Celý život se věnuje materiálovému výzkumu a rozumí si zejména s prvky skupiny chalkogenů. Je chemik, ale jeho bádání je přínosné v oblasti elektrotechniky a optiky, přesah může mít i do medicíny, ochrany životního prostředí a bezpečnosti. „Každý prvek má specifickou konstituci a svoji elektronovou strukturu. Kdybych to měl převést do lidského světa, každý prvek je samostatná bytost. Má své důležité vlastnosti, které se dají vzájemně kombinovat,“ říká jeden z našich excelentních vědců profesor Tomáš Wágner z Fakulty chemicko-technologické, který získal unikátní a prestižní americký patent na svůj paměťový záznam informací.

Dosáhl jste vytoužené mety?

Nebylo to tak, že bych se honil za americkým patentem, ale situace tomu nahrála. Měl jsem výjimečnou příležitost, a té jsem se chopil.

Jakou příležitost?

Začnu příběhem. Na mezinárodní konferenci o chalkogenidech v roce 2010 jsem se setkal s osmaosmdesátiletým profesorem Ovshinskym, což byl americký vynálezce a vědec, vizionář a velmi vzácný člověk. Sám založil několik firem. Představil mi své vědecké krédo na jediné minci. Jedna její strana měla vepsáno „Information“ a byla na ní hlava člověka se zvýrazněným mozkem. Na druhé straně mince se symbolem slunce byl nápis „Energy“. A to je přesně hnací motor materiálového výzkumu. Tam se řadíme i my s našimi chytrými materiály.

Energie ukládá informace?

Chalkogenidové materiály se uplatní díky svým vlastnostem i tam, kde je třeba zpracovat a uchovat data a informace. Tyto vlastnosti ženou lidskou populaci dopředu. Oblast materiálového výzkumu se pořád vyvíjí, protože naše populace generuje každý rok stovky exabytů (exabyt je jednotka vyjadřující množství digitálních dat – pozn. red.). A tyhle informace a data, ať jsou to fotografie nebo dokumenty, se musí ve virtuálním světě uchovávat a zpracovávat.

A s ukládáním dat souvisí i váš patent?

Náš výzkum se týká oblasti tenkých vrstev chalkogenidů, kde jsou přítomné kromě selenu další prvky jako stříbro, germanium, antimon. Připravujeme amorfní slitiny a z těchto slitin nanášíme tenké vrstvy na nanometrové úrovni.

Vaše materiály mohou lépe ukládat informace ve virtuálním světě?

Dá se to tak říci. Ale je to velmi živá oblast, ve které pracuje řada výzkumných skupin. My jsme využili možnosti dostat se v této oblasti blíž k aplikaci. Studujeme tenké vrstvy a individuální paměťové buňky, kde můžeme testovat binární zápis. Ukazuje se, že pomocí těchto materiálů můžeme vytvářet při stejnosměrném napětí buď vodivé propojení, nebo obecně měnit elektrický odpor materiálu. Fáze vodivá se vyvolá tak, že při vloženém napětí se v materiálu vytvoří vodivý kontakt, zjednodušeně nanodrátek, který propojí dvě elektrody. Při obrácené polaritě napětí se tento drátek rozpojí a materiál nevede proud. Jenže my se můžeme dostat ještě mnohem dál na víceúrovňový zápis a do menších rozměrů. Testovali jsme paměťové buňky na úrovni rozměru jednotek mikrometrů. A to je předmět vynálezu. Tedy o tisíc méně, než je jeden milimetr. Výrobní úroveň, ke které výzkum směřuje, je ještě o tři řády níže. V našich podmínkách to už ale není možné zkoumat, protože bychom museli mít mimo jiné velmi čisté prostory a speciální laboratoře bez prachových částic. I sám chemik osobně je v prostředí velmi čistých provozů, kde se zpracovávají polovodiče, znečisťující element. Potřebuje tedy například speciální bezprašnou kombinézu.

Zcela zjednodušeně. Informace, které naše společnost vygeneruje, potřebujete dostat na co nejmenší plochu. A tam by se měly účinně zpracovat.

Ano. Naším úkolem bylo dokázat, že náš materiál funguje spolehlivě. Jedná se o jiný způsob ukládání dat, než je v současnosti běžně využíván v paměťových médiích. Tato technologie slibuje až tisíckrát rychlejší běh, až tisíckrát vyšší životnost, až desetkrát vyšší hustotu zaznamenaných dat. Bylo nutné prokázat, že se jedná o materiál s ověřenými vlastnostmi, že objemové sklo i tenká vrstva fungují tak, jak mají. V metodice jsme podali důkaz, že paměťová buňka spíná a zápis je stabilní. Aby vše fungovalo, museli jsme vytvořit vlastní software. Byli jsme si jisti a vědomi toho, že pracujeme na něčem novém a unikátním. Proto jsme začali věřit, že by mohlo naše bádání vést k patentu.

