Historicky první e-gamingové derby univerzit je za námi. Univerzita Pardubice zvítězila v napínavém souboji na půdě soupeře Univerzity Hradec Králové 2:1. Klání hráčů počítačových her v průběhu celého streamu sledovalo minulý pátek 1368 unikátních diváků, celkový počet zhlédnutí vyšplhal na číslo téměř 3000.

„Blízkost našich měst a univerzit vybízí ke spolupráci i k soupeření v jakémkoliv sportu nebo disciplíně,“ říká prorektorka Univerzity Pardubice Andrea Koblížková.

Toto unikátní esportovní derby zaznamenalo velké množství pozitivních reakcí od všech účastníků. Celý průběh boje o historicky první titul byl streamován na adrese www.twitch.tv/esportsa přes deset hodin. Záznam z celého dne je zde stále k vidění. V jednu chvíli sledovalo živý přenos 151 fanoušků a další stovka diváků byla přímo v aule hradecké univerzity.

Na programu derby byly herní tituly Hearthstone, League of Legends a Counter Strike: GO, kdy v nich proti sobě stálo pět soupeřů na každé straně. Celý den začal velmi vyrovnaným zápasem v CS:GO, ve kterém utržila vítězství UHK. Zprvu v jednostranném zápase League of Legends pro UHK se vše změnilo. Tým UPCE esports otočil v posledních minutách průběh prvního zápasu a udržel se ve vedení i nadále. 2:0 v LoL dorovnalo průběh celkového derby na 1:1.

Hearthstone poté rozhodnul o celkovém výsledku derby 2:1 ve prospěch Univerzity Pardubice, která se stala vítězem historicky prvního esport derby na vysoké škole.

„Jde vlastně o standardní ligový sport, který v České republice zastřešuje meziuniverzitní Esportovní studentská asociace (ESA),“ vysvětlil v Česku stále populárnější aktivitu organizátor Roman Klíma, člen organizace Student Gaming Academy působící při hradecké univerzitě.

Prohlédněte si fotoreport z akce

Mladá vědkyně Zuzana Svobodová z Univerzity Pardubice bodovala v semifinále světové soutěže Falling Walls Lab v polské Wroclawi. Získala druhé místo za skvělou prezentaci nápadu na téma BREAKING THE WALL OF POOR-QUALITY ANTIBODIES, díky němuž vědci budou moci vybrat protilátky, které fungují a jsou šité na míru experimentům, které provádí. Tím mohou značně ušetřit peníze z grantů, investovaný čas a vzácné vzorky.

Kdy se nápad zrodil?

Jednalo se o nápad, který vznikl jako vedlejší produkt mé disertační práce na Katedře biologických a biochemických věd Fakulty chemicko-technologické. Během výzkumu jsem se totiž často potýkala s kvalitou protilátek určených pro výzkumné účely. Člověk draze koupil protilátky, ovšem ty často v experimentech nefungovaly, jak měly. Dostala jsem proto nápad, a vyvinula techniku, kterou lze snadno porovnat funkčnost protilátek od různých výrobců a vybrat si tu nejlepší pro plánované experimenty. Ve spolupráci s Ústavem analytické chemie AV ČR se nám podařilo zařízení vyvinout a otestovat. Nedávno jsme pro zařízení získali český patent a budeme nyní žádat o Evropský patent. Věřím, že díky zařízení si vědci budou moci vybrat protilátky, které fungují, jsou šité na míru experimentům, které provádí, čímž mohou značně ušetřit peníze z grantů, investovaný čas a vzácné vzorky.

Čím jste porotu zaujala?

Porota hodnotila zejména přínosnost prezentovaného nápadu, vysvětlení problematiky, úroveň prezentace a v neposlední řadě schopnost reagovat na četné otázky. Předpokládám tedy, že to byla určitá kombinace těchto hodnotících kritérií, které porotu zaujala.

Jak soutěž probíhá?

