Vážené studentky a studenti,

naše fakulta se jíž tradičně účastní ankety o "Fakultu roku", kde v minulosti dosáhla za chemii nejednoho vítězství. Pokud se vám líbí studium na naší fakultě a chtěli by jste fakultu v této soutěži i letos podpořit, tak pro velký zájem je hlasování prodlouženo až do konce června.

Sdělte ostatním studentům, že se vám na Fakultě chemicko-technologické UPa líbí a že studium u nás má co nabídnout. Hlasujte na http://bit.ly/2LnOEqw

Děkujeme :)

Sama nosí kontaktní čočky a ví, že nesprávnou manipulací s nimi je možné do oka zavléct zákeřné kvasinky. Ty mohou u lidí s oslabenou imunitou způsobit až ztrátu zraku. Doktorandka Fakulty chemicko-technologické Lucie Michalcová ve svém výzkumu zjistila, že je obtížné odstranit je i roztokem určeným k jejich čištění.

Studentka se ve své diplomové práci zabývala zkoumáním biofilmů patogenních kvasinek na hydrogelových kontaktních čočkách a vytvořila modelovou situaci, kdy čočky nechala kontaminovat kvasinkami Candida albicans a Candida parapsilosis a zjišťovala, jakým způsobem se dále šíří.

Hrozí zánět rohovky i slepota

Tyto kvasinky máme běžně na rukou. Pro zdravého člověka však nepředstavují větší nebezpečí. „Problém může nastat u lidí, jejichž imunita je oslabená, například u pacientů v nemocnicích nebo u HIV pozitivních. Špatnou hygienou rukou si mohou přivodit vážné zdravotní problémy, například zánět spojivek a rohovky, v horším případě by mohli až oslepnout,“ upozorňuje Lucie Michalcová.

Je znám případ, kdy měl uživatel čoček doma kočku, která se pohybovala po různých místech. Když mu při nasazování upadla čočka do umyvadla, vzal ji a ihned nasadil. U lékaře pak skončil s těžkým zánětem oka. Kvasinkové infekce se přitom léčí mnohem hůře než bakteriální.  „Výzkum potvrdil, že je krajně obtížné odstranit z kontaktních čoček kvasinkovou kontaminaci, i když používáme roztok určený k jejich čištění,“ říká Lucie Michalcová.

Studentka výzkum prováděla na měsíčních kontaktních čočkách z důvodu větší pravděpodobnosti zanesení mikroorganismů na jejich povrch, než by tomu bylo u jednodenních čoček. Připravila tzv. planktonické tekuté kultury, do kterých vložila čočky a nechala je týden kontaminovat. Nejdříve v plastových zkumavkách, které mají kónické dno. Výhodou u nich bylo, že po práci se vyhodí a vždy se použily nové, sterilní. Pak použila baňky s rovným (plochým) dnem, u nichž je čočka vložena na dno a může být rovnoměrněji kontaminována kvasinkami. Poté pod mikroskopem pozorovala, k jakým změnám na povrchu čočky došlo.

Pomocí DNA se určí léčba

Doktorandka také získala z kontaminovaných čoček DNA mikroorganismů. Čočka ale není materiál, který by byl úplně vhodný k izolaci. Proto musela být upravena. Byly navrženy tři metody. Ponechat čočku v tekuté kultuře, zamrazit ji nebo vysušit. „Nejlepší metodou bylo vysušení, kdy čočka zkřehla a dala se i rozbít na menší kousky. Díky porušení struktury čočky dojde ke snadnější izolaci DNA. Tato DNA může posloužit i k identifikaci kvasinek a usnadnit rozhodnutí, jaký typ léčby má být nasazen, pokud došlo k infekci,“ říká doktorandka.

Zároveň se pomocí metody ATR (metoda infračervené spektroskopie) prokázalo, že mezi čistými a kontaminovanými čočkami jsou při vysychání značné rozdíly. V přítomnosti kvasinky čočka rychleji vysychala. Candida parapsilosis měla větší přilnavost a Candida albicans povrch čočky více narušila.