V tuhle chvíli máte vynález patentovaný.

Patentový úřad ve Spojených státech amerických jej přijal loni 29. prosince. Americký patent je velmi složitá procedura, tři roky jsme o něj bojovali. Centrum transferu technologií a znalostí Univerzity Pardubice nám poskytlo při patentovém řízení veškerý servis, protože je s ním hodně práce a úřadování.

Ale stálo to za to.

Získat takový patent není jak koupit housku v krámě. Je to můj jediný americký patent a považuji ho v rámci své vědecké cesty za velice příjemnou odměnu.

Jaký je systém patentování?

Patentové řízení má hned několik stádií. Připraví se český patent, který se předloží patentové kanceláři. Ta prozkoumá, co patentujete, prohlédne literaturu a zjistí, jestli váš výzkum už někdo nepublikoval v jiných patentech. A když projdete, tak si řeknete, že byste mohli s výzkumem aspirovat na patent vyšší úrovně, což je evropský, případně americký patent. Kladou vám různé dotazy, které musíte vysvětlovat. Je to vlastně ověření objevu. A pokud váš objev projde, musíte zažádat o nostrifikaci v dané zemi. V rámci nostrifikace procházíte zase zkoumáním, kdy je výzkum rozebíraný na „součástky“. Když vše klapne, patentový úřad uzná, že lze danou věc patentovat.

A co bude teď?

Patent je nyní volně přístupný. Doufáme, že si ho někdo všimne a najde nějaké další uplatnění. V tomto ohledu je dobré vědět, že každá špičková firma má svá výzkumná oddělení. Tenhle nápad může někoho z technologů zaujmout a ti mohou naše poznatky využít. Oslovili jsme už jednu nadnárodní firmu, která vyrábí monokrystalický křemík, křemíkové desky a integrované obvody. Tak by ji naše technologie mohla zaujmout. Mají pobočky po celém světě, i v Americe.

Jak se váš výzkum promítne do běžného života?

Ve zvýšeném objemu dat, které bude moci například počítač zpracovat, uložit a učit se. Každý z nás denně používá mobilní telefon, počítač a dnes už je „chytrý“ i vysavač. Díky čipům a elektronickým součástkám má chytré zařízení v sobě zabudovanou paměť, která pomáhá řídit logické operace. U našeho paměťového záznamu je důležité vědět, že se jedná o paměť netěkavou.

Co to znamená?

Informaci zapíšeme. Když odstraníme vnější energii napětí, informace zůstane zapsaná. To je další přidaná hodnota našich paměťových materiálů. Zatímco u současných pamětí, které fungují na principu tranzistoru a CMOS (Complementary Metal Oxide Semiconductor) technologie, je nutné držet napětí, jinak se záznam vymaže.

Kde kromě oblasti elektroniky mohou vaše materiály fungovat?

Paměťové buňky mohou být kombinovány do paměťových, neuronových sítí a vést k napodobování funkcí lidského mozku. Mozek tvoří neurony a synapse (vodivá propojení). Paměťové buňky mají plasticitu, dají se nabíjet na různou napěťovou úroveň. Signál, který tím běží, se určitým způsobem zpracovává. Jednou by umělé neuronové sítě mohly nahrazovat činnost lidského mozku či části nervového systému. A tím se mi do výzkumu vrací medicína, kterou jsem chtěl kdysi studovat.

Jak by sítě nahradily mozek?

Například po zranění by se daly nahradit části chybějícího nervového systému v lidském těle. A tělo by dál fungovalo. Člověk by mohl začít chodit nebo vidět.

To je tedy obrovská výzva…

Jsem tím nadšený. Ale je to spíš výzva pro mé nástupce.

 Když mluvíme o vašem výzkumu, jaké chemické prvky ve vašich materiálech lze najít?

Zabýváme se primárně polovodivými materiály, mezi něž patří řada slitin a chalkogenidových sloučenin. Jsou to slitiny, nebo sloučeniny s řadou prvků, ale vždycky v nich musí být kyslík, síra, selen nebo telur plus nějaké další prvky. Tyto materiály se dají připravit v různé formě. Buď jako objemový materiál, nebo se z nich dají připravit vlákna, případně prášky nebo tenké vrstvy. My se zabýváme ve výzkumu převážně chalkogenidy síry, selenu a teluru. V poslední době nám do výzkumu vstupují sloučeniny s kyslíkem. Dají se připravit jako amorfní, nebo krystalické. Nás zajímá spíše amorfní (struktura materiálů není pevně uspořádaná – pozn. red.) i nanokrystalická struktura.

