Přihlášky se přijímají do 31. srpna 2019. Informace lze získat na e-mailové adrese: eva.karamazovova@upce.cz nebo telefonicky na č. 466 037 074.

Studijní program Erasmus přilákal do Česka v akademickém roce 2017/2018 rekordní počet vysokoškoláků ze zahraničí. Do tuzemských institucí a na vysoké školy přijelo skoro 11 tisíc studentů, což je nejvíc za dvacet let fungování programu. Podle Domu zahraniční spolupráce jde nejčastěji o studenty ze Španělska, Francie a Slovenska. Láká je široká nabídka předmětů v angličtině, ale i nízké ceny a pověst Česka jako jedné z nejbezpečnějších zemí světa. Data za uplynulý akademický rok budou k dispozici až v září.

Za poslední čtyři roky vzrostl počet zahraničních studentů přijíždějících přes program Erasmus do Česka o téměř 30 %. Zatímco v akademickém roce 2014/2015 se jich zúčastnilo studijního pobytu nebo praktické stáže 8359, v minulém akademickém roce (2017/2018) to bylo už 10 839.
Za tu dobu přijelo nejvíc studentů ze Španělska – téměř šest a půl tisíce, dále pak z Francie, Slovenska, Turecka a Německa. Nejmenší zájem je u studentů z Lichtenštejnska, těch přijelo pouhých 12.

„Evidujeme výrazný nárůst. Zahraniční studenti oceňují širokou nabídku předmětů vyučovaných v cizím jazyce, zajištění ubytování na univerzitních kolejích, atraktivní polohu České republiky v srdci Evropy a snadnou dopravní dostupnost,“ vysvětluje zájem studentů vedoucí komunikačního oddělení Domu zahraniční spolupráce Lucie Durcová. Podle ní je Česko populární i proto, že je cenově příznivé. Svou roli hraje také skutečnost, že se řadí mezi nejbezpečnější země světa.

Vzhledem k téměř každoročnímu nárůstu očekává Dům zahraniční spolupráce podle Durdové vyšší počet zahraničních studentů i v letošním akademickém roce, celková čísla ale budou k dispozici až v září.

V minulém akademickém roce přijížděli studenti nejčastěji na Univerzitu Karlovu v Praze, druhou nejoblíbenější byla Masarykova Univerzita v Brně a třetí České vysoké učení technické v Praze. „V první desítce nejoblíbenějších univerzit se objevuje zastoupení měst takto: pětkrát Praha, třikrát Brno, jednou Ostrava a jednou Olomouc,“ shrnula Durcová.

Atraktivní jsou i jiná města než Praha

U studentů oblíbená Univerzita Karlova eviduje za letošní akademický rok oproti tomu předešlému sice jen minimální nárůst, z 925 na 935 studentů, zato ale podle předběžně přihlášených očekává v následujícím roce výrazně vyšší zájem. „Dle počtu v tuto chvíli nominovaných studentů na rok 2019/2020 se domníváme, že zde opět k nárůstu dojde a překonáme hranici 2000 přijíždějících studentů Erasmus za jeden akademický rok,“ uvedla Ivana Herglová z Odboru zahraničních vztahů Univerzity Karlovy.

Pro zahraniční studenty jsou ale stále atraktivnější i města mimo Prahu. Například na Univerzitě Pardubice vzrostl zájem o Erasmus o třetinu. „V posledních třech letech je rekordní zájem o Erasmus pobyt. Ročně přijede asi 200 studentů,“ uvedla vedoucí vnějších vztahů Univerzity Pardubice Martina Macková.

„Do Pardubic láká cizince také kultura a poznávání, protože město je dopravní křižovatkou, odkud je dobré spojení kamkoliv po republice i v rámci Evropy. Zahraniční studenti si oblíbili národní večery, výlety do Prahy, Karlových Varů, na Sněžku nebo třeba do Českého Švýcarska, které univerzita organizuje,“ dodala Macková.

Dlouhodobě se Česko umísťuje v počtu přijíždějících zahraničních studentů na 11. místě ze 34 států v programu. „V roce 2016/2017 jsme 11., ale pro rok 2017/2018 jsme se určitě museli v žebříčku posunout minimálně o jedno místo nahoru, protože to k nám přijelo 10 839 Erasmus studentů,“ komentovala poslední dostupná data Lucie Durcová z Domu zahraniční spolupráce. 

Článek byl převzat z CT24.ceskatelevize.cz

V minulém akademickém roce 2018/2019 byl zorganizován a uspořádán 14. ročník Seminářů pro středoškolské učitele chemie.

Pro tento ročník bylo jako vždy naplánováno šest přednášek ve třech termínech. Všichni přednášející jsou kmenovými zaměstnanci fakult. Obsahová náplň seminářů byla stejně jako ve všech minulých ročnících sestavena na základě kolegiální a přátelské domluvy s vybranými a oslovenými autory a zejména na základě jejich ochoty takto nad rámec svých pracovních povinností se akce zúčastnit a přispět do ní.