Falling Walls Lab je mezinárodním soutěžním fórum pořádané současně ve stovce městech na výzkumných institucích po celém světě. V prvním kole se posílají přihlášky, z nich se do každého z měst vyberou soutěžící do semifinále. Semifinále probíhá tak, že mladí vědci a vědkyně či podnikatelé a podnikatelky mají tři minuty na to, aby vysvětlili podstatu problému, představili svůj návrh řešení a v čem spočívá hlavní přínos té myšlenky či nápadu. Finále soutěže probíhá v Berlíně, kde se setkají vítězové semifinále a stejným způsobem prezentují svůj nápad před porotou a obecenstvem.

Z jakých oblastí se prezentují nápady?

Ze všech oborů, není zde žádné omezení, aby docházelo k mezioborovým a mezinárodním výměnám myšlenek a náhledům na řešení různých problematik, například řešení vzniku obezity, chirurgická řešení při operacích karcinomu tlustého střeva, kolega Daniel Kopkaně z Brna, který zvítězil ve Wroclavi, prezentoval folii, která chytrým způsobem pracuje s tepelným zářením a je schopná například snížit teplotu ve stanech pro uprchlíky či humanitární pracovníky.

Jak hodláte nápad využít do budoucna?

Ráda bych zařízení dala k otestování jiným výzkumným skupinám a zkusila nápad představit i firmám, jestli by zařízení nechtěli vyrábět a nabízet vědcům a vědkyním po celém světě. Problematika kvality protilátek určených pro výzkum se totiž týká širokého spektra oblastí výzkumu, zejména biomedicínského výzkumu a biotechnologií. V tomto ohledu jsme v kontaktu s Centrem transferu technologií a znalostí, kde nám pomohou s prezentací zařízení na networkingových konferencích propojující nápady z výzkumu s aplikační sférou.

TEXT: Věra Přibylová/ FOTO: Zuzana Svobodová

Areál Výukového a výzkumného centra Dopravní fakulty Jana Pernera a také pracoviště Fakulty chemicko–technologické v Doubravicích se v pátek 27. září odpoledne začaly zaplňovat návštěvníky. Důvodem byla oblíbená celorepubliková akce „Noc vědců“ s nadčasovým mottem „Šetrně k planetě“.

Tato vědecko-popularizační akce zapojuje malé i velké badatele do dění inspirujícího světa vědy a techniky a řadí se v Pardubicích k jedné z nejnavštěvovanějších akcí. To potvrdila i letošní návštěva, kdy do areálu zavítalo více než 1600 návštěvníků různých věkových kategorií. Venku i ve vnitřních prostorách byl na téměř 50 stanovištích nachystán zajímavý program, kde se zájemci mohli nejen hravou formou seznámit s jevy kolem nás, bádat, zkoumat, poznávat, ale hlavně se bavit.

Akce byla odstartována v 16 hodin vedením Univerzity Pardubice a děkanem Dopravní fakulty Jana Pernera doc. Liborem Švadlenkou. O hodinu později se svým „Zázrakem života“ oslnil Dr. Michael Londesborough, slavný popularizátor vědy z Londýna. Ten zaujal atraktivními experimenty vázajícími se k fotosyntéze a k životu na Zemi, provázenými vtipnými komentáři s roztomilým anglickým přízvukem. Zvláště oblíbené byly jeho pokusy s asistencí publika. Díky své poutavé a zábavné show přesvědčil malé i velké diváky, jak je snadné nadchnout se pro chemii a všichni tak bedlivě sledovali jeho vystoupení až do úplného závěru.

Naše Fakulta chemicko–technologická měla nachystanou pestrou paletu inspirativních a efektních pokusů na 8 stanovištích v rámci Technologického pavilónu FChT. Návštěvníci mohli například zkoumat kvalitu pitné vody z mikrobiologického hlediska, zjistili, co skrývají rostliny, nebo mohli detekovat krevní stopu. Vyzkoušet si mohli postříbření, pozorovali manganistanového chameleona, odhalili tajné písmo či otestovali kyselost pomocí přírodního pH indikátoru z červeného zelí. Zájemci si pak sami ručně mohli vyrobit papír nebo se zapojit do hrátek s kyselinou hyalouronovou a namíchat si vlastní pečující přípravek. Nahlédli s námi společně i do „sluneční laboratoře“ a jejich tajů. Velmi navštěvovaným stanovištěm bylo místo uprostřed centrálního náměstí v areálu, kde prováděla efektní ohnivé pokusy jednotka sboru dobrovolných hasičů Svítkov, která přijela s kompletně vybaveným hasičským vozem.

