Dagmar Kocůrková je astroložka a malířka. Její láskou je výtvarné zpracování skla.

Věnuje se výtvarnictví od svých dvaceti let. Inspiruje se svým vnitřním světem, vesmírem, přírodou a životem. Má za sebou řadu autorských výstav. Za mile významnou považuje spolupráci s prof. Jaroslavem Svobodou, v jehož Glass galerii Karlov měla prezentace a výstavy svých prací. Několikrát vystavovala v galerii Stvol u prof. Bořka Šípka, dále také na zámku Karlova Koruna u rodiny Kinských a v Gočárově pavilonu v Lázních Bohdaneč. Baví jí návrhy interiérů s obrazy na míru a práce s prostorem.

Vernisáž proběhne 30. 9. 2022 v 16.15 hod. v prostoru u Posluchárny Jana Palacha (C1) a samotná výstava pak bude k vidění až do konce roku.

Angličtináři byli desetiletí zvyklí učit žáky a studenty, že hlavou Spojeného království je královna Alžběta II. Nyní se učebnice přepíšou, svět vstupuje do nové éry. „Britové na trůnu jiného panovníka ve velké většině nezažili a úmrtí Alžběty II. tak pro ně znamená velký předěl. Určitě se bude říkat: ‚To se stalo ještě za královny Alžběty…‘,“ domnívá se Olga Roebuck, vedoucí Katedry anglistiky a amerikanistiky Univerzity Pardubice.

Co znamenala královna Alžbeta II. pro Spojené království?

Jak již bylo za tu krátkou dobu od jejího úmrtí mnohokrát zdůrazněno, byla především velkým symbolem stability. Nová britská premiérka, Liz Trussová, dokonce použila až biblické přirovnání ke skále, na které současná Británie stála. V průběhu své vlády se od počátku snažila navázat na svého otce, Jiřího VI. a stát při Britech v dobách dobrých i zlých. V mnoha ohledech tak symbolizovala vlastnosti, které až stereotypně považujeme za britské: klid, distingovanost, smysl pro povinnost a schopnost překonávat těžkosti, jako kdyby se nic nedělo.

Vládla 70 let. Jakými klíčovými událostmi království provedla?

Již v době nástupu na trůn v roce 1953 k ní národ vzhlížel jako k symbolu. Británie se těžce vzpamatovávala z 2. světové války a kromě zdevastovaných průmyslových oblastí se potýkala s přetrvávajícím přídělovým systémem a dalšími ekonomickými dopady poválečné rekonstrukce. Mladá, krásná a šťastná královna uprostřed toho zářila jako drahocenný šperk, což můžeme nakonec slyšet i v autentickém komentáři v televizním přenosu z její korunovace. Jistě zásadní událostí byla pro Británii i divoká 60. léta, kdy tato země udávala celosvětový tón v oblasti populární kultury a členové královské rodiny nezůstávali tohoto dění stranou. A tak mohl John Lennon na jednom koncertu Beatles vyzvat fanoušky, aby do rytmu tleskali a ti v lóžích „chrastili svými šperky“. Nelze nezmínit ani hospodářskou krizi 70. a 80. let a následnou hospodářskou transformaci vedenou tehdejší premiérkou Margaret Thatcherovou. Na konci 90. let byl jistě zásadní a pozitivní zprávou mírový proces v Severním Irsku, završený podepsáním mírové dohody. V neposlední řadě je třeba zmínit i covidovou pandemii, která ve své první vlně Británii těžce zasáhla. A právě v této situaci se Alžběta II. ukázala jako historická osobnost. Ve svém mimořádném projevu k Britům nejen poděkovala všem, kteří nasazovali své životy a drželi zemi jakžtakž v provozu, ale vzpomínkou na své dětství a dobu evakuace, která tehdy rozdělovala rodiny, nabídla paralelu z vlastního života a dala všem naději, že i tato situace se dá zvládnout.

Zpráva nezasáhla jen Spojené království, ale celý svět. Čím si královna získala takovou oblibu napříč kontinenty?

Kromě toho, že byla hlavou Commonwealthu a oficiální hlavou celé řady států, to určitě bylo díky tomu, že i přes hradbu přísného protokolu zůstávala autentická. Stačí se podívat na reakce celé řady státníků i obyčejných lidí, kteří na ni vzpomínají jako na blízkého člověka (např. kanadský premiér Justin Trudeau). Mnoho lidí má na ni vzpomínky, které se pojí s jejich osobními životy. Úmrtí britské královny se tak globálně stává jakousi osobní ztrátou.