Proč právě tato struktura?

Z amorfního materiálu se dá poměrně velmi dobře vytvářet jakýkoliv tvar, a to v objemu čočky nebo vlákna, které vedou světelný paprsek. Případně prášky (tablety), které se dají slisovat. Tenké vrstvy jsou zajímavé v tom, že směřují do nanoúrovně, která je spojená s nanotechnologiemi. Zajímáme se o strukturu a jejich fotonické vlastnosti. Fotonické materiály jsou vhodné pro vedení a zpracování optického signálu nebo ke generaci signálu, jako jsou lasery nebo zesilovače. Elektrické vlastnosti souvisí s materiály, které mohou být vhodné pro paměťový záznam.

Co si ještě laik může představit pod materiálovým výzkumem?

Je to výzkum skel, polovodičů, iontových vodičů, dopanty mohou být přechodné kovy, prvky vzácných zemin. V dnešní době je spousta komunikací vedena přes optické vlnovody, optická vlákna, což zrychluje komunikaci. Zde vstupuje do hry druhá strana mince profesora Ovshinskeho, „Energie“, její generace, transport a ukládání. V době covidu se teplota testovaných lidí měřila bezdotykově. I v těchto přístrojích jsou chalkogenidová skla. Ale tyto materiály se dají využít i v oblasti bezpečnosti, kdy se rozpozná obličej, například teroristů. Díky infračervené optice se v medicíně používají laserové nože, kdy vám rozříznou tkáň, ale ta nekrvácí, protože vlnová délka koaguluje tkáň a zabrání krvácení.

Jak se stalo, že jste si vybral jako svůj obor právě chemii?

Můj tatínek byl obvodní lékař a já jsem chtěl pokračovat v jeho šlépějích. I když idylická představa vesnického lékaře, který dopoledne ordinoval a odpoledne jezdil za pacienty, dávno neexistuje. Na medicínu mě nevzali a život mě poslal k chemii. Vůbec toho nelituju. Na podzim roku 1977 jsem nastoupil na VŠCHT v Pardubicích. Byl to pro mě obrovský informační šok, na humanitním gymnáziu byl hlavní akcent na biologii. I když z chemie jsem maturoval také. Na vysoké škole jsem se seznámil s profesorem Frumarem. V zanícení pro vědu a materiálový výzkum to byl můj celoživotní vzor a guru. Později jsme se stali nerozlučnými pracovními kolegy a přáteli. Byl to nadšený vědec, který dokázal člověka zapálit a zabýval se věcmi, které mě velmi lákaly. Polovodiči! Vrátil jsem se ke svému klukovskému nadšení pro elektrotechniku, rádia a magnetofony. Vždycky mě zajímalo, jak všechny ty přístroje fungují. A tady u profesora Frumara jsem se dostal k jejich podstatě. Pokračoval jsem v jeho skupině a v pátém ročníku jsem psal diplomku na téma „chalkogenidy“. A ty mě drží pořád, jak vidíte.

Proč vás tolik fascinuje právě anorganická chemie?

Každý prvek má nějakou konstituci, svoji elektronovou strukturu. Kdybych to měl převést do lidského světa, každý prvek je samostatná bytost. Má své důležité vlastnosti, které se dají kombinovat.

Asi si nedovedete už představit, že byste dělal v životě něco jiného, nebo ano?

Vždycky mě zajímala podstata věcí a jejich fungování. Ale ano, bavila by mě medicína, biologie, kde bych se mohl snažit pochopit, proč mechanismy fungují právě takhle. Fascinuje mě příroda, kde je vše dokonale zorganizované a my se snažíme jen horko těžko přiblížit. Mým velkým koníčkem je proto také např. včelaření.

Je vůbec něco, co se vám v životě nepodařilo?

Třeba se mi nepovedlo prosadit výstavbu velkého centra materiálového výzkumu v Pardubicích, co mělo stát v kampusu v prostoru louky za Fakultou chemicko-technologickou. Pět let práce, přípravy projektu vědeckého i stavebního, sestavování vědeckého týmu, práce s projektanty a architekty, vše přišlo vniveč. Velká životní zkušenost!

Mincí jsme náš rozhovor začínali a mincí ho také skončíme. Co máte společného s knihou „Hromadný nález denárů z konce 10. století z Chýště“?