Do této akce se kromě DFJP a FChT zapojily i ostatní fakulty Univerzity Pardubice s celou řadou pokusů a zajímavých úkolů. Pro účastníky byl připraven bohatý program i ze strany partnerů akce, ke kterým náleželi Gymnázium Dašická, DELTA SŠ informatiky a ekonomie s.r.o., Střední průmyslová škola chemická Pardubice, Základní škola Pardubice – Studánka, FOXCONN CZ, s.r.o. a UniCRE, výzkumně vzdělávací centrum, a.s..

„Noc vědců“ finančně podpořil Pardubický kraj, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, společnosti RETIA, FOXCONN a UniCRE.

Naplnění motta celé akce „Šetrně k planetě“ bylo mimo jiné zrealizováno pomocí kyvadlové autobusové dopravy, která zajišťovala každou hodinu dopravu návštěvníků ze stanice Hlavní nádraží do areálu v Doubravicích a zpět.

Enormní návštěvnost letošní „Noci vědců“ katapultovala tuto akci v žebříčku atraktivity na přední příčky. Věříme, že i v příštích ročnících se tato akce bude těšit u široké laické i odborné veřejnosti velké popularitě.

Vzájemná spolupráce mezi Fakultou chemicko–technologickou Univerzity Pardubice a Střední průmyslovou školou v Hranicích na Moravě byla prohloubena podpisem memoranda. Stalo se tak v rámci soutěže „Hledáme nejlepšího mladého chemika“, které se pedagogové pravidelně účastní. Střední průmyslová škola v Hranicích se tak stala naší již pátou „Fakultní školou“ a může se tak, stejně jako ostatní Fakultní školy, pyšnit na své budově zbrusu novým označením „Fakultní škola Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice“.

SPŠ v Hranicích na Moravě nabízí z oblasti chemie maturitní obor Aplikovanou chemii. Čtyřletý obor Aplikovaná chemie je vhodný pro žáky základních škol se zájmem o přírodní a technické vědy, zejména o chemii. Absolventi se mohou uplatnit v nejrůznějších odvětvích chemického, farmaceutického nebo potravinářského průmyslu. Mnozí absolventi hranické SPŠCh míří na vysoké školy s technickým zaměřením.

V rámci provázání spolupráce mezi oběma institucemi se mohou studenti zapojit i do zpracování témat Středoškolské odborné činnosti na FChT. Učitelé pak mohou navštěvovat semináře pro SŠ učitele, které mají na naší fakultě dlouholetou tradici. Nejbližší z těchto seminářů je plánován na 15. 11. 2019.

Věříme, že vzájemná spolupráce mezi oběma institucemi bude i v budoucnu stále prohlubována, a že budeme moci přivítat na FChT stále více kvalitních zájemců z řad průmyslových škol s chemickými studijními obory.

Mgr. Lucie Stříbrná, Ph.D.
proděkanka FChT UPa

Příští týden se na jeden večer otevřou brány vědeckých institucí, univerzit a vysokých škol. Přidávají se 27. září k jedné z nejvýraznějších vědecko-popularizačních akcí v Česku Noc vědců 2019. Návštěvníky, dospělé i děti, čekají zábavné science-show, filmové projekce, fotografie, diskuze, přednášky, workshopy, výstavy, experimenty i osobní setkání s významnými vědci. Do letošní patnácté Noci vědců se zapojí rekordní tři desítky škol a institucí. Loňský ročník navštívilo po celém Česku více než šedesát tisíc lidí, ten letošní by měl být ještě populárnější. 

Akce je zdarma a stáhněte si speciální aplikaci pro chytré telefony s programem a mapou pro všechna města. 

Noc vědců na Univerzitě Pardubice

Brány Univerzity Pardubice se veřejnosti otevřou na novém místě, v Technologickém areálu Doubravice. Na téměř padesátce stanovišť s pokusy, ukázkami a hrátkami se návštěvníci dozví, co obnáší chovat se šetrně k planetě. Program fakult a partnerů univerzity doplní show Michaela Londesborougha, která se v loňském roce těšila enormnímu zájmu. 