Jak ji vnímali Britové?

Pro Brity byla jedním ze základních kamenů jejich identity. Troufám si tvrdit, že její smrt zasáhla jak příznivce, tak odpůrce monarchie. Britové na trůnu jiného panovníka ve velké většině nezažili a úmrtí Alžběty II. tak pro ně znamená velký předěl. Je to konec jedné éry a určitě se bude říkat: „To se stalo ještě za královny Alžběty…“. Její historická role bude jistě zhodnocena s odstupem a bez nostalgie, která se většiny z nás nyní zmocňuje. Faktem ale zůstává, že pro svou královskou roli žila obdivuhodně.

Jaká byla Alžbeta, když nebyla královnou, ale matkou, babičkou, ženou?

Alžběta byla od dětství vychovávaná jako následnice a pro tuto roli byla připravovaná, královnou byla rozhodně na prvním místě. V soukromém životě měla obrovské štěstí v podobě požehnaného a láskyplného manželství. Je o ní také známo, že milovala jízdu na koni a byla vynikající jezdkyní v dámském sedle. Jakkoliv ji mnohé, zejména bulvární, noviny kritizovaly, že veřejně nedává příliš najevo city ke svým blízkým, byla ke své rodině velmi citlivá.

Prolomila někdy nějaká tabu týkající se monarchie?

V 60. letech podlehla tlaku populárních médií a nechala o soukromém životě královské rodiny natočit film, který způsobil jisté kontroverze. Jinak se vždy přísně držela toho, co jí role královny nařizovala.

Změní úmrtí Alžběty II. pohled na královskou rodinu?

Pohled na královskou rodinu se určitě změní za vlády nového krále. Karel III. má na jednu stranu potenciál stát se progresivním panovníkem, protože se zajímá a je aktivně činný v zásadních oblastech, jako je ochrana přírody a ochrana kulturního dědictví. Je to vzdělaný a zkušený člověk. Otázkou zůstává, jak bude všeobecně Brity přijat. Koneckonců, jsou zvyklí ho vnímat v pozici následníka. Takže uvidíme.

Každý, kdo se učil angličtinu, v reáliích narazil na královnu Alžbětu II. I pro anglické pedagogy přichází velká změna. Budou se přepisovat učebnice…

Změna je to obrovská a učebnice se přepisují pořád. Právě i proto, že angličtina je globální jazyk a anglická kultura je tak do jisté míry kulturou globální, dotýká se tato ztráta tolika lidí.

Jak zpráva zasáhla Vás osobně?

Je to pro mne smutná zpráva z důvodů, které jsem již popsala, ale i proto, že jsem měla to štěstí královnu Alžbětu II. vidět při její návštěvě v Brně v roce 1996. Stála jsem tehdy na přecpaném náměstí a když se na balkóně nové radnice objevila královna ve společnosti Václava Havla, byl to zážitek. Dodnes to pro mne symbolizuje pocit svobody a rozletu, který moje generace zažívala v 90. letech. Kromě toho, můj muž je Angličan a přesto, že již přes 30 let žije v Čechách a většinu politických událostí v Británii vnímá s odstupem, úmrtí královny je pro něj také osobní. Jako by se zavřely další dveře domů, do Anglie, kterou znal.

Mgr. Olga Roebuck, Ph.D., M. Litt., Fakulta filozofická, Katedra anglistiky a amerikanistiky

Na Univerzitě Pardubice studuje přibližně sedm tisíc studentů. V současné době nabízí přibližně 180 možností studia v různých programech na sedmi fakultách různých směrů.

Mezi fakulty Univerzity Pardubice patří Fakulta chemicko-technologická, Dopravní fakulta Jana Pernera, Fakulta ekonomicko-správní, Fakulta elektrotechniky a informatiky, Fakulta

filozofická, Fakulta restaurování a Fakulta zdravotnických studií. „Různorodost nabídky studia je zajímavá, protože u nás studují chemici, zdravotníci, dopravní experti, ekonomové,restaurátoři, elektro a IT specialisté, historici a filozofové,“ uvedla vedoucí Oddělení propagace a vnějších vztahů Martina Macková. Univerzita Pardubice má na svých kolejích k dispozici 1 300 lůžek, která jsou obsazená. Mnozí studenti bydlí v pronájmech nebo dojíždí. „Zájem o bydlení na kolejích ještě vzrostl po období pandemie, kdy univerzita poskytovala studentům pro období online výuky slevy a další výhody. Na zájmu se projevil i růst cen pronájmů,“ sdělila Macková.