„Práce naší studentky přinesla velmi praktické závěry do budoucna. Jednoznačně se prokázalo, že čočky byly kontaminované. Pokud vezme toto zjištění na vědomí lékařská věda, může se v této oblasti brzy udělat i významný pokrok v léčbě,“ říká vedoucí diplomové práce Miroslav Večeřa.

O vynikající úrovni odborné práce svědčí i skvělé umístění studentky Lucie Michalcové v soutěži Wernera von Siemense. Z 256 přihlášených diplomových prací se se svým výzkumem zařadila do desítky těch nejlepších.

Ing. Lucie Michalcová absolvovala bakalářské studium v oboru Zdravotní laborant na Katedře biologických a biochemických věd Fakulty chemicko-technologické UPa pod vedením RNDr. Olgy Heidingsfeld, CSc. Inženýrský titul získala na Ústavu chemie a technologie makromolekulárních látek, na Oddělení syntetických polymerů, vláken a textilní chemie. Nyní pokračuje v doktorském studiu. Výsledky svého výzkumu prezentovala na konferenci „Rutinní analýza nukleových kyselin 2019 v Pardubicích a odborníci ji udělili Cenu za nejlepší poster a cenu Dalibora Novotného v kategorii Nejlepší práce mladých autorů do 35 let.

Na Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice můžete vidět část Mezinárodní dětské výstavy Lidice, která je jednou z největších světových přehlídek dětské tvorby.

Byla založena k uctění památky zavražděných lidických dětí německými nacisty v roce 1942. Koná se pravidelně od roku 1967 a je dobře známa nejen mezi dětmi a učiteli u nás, ale doslova v celém světě, protože se jí každoročně účastní tisíce dětí ze všech kontinentů.

Výstava je zároveň i soutěží, kde odborná porota každoročně vybírá z přibližně 20 000 prací ze všech zemí světa. Nejlepší z těchto prací získávají medaili a diplom Lidická růže. Vítězné práce jsou vystavovány vždy od června do listopadu v Lidické galerii v Lidicích, a v posledních letech byla část prací vystavena také v muzejních institucích v Praze. Po ukončení výstavy se jednotlivé kolekce zapůjčují na řadu míst v České republice i v zahraničí.

Hlavní téma výstavy navrhuje každým rokem kancelář UNESCO. Účastnit se jí mohou děti ve věku 4 – 16 let.

Vyhlašovatelem a pořadatelem výstavy je Památník Lidice za podpory Ministerstva kultury, Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy, České komise pro UNESCO a Českých center.

V roce 2018 získala výstava významné ocenění Gratias agit od ministra zahraničních věcí České republiky za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí.

Tuto výstavu dětských prací si můžete prohlédnout u posluchárny C1 přímo u naší periodické soustavy prvků až do půlky června. Výstava bude na fakultě postupně dále rozšířena o portréty významných vědců a vynálezců v oblasti chemie a fyziky.

www.mdvv-lidice.cz/

Student Zdeněk Doležal z holického gymnázia Dr. Emila Holuba dosáhl na první příčku v okresním kole Středoškolské odborné činnosti pod vedením doc. Tomáše Weidlicha z Fakulty chemicko – technologické Univerzity Pardubice.

Student Zdeněk Doležal z Gymnázia Dr. Emila Holuba v Holicích byl po půlroční námaze právem odměněn. Získal první místo v okresním kole SOČ v oblasti ochrana a tvorba životního prostředí! Na tématu „Alternativní způsoby separace barviv z modelových barvících lázní a možnosti jejich dalšího využití v duchu cirkulární ekonomiky“ spolupracoval s doc. Tomášem Weidlichem a Ing. Barborou Kamenickou (studentkou 1. ročníku doktorského studia) a učitelem chemie z holického gymnázia RNDr. Jiřím Dvořáčkem. Pravidelně navštěvoval laboratoře na Ústavu environmentálního a chemického inženýrství. Přednášky navštívil RNDr. Dvořáček, který v rámci projektu požádal vyučující vybraných předmětů o možnost zúčastnit se odborných přednášek. Při jeho účasti na přednáškách „Ekologické aspekty chemických technologií“ byla diskutována možnost zapojení studenta z holického gymnázia do řešení SOČ.

Cílem práce studenta Doležala bylo ověřit na novém typu barviva srovnání efektivity jeho separace s pomocí iontových kapalin z barvících lázní s potenciálem dalšího využití takto separovaného barviva s konvenčními technikami čištění vod.