Dělal jsem prvkovou analýzu oněch nalezených denárů. Když u obce Chýšť v Pardubickém kraji objevili archeologové denáry, dostalo je do vínku pardubické muzeum. Historik Ladislav Nekvapil mě oslovil, zda bych mohl zjistit, z jakého materiálu mince byly. Potvrdil jsem, že se razily ze slitiny zlata, stříbra a mědi. Tyto mince jsou o 11 století starší než mince profesora Ovshinskeho. I po tolika staletích je z nich cítit obrovská energie a obsahují mnoho historických informací.

Zajímáte se o historii?

Už od gymnázia mě zajímá historie, české dějiny a dějiny Pardubicka. Práce na denárech byla odbočkou od mého hlavního zaměření, ale moc mě bavila. Nemám plány na dvacet let dopředu, ale snažím se využít okamžik, který dává smysl. A tenhle jsem také využil.

prof. Ing. Tomáš Wágner, DrSc.
(1958)

Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Pardubicích. Působí na Katedře obecné a anorganické chemie Fakulty chemicko-technologické. V roce 1990 získal titul CSc. – kandidát věd a v roce 2005 se stal profesorem pro obor anorganické chemie. Vědeckou hodnost doktora chemických věd (DrSc.) získal v roce 2016. Po revoluci absolvoval dvouletou zahraniční stáž ve skotském Edinburghu, dva a půl roku se věnoval výzkumu v Kanadě. Přednášel na vědeckých konferencích a univerzitách v Japonsku, Číně, Jižní Koreji, Americe, Rusku, Velké Británii, Francii, Řecku nebo v Itálii. Řadu mezinárodních vědeckých akcí uspořádal i v Pardubicích. V roce 2014 vytvořil tým na výzkum pokročilých nekrystalických materiálů. Vychoval řadu úspěšných studentů, kteří pokračují ve výzkumu a dobře se uplatnili doma i v zahraničí. V současné době vědecky participuje v Centru materiálů a nanotechnologií (CEMNAT). Dosud publikoval více jak 230 vědeckých článků a jeho h-index je 31. V závěru loňského roku získal americký patent s názvem „Method of forming a metalic conductive filament and Random Access Memory device for carrying out the method“.

Tento text najdete v exkluzivním vydání časopisu Univerzity Pardubice MY UPCE, v tištěné i on-line podobě.

Fakulta chemicko-technologická Univerzity Pardubice nabízí studium "Univerzity třetího věku" s cyklem přednášek „Chemie pro život“.

V našem programu populární formou představujeme nejnovější poznatky z oborů vyučovaných na Fakultě chemicko-technologické zajímavé pro širokou laickou veřejnost. Vyučující z řad akademických pracovníků fakult Univerzity Pardubice i odborníci z praxe prezentují vybraná témata tak přitažlivým způsobem, že překonají i některé zažité nepříznivé postoje neodborné veřejnosti vůči chemii jako takové. 

Studium univerzity třetího věku je základem pro neustálý duševní rozvoj občanů poproduktivního věku, kterým se takto nejen rozšiřují jejich znalosti, ale především je stimulován jejich zájem o současné dění, praktické využívání získaných vědomostí a o stálý aktivní přístup k životu.

U3V má celkový rozsah 184 hodin a probíhá čtyři semestry:

1. Chemie, zdraví a prostředí
2. Chemie ve světě potravin a výživy
3. Chemie ve službách
4. Spotřebitelská chemie

Podrobné informace a registrační formulář najdete na webu Univerzity třetího věku.

Cenu za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti přírodních věd udělil ministr školství, mládeže a tělovýchovy Michalu Holčapkovi z Fakulty chemicko-technologické.

Téma výzkumu prof. Michala Holčapka z Fakulty chemicko-technologické, který získal Cenu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v oblasti výzkumu, vývoje a inovací je detekce rakoviny slinivky a dalších typů pomocí analýzy lipidů. Špičkový vědec se svým týmem objevil novou metodu, která dokáže zjistit onemocnění rakovinou slinivky z pouhé kapky krve a postup rozšířil také na karcinom ledvin, prsu a prostaty. Analytický chemik potvrdil, že tímto způsobem je možné detekovat nemoc se správností přes 90 procent.