Během posledního zářijového pátku čeká návštěvníky Noci vědců opravdu pestrá vědecká jízda. A tak se zájemci ekologicky přenesou na zajímavá místa díky virtuální realitě a s chemiky objeví nové materiály ohleduplné k životnímu prostředí. K vidění bude třídička odpadu, výroba papíru a představí se možnosti 3D tisku. Chybět nebudou zajímavé workshopy, kvízy, rébusy a šifry a děti se zabaví v kreativním koutku. Po úspěchu z předchozího ročníku znovu přijede Michael Londesborough se svou show. Divákům opět strhujícím způsobem přiblíží "Zázrak života". 

Program, v němž návštěvníci zapomenou na starosti a pobaví se vědou a poznáváním, začíná v 16 hodin a potrvá v Technologickém areálu v Doubravicích až do 22 hodin. Vstup na akci je zdarma. Demonstrace a vědecké ukázky budou jak venku, tak uvnitř v laboratořích univerzity, a tak si návštěvníci program užijí i za případné nepřízně počasí.

Program Noci vědců Univerzity Pardubice naleznete na webových stránkách univerzity Noc vědců 2019: Šetrně k planetě nebo na univerzitní facebookové události.

Je možné mít program pohodlně i ve svém mobilu. Stačí si zdarma stáhnout mobilní aplikaci Noc vědců na Google Play. Souhrnné informace o celostátní akci jsou na webu http://noc-vedcu.cz/.

Do Doubravic bude v pátek cesta snadná! Nechte auto doma a vypravte se za námi v duchu tématu Šetrně k planetě. Svezte se do Technologického areálu speciální autobusovou linkou. Nebo třeba na kole, koloběžce, pěšky, běžky. V galerii níže na stránce naleznete jízdní řád naší autobusové linky.

Parkovací stání budou k dispozici v omezeném počtu.

Národním koordinátorem akce jsou Ostravská univerzita a VŠB-TUO.
Akci finančně podporuje Pardubický kraj, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. 
Další finační regionální podporu vyjádřila společnost RETIA, FOXCONN a UniCRE.

Text: článek magazínu Universitas/ Oddělení propagace a vnějších vztahů.

Studuje na Dopravní fakultě Jana Pernera, je ambasadorem univerzity a potkat ho můžete taky na Seznamováku, party Welcome to UPCE nebo na Gaudeamu. A kromě toho? Honza Němec pravidelně usedá do lodě a vesluje. Už třetím rokem.

Jakou tradici má veslování na Univerzitě Pardubice?

Tento sport se začal profilovat přibližně před deseti roky, rozkvět však zaznamenává v posledních letech. Přestože je jeho historie poměrně mladá, nesnižuje to jeho kvality.

Změnilo se něco od doby, kdy se začalo na škole veslovat?

Když jsem se do oddílu dostal, bylo tam pár kluků, co vyprávěli o dobré minulosti. Tak jsme náborem nových veslařů i veslařek začali psát historii klubu ještě legendárnější.

Kolik má univerzitní veslařský tým členů?

Počet členů se velmi mění, což je to dáno tím, kdo je po jakou část roku v tomto sportu aktivní. Aktivních členů je například patnáct, ale v oddíle máme někdy i třicet členů.

Kdo tvoří tým?

Univerzitní veslařský tým tvoří převážně nováčci, kteří se k veslování dostali například díky výuce na Katedře tělovýchovy a sportu naší univerzity. Někdy na školu přichází i veslaři z jiných oddílů ze svých rodných měst a veslují současně i za univerzitu. 

Na jaké lodi jezdíte?

Skif je loď pro jednoho veslaře, který má dvě párová vesla. Dvojskif je loď větší. Tam sedí za sebou dva skifaři. Na párové čtyřce sedí čtyři pároví veslaři, pro lajky můžeme říci, že čtyři skifaři. U nás v oddíle je více oblíbené nepárové veslování. Dvojka – kde má každý sportovec jedno veslo, je nejtěžší disciplína. Pak čtyřka s kormidelníkem nebo bez. Prestižní závody se jezdí na osmiveslici.