Studenti Univerzity Pardubice jsou z celé ČR – a samozřejmě i ze zahraničí. „Nabízíme jako jediní fakultu se zaměřením na dopravu nebo také obory na Fakultě restaurování, které přitahují zájem uchazečů i mimo východočeský region. Studenti k nám míří také za kvalitním a tradičním studiem chemie. Velmi žádané je v posledních třech letech studium na Fakultě ekonomicko-správní nebo Fakultě zdravotnických studií. Nejvíce studentů ale stále máme z krajů  - Pardubický, Královéhradecký a Středočeský,“ řekla Macková. Zajímavostí a novinkou pro nadcházející akademický rok je studijní program Digitální podnikání na Fakultě ekonomicko správní, který univerzita nabídla až v červnu a je o něj velký zájem. Anebo studium v anglickém programu na Dopravní fakultě Jana Pernera Transport Operations Management, který se otevře v akademickém roce 2023/24. Pandemie nemoci covid-19 ovlivnila příjezdy a odjezdy studentů v rámci zahraničních výměnných programů Erasmus. „Studenti, kteří vyjeli nebo přijeli na tyto pobyty, museli respektovat omezení, tedy například i online výuku a uzavření škol. Nyní již nabízíme studentům výjezdy jako před pandemií. Ve startujícím akademickém roce podle našich dosavadních čísel a odhadu vyjede nastudijní pobyty a praktické stáže více než 120 studentů do 22 zemí. Přesná čísla zatím nemáme, protože probíhá přihlašování. Jen v zimním semestru přijede na Univerzitu Pardubice přes program Erasmus 74 zahraničních studentů z 18 zemí,“ řekla Macková.

Univerzita dlouhodobě spolupracuje s Pardubickým krajem na několika úrovních. „Kraj například každoročně podporuje popularizační akce univerzity, které mohou podnítit zájem žáků o studium a o vědu. Univerzita se účastní krajských akcí, jako je například Den Pardubického kraje. Spolupracujeme také v rámci projektu Parádní kraj. Komunikujeme ohledně výstavby Fakulty zdravotnických studií v areálu bývalé Tesly nebo výuky vázané na krajskou nemocnici apod. Univerzita Pardubice je jedním z největších zaměstnavatelů v kraji s 1 200 zaměstnanci a také jedinou vysokou školou, proto je komunikace a spolupráce naprosto nezbytná,“ řekla Macková.

Univerzita se zapojila také do pomoci ukrajinským uprchlíkům, kteří utíkají před válkou, a dala k dispozici svoji budovu v kampusu pro jejich ubytování, Tu budou obývat do konce roku. Zároveň Jazykové centrum univerzity spustilo i přes prázdniny jazykové kurzy pro běžence i ve spolupráci s Úřadem práce tak, aby mohli uprchlíci co nejdříve získat práci. Jazykové kurzy od prvních okamžiků uprchlické vlny nabízí také akademici z Fakulty filozofické. „Univerzita dala svůj postoj najevo bezprostředně po vypuknutí války na Ukrajině a v kampusu jsou stále vidět ukrajinské vlajky nebo tabulka vzkazů. Logo univerzity se přebarvilo jako symbol solidarity s napadenou zemí do barev její vlajky.

V aule proběhl koncert na podporu Ukrajiny a mnozí studenti i zaměstnanci pomáhali a pomáhají rodinám nebo ve sbírkách. Sociální sítě univerzity přinesly seriál příběhů ukrajinských i ruských studentů, univerzita je finančně podpořila a vypsala také sbírku,“ dodala Macková.

Na Univerzitě Pardubice studuje přibližně sedm tisíc studentů. V současné době nabízí přibližně 180 možností studia v různých programech na sedmi fakultách různých směrů. Univerzita vzdělává studenty z celé země.

Článek je se svolením převzatý z MF DNES, magazín special.

Předvolební shromáždění Akademické obce
Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice

se uskuteční ve čtvrtek 15. září od 13 hodin v Posluchárně Jana Palacha (C1).

Na shromáždění se představí navržený kandidát na funkci děkana:

prof. Ing. Petr Němec, Ph.D.