Studie karcinomu slinivky provedli vědci na základě změření vzorků více než 800 vzorků pacientů, závěry ověřila nezávislá měření na špičkových pracovištích v Německu a Singapuru. Na tuto metodiku získal tým evropský patent a patentová řízení na další typy karcinomů jsou v pokročilé fázi řízení. Nyní vědci plánují převést metodiku do klinické praxe.
„Aplikaci analýzy lipidů pro včasnou detekci vybraných typů karcinomů předcházelo mnoho let vývoje nových lipidomických metod. Nejdříve pro kvalitativní analýzu, následně pro robustní kvantifikaci a teprve nakonec analýza krve a tkání pacientů,“ říká prof. Ing. Michal Holčapek, Ph.D., který se zabývá vývojem nových analytických metod pro analýzu lipidů již více než 20 let a získal řadu národních i mezinárodních ocenění. „Jednotlivec v současné době nemůže ve vědě příliš dokázat, protože multidisciplinární výzkum vyžaduje větší týmy. Je pro mě velkým potěšením, že se v mé skupině sešli mladí lidé z několika zemí, které spojuje zájem o vědu. Ti mají zásadní podíl na tom, že se nám daří posouvat možnosti lipidomické analýzy,“ dodal Michal Holčapek, který je také spoluzakladatelem a viceprezidentem Mezinárodní společnosti pro lipidomiku. 
Prof. Michal Holčapek získal loni také plaketu rektora univerzity za zcela výjimečný vědecký počin. Stal se prvním držitelem ceny za mezinárodní přesah svého základního výzkumu a uvádění výsledků vědy do praxe. Absolvent pardubické vysoké školy patří na Univerzitě Pardubice k nejcitovanějším autorům vědeckých publikací.

prof. Ing. Michal Holčapek, Ph.D. | Univerzita Pardubice (upce.cz)

Náš vánoční strom jsme letos rozsvítili 1. prosince navečer bez tradiční dobročinné studentské kontaktní akce. Jeho součástí jsou přání studentů a zaměstnanců. Promítat se budou až do Vánoc na blízkou budovu vysokoškolských kolejí. Online verzi, kterou jsme opět organizovali kvůli pandemii, jsme nazvali Strom přání a naděje.

„Kontaktní akce pomáhají propojit naše studenty s univerzitou i jinak než během výuky. Přesto, že tuto akci nemůžeme kvůli pandemickým opatřením uspořádat, přejeme si, abychom se mohli co nejdříve opět všichni společně scházet. Nejen toto ale i další naše přání jsme se rozhodli sdílet s veřejností. Společnost je aktuálně nutné spojovat a období adventu a Vánoc jsou na to tou pravou dobou.  Třetí role univerzity spočívá i v odpovědnosti ukazovat cestu,“ říká prorektorka pro vnější vztahy Univerzity Pardubice Ing. Andrea Koblížková, Ph.D.

Podobu vzrostlého smrku v našem kampusu u Auly Arnošta z Pardubic měníme každý rok. Jejím prostřednictvím zobrazujeme vždy poselství uplynulého a nadcházejícího roku. Letos se na novém tématu podíleli žáci Základní umělecké školy Pardubice-Polabiny, kteří vyrobili ozdoby v podobě velkých perníčků v barvách univerzity. Ty odkazují na tradici, pospolitost, dobré vztahy mezi lidmi a věci, které nás spojují. Myšlenku doplnila přání studentů a zaměstnanců.

Vánoční strom rozsvítila prorektorka Univerzity Pardubice Andrea Koblížková. Akci jsme živě přenášeli na sociálních sítích.

Budoucím studentům jsme se představili na evropském veletrhu pomaturitního a celoživotního vzdělávání Gaudeamus. Na brněnském výstavišti se od úterý 23. do pátku 26. listopadu zájemci o studium seznámili s možnostmi studia na všech sedmi fakultách. 

„Univerzita Pardubice nabízí možnost studovat humanitní, technické i přírodní vědy. Vzdělávají se u nás budoucí chemici, ekonomové, dopravní experti, elektrotechnici nebo informatici, zdravotníci, historici, filozofové a restaurátoři,“ říká prorektorka pro vzdělávání a kvalitu Univerzity Pardubice prof. Ing. Tatiana Molková, Ph.D.

Maturanty na naší expozici oslovili přímo vysokoškoláci z jednotlivých fakult s prvky oblečení v červenobílé kombinaci symbolizující univerzitní barvy.  Kromě informací o studiu a přijímacím řízení pro následující akademický rok 2022/2023, univerzita nabídla také další možnosti a benefity, které studium právě v Pardubicích přináší. 

Individualitě každého studenta se Univerzita Pardubice přibližuje vizuálně svojí kampaní i heslem: Najdi svoji identitu. Zájemce vybízí, aby si vybrali studium v Pardubicích, kde mohou zanechat otisk jako nezaměnitelnou osobní identitu. Už přímo na veletrhu maturanti zanechali svoji stopu a vzkaz na univerzitní Zdi otisků. 