Jaké podmínky máte k trénování?

Máme obrovskou výhodu, že loděnice je přímo u řeky Labe asi deset minut pěšky od školy a kampusu. Cesta na tréninky nezaberou moc času a voda je navíc na tréninky velice příznivá. K dispozici máme více než deset lodí, pravidelně používáme čtyři až šest lodí. Přes zimu trénujeme v univerzitní tělocvičně, a to je pro nás ještě pohodlnější. 

Jak často trénujete?

V zimě jsme v tělocvičně dvakrát až třikrát týdně, na vodě pak z pravidla dvakrát týdně. Ale tréninky se hodně přizpůsobují volnému času veslařů nebo závodům.

Jaké jsou vaše dosavadní úspěchy?

Našim cílem je složit posádku na závody, trénovat a závody si užít. Jinak se nám letos i v minulém roce podařilo umístit se na Českých akademických hrách i v Poháru univerzit v halovém veslování.

Kdo může začít na univerzitě s veslováním?

Na univerzitě může začít veslovat úplně každý. Musí hlavně chtít makat, poslouchat trenéra a zapadnout do kolektivu. Na skifu začínají už malé děti, ale sportovní stavba těla a výška je výhodou.

Který závod je pro vás nejprestižnější?

Bezpochyby Univerzitní osmy v rámci pražských primátorek. Ale oblíbené máme závody univerzitních osem v Brně nebo halové závody na trenažerech, které pořádají vysoké školy.

U vědy by se všem vysokým školám mělo měřit stejným metrem. Rozhodující není velikost univerzit, ale výsledky vědců. Ty mohou být i u škol v regionech na vynikající úrovni. „Kvalitního hodnocení dosahují také naši lidé, a to napříč fakultami,“ říká v rozhovoru rektor Univerzity Pardubice Jiří Málek, který se nově stal místopředsedou České konference rektorů.

Česká konference rektorů v novém složení poprvé zasedla na začátku srpna. Jak se cítíte v nové pozici?

Pro mě to není úplně nové, už jednou jsem byl místopředsedou České konference rektorů. Cítím se tedy přirozeně. A shodou okolností budu mít na starosti stejnou oblast, jakou jsem měl již v minulosti, vědu, výzkum a tvůrčí činnost. Je to práce nad rámec toho, co musí člověk dělat jako rektor středně velké univerzity.

Co jste na úvod projednávali?

Museli jsme si rozdělit portfolia, a dále jsme řešili, co nás čeká v následujícím akademickém roce. První zasedání k jednotlivým bodům a oblastem bude na začátku října. Jednou z nejdůležitějších věcí, kterou máme na programu zasedání, je hodnocení vysokých škol podle schválené  metodiky 2017+.

Cílem nového vedení by mělo být spravedlivější rozdělení peněz mezi vysoké školy. Názor na hodnocení je různý a ozývaly se nespokojené hlasy.

Tato problematika je hodně široká a rozebrat ji by vyžadovalo mluvit o ní několik hodin. Chceme férová pravidla, která by platila pro všechny lidi a pro všechny instituce stejně. Mělo by to být tak, že se bude podporovat tvůrčí činnost napříč celou zemí a hlavně její kvalita. Nemělo by tolik záležet na tom, kde konkrétní výsledek vzniká. Bylo by nespravedlivé hodnotit vysokou školu jenom podle toho, že má letitou historii, nebo že sídlí v hlavním městě. Všem by se mělo měřit stejným metrem.

Do teď tomu tak nebylo? Měla například Univerzita Karlova oproti naší univerzitě nějaká privilegia?

Takhle bych to nechtěl formulovat. Jde o to, aby zmíněné pravidlo platilo i  v budoucnosti. Nechtěl bych se vymezovat vůči Univerzitě Karlově, která je nejstarší u nás a má také nejrozsáhlejší výzkumný potenciál. Je to samozřejmě také dáno tím, že spolupracuje s dalšími pražskými institucemi, kde je spousta výzkumných ústavů Akademie věd, a také přirozeně intenzivnější pohyb lidí, znalostí, vědomostí i peněz než na regionálních univerzitách. To však neznamená, že by jinde nemohla být univerzita s oborem na špičkové úrovni, která může soutěžit s velkými školami. Ba dokonce v něčem může být ještě lepší. Nedá se tedy kategorizovat absolutně. Pravidla by však měla být pro všechny stejná.