Iontové kapaliny totiž umožňují separovat ve vodě rozpustná textilní barviva ve formě nerozpustných iontových párů, a to bez zásahu do struktury barviva, vzniklý iontový pár by tak mohl být potenciálně využitelný pro barvení např. polymerů a dalších materiálů. Ostatní známé postupy (kromě energeticky a investičně velmi náročné membránové separace), vedou k rozkladu molekul barviva obvykle s efektem vodu odbarvit, případně zvýšit biologickou odbouratelnost produktů rozkladu barviva, a to při spotřebě značného množství energie a nemalého množství chemikálií.

Student během poměrně krátké doby řešení ověřil použití několika běžně cenově dostupných iontových kapalin pro separaci barviv z modelových barvících lázní, jejich účinnost přehledně vyhodnotil, jak s využitím změn barevnosti, tak i s využitím v chemii ochrany vod běžně používaných technik založených na stanovení parametrů chemické spotřeby kyslíku chromanovou metodou (parametr CHSK_Cr) a adsorbovatelných organických halogenderivátů (parametr AOX).

Výsledkem jeho středoškolské odborné činnosti bylo nalezení optimálního způsobu separace barviv na bázi chlorovaných oxazinových reaktivních barviv značky Procion s použitím levné a komerčně dostupné kvartérní amoniové soli. Tento postup izolace totiž umožňuje další využití izolovaného barviva.

Účinnost vyvinutého postupu je srovnatelná s použitím chemické degradace barviv na bázi Fentonovy oxidace, která však při použití velkých přebytků peroxidu vodíku za spolupůsobení železnaté soli vede k rozkladu barviva za vzniku oxidačních produktů. Separovaná barviva jsou testována pro barvení drogistického zboží, konkrétně pro barvení ve vodě rozpustných polymerů.

Výsledky jeho práce byly prezentovány na mezinárodní konferenci ICCT 2019, která se konala 15. – 17.4. 2019 v Mikulově spolupořádané Fakultou chemicko – technologickou, Univerzity Pardubice a budou nadále využity při řešení problematiky recyklace barvících lázní v textilní společnosti v České republice, která o studovaný postup projevila zájem.

Tato práce navázala na nedávnou úspěšnou spolupráci odborné skupiny chemických technologií doc. Weidlicha se středoškolskými studenty. Student Ondřej Ivančák z Prvního soukromého jazykového gymnázia v Hradci Králové v roce 2018 převzal od ministra školství ocenění za 2. místo v oboru „Ochrana a tvorba životního prostředí“ na 40. národní přehlídce Středoškolské odborné činnosti.

Další nemalý úspěch byl připsán i studentovi Matyášovi Jelínkovi taktéž z Prvního soukromého jazykového gymnázia v Hradci Králové, který v roce 2016 získal 2. místo v krajském kole SOČ ve stejném oboru pod vedením shodného školitele ve spolupráci se skupinou chemických technologií.

Nejen úspěšnému studentovi Zdeňkovi Doležalovi náleží velká gratulace, ale i všem ostatním studentům z předešlých ročníků. Úspěšnému studentovi přejeme hodně úspěchů do krajského kola SOČ, které se koná 9.5.2019 na Gymnáziu J. Ressela v Chrudimi. Velkou zásluhu mají na úspěších aktivních studentů nejen středoškolští učitelé chemie, ale i doc. Weidlich a jeho odborný tým, který studenty zkušeně vede ke zdárným výsledkům. Na Ústavu environmentálního a chemického inženýrství se tedy postupně vytvořila tradice úspěšné spolupráce mezi akademiky a středoškolskými studenty. Věříme, že se oceněným studentům zkoumání zajímavých látek a jejich vlastností s praktickou aplikací v oblasti životního prostředí natolik zalíbilo, že v nich budeme posléze vítat budoucí zájemce o studium chemie na naší fakultě.