Sekce Věda pro život uchazeče zaujala a pobavila. Popularizátoři z Fakulty elektrotechniky a informatiky předvedli například robota, se kterým si budoucí studenti zahráli piškvorky. Jejich kolegové z Fakulty chemicko-technologické nabídli návštěvníkům molekulární gastronomii se svítícími drinky a studenti z Fakulty zdravotnických studií ukázali, jak funguje novorozenecký simulátor základních životních funkcí. A navíc na zájemce čekalo mnoho drobných dárků, a také typický pardubický perník nebo káva s vůní perníku.

Další informace ke studiu zájemci najdou na speciálních stránkách - Studuj na UPCE. Univerzita Pardubice plánuje 10. prosince také on-line Den otevřených dveří pro uchazeče o studium.

V rámci úprav prostor fakulty se vedení rozhodlo postupně revitalizovat také jednotlivá vnitrobloková atria. Jako první bylo vybráno atrium u seminárních učeben a studentské šatny mezi bloky C a D.

K realizaci tohoto architektonického a zahradnického úkolu byla vybrána firma MiBer s.r.o. Michala Berky a Ing. Lenka Derbeková, která na základě zadaných požadavků vytvořila architektonický návrh se začleněním tří relaxačních zón, včetně originálního mobiliáře vyrobeného na zakázku a nové výsadby rostlin. Návrh citlivě navázal na stávající výsadbu především již vzrostlých stromků a keřů. Ty byly zachovány v co největším možném počtu a upraveny. Byla odstraněna původní netkaná textilie, která už neplnila svou funkci, půda byla vyčištěna a vylepšena substrátem. Tím se celý prostor doslova znovu „nadýchl“. Vytvořením drenáže v podobě štěrkových cest a typem rostlinné výsadby se také upravil vodní režim v půdě.

Atrium je nedílnou součástí vnitrobloku, v němž je možné obdivovat botanickou říši přes prosklenou část v chladnějším období, v teplejších měsících přímo ve vymezeném prostoru, kde si mohou studenti či zaměstnanci sednout na lavičky ke klidnému odpočinku o přestávkách mezi výukou. Zástěny za lavičkami vytváří pocit soukromí.

Věříme, že atrium bude plnit svou funkci a studenti se budou moci setkávat u kávy či občerstvení mezi výukovými bloky. Atrium je již nyní volně přístupné.

Slavnostní otevření je plánováno na jaro příštího roku, kdy návštěvníci budou moci obdivovat botanické skvosty nové výsadby: trvalky – Jarmanku - Astrantia major „Star of Billion“; Iris Chrisographes „Black Form“, Kontryhel – Alchemila mollis, Poměnkovec - Brunnera macrophylla „Sea Heart“, Hostu satisfaction, Tradescantia x andrsoniana „Innocence“, Rdesno – Persicaria amplexicaulis „Fat Domino“, Samorostlík – Actea pachypoda „Misty Blue“; traviny – Metlici trsnatou - Deschampsia caespitosa „Palava“, Ozdobnici čínskou – Miscanthus sinensis „Morning Light“, Proso prutnaté – Panicum virgatum „Cloud Nine“; keře – Svídu spornou – Cornus controversa „Variegata“, Hortenzii latnatou – Hydrangea paniculata „Polar Bear“ a mnoho dalších.

Mgr. Stříbrná Lucie, Ph.D.
Ing. Lenka Derbeková

Zájemci o očkování proti Covid – 19 mají další příležitost. Ve spolupráci s Pardubickým krajem pokračuje očkování v kampusu Univerzity Pardubice v úterý 30. 11., ve středu 1. 12., v pátek 10. 12., a  také ve středu 15. 12. 2021. Vždy od 9 do minimálně 17 hodin ve vestibulu Fakulty chemicko-technologické. Tyto termíny očkování je možné využít i pro třetí posilující dávku očkování. 

Další termín očkování Univerzita Pardubice plánuje na začátek roku 2022, aby všichni zaměstnanci univerzity, kteří absolvovali 2. dávku proti Covid-19 v květnu a červnu 2021, měli možnost dostat posilující dávku na UPCE.  

Dosud využilo nabídku očkování proti covidu-19 přímo v kampusu Univerzity Pardubice téměř 700  vysokoškoláků, zaměstnanců univerzity, středoškoláků a dalších občanů Pardubic. Vysoká škola poskytuje zdravotníkům zázemí ve vestibulu Fakulty chemicko-technologické. „Uvědomujeme si, že očkování představuje nejúčinnější cestu, jak chránit zdraví a životy nás všech a zároveň umožňuje plnohodnotné vzdělávání,“ uvedla prorektorka pro vnější vztahy Andrea Koblížková.