Program 14. ročníku byl tedy následující:

9. 11. 2018
Odpady – základní pojmy, druhy odpadů, aktuální legislativa, technologie zpracování.
(Ing. Miloslav Slezák, CSc., Ústav environmentálního a chemického inženýrství) 

Historie a současnost barevně hořících složí.
(doc. Ing. Robert Matyáš, Ph.D., Ústav energetických materiálů)

8. 2. 2019

Vývoj představ o polarizaci světla od prvních pokusů Bartholina do dnešních dnů.
(Mgr. Světlana Sajdlová, Mgr. Jan Mistrík, Ph.D., Ústav aplikované fyziky a matematiky)

Odpady II – aktuální legislativa, využívání a odstraňování odpadů – recyklace, třídění, skládkování, spalování.
(Ing. Miloslav Slezák, CSc., Ústav environmentálního a chemického inženýrství)

12. 4. 2019

Hmotnostní spektrometrie: současný stav techniky, aplikace v lipidomické analýze a výzkumu biomarkerů rakoviny.
(prof. Ing. Michal Holčapek, Ph.D., Katedra analytické chemie)

Barvy kolem nás.
(Ing. Michal Černý, Ph.D., Ústav chemie a technologie makromolekulárních látek)

Volba listopadového termínu byla jako vždy bezproblémová. Únorový termín byl záměrně sladěn s konáním soutěže Chemiklání, přestože se jednalo o dobu jarních prázdnin ZŠ a SŠ okresu Pardubice a někteří původně domluvení přednášející plánovali dovolenou, podařilo se připravené přednášky přeorganizovat. Datum 3. semináře jsme naneštěstí naplánovali na den státního svátku Velký pátek (19. 4.), proto se seminář nakonec uskutečnil s týdenním předstihem v pátek 12.4. Jako přínosné se stejně jako loni ukázalo sladění termínu 2. semináře a konání soutěže Chemiklání, které přineslo zvýšení počtu účastníků semináře z řad učitelů doprovázejících soutěžící žáky. Naopak nalézt vhodný termín pro 3. seminář v období konce školního roku je obtížné, mnoho pozvaných a pravidelně se zúčastňujících učitelů se nám omlouvá z důvodů konání přijímacích zkoušek, maturit, výletů, pobytů, sportovních nebo učebních kurzů, exkurzí, projektů určených pro jejich žáky nebo i pro žáky nižších stupňů škol. V posledních letech se stává pravidlem, že jednotlivých seminářů se zúčastňuje zhruba 5  až 10 učitelů doprovázených někdy i jejich žáky, často z Gymnázia Dr. Emila Holuba Holice, své posluchače si přednášky najdou i u studentů a zaměstnanců fakulty. V tomto akademickém roce se seminářů se zúčastnilo 21 učitelů.

Informace o seminářích jsou účastníkům vždy rozesílány e-mailem, zveřejňovány na domovské stránce seminářů a také v aktualitách na webových stránkách fakulty. Propagace univerzity a fakulty je uskutečňována formou drobných upomínkových předmětů poskytovaných buď univerzitou nebo fakultou. Účastníkům byly dodatečně, tak jako v každém ročníku, zaslány CD nosiče s prezentacemi přednesených přednášek; letos bylo odesláno 9 přednášek.

V současné době je sestaven program seminářů 15. ročníku pro následující akademický/školní rok 2019/2020. Doufáme, že skupina stálých posluchačů nám bude i nadále zachovávat přízeň, že počet návštěvníků se nebude snižovat a že naši kolegové, akademičtí pracovníci fakulty, budou i nadále chápat svou účast na seminářích jako vhodnou možnost osvěty a propagace naší fakulty a své práce a (ne)přímo i možnost oslovení potencionálních uchazečů o studium na FChT.

Seminář připravujeme ve dvoučlenném týmu Ing. Jana Luxová, Ph.D. a Ing. Patrik Pařík, Ph.D.

Program semináře v akademickém roce 2019/2020:

15. 11. 2019

Veletrh příležitostí SOČ.
(pod záštitou rektora UPa prof. Ing. Jiřího Málka, DrSc.)

Metody stanovení velikosti částic.
(Ing. Jiří Palarčík, Ph.D., Ústav environmentálního a chemického inženýrství) 

7. 2. 2020

Efektní pigmenty.
(Ing. Ondrej Panák, Ph. D., Ústav polygrafie a fotofyziky)

Současnost a principy barevně hořících složí.
(doc. Ing. Robert Matyáš, Ph.D., Ústav energetických materiálů)

17. 4. 2020

Anorganické pigmenty: pouze dekorativní nebo i funkční materiály?
(doc. Ing. Žaneta Dohnalová, Ph.D., Katedra anorganické technologie)

Vliv moderních logistických technologií na řízení chemicko-technologických výrobních procesů.
(doc. Ing. Lenka. Branská, Ph.D., Katedra ekonomiky a managementu chemického a potravinářského průmyslu)

Ing. Patrik Pařík Ph.D.
Ústav organické chemie a technologie
Fakulta chemicko – technologická
Univerzita Pardubice

Stále přijímáme přihlášky do bakalářského studia. Jednotlivé fakulty Univerzity Pardubice vypisují 2. kola přijímacích řízení následovně. 