Mgr. Lucie Stříbrná, Ph.D.
proděkanka pro vnější vztahy a propagaci

doc. Ing. Tomáš Weidlich, Ph.D.
Oddělení chemického inženýrství

Anorganická technologie má na Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice dlouholetou tradici, neboť byla od roku 1950 rozvíjena na katedře obecné a anorganické chemie, která v té době měla tři oddělení, a to oddělení mineralogie (které během 50. let XX. století zaniklo), oddělení anorganické chemie a oddělení anorganické technologie, ze kterého se v roce 1959 stala samostatná katedra (KAnT).

V roce 2019 tak naše pracoviště oslaví 60. výročí své existence. V současné době katedra anorganické technologie působí v technologickém pavilónu FChT v Pardubicích - Doubravicích, kam se přestěhovala počínaje akademickým rokem 2010/2011 z objektu univerzity na nám. Čs. legií, kde sídlila od svého založení. Tato změna souvisela s výstavbou nové budovy Fakulty chemicko-technologické a přestěhováním většiny útvarů fakulty v roce 2009 z objektu na nám. Čs. legií do kampusu v Pardubicích.

Věda a výzkum se na KAnT dlouhodobě ubírají třemi hlavními směry: průmyslová hnojiva a půdní zlepšovače, anorganické pigmenty a studium vlastností různých materiálů kalorimetrickými metodami. V posledních letech probíhala také spolupráce s externími partnery v oblasti nanostrukturovaných materiálů pro různé aplikace, např. pro lékařské a diagnostické účely.

Katedra prošla na přelomu tisíciletí generační obměnou, do důchodu odešli prof. Ing. Zdeněk Šolc, CSc. (1996, † 2006), prof. Ing. Milan Kuchler, CSc. (1998, † 2009), doc. Ing. Vratislav Velich, CSc. (2002) a v roce 2015 zemřel prof. Ing. Miroslav Trojan, DrSc. V současné době na katedře působí 8 akademických pracovníků a jedna vědecká pracovnice.

O studium na katedře anorganické technologie je stále zájem, neboť za dobu její existence jí prošlo přes 950 inženýrů a více než 50 absolventů postgraduálního studia. Katedra anorganické technologie navazuje na vše pozitivní z let minulých a i nadále chce přispívat k dobrému jménu fakulty a jejích absolventů, a to díky své otevřenosti novým myšlenkám a udržování kontaktů s aktuálním děním nejen ve vědě.

prof. Ing. Petra Šulcová, Ph.D.
vedoucí katedry

Superodolné bakterie a kvasinky, proti kterým nezabírají dostupné léky, patří podle odborníků k největším zdravotním hrozbám současnosti. Řadí se mezi ně i nebezpečná kvasinka Candida auris. Prestižní americký deník New York Times v pondělí upozornil, že způsobuje paniku v nemocnicích po celém světě. Do Česka se zatím nedostala, ale podle profesorky Zuzany Bílkové, imunoložky z pardubické univerzity, se tomu nijak nedá zabránit. "Šíří ji lidé, kteří ani nevědí, že jsou nositeli. Dnes se hodně cestuje a tato kvasinka se tak dostane kamkoliv," popisuje v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.

O Candidě auris zatím víme, že se šíří po nemocnicích a způsobuje smrtelně nebezpečnou infekci. Jak je možné, že zrovna na místě, kde jsou lékaři a zpravidla i velmi čisto, hrozí takové riziko?
Není to nic neobvyklého. V nemocnicích a zdravotních střediscích se musí pravidelně dělat stěry v ordinacích, čekárnách i na pokojích a kontrolovat znečištění prostředí. Nemocnice a polikliniky od určité velikosti na to musí mít specializované oddělení.

Hromadí se tady lidé s oslabenou imunitou, ať už kvůli onemocnění, nebo důsledkem léčby. A ti jsou k takovým agresivním infekcím náchylní, hrozí jim i smrt. Proto je riziko vysoké právě v nemocnicích.

Zdá se ale, že problém je v tom, že se Candidě auris daří přežívat i v prostředí, ve kterém ostatní mikroorganismy nepřežijí. Kvasinky obecně tuto schopnost mají, na rozdíl třeba od virů. Zapouzdří se, a když se naskytne příležitost, zase vyklíčí a množí se. Proto se tak těžko likvidují.