Bylo nezvolení rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy do čela předsednictva České konference rektorů skutečně vzpourou malých škol vůči Univerzitě Karlově?

Takové názory zaznívaly, ale nemyslím si, že by tomu tak opravdu bylo. Univerzita Pardubice má s Univerzitou Karlovou velmi dobré vztahy. Jsem členem vědecké rady této vysoké školy a velmi si toho považuji. Jezdím na pravidelná zasedání a myslím si, že v řadě věcí jsou skvělí. V jiných vynikáme my nebo jiné vysoké školy.  Spíše to vnímám jako přirozený vývoj. Lidé se v institucích mění a je normální, že se střídá i předsednictvo České konference rektorů a v pozici předsedy nesetrvává pouze rektor největší univerzity v zemi. Změny už mimochodem proběhly i v minulosti. Bývalý rektor České zemědělské univerzity prof. Jan Hron, předchůdce současného předsedy Petra Skleničky, byl ve funkci předsedy ČKR dvakrát.

Napjatá situace je dlouhodobě mezi rektory vysokých škol a prezidentem. Už se tato situace uklidnila?

Já doufám, že ano. A že pozvánku na Pražský hrad 28. října snad dostanou všichni rektoři. Lidé by spolu měli mluvit, na druhé straně respektuji individuální rozhodnutí. Nedělal bych z toho ukvapené závěry, rektoři hodně cestují, mají spoustu zahraničních cest a ten důvod nepřítomnosti může být třeba i pracovní.

Jste v České konferenci rektorů garantem komise pro vědu, výzkum a inovace. Kde se podle vás nachází současná česká věda?

Stav české vědy je úměrný historickému vývoji a úrovni financování. Nemáme se rozhodně za co stydět a na řadě pracovištích se dělá velmi kvalitní věda, která snese srovnání se světem. Rozhodně nepatřím k lidem, kteří by hořekovali nad tím, jak je u nás nízká úroveň v oblasti vědy, a že máme malou mezinárodní spolupráci. V poslední době se naopak hodně investovalo a vznikla celá řada nových výzkumných center. Máme dobře našlápnuto na slibný budoucí vývoj. Oblast vědy musíme ale postupně pěstovat. Nevěřím moc velkým manažerským rozhodnutím, ale přirozenému organickému vývoji.

V rámci vědy je nutné podporovat všechny obory. Přesto jsou na školách ve kvalitě vědních disciplín rozdíly. Který obor je v současnosti nejlépe hodnocený?

Na naší škole má největší vědecký výkon chemie, ať už ji budeme měřit kvalitou publikací a jejich počtem nebo citačním ohlasem. Je to zpětná vazba pro vědce, která říká, jak čtené jsou práce odborníků. Následují historické vědy, které na naší škole reprezentuje řada významných badatelů. Ti si už vychovali své žáky – mají velký přesah institucionální, ale i mezinárodní. O jejich práci je zároveň zájem i v komerční sféře. Píší totiž knihy, které jsou nejen zajímavé pro odborníky, ale také se velmi dobře prodávají, což je indikátor toho, že zajímají i laiky.  

Nově se také otevřelo Centrum pro etiku na Fakultě filozofické, což je zcela mimořádný projekt s mezinárodním přesahem. Rozhodně bych nepodceňoval ani rozsáhlou spolupráci s aplikační sférou. Tímto směrem se orientuje zejména Fakulta elektrotechniky a informatiky, ale také Dopravní fakulta Jana Pernera či Fakulta ekonomicko-správní. Jako rektor jsem v minulém roce ocenil například práci skupiny docenta Hájka, a to za publikace v oblasti ekonomiky regionů.

Jak si stojí menší fakulty Univerzity Pardubice?