Představujeme portál pro uchazeče evolUPCE. Web, kde se dočteš vše o přijímačkách a oborech. Přidej se k nám, buď součástí evolUPCE. 

Podej si přihlášku ke studiu

Jednadvacetkrát. Tolikrát už dělal někdejší student a dnes už úspěšný podnikatel majáles pro svoji „alma mater“ - Univerzitu Pardubice. Letos s rekordním počtem návštěvníků. Absolvent Fakulty chemicko-technologické David Audrlický přitom začínal mezi bloky kolejí, kde kapely hrály na pódiu z lešenářských trubek, jídlo a pití se podávalo z pokojů.  Dnes řídí cateringovou firmu a stará se o tři hospody v Pardubicích. „Záhul to někdy je, ale pořád mě to baví,“ říká v rozhovoru pro Univerzitu Pardubice.

Zlepšujete se s každým rokem. Který z majálesů byl ten nej?

Je pravda, že každý rok je lepší a lepší. Zvyšuje se nám návštěvnost a taky se snažíme přicházet pořád s něčím novým. Na jeden rok ale vzpomínám rád, byl totiž zlomový. V roce 2008 jsme dělali majáles po roční přestávce. Rok před tím si jej vzali na starosti kluci, co pořádali festivaly v Hradci, Plzni a Praze. Tehdy jsem si řekl: Na škole pomalu končím, je třeba předat štafetu dál a věnovat se něčemu jinému. Je to přirozený vývoj… Jenže další ročník už nám zase spadl do klína.

Co se stalo?

Volal mi kolega, se kterým na majálesu participuju, že kluci se na to vykašlali a že to teda uděláme zase my. Měli jsme na přípravy dvacet dnů a já nevěřil tomu, že se to dá stihnout.

A stihlo?

Pár dnů jsme přemýšleli a nakonec nám zbylo 15 dnů. Den jsme obvolávali a uháněli kapely. Akce byla vedle kolejí ve středu odpoledne, vstupné bylo sto korun, hrály pardubické kapely a přišlo asi 1500 lidí. Byl to zlom.

Byl někdy majáles, který se vám vyloženě nepovedl?

Takové jsou určitě taky, pamatuji si hlavně na ty první. Stálo nám deset čísel vody na podiu, kapely odmítaly hrát, zvukař všechno odpojil. Nebo jsme měli objednanou kapelu J.A.R., ale kytarista si prý zlomil malíček, tak nemohli přijet hrát. Tenkrát za sebe poslali Monkey Business, které v té době ještě nikdo moc neznal. Měli hrát za stejné peníze, byla to taková sázka do loterie.  

Jste absolvent Univerzity Pardubice, ale z chemika se nakonec stal podnikatel v jiném oboru. Jak?

Z gymplu jsem podával přihlášky na dvě vysoké školy, chtěl jsem studovat geodezii a kartografii, do Pardubic jsem se hlásil na Fakultu chemicko-technologickou. Nakonec vyšla druhá varianta, takže jsem vystudoval tři roky chemie a pak jsem zakotvil na katedře ekonomiky a managementu chemického a potravinářského průmyslu. Vzhledem k tomu, že první tři roky chemie jsem si díky studentskému životu rozložil na pět, provozoval jsem v té době taky studentský B-klub, bylo to fajn období.

Chtěl jste dělat tyhle akce i po skončení školy?

Vůbec, jediné, co jsem věděl, že nechci v pět ráno vstávat někam do fabriky, i proto jsem ještě nastoupil na postgraduál. Zároveň jsem podnikal a k tomu jsem dělal provozního v ABC klubu. Pak přišla nabídka vést cateringovou firmu, která ABC klub provozovala, tak jsem na škole skončil a začal pracovat. Podnikání a tím pádem i akce jako majáles, ples a různé koncerty jsem si nechal jako zábavu a odreagování.

Provozoval jste studentský klub, odnesl jste si z tohoto období nějaký nápad?

Vždycky fungovaly pardubické kapely. Tehdy měli vedle klubu zkušebnu Vypsaná fixa, Ready Kirken, dnes už teda v jiném složení. Tyto kapely hrají dodnes, letos byl na majálesu právě Michal Hrůza. Nemůžeme si dělat program pro sebe, ale pro studenty. Ale jasně... Občas hraje kapela, která už studentům tolik neříká.

Co dnešní vysokoškoláci poslouchají?

Já mám cateringovou firmu a dostanu se s ní na spoustu akcí, takže vypozoruju, jaké kapely studenti poslouchají. Řekne se, že Mirai jsou pro mladé holky, ale ty holky už taky zestárly a dospěly. Cílovkou na studenty je dlouhodobě například kapela Wohnout v čele s Matějem Homolou. Třeba raper Marpo zase osloví užší skupinu lidí. Snažíme se kapely poskládat tak, aby byly hodně různorodé. Metalový majáles vám ale nikdy neudělám.