Pro 3. dávku se lze registrovat

V den, kdy uplyne doba 6 měsíců od poslední dávky očkování, obdrží lidé zvací SMS nebo e-mail ve znění: „CPOJ 32xx28xx22 se muze registrovat na posilujici davku ockovani proti Covid-19. Kontaktujte praktickeho lekare nebo se registrujte na crs.mzcr.cz.“ Před uplynutím této doby není možné aplikovat třetí posilující dávku.

Zájemci o třetí posilovací dávku mohou využít tyto možnosti:

• Registrace na očkovací místo (přes Centrální rezervační systém)
• Praktičtí lékaři 
• Očkovací místa bez nutnosti předchozí registrace – viz informace o očkování na UPCE.
• Telefonicky na Lince 1221

Rektor Univerzity Pardubice Jiří Málek ocenil vědce, akademiky i celé týmy studentů při příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva. Prestižní Plaketu rektora Univerzity Pardubice, která se uděluje teprve podruhé, letos obdržel prof. PhDr. Petr Vorel, CSc. z Fakulty filozofické za mimořádné aktivity v oblasti vědy a tvůrčích činností a dlouhodobý přínos rozvoji historických věd a oborové historické komunity v České republice i v zahraničí.

Cenu rektora za publikaci v časopise s vysokým impakt faktorem v oboru ekonomie dnes obdržel doc. Ing. Viktor Prokop, Ph.D., z Fakulty ekonomicko-správní. Jeho práce s názvem s názvem „Configuration Paths to Efficient National Innovation Ecosystems“ vyšla v roce 2021 v časopise Technological Forecasting and Social Change.

Cenu rektora pro mladé vědce do 35 let získal Ing. Özgür YURDAKUL, Ph.D. z Dopravní fakulty Jana Pernera za přínos k rozvoji oboru Dopravního stavitelství na Univerzitě Pardubice. Cenu rektora pro mladé vědce si převzala také Mgr. Kamila Pacovská, Ph.D., z Fakulty filozofické za přínos k rozvoji oboru Filosofie na Univerzitě Pardubice.

Za aplikaci pro bezpečnost na tratích s malým provozem pomocí služby EGNOS získal ocenění doc. Ing. Aleš Filip, CSc. z Fakulty elektrotechniky a informatiky. Za přínosnou spolupráci s praxí si cenu odnesli vědci z Fakulty chemicko-technologické prof. Ing. Petr Kalenda, CSc., prof. Ing. Jaromír Vinklárek, Dr., Ing. Jan Honzíček, Ph.D. a Ing. Iva Charamzová, Ph.D. Tým byl úspěšný v komercionalizaci výsledku bádání v oblasti nátěrových hmot.

Za přínosnou spolupráci s praxí obdržely cenu rektora Ing. Renata Tišlová, Ph.D., MgA. Lucie Bartůňková, Ph.D., z Fakulty restaurování, které  restaurovaly polychromovaný štukový renesanční epitaf rodiny Jana Hodějovského z Hodějova v kostele Narození sv. Jana Křtitele v Českém Rudolci.

Cenu za pedagogickou činnost získaly MPhil. Zaan Bester a Mgr. Irena Podlásková z Jazykového centra Univerzity Pardubice, a to za významný vzdělávací a tvůrčí počin v oblasti podpory studentů v době covidové.

Studentskou cenou rektor vyznamenal skupinu studentů Fakulty zdravotnických studií a Fakulty chemicko-technologické za mimořádně obětavou práci v rámci pracovních povinností studentů ve zdravotnických zařízeních v době pandemie Covid-19 v roce 2020.

Studenti, zaměstnanci a ostatní návštěvníci ve čtvrtek zažili strhující podívanou. Speciálně vytvořený videomapping připomněl 70letou historii i současnost naší vysoké školy.

Vizuální show nabídla veřejnosti zcela poprvé netradiční pohled na moderní budovu Fakulty chemicko-technologické, která získala Cenu Grand Prix za architekturu. Videomapping promítaný na budovu fakulty si našel své diváky v pravidelné smyčce od 19 do 21 hodin.

Před startem videomappingu přijel do kampusu Martin na bílém koni jako připomínka tradice dne 11. listopadu. Děti zabavila speciální noční dobrodružná stezka s ukázkami vědy. Návštěvníci ocenili také přichystané občerstvení a nechyběla ani svatomartinská vína. 