Zdravé lidi tedy neohrožuje?
To bych spekulovala. Běžné kvasinky zdravé lidi nijak neohrožují a jejich imunitní systém se s nimi normálně vypořádá. Candida auris pravděpodobně dokáže bariéry nastavené imunitním systémem překonávat snadněji, a proto je zákeřnější.

V Česku zatím Candida auris není, ale objevila se už jinde v Evropě. Dá se nějak zabránit tomu, aby se k nám dostala?
Já myslím, že nedá. Šíří ji lidé, kteří ani nevědí, že jsou nositeli. Dnes se hodně cestuje a tato kvasinka se tak dostane kamkoliv. Šířit se bude hlavně v nemocnicích. Zdraví lidé nebo pacienti se silnou imunitou ani nemusí mít příznaky a nemusí vůbec vědět, že jsou přenašeči.

Candida auris se řadí k superodolným původcům infekcí, které jsou rezistentní vůči známým lékům. Jak velké nebezpečí pro lidstvo jsou tyto velmi rezistentní bakterie a kvasinky?
Tito noví nebo neznámí původci představují velký problém, protože se může stát, že se včas neodhalí, a tím pádem se nezavede efektivní léčba. Když pak lékaři zjistí, že jde o takto rezistentní druh, nasadí kombinaci léků - například několika antibiotik nebo u kvasinkových infekcí několika antimykotik.

Pak už záleží na stavu pacienta. Ani u superrezistentních bakterií, o kterých se tak často mluví, nebývá úmrtnost stoprocentní.

To znamená, že neexistuje bakterie, která by byla odolná vůči všem existujícím lékům?
Ale ano, i takové jsou. Ale dají se třeba porazit kombinací některých antibiotik, která se nechávají působit mnohem déle. Problém je, že to pacienti oslabení nějakou nemocí nebo invazivní léčbou nemusí vydržet.

Nejde o to, že by nešlo zabít bakterii. Organismus napadeného člověka ale pak musí ty zahubené bakterie zlikvidovat a pacient, který to nezvládne, většinou zemře na selhání orgánů.

Jsou tedy obavy ze superodolných bakterií a nefungujících antibiotik zbytečné strašení?
Podle mě by tohle strašení za normálních okolností nebylo úplně nutné, protože se netýká zdravé populace. Ale otázka je, v jakém stavu se tato zdravá populace nachází.

Mnoho z nás má nějakou nemoc, se kterou díky moderní medicíně žije normální, poměrně dlouhý život. Někteří z nás se rodí s poruchami imunity, o kterých ani nemusí vědět. Mnoho lidí je nějak léčeno, proto tyto bakterie představují pro lidstvo velké riziko. Opravdu zdravých jedinců je málo.

Candida auris
Kvasinku, která způsobuje smrtelnou infekci, poprvé objevili v roce 2009 v Japonsku. Od té doby se šíří v nemocnicích na všech kontinentech. Je odolná vůči všem známým lékům a dokáže přežít i v nepříznivých podmínkách. Ohrožuje životy pacientů, kteří mají oslabený imunitní systém. Zdraví lidé ji mohou přenášet, aniž by si toho byli vědomi.

Článek byl převzat z Akutálně.cz.

Tým organických chemiků z Univerzity Pardubice vymyslel jiný způsob výroby stěžejní látky, která se používá jako základní surovina pro lidská i veterinární léčiva. Výsledné léky se používají při poruchách erekce, ischemické chorobě dolních končetin, léčbě žaludečních vředů nebo jako podpora při porodech. Informace poskytla mluvčí školy Martina Macková.

Vědci se zabývali novým postupem výroby Corey alkoholu-A, jde o základní látku pro výrobu léčiv na bázi prostaglandinů. Tyto látky podobné hormonům vznikají prakticky ve všech orgánech těla, jsou v prostatě, plících, cévách, ledvinách nebo v mozku. Ovlivňují třeba tvorbu hormonů či žaludečních šťáv, srážení krve, pomáhají snižovat nitrooční tlak a mohou se účastnit imunitních a zánětlivých procesů v těle.

Technologie vyvinutá na Univerzitě Pardubice se již používá v praxi. Předcházely jí však stovky pokusů. Vědci dokázali při syntéze Corey alkoholu-A mimo jiné nahradit jednu z potřebných surovin. Legislativa zakázala konkrétní rozpouštědlo kvůli ochraně přírody, museli proto najít a použít jiné. Mělo být zároveň i cenově přijatelné.