Odborníci z Fakulty zdravotnických studií také publikují a některé jejich práce s přesahem do medicíny jsou hodně citovány. Nejmenší Fakulta restaurování je velmi aktivní v tvůrčí činnosti a má řadu projektů. Když se podíváme na poměr mezi penězi, které získávají na pedagogickou a tvůrčí činnost, tak jsou na tom možná ještě o něco lépe než chemie. Také se rádi našimi fakultami pochlubíme veřejnosti.

Pokud byste měl obory hodnotit v rámci celé České republiky, byl by žebříček jiný?

Na první místo bych asi také vyzdvihl chemii. Je nejlépe hodnocená a snese srovnání s mezinárodním prostředím. Na velmi dobré úrovni je ale i fyzika a lékařské vědy. Možná snad humanitní a společenské vědy na tom ve srovnání se zbytkem světa tak dobře nejsou. Museli bychom se ale dívat na konkrétní obory.

Předsednictvo České konference rektorů by mělo v říjnu jednat s ministrem školství Robertem Plagou. Čeho se toto první jednání dotkne?

My intenzivně a pravidelně jednáme zejména s jeho náměstkem Pavlem Dolečkem. Mimochodem první týden v září probíhalo na Univerzitě Pardubice jednání kolem kulatého stolu a připravuje se nový strategický záměr ministerstva po roce 2021. Jsem velmi rád, že tato schůzka představitelů vysokých škol byla právě u nás, vedli jsme zajímavou diskuzi.

Můžete být konkrétní?

Týkala se právě vědy a výzkumu. Bavili jsme se o strategiích do budoucna a o financování. Tedy o penězích, které přichází jako institucionální. Samy školy se mohou rozhodnout, jak je využijí. A dále o projektových financích, které získáme soutěží. Zkrátka aby ten poměr byl rozumný. O tom byla poměrně široká debata.

Funkční období je dvouleté. Co byste chtěl během této poměrně krátké doby prosadit?

Myslím, že dvouleté období je rozumné, vždycky by se lidé ve vedení měli střídat. Vnímám to jako službu. Mám v sobě pokoru, která mě řídí v mých krocích. Nejsem zde proto, abych prosadil svůj názor, ale snažím se vyslechnout také názory ostatních. A chtěl bych dosáhnout toho, abychom se dokázali o všech věcech rozumně domluvit. Důležité je  debatovat se zástupci veřejných, ale i soukromých vysokých škol a shodnout se. Není to ale vždy jednoduché, protože diskuze více jak čtyřiceti lidí může být docela komplikovaná. Udělám ale vše proto, abychom nacházeli shodu.

S předsedou České konference rektorů Petrem Skleničkou se tedy zatím shodujete?

Určitě. Jsem vstřícný člověk, který dokáže naslouchat i odlišným názorům a najít průnik. To jako rektor vysoké školy musím dělat také. V akademické sféře moc nevěřím na manažerskou centralizační roli, kdy se rozhoduje téměř „polovojensky“. Vždy je třeba hledat rozumnou dohodu s ostatními aktéry.

Dlouholetá spolupráce mezi Fakultou chemicko–technologickou Univerzity Pardubice a pardubickou Střední průmyslovou školou chemickou  vyústila v červnu roku 2018 v podpis memoranda.

Pardubická Střední průmyslová škola se tak stala první Fakultní školou Fakulty chemicko–technologické Univerzity Pardubice, což bylo dne 2. září 2019 stvrzeno slavnostním odhalením označení školy. Hlavním koordinátorem slavnosti byl ředitel SPŠCH Ing. Jan Ptáček. Vedení FChT zastupovali proděkan prof. Petr Mošner a proděkanka Mgr. Lucie Stříbrná.  Akci podpořil i bývalý hejtman Pardubického kraje a bývalý poslanec Poslanecké sněmovny Mgr. Radko Martínek. Na závěr zazněla studentská hymna „Gaudeamus igitur“, kterou bravurně zazpíval člen učitelského sboru Mgr. Pavel Nix.

Spolupráce mezi oběma institucemi je intenzivně naplňována společnými aktivitami v rámci propagace, SOČ, soutěží FVTP pod hlavičkou spol. AMAVET a vzájemnou podporou při potencionálním vyhledávání žáků a studentů. Celá řada studentů se zapojuje do zpracování témat Středoškolské odborné činnosti na FChT.