Tradičním Zvoněním u auly si studenti připomněli události v roce 1989, kdy zvonění symbolizovalo konec totalitního režimu. Akce proběhla v pátek 12. listopadu u pamětního kamene v blízkosti Auly Arnošta z Pardubic. V podvečer se konal koncert Komorní filharmonie Pardubice s názvem Studenti za svobodu a demokracii. Rektor Univerzity Pardubice Jiří Málek ocenil vědce, akademiky i celé týmy studentů při příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva. Prestižní Plaketu rektora Univerzity Pardubice, která se uděluje teprve podruhé, letos obdržel prof. PhDr. Petr Vorel, CSc. z Fakulty filozofické za mimořádné aktivity v oblasti vědy a tvůrčích činností a dlouhodobý přínos rozvoji historických věd a oborové historické komunity v České republice i v zahraničí. 16. listopadu univerzita vyhlásila nejlepší sportovní týmy a sportovce za uplynulý akademický rok. Slavnostní vyhlášení výsledků Standarty rektora se uskutečnilo na Fakultě chemicko-technologické. Mistrovství Evropy: 4. místo Richard Hynek Spartan race, FEI, 3.roč. ČAH: 1. místo Natálie TOPIČOVÁ kuželky, FES, 4.roč. 2. místo Jakub SOKOL kuželky, DFJP, 1.roč. 3. místo Pavla Kvasničková atletika 100m, FChT, 1.roč. 3. místo Kateřina POKORNÁ beach volejbal, FES, 1.roč. AMČR: 1.místo David BENÁK golf, FES, 5. roč. 1.místo Jakub KUČERA silniční cyklistika, DFJP, 1.roč. 1. místo Kateřina PŘÍHODOVÁ veslování, skif žen, FES, PhD. student 3. místo Ondřej PALEČEK tenis dvouhra, FES, 3.roč. 3. místo Vítek RAIS tenis čtyřhra, FEI, 2.roč. 3. místo Veronika KIACOVÁ smíšený dvojskif, FF, 2.roč. 3.místo Eliška TSCHÖPOVÁ požární sport, FES, 5.roč. 2x 3. místo Ondřej JUNG veslování, skif, smíšený dvojskif, FES, 3.roč

Dne 6.10.2021 se uskutečnila tradiční společenská událost „Večer s českou chemií“, kterou pravidelně pořádá Svaz chemického průmyslu České republiky (SChP). Hosté se sešli v sále pražského Kongresového centra na Vyšehradě po dvou letech. V loňském roce se tato událost nemohla uskutečnit kvůli nepříznivé pandemické situaci.

Zahájení slavnostního večera náleželo prezidentovi Svazu ChP Ing. Petru Cingrovi. Krátkými projevy přítomné přivítali také další představitelé a zástupci renomovaných společností z oblasti chemického průmyslu, mezi kterými nechyběl ani generální ředitel společnosti Synthesia, a.s., Ing. Josef Liška.

V rámci večera proběhlo slavnostní předávání certifikátu „Responsible Care“. Tato aktivita je dobrovolná a celosvětová, dotýká se oblasti zdraví a bezpečnosti s ohledem na životní prostředí. Certifikát si odneslo celkem 14 výrobních a distribučních společností v oblasti chemického průmyslu.

Jedním z hlavních bodů programu bylo i Ocenění významných osobností české chemie za rok 2021. Představenstvo Svazu se rozhodlo udělit ocenění 5 osobnostem české chemie. Mezi oceněnými osobnostmi byl také prof. Ing. Petr Kalenda, CSc., děkan Fakulty chemicko-technologické, který v rámci poděkování pronesl krátký projev.

Profesor Kalenda se dlouhodobě věnuje problematice propagace chemie mezi studenty základních a středních škol s cílem přitáhnout mladé studenty k technickým oborům, zejména pak k chemii. Profesor Kalenda také stál u zrodu unikátní, dnes již, celonárodní soutěže „Hledáme nejlepšího mladého chemika ČR“. Soutěž lze označit za jednu z nejvýznamnějších propagačních akcí v oblasti chemie určených pro žáky devátých tříd základních škol. Soutěž vznikla ve spolupráci FChT a Synthesia, a.s. původně jako propagace chemie v Pardubickém kraji, avšak přerostla v celonárodní měřítko. V posledním ročníku se této soutěže zúčastnilo více než 10 000 studentů z celé republiky. Vyhlašování celonárodního kola se pak každoročně uskutečňuje právě na půdě FChT a účastní se ho ředitelé předních českých a slovenských firem v oblasti chemie.

Profesor Kalenda se rovněž zasadil o prohloubení spolupráce FChT se středními školami, zejména pak v oblasti vzdělávacích aktivit pro studenty a pedagogické pracovníky středních škol. Vzhledem k výčtu dlouhodobých aktivit je zřejmé, že profesor Kalenda právem náleží mezi významné osobnosti české chemie.

Srdečně mu tímto gratulujeme a do dalších let přejeme mnoho zdraví, entusiasmu a podnětných nápadů!

Mgr. Lucie Stříbrná, Ph.D.
proděkanka fakulty