávěli o dobré minulosti. Tak jsme náborem nových veslařů i veslařek začali psát historii klubu ještě legendárnější.
Kolik má univerzitní veslařský tým členů?
Počet členů se velmi mění, což je to dáno tím, kdo je po jakou část roku v tomto sportu aktivní. Aktivních členů je například patnáct, ale v oddíle máme někdy i třicet členů.
Kdo tvoří tým?
Univerzitní veslařský tým tvoří převážně nováčci, kteří se k veslování dostali například díky výuce na Katedře tělovýchovy a sportu naší univerzity. Někdy na školu přichází i veslaři z jiných oddílů ze svých rodných měst a veslují současně i za univerzitu.
Na jaké lodi jezdíte?
Skif je loď pro jednoho veslaře, který má dvě párová vesla. Dvojskif je loď větší. Tam sedí za sebou dva skifaři. Na párové čtyřce sedí čtyři pároví veslaři, pro lajky můžeme říci, že čtyři skifaři. U nás v oddíle je více oblíbené nepárové veslování. Dvojka – kde má každý sportovec jedno veslo, je nejtěžší disciplína. Pak čtyřka s kormidelníkem nebo bez. Prestižní závody se jezdí na osmiveslici.
Jaké podmínky máte k trénování?
Máme obrovskou výhodu, že loděnice je přímo u řeky Labe asi deset minut pěšky od školy a kampusu. Cesta na tréninky nezaberou moc času a voda je navíc na tréninky velice příznivá. K dispozici máme více než deset lodí, pravidelně používáme čtyři až šest lodí. Přes zimu trénujeme v univerzitní tělocvičně, a to je pro nás ještě pohodlnější.
Jak často trénujete?
V zimě jsme v tělocvičně dvakrát až třikrát týdně, na vodě pak z pravidla dvakrát týdně. Ale tréninky se hodně přizpůsobují volnému času veslařů nebo závodům.
Jaké jsou vaše dosavadní úspěchy?
Našim cílem je složit posádku na závody, trénovat a závody si užít. Jinak se nám letos i v minulém roce podařilo umístit se na Českých akademických hrách i v Poháru univerzit v halovém veslování.
Kdo může začít na univerzitě s veslováním?
Na univerzitě může začít veslovat úplně každý. Musí hlavně chtít makat, poslouchat trenéra a zapadnout do kolektivu. Na skifu začínají už malé děti, ale sportovní stavba těla a výška je výhodou.
Který závod je pro vás nejprestižnější?
Bezpochyby Univerzitní osmy v rámci pražských primátorek. Ale oblíbené máme závody univerzitních osem v Brně nebo halové závody na trenažerech, které pořádají vysoké školy.