Chemici spolupracují s firmou, která podle jejich postupu již Corey alkohol vyrábí. Společnost nemusela zastavit výrobu, zároveň se jí ani neprodražila. Vědecké týmy Univerzity Pardubice spolupracují se soukromým sektorem, aby věděly, co se v praxi děje. „Co platilo před deseti až 15 lety, může být dnešní praxi na hony vzdálené, nechceme o kontakt s praxí přijít,“ řekl Aleš Imramovský z Univerzity Pardubice, kterému s projektem pomohlo univerzitní Centrum transferu technologií a znalostí.

Nevýhodou je to, že výzkumné výsledky si akademici nemohou zařadit do svého portfolia, nemohou je vydat jako odborné publikace a zvyšovat hodnocení výkonu své katedry. Soukromé firmy si totiž chrání výsledky duševního vlastnictví, aby je nezačala používat konkurence, dodal Imramovský.

Přečtěte si také rozhovor.

Pardubická univerzita vznikla přesně před čtvrtstoletím. Tradice vysokého školství v krajském městě jde ale ještě mnohem dál. Začalo to u chemie.

31. března 1994 se z úzce zaměřené Vysoké školy chemicko-technologické stala Univerzita Pardubice. Ta dnes poskytuje vysokoškolské vzdělání nejen v technických oborech, ale také v oblasti humanitních věd, zdravotnictví a dokonce i restaurování uměleckých děl. Šest fakult sídlí v krajském městě, nejmenší fakultu má pardubická univerzita v Litomyšli.

Pardubice městem chemie a studentů

Už na podzim roku 1945 přišly pardubické chemické továrny s nápadem na založení Vysoké školy chemické přímo v Pardubicích. „Ještě nějakou dobu trvalo, než se škola připravila. Protože vysoká škola, to není jen o budovách, vybavení, přístrojích a technice, ale hlavně vždy o lidech. A to jak učitelích, tak studentech,“ dodává rektor Univerzity Pardubice Jiří Málek.

Vysoká škola chemická v Pardubicích byla z rozhodnutí československé vlády zřízena 27. června 1950. V příštím roce tedy pardubická univerzita oslaví 70. výročí vysokoškolského vzdělávání. První přednášky začaly 15. října 1950, a to v adaptovaných prostorách pekařské a cukrářské průmyslovky. Tehdy měla Vysoká škola chemická 120 posluchačů.

V roce 1951 vysoká škola získala budovu bývalé státní průmyslové školy na náměstí Čs. legií v Pardubicích, kterou Univerzita Pardubice využívá dodnes. Celý areál prošel v posledních 10 letech rozsáhlou rekonstrukcí a dnes je z ní moderní komplex, kde souzní historická i novodobá architektura. Primárně dnes objekt slouží Fakultě elektrotechniky a informatiky, Centru materiálů a nanotechnologií a je místem dalších vzdělávacích a tvůrčích činností převážně pro doktorandy.

V listopadu 1953 se status školy změnil. Vzniká známá VŠChT, Vysoká škola chemicko-technologická. Začalo na ní působit mnoho významných vědců a pedagogů, kteří založili první specializované katedry. Postupně se původní čtyřleté studium změnilo v pětileté a studenti si mohli vybírat ze sedmi specializací chemie a technické chemie.

Nové budovy a kampus

S narůstajícím počtem studentů musela VŠChT řešit i otázku budování nových učeben, rozšíření zázemí školy a také ubytování pro své posluchače. Na počátku 60. let vznikl na okraji Pardubic pavilon pro technologické katedry a k historické budově na náměstí Čs. legií bylo přistavěno severní a západní křídlo. Na pravém břehu Labe se staví vysokoškolské koleje, menza a také sportoviště.

V lednu 1991 v Pardubicích vzniká nová fakulta. K Fakultě chemicko - technologické přibyla Fakulta územní správy, o dva roky později přejmenovaná na Fakultu ekonomicko-správní. Součástí vysoké školy se také stává Ústav cizích jazyků (později přejmenovaný na Ústav jazyků a humanitních studií, který se stal základem dnešní Filozofické fakulty). V roce 1993 vzniká Dopravní fakulta Jana Pernera.