Mig 21 táhnou všechny, a přitom kapela funguje už přes dvacet let.

To je pravda. Vždycky je velké plus, když lídr kapely je zpěvák a herec v jednom, umí si vše zrežírovat a udělá skvělou show. Může to být Vojta Dyk, ale i Michal Malátný z Chinaski nebo skupina Mandrage.

Na majáles bylo ideální počasí, kolik lidí letos dorazilo?

Počasí vyšlo skvěle, oba dny bylo hezky. Když jsme ale akci chystali, měli jsme po těch deštích docela problémy. Zapadli nám asi tři kamiony, tohle nikdo nevidí.  Lidí bylo víc než loni a byl to náš rekord.

A kolik lidí akci připravuje?

Samotnou organizaci zařizujeme ve čtyřech lidech. Pak je tu spousta lidí, kteří jsou v zázemí, staví stage, připravují techniku, catering… Včetně brigádníků je to dalších 500 lidí.

Poprvé letos lidé platili bezhotovostně, s náramkem na ruce. Jak se vám to osvědčilo?

Nový platební systém fungoval skvěle a myslím, že se nám tato forma placení osvědčila. Úplně se odmazaly peníze, tím pádem šlo všechno rychleji, dostat se k pivu na baru bylo mnohem snazší. Zároveň jsme nemuseli řešit, jestli někdo krade. Jediný problém byl na konci festivalu, kdy nám došly drobné na vracení. Ale taky jsme to zvládli vyřešit.

Máte díky tomuto systému přehled o prodeji jídla?

Jasně, ale hlavně taky víme, kdy lidi přicházejí a odcházejí, kdy jsou nápory na barech, kdy se nabíjí peníze… Můžeme tak reagovat do budoucna, a ušetřit třeba i na personálu.

Náramky na ruku pro děti s telefonním číslem rodiče. To byl výborný nápad.

Parádní věc. Loni se na majálesu ztratilo dítě, hodinu a půl čekalo na maminku, než nám došlo zeptat se ho na číslo a zavolat jí. Ta se mezitím dobře bavila. Těch lidí je tu spousta, takže když se vám dítě ztratí a má náramek s číslem, je jednodušší najít toho, kdo s ním přišel.

Teď už plánujete příští rok. Koho si pozvete?

V tuhle chvíli bych to ještě nerad prozrazoval, protože nemáme uzavřené smlouvy. Určitě nabídneme studentům kapely, které poslouchají. Máme i své stálice – to jsou právě třeba Mig 21, Mandrage, Marek Ztracený.

Pro studenty pořádáte i ples Univerzity Pardubice. Která akce je vám bližší?

Majáles. I když ples je historicky srdcovka. Dělám ho už asi patnáct let. Studenti se jednou za rok hezky oblečou a jdou si užít party. Nezveme sice ty nejznámější kapely, ale kapela co tam hraje, je výborná. Navíc se snažíme vždy k ní někoho přidat – například Márdiho z Vypsané fixy. S tím spolupracujeme velmi dobře, je to skvělý muzikant i člověk.

Ing. David Audrlický vystudoval Fakultu chemicko-technologickou Univerzity Pardubice. Původně studoval chemii, ale pak přešel na katedru ekonomiky a managementu chemického a potravinářského průmyslu. Vlastní cateringovou agenturu, provozuje tři restaurace, je hlavní organizátor Pardubického majálesu, pravidelně pořádá studentský ples Univerzity Pardubice. Je ženatý a má dvě děti. Odpočívá v zimě na lyžích a v létě na rybách.

TEXT: Věra Přibylová/ FOTO: Petr Špaček

Na soutěži „Hledá se nejlepší mladý chemik“ byl předáván „Chemický Oskar“ a Dr. Michael Londesborough rozzářil svou ohnivou show

V rámci celostátní soutěže „Hledá se nejlepší mladý chemik“, která se konala 11. 6. 2019 v prostorách Fakulty chemicko–technologické, přijal pozvání i známý popularizátor chemie Dr. Michael Londesborough. Přestože se zabývá ve svém vědeckém výzkumu chemií boranů na Ústavu anorganické chemie AV ČR v Řeži u Prahy, tak dokázal spolehlivě zaujmout a nadchnout nejen mladé soutěžící, ale i jejich doprovod. Jeho chemické příběhy zakomponované do prostředí mládeži blízké, zajímavé vstupy s relativně jednoduchými, ale efektivními modely poutavě podanými, přitáhnou pozornost i těch, kteří se chemií nikdy nezabývali. Michael Londesbourough se narodil v Londýně, časné dětství a mládí prožil v Leedsu. Od roku 2002 žije v České republice, chemie ho nadchla již v dětství, kdy atraktivní a srozumitelnou formou jemu a jeho vrstevníkům chemii přibližoval nadšený učitel chemie. Byl to jeho vzor a také jeho sen být jako on. Tentokrát si Michael připravil zvukovou show s ohnivými efekty, kterou mohli nadšení posluchači sledovat od 16:00 v prostorách FChT před vyhlášením závěrečných výsledků soutěže.