Věříme, že vzájemná spolupráce bude i v budoucnu nadále prohlubována.

Sportovní park má v akcích v Pardubicích pro celou rodinu již dlouholetou tradici. Jinak tomu nebylo ani letos, kdy druhý srpnový týden park Na Špici doslova ožil sportovními a jinými aktivitami.  Na sportovištích, na obou řekách i v parku se představilo na 70 sportovních klubů z Pardubic a okolí. Sportovní park patří do rodiny pardubických „tahounů“ a posiluje tak řady oblíbených, unikátních akcí s  nadregionálním přesahem, které patří mezi tzv. „rodinné stříbro“ města perníku.

Jedním z tradičních lákadel, kde si mohli malí i velcí návštěvníci potrénovat „šedé mozkové buňky“ byl Science Point, který zajišťovala Univerzita Pardubice. V průběhu týdne se mohli návštěvníci seznamovat s atraktivními chemickými pokusy, poznat fyzikální jevy zblízka, vyzkoušet si práci záchranáře nebo vyřešit matematické rébusy. Fakulta chemicko–technologická Univerzity Pardubice se svým čtyřčlenným týmem po dva dny nabízela zajímavé chemické pokusy, které si mohly děti vyzkoušet přímo v terénu. Výhodou bylo příznivé počasí, radost z poznání a proměny chemických reagencií a samozřejmě vznik mnohdy sloučenin s nečekaným skupenstvím, někdy i s barevnou proměnou. Hrátky s tekutým dusíkem pak mohly přiblížit fyzikální jevy, které si běžný uživatel neuvědomí, neboť s nimi nepřijde do styku. Děti si odnášely jako artefakt „umělý sliz“ s různě barevnými odstíny vytvořenými potravinářským barvivem. Oblíbená „sloní zubní pasta“ doslova chrlila kvanta hmoty, která dokázala oživit doutnající dřívko, neboť jako vedlejší produkt se uvolňoval kyslík.

Díky hrací kartě mohli malí i velcí sbírat záznamy o zdolání jednotlivých disciplín – za zdolání 12 sportovních disciplín obdrželi diplom s jejich jménem a za zvládnutí 16 disciplín dokonce i medaili. Karta nebyla časově omezena, návštěvníci mohli přijít od 10. až do 18. srpna po celý den. Sportovní park byl také obohacen o řadu kulturních zážitků. První sportovní víkend nabídnul kromě sportu také Festival vůní, chutí a řemesel, druhý víkend pak zážitky plné Ameriky s názvem Friends Fest. Návštěvníci se v době konání Sportovního parku mohli těšit na projížďku ulicemi města s názvem Pardubice na bruslích, v nabídce byl i kvalifikační dostih na Velkou Pardubickou na závodišti, autogramiády a exhibice. Rozhodně stálo za to nenechat si ujít hokejový memoriál Zbyňka Kusého. A hlavně dva masové běhy přímo u v parku, tzv. Gladiator Race / Run. Překážkové závody jsou fenoménem poslední doby a prezentace tohoto sportovního odvětví ve městě sportu, navíc přímo v jeho centru, se jednoduše nabízely. Odvážní sportovci se mohli těšit na hromadný běh plný barev! V případě běhu Barvám neutečeš víc, než kdy jindy platilo, že není důležité vyhrát, ale pořádně si trasu užít. Na pětikilometrové trase čekalo běžce dokonce pět barevných zón!  Každý rok „Park“ pro návštěvníky nachystal novinku v programu. Letos byl zařazen tzv. přednáškový stan.

Letos park navštívili tisíce návštěvníků, především rodiny s dětmi. Hlavním cílem celé akce bylo strávit společně krásné srpnové dny a prohloubit v dětech zájem nejen o sport, ale i vědu a také radost z poznání a neutuchající nadšení z překonávání vlastních limitů.

Mgr. Lucie Stříbrná, Ph.D.
proděkanka fakulty

V pátek 6. září 2019 se uskuteční v Aule Arnošta z Pardubic Univerzity Pardubice slavnostní předání diplomů novým bakalářům.