Srdečně jsou zváni jak akademičtí pracovníci a studenti, tak i další hosté.

doc. Ing. Martin Adam, Ph.D. - v.r.
předseda AS FChT UPCE

POZVÁNKA

na 15. zasedání Akademického senátu FChT UPCE

které se bude konat

v pátek 16. září 2022 od 9:00 hodin
v zasedací místnosti děkanátu FChT (budova HA)

Program zasedání:

1. Zahájení
2. Informace o doplnění členů Akademického senátu FChT UPCE
3. Volba kandidáta na funkci děkana Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice pro funkční období 2022–2026
4. Různé

Podklady pro jednání jsou k dispozici na adrese: https://zamestnanci.upce.cz/akademicky-senat-fcht

doc. Ing. Martin Adam, Ph.D. - v.r.
předseda AS FChT UPCE

S hlubokým zármutkem oznamujeme, že 24. srpna 2022 zemřel ve věku 90 let náš vážený akademik, doc. Ing. Josef Panchartek, CSc., který stál v čele tehdejší Vysoké školy chemicko-technologické v Pardubicích jako její rektor v porevolučních letech 1990 – 1991.

Docent Panchartek byl jedním z prvních absolventů Vysoké školy chemicko-technologické v Pardubicích. Diplom inženýra chemie zde získal v roce 1954, v roce 1963 pak dosáhl titulu kandidáta chemických věd. Od roku 1964 působil na své alma mater jako pedagog na Katedře organické chemie, v oboru organická chemi se v roce 1973 také habilitoval. 

Po svržení totalitního režimu v naší zemi, v roce 1990, byl docent Panchartek na základě demokratických voleb, kterých se účastnili zaměstnanci i studenti tehdejší Vysoké školy chemicko - technologické v Pardubicích jmenován rektorem. Funkci rektora zastával do roku 1991, následně vykonával funkci prorektora pro pedagogické záležitosti. V roce 1992 odešel do důchodu, avšak i poté se svou alma mater dále spolupracoval. Když v roce 1992 vznikl na tehdejší Vysoké škole chemicko-technologické v Pardubicích Ústav cizích jazyků, přejmenovaný v roce 1995 na Ústav jazyků a humanitních studií, využil zde docent Panchartek své dlouholeté pedagogické zkušenosti a vynikající znalosti anglické chemické terminologie, na ústavu působil v letech 1994 – 1996.

Docent Panchartek byl uznávaným vědcem a skvělým pedagogem, který byl mezi studenty mimořádně oblíben. Za dobu téměř třiceti let svého působení na tehdejší Vysoké škole chemicko-technologické v Pardubicích významně přispěl k rozvoji vědeckého oboru organické chemie, kterému se po dlouhá léta aktivně věnoval, a k formování nových generací odborníků v tomto oboru. Jako člen vedení se pak zasloužil o celkový rozvoj školy, její rozkvět a věhlas, za což byl v roce 2000 oceněn medailí rektora za zásluhy o Univerzitu Pardubice.

Ztráta této výjimečné osobnosti je nenahraditelná. Pan doc. Ing. Josef  Panchartek, CSc. zůstane navždy zapsán do kroniky života Univerzity Pardubice. 

Čest jeho památce!

S hlubokým zármutkem oznamujeme, že 24. srpna 2022 zemřel ve věku 90 let náš vážený akademik, doc. Ing. Josef Panchartek, CSc., který stál v čele tehdejší Vysoké školy chemicko-technologické v Pardubicích jako její rektor v porevolučních letech 1990 – 1991.

Docent Panchartek byl jedním z prvních absolventů Vysoké školy chemicko-technologické v Pardubicích. Diplom inženýra chemie zde získal v roce 1954, v roce 1963 pak dosáhl titulu kandidáta chemických věd. Od roku 1964 působil na své alma mater jako pedagog na Katedře organické chemie, v oboru organická chemie se v roce 1973 také habilitoval.

Po svržení totalitního režimu v naší zemi, v roce 1990, byl docent Panchartek na základě demokratických voleb, kterých se účastnili zaměstnanci i studenti tehdejší Vysoké školy chemicko-technologické v Pardubicích jmenován rektorem. Funkci rektora zastával do roku 1991, následně vykonával funkci prorektora pro pedagogické záležitosti. V roce 1992 odešel do důchodu, avšak i poté se svou alma mater dále spolupracoval. Když v roce 1992 vznikl na tehdejší Vysoké škole chemicko-technologické v Pardubicích Ústav cizích jazyků, přejmenovaný v roce 1995 na Ústav jazyků a humanitních studií, využil zde docent Panchartek své dlouholeté pedagogické zkušenosti a vynikající znalosti anglické chemické terminologie, na ústavu působil v letech 1994 – 1996.