V rámci této soutěže byl nabídnut i doprovodný program pro pedagogický doprovod, který zahrnoval odbornou přednášku, prohlídku expozice výtvarných prací dětí z celého světa na téma chemie a také filmovou sekci, kde měli možnost doprovázející učitelé hlasovat o nejlepší krátký film na téma „chemie“. Tato část byla zařazena jako oddíl pod Mezinárodní dětskou výtvarnou výstavou Lidice 2019. Po zhlédnutí 11 krátkých filmů jednoznačně zvítězil hraný i animovaný film ve stylu režiséra a výtvarníka Jana Švankmajera, v němž žáci základní školy vtipnou formou pojali badatelskou činnost v oblasti chemie a biologie. Znázorňované nově objevené objekty nadšeným týmem mladých vědců byly zobrazeny vtipně a umně pomocí knoflíků. Nápaditost a provedení tříminutového filmu byla jednoznačně nejzajímavějším příspěvkem.

Tento vítězný film s názvem „Knoftomy a knoflíkuly“ aneb Objev století vytvořený kolektivem dětí ve věku od  6 do 13 let ze ZUŠ z Plzně získal, tzv. „Chemického Oskara“. Tato skleněná cena měla evokovat filmového Oskara a zároveň propojit symbol FChT v podobě srdcové baňky se světem filmu. Cena byla vyrobena ze skleněného masivu a vážila 5 kg. Tým tvůrců tvořil grafik Oldřich Jiskra z grafického studia Dialog, Vysoké Mýto, který dlouhodobě s fakultou spolupracuje, a podle jehož návrhu byl skleněný artefakt zhotoven, dále realizační tým pod odborným vedením MgA. Libora Doležala, ředitele Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské ze Železného Brodu, který dokázal z 2D podoby převést „Oskara“ do 3D formy. Srdcová baňka, neboli „Srdcovka“ symbolizuje lásku k chemii, lásku k životu, propojení chemie a života, propojení s lidským tělem, které má své centrum emocí v srdci se životodárnou tekutinou – krví na skleněné ceně znázorněné v podobě vnitřní purpurové vlny ve fakultní barvě, ne náhodou připomínající roztok manganistanu draselného. Sklo symbolizuje nejen transparentnost, čistotu a jas, ale také materiál, bez něhož se chemik neobejde. „Chemický Oskar“ byl umístěn na masivním skleněném podstavci v podobě knihy, jako symbolu poznání, vzdělávání a objevování.

Celý slavnostní akt předání byl zakončen za přítomnosti všech tvůrců a krátkým proslovem děkana FChT prof. Petra Kalendy CSc. a proděkanky Mgr. Lucie Stříbrné, Ph.D.

„Chemického Oskara“ převzala z rukou děkana FChT zástupkyně Památníku Ležáky, paní Mgr. Kamila Chvojková. Paní kurátorka Památníku Lidice Mgr. Lenka Zmeková se bohužel na slavnostní předání nemohla dostavit.

Věříme, že tento akt se tak stal významným okamžikem v historii fakulty, který otevřel spolupráci s Památníkem Lidice a upozornil tak na pietní odkaz událostí, které by neměly být nastupujícími generacemi nikdy opomenuty.

Článek: Titul krále mladých chemiků putuje opět do Letovic

Chemie se s přehledem dostala do popředí disciplín, které oslovily děti a mládež na Veletrhu vědy v Letňanech

Ve dnech 6.6. až 8.6.2019 se na Výstavišti v Praze v Letňanech otevřely moderní výstavní haly PVA EXPO, kde česká věda představila to nejlepší, co může v současné době nabídnout. Na ploše 8000 m² se představilo již po páté více než 100 expozic. Některé expozice včetně té, kterou si za tímto účelem přichystal tým demonstrátorek z Fakulty chemicko–technologické Univerzity Pardubice, se podobaly vědeckým laboratořím. Vstup na akci byl zdarma. Veletrh přilákal přes 25 tisíc návštěvníků všech věkových kategorií. V zázemí měli návštěvníci i demonstrátoři možnost občerstvení.

V dopoledních hodinách se doprovodný program zaměřil na cílové skupiny potencionálních zájemců o studium, odpoledne pak na široké i odbornější publikum. FChT měla možnost se zúčastnit 1,5 dne. Na stanovišti si návštěvníci mohli přímo vyzkoušet zajímavé chemické pokusy, nebo se nechat doslova „vtáhnout“ do tajemství chemie díky týmu demonstrátorek, který tvořily: Ing. Hana Doušová, Ph.D., doc. Lenka Česlová, Ph.D. a Mgr. Lucie Stříbrná, Ph.D.

Malí i velcí návštěvníci se mohli potěšit pohledem na rostoucí „Sloní zubní pastu“, která se nakonec pod rukama demonstrátorky vzňala. Dále si mohli vyzkoušet celu řadu barevných důkazních reakcí či si tajným písmem napsat vzkaz na filtrační papír. V sekci biologie mohli skládat DNA, podívat se na zvětšené chromozomy v mikroskopu nebo odvodit dědičnost krevních skupin. Akce byla velmi úspěšná, soudě dle toho, že na stanovišti FChT bylo stále plno.

Chemie se tak dostala do popředí vědeckých disciplín, které děti a mládež v tomto poutavém pojetí oslovují.

V pondělí 10. června 2019 proběhla na Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice každoroční konference studentské vědecké odborné činnosti. Během této konference prezentovalo ve dvou sekcích své výsledky celkem 37 studentů a studentek téměř ze všech ročníků studia.

Tito studenti a studentky se nad rámec svých studijních povinností v průběhu akademického roku 2018/2019 věnovali ve spolupráci s odbornými garanty z FChT určitému tématu. Během konference potom měli možnost prezentovat výsledky svého snažení před ostatními studenty i před akademickými a vědeckými pracovníky.

Tato konference je volně přístupná i pro veřejnost. Všechny prezentace byly velmi kvalitní, na vysoké odborné úrovni a s širokým záběrem témat napříč všemi studijními programy FChT – namátkou: vlastnosti pigmentů, příprava nových organických sloučenin, studium vlastností skel specifického složení, modifikace 3D tiskárny, testování fotokatalyzátorů, určení obsahu CO₂ ve vzduchu, tvorba biofilmů nebo řízení výzkumných projektů v chemickém průmyslu.

Konference poskytla studentům a studentkám možnost vyzkoušet si prezentaci svých výsledků před publikem a také možnost odpovídat na dotazy z publika. Dala by se označit jako „vědecká konference nanečisto“. Z hlediska garantů jednotlivých sekcí hodnotíme konferenci studentské odborné vědecké činnosti velmi kladně a považujeme ji za velmi přínosnou, a to nejen pro studenty.

Těšíme se, že i příští ročník bude stejně kvalitní a k účasti na konferenci srdečně zveme všechny zájemce.

RNDr. Petr Janíček, Ph.D. - Ústav aplikované fyziky a matematiky
doc. Ing. Martin Adam, Ph.D. - Katedra analytické chemie

Sedmý ročník celostátního finále soutěže Hledáme nejlepšího Mladého chemika ČR zná svého vítěze. Králem mladých chemiků se stal Robin Dočekal ze ZŠ Letovice. Letovická základní škola tak obhájila své loňské prvenství a její žáci v soutěži dokázali zvítězit již potřetí.

V úterý 11. června 2019 se v prostorách Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice uskutečnilo žákovské mistrovství republiky v chemii. Celostátní finále největší chemické soutěže přivítalo 39 nejúspěšnějších žáků, kteří postoupili z krajských kol.

„Celkem soutěžilo téměř 18 000 žáků osmých a devátých tříd, což je bezmála o tři tisíce více než loni. Stále rostoucí účast ukazuje, že chemie se pro mladé lidi opět stává velmi atraktivním oborem,“ uvedl děkan pořádající fakulty Petr Kalenda. „Dnešní finalisté jsou intelektuální elitou své generace a mají všechny předpoklady k tomu, aby se po maturitě stali našimi studenty. O takto talentované jedince má naše fakulta velký zájem, protože jim dokáže nabídnout ideální podmínky pro další odborný růst. Věřím, že s mnohými finalisty se za pár let potkám jako s našimi studenty, stejně jako s řadou jejich předchůdců. Naším největším společným úspěchem ale bude, pokud si maximum soutěžících vybere chemii jako předmět svého studia a budoucího zaměstnání,“ dodal profesor Kalenda.

Finálové klání se skládalo ze dvou částí. Teoretické znalosti prověřil 75 minutový písemný test, praktické dovednosti pak laboratorní práce ve fakultních laboratořích. Nejlépe si vedl Robin Dočekal ze ZŠ Letovice, který se stal pomyslným králem mladých chemiků pro rok 2019.

„Na soutěž jsem se připravoval už od osmé třídy a moc jsem si přál, abych v ní uspěl. Dnešním vítězstvím se mi splnil velký sen. Chemie je mým největším koníčkem a chtěl bych se jí věnovat i do budoucna. Rád bych ji jednou studoval právě na Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice,“ svěřil se nejlepší mladý chemik.

Ten převzal z rukou rektora Univerzity Pardubice Jiřího Málka notebook a od děkana pořádající fakulty Petra Kalendy příslib přiznání stipendia ve výši 48 000 Kč v prvním akademickém roce studia na FChT Univerzity Pardubice. Na druhé příčce se umístil Michal Jílek ze ZŠ Masarykova Polička, který si odnesl dron a příslib stipendia v hodnotě 24 000 Kč. Třetí místo obsadil Jonathan Sandtner ze ZŠ Otická Opava, který převzal jako cenu chytré hodinky a příslib stipendia v hodnotě 24 000 Kč.