Docent Panchartek byl uznávaným vědcem a skvělým pedagogem, který byl mezi studenty mimořádně oblíben. Za dobu téměř třiceti let svého působení na tehdejší Vysoké škole chemicko-technologické v Pardubicích významně přispěl k rozvoji vědeckého oboru organické chemie, kterému se po dlouhá léta aktivně věnoval, a k formování nových generací odborníků v tomto oboru. Jako člen vedení se pak zasloužil o celkový rozvoj školy, její rozkvět a věhlas, za což byl v roce 2000 oceněn medailí rektora za zásluhy o Univerzitu Pardubice.

Ztráta této výjimečné osobnosti je nenahraditelná. Pan doc. Ing. Josef  Panchartek, CSc. zůstane navždy zapsán do kroniky života Univerzity Pardubice. 

Čest jeho památce!

Dva členové lipidomické skupiny Michala Holčapka z Katedry analytické chemie Fakulty chemicko-technologické jsou spoluautory další práce v prestižním vědeckém časopise Nature Metabolism. Tentokrát se jedná o společnou aktivitu Mezinárodní lipidomické společnosti, jejíž cílem je navržení jednotného způsobu publikování lipidomických dat.

„V současné době dochází k velkému nárůstu publikaci zabývajících se analýzou lipidů. Bohužel dosud neexistovala jasná pravidla, jakým způsobem prezentovat výsledky lipidomických analýz. Cílem naší práce bylo nalezení konsensu světové lipidomické komunity pro ujednocení sdílení lipidomických dat, což usnadní přenositelnost závěrů mezi různými pracovišti,“ uvedl prof. Michal Holčapek z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice.

Online platforma, která by byla přístupná všem zájemcům, by měla poskytnout všechny klíčové detaily o analýze lipidů jako je například typ použitého přístroje nebo popis analýzy, včetně skladování nebo způsobu zpracování vzorku. Celou publikaci najdete zde - Introducing the Lipidomics Minimal Reporting Checklist | Nature Metabolism

Lipidy jsou přírodní látky živočišného i rostlinného původu a patří mezi ně tuky, oleje, vosky i některé vitamíny a hormony. Jednou z funkcí lipidů je ukládání energie, signalizace a působí jako strukturální složky buněčných membrán. Mají uplatnění v kosmetickém a potravinářském průmyslu i v nanotechnologiích.

Skupina prof. Holčapka se na Katedře analytické chemie zabývá analýzou lipidů víc jak dvacet let. Letos za to v USA získal jako první Čech prestižní cenu Herberta J. Duttona. Tato publikace je již třetí prací této skupiny publikované v Nature časopisech během jednoho roku. První byl komentář popisující problémy v reportování lipidomických dat z jiné publikace. Druhá práce byla metoda pro detekci rakoviny slinivky z kapky krve založená na analýze krevních lipidů. Na metodu získala univerzita evropský patent a v současnosti směřuje díky založené spin-off firmě ke klinickému testování v praxi.

V pátek 2. září 2022 se uskuteční v Aule Arnošta z Pardubic Univerzity Pardubice slavnostní předání diplomů novým bakalářům. Slavnostní obřad bude proveden obvyklým způsobem a proběhne podle rozdělení (viz příloha).

Žádáme posluchače, aby se dostavili  nejméně 1 hodinu  před zahájením (fotografování – nácvik programu).

Přímo v univerzitní aule je možné zakoupit květiny.

Fakulta chemicko-technologická Univerzity Pardubice vypisuje dodatečné přijímací řízení do prvního ročníku doktorského studia v akademickém roce 2022/2023 v těchto čtyřletých studijních programech:

• Analytická chemie
• Anorganická chemie
• Anorganická technologie
• Biochemie
• Ekonomika a management podniků s procesními výrobami
• Fyzikální chemie
• Chemické a procesní inženýrství
  - specializace Chemické inženýrství
  - specializace Environmentální inženýrství
• Chemie a technologie anorganických materiálů
• Inženýrství energetických materiálů
• Organická chemie
• Organická technologie
• Chemie a technologie materiálů
  obor Povrchové inženýrství

Přihlášky se přijímají do 2. září 2022.