Oceněno bylo všech 39 finalistů. Ceny předávali zástupci významných chemických společností, které se na podpoře soutěže podílely, představitelé státních orgánů a akademické sféry. Žáci, kteří se umístili na prvních pěti místech, získali i Cenu děkana FChT UPa - příslib přiznání stipendia v prvním akademickém roce studia na Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice v celkové hodnotě 120 000 Kč.

Za úspěchy nejlepších žáků stojí především jejich učitelé, proto se uznání dočkali i pedagogové, jejichž svěřenci obsadili první tři pozice. Hana Nečasová ze ZŠ Letovice, která k vítězství přivedla již třetího žáka své školy, obdržela od ředitelky odboru vysokých škol MŠMT Karolíny Gondkové čestné uznání. Eva Spilková ze ZŠ Masarykova Polička získala tutéž cenu od prorektorky Univerzity Pardubice Andrey Koblížkové a Lucii Lykové ze ZŠ Otická Opava k úspěchu popřála kancléřka Univerzity Pardubice Lucie Kašková. Děkan pořádající fakulty udělil oceněným učitelům také Bronzovou pamětní medaili Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice za zvyšování zájmu žáků o studium chemie.

V rámci slavnostního vyhlášení výsledků byly oceněny i osobnosti, které se výrazným způsobem zasloužily o popularizaci soutěže i oboru. Stříbrnou medaili Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice za zásluhy v oblasti propagace a popularizace chemie získal člen Rady Pardubického kraje zodpovědný za školství Bohumil Bernášek, personální ředitelka společnosti Synthesia Olga Marečková a ředitel Střední průmyslové školy chemické Jan Ptáček.

Finálový den nabídl také pestrý zábavně-vzdělávací doprovodný program. Pro učitele si naše pořádající fakulta připravila přednášku se zaměřením na využití léčiv, pro rodiče poutavou exkurzi v prostorách nejmodernějších laboratoří a pro žáky i dospělé ukázky efektních pokusů.

Součástí finálového dne byla i výstava dětských výtvarných prací s chemickou tematikou MDVV Lidice. Kromě výtvarných děl mohli učitelé zhlédnout také soubor krátkých filmů věnovaných chemii a vybrat nejlepší snímek, který byl oceněn zvláštní Cenou děkana FChT - „Chemickým Oskarem“. Skleněný odlitek ve tvaru srdce, symbolizující motto fakulty „Život je chemie“, vytvořili podle návrhu Oldřicha Jiskry studenti SUPŠS Železný Brod.

Vyvrcholení doprovodného programu patřilo science show známého popularizátora vědy Michaela Londesborougha, který si diváky podmanil interaktivním vědeckým představením plným zábavy, poznání a překvapivých momentů s tématem šíření a vnímání zvuku.

Blahopřejeme všem finalistům k jejich úžasnému úspěchu, kterým účast mezi 40 nejlepšími mladými chemiky v České republice bezesporu je, a přejeme spoustu dalších skvělých zážitků na poli vědy, chemie a jejího poznávání. Těsíme se na další, v pořadí již osmý ročník soutěže v roce 2020, kdy naše fakulta opět přivítá finalisty soutěže Hledáme nejlepšího mladého chemika ČR.

Více fotek na našem facebooku

Článek: Zvuková ohnivá show a chemický oskar doplnily finálový den "Mladého chemika"

zdroj: mladychemikcr.cz

Pod vedením mladého dirigenta Jakuba Pikly se v podvečer 30.5.2019 rozezněly aulou Arnošta z Pardubic slavné filmové melodie v podání Východočeského akademického orchestru.

První odlehčená část koncertu se nesla v duchu tvůrčích a revolučních „zlatých“ 60. let. Většina dále zmiňovaných filmů či historických souvislostí totiž vznikla či se odvíjela právě v tomto období. Nejdříve měli posluchači příležitost oživit si svou filmovou paměť a vybavit si slavné scény ze stříbrného plátna, např. z filmu „Limonádový Joe“ (1964) nebo z filmu „Tenkrát na Západě“ (1968). Oba filmy nečekaně propojil herec Henry Fonda, hlavní představitel Franka, který se při promítání „Limonádového Joea“ tak smál, že upadl ze židle. „Limonádový Joe aneb Koňská opera“ je osobitou parodií westernu natočenou na motivy předlohy Jiřího Brdečky (1917 – 1982), kterou na filmové plátno bravurně s hvězdným obsazením přenesl režisér Oldřich Lipský (1924 – 1986). Pozornému divákovi jistě neuniklo, že filmové scény byly charakteristicky zabarveny, tzv. virážováním.  Exteriéry se točily nedaleko Mořiny ve vápencovém lomu Velká Amerika, koně zajišťoval Národní hřebčín Kladruby nad Labem. Úsměvnou historkou je, že se natáčení filmu potýkalo s finančními problémy a také s nedostatkovým zbožím, proto museli herci povinně nosit k výstavbě westernového městečka z domu hřebíky.

Posluchači koncertu měli možnost vyslechnout celou řadu těchto líbivých melodií, např. „Když v baru houstne dým“ se slavnou arizonskou pěnicí Tornado Lou, jejíž altový part mistrně zazpívala Lada Rousová. Další filmové melodie zněly aulou mimo jiné i v podání příjemného sopránu Veroniky Kaiserové, např. „Arizona“, „So far“, „Mé zvlhlé rty“, „Není větší potěšení“ nebo „Můj Bože“. Orchestr excelentně přednesl „Horácovo pohřební blues“ nebo přímo dixielandovou skladbu „Whisky, to je moje gusto“.

Po té následoval další hudební oddíl, který tentokrát umožnil posluchačům zavzpomínat na slavné americké spaghetti westerny z filmové dílny tandemu Sergia Leoneho (1929 – 1989) a Ennia Morriconeho (*1928) „Tenkrát na Západě“ nebo „Hodný, zlý a ošklivý“ (1966). Působivý nástup „Muže s harmonikou“ v podání Jana Hrubeše ve stylovém kostýmu kovboje dal této skladbě další osobitý rozměr. Slavné westernové melodie dokázaly spolehlivě navodit atmosféru daného filmu a při troše fantazie se posluchačům mohla scéna doslova odehrávat přímo před očima. Zazněly melodie „The Strong“, „The God, The Bad and The Ugly Theme“ nebo také slavný „Jill´s Arrival“, jehož melodii známe v podání Věry Špinarové „Jednoho dne se vrátíš“.

Orchestr sestavený z padesáti mladých muzikantů převážně z pardubické konzervatoře a také hudebníků z Univerzity Pardubice byl sezván pod organizačním vedením právě Jana Hrubeše, studenta FChT a absolventa konzervatoře Pardubice v oboru kontrabas. Jeho nadšení, osobní kontakty a výjimečný organizační talent dokázal překlenout tyto dvě instituce a propojit je na zajímavé hudební platformě. S Jakubem Piklou, uměleckým vedoucím orchestru úzce spolupracuje již několik let. Činnost tohoto hudebního tělesa zaštiťuje Univerzita Pardubice, prostory ke zkoušení poskytuje FChT. Rektor Univerzity Pardubice prof. Ing. Jiří Málek, DrSc. se proto rád ujal poutavého úvodního slova, které posluchače „naladilo na tu správnou notu“. Orchestr vystupuje zpravidla dvakrát ročně v univerzitní aule, v redukované podobě pak provozuje koncerty komornějšího charakteru. Z jeho výrazných hudebních počinů lze uvést koncert na Mezinárodní kontrabasové soutěži F. Černého a J. Geissela, kde orchestr doprovodil nejvýznamnější české kontrabasisty, porotce této soutěže (prof. M. Jelínek, M. Gajdoš, P. Ries).

Do druhé části koncertu s názvem „Inspirace Amerikou“ byla zařazena slavná Dvořákova Symfonie č. 9 e – moll, op. 95, která je známá jako „Z Nového světa“ či „Novosvětská“. Dvořákova symfonie patří k nejvýznamnějším skladatelovým dílům tohoto druhu a řadí se k nejhranějším dílů klasické hudby vůbec. Podmanivé a hladce plynoucí sekvence natolik zapůsobily na Američana Neila Armstronga, že si tuto nahrávku vzal s sebou při letu na Měsíc, kde v roce 1969 poprvé přistála kosmická loď Apollo 11.

Východočeskému akademickému orchestru se podařilo nejen navodit atmosféru, kterou Dvořák čerpal během svého pobytu na americkém venkově, kam pravidelně jezdil, ale také vystihnout nostalgickou náladu jako neustále se vracející vzpomínku na domov a vybízející k návratu do rodných Čech. Nezapomenutelné „Largo“ s křehkým sólovým anglickým rohem nebo výrazná rytmika žesťových nástrojů a tympánů v závěrečné větě otevřela emoční nuance snad každého posluchače v sálu.

Tato jedinečná symfonie náleží k hudebním klenotům, jakých je třeba si považovat a při jejich poslechu vnímat vděk za to, že takový hudební velikán, jakým bezesporu byl Antonín Dvořák (1841 – 1904), nejenže oslovil Ameriku, ale také se dotkl Měsíce a i nyní po mnoha desetiletích se dokáže spolehlivě dotknout srdcí napříč generacemi. Hluboký hudební dojem v podání Východočeského akademického orchestru byl v závěru koncertu odměněn dlouhými ovacemi publika ve stoje. Tato pocta symbolicky náležela nejen orchestru, ale i Antonínu Dvořákovi.

Východočeskému akademickému orchestru přejeme do dalšího působení mnoho neutuchajícího entusiasmu, vytrvalosti a hudebních nápaditostí! Za inspirativní hudební zážitek, který se nesl nejen napříč pardubickou aulou, ale také Amerikou a Vesmírem děkujeme!

Na Facebooku probíhá vědomostní kvíz o dvě volné vstupenky na následující koncert VAO, který naleznete pod názvem „Inspirace Amerikou“.

Mgr. Lucie Stříbrná, Ph.D.
proděkanka FChT