V březnu 1994 se z Vysoké školy chemicko-technologické stává oficiálně Univerzita Pardubice. „Jsem rád, že Univerzita Pardubice má v názvu jméno města, tak, jak je to běžné ve světě. Jsme na to opravdu pyšní,“ dodává rektor pardubické univerzity Jiří Málek.

V roce 2002 Univerzita Pardubice zakládá další dva vysokoškolské ústavy, Ústav elektrotechniky a informatiky a Ústav zdravotnických studií. V červenci 2005 se k univerzitě připojila také Fakulta restaurování, která původně v Litomyšli vznikla jako soukromá škola. Dnes je nejmenší fakultou pardubické univerzity.

Ve stejném roce dochází k přejmenování Fakulty humanitních studií na Fakultu filozofickou, v roce 2007 se z Ústavu zdravotnických studií stala samostatná Fakulta zdravotnických studií. Od ledna 2008 má Univerzita Pardubice sedm fakult, nejmladší fakultou je Fakulta elektrotechniky a informatiky, která vznikla z Ústavu elektrotechniky a informatiky.

Nejen moderní kampus u Labe

V 90. letech získala škola nový komplex budov na pravém břehu Labe a tím možnost dalšího rozvoje. Na podzim roku 1997 byla otevřena moderní Univerzitní knihovna, o dva roky později univerzitní aula a další posluchárny. Nový areál Fakulty chemicko-technologické při svém otevření v roce 2008 získal prestižní ocenění Grand Prix architektů.

Následovaly další investiční projekty, které podpořil stát a Evropská unie. Vzniklo nové univerzitní výukové zázemí, a to jak v městské části Polabiny, tak v centru města i v Technologickém areálu v Doubravicích. Nové ateliéry a vybavení získala i Fakulta restaurování v Litomyšli.

Univerzita Pardubice je jediná vysoká škola univerzitního typu v Pardubickém kraji. Za dobu své existence, samozřejmě se svoji předchůdkyní, Vysokou školou chemicko-technologickou, vychovala desítky tisíc odborníků. „Z hlediska rozpočtu a finančních prostředků Univerzita Pardubice stále roste. V posledních letech se počty studentů udržují poměrně na stálých číslech, což souvisí s demografickým vývojem ve společnosti,“ vysvětluje rektor univerzity.

„Jsem pyšný na naše špičková pracoviště, vážím si práce učitelů a také badatelské práce. Univerzita je totiž o propojení těchto dvou činností. Kdybych měl vybrat, na co jsem hrdý a co obdivuji, tak to jsou právě vědecké projekty, které mají přesah do výuky. Máme jich celou řadu, některé projekty jsou umístěné na tzv. evropské Roadmap, mapě evropských výzkumných infrastruktur."

„Na naší univerzitě působí odborníci, kteří publikují v těch nejprestižnějších vědeckých časopisech na světě, účastní se světových konferencí, ale jezdí za nimi i další odborníci ze zahraničí. To je věc, která mě dělá velkou radost,“ dodává rektor Univerzity Pardubice Jiří Málek. 

Článek byl převzat z redakce Český rozhlas Pardubice.

Fakulta chemicko-technologická Univerzity Pardubice se jako první v republice rozhodla uvést do praxe revoluční novinku, která studentům umožní pohodlnější práci v našich laboratořích. Tou je ergonomická zkumavka, která bude jak ve variantě pro praváky, tak pro leváky.

Studenti tráví při výuce v laboratořích i několik hodin denně a pracují s velkým množstvím nejrůznějšího laboratorního vybavení. Nejvíce však s klasickými skleněnými zkumavkami, které berou do ruky při plnění laboratorních úloh za den řádově v desítkách případů. Proto jsme se po půlročním testování rozhodli uvést do praxe tuto novinku ergonomických zkumavek.  Studenti je budou mít k dispozici od příštího semestru.

„Pracuje se s nimi fantasticky. Konečně se mohu soustředit i na jiné detaily, než na to, že mi zkumavka náhodou vypadne z ruky.“ prozradil Marek Nový, posluchač bakalářského studia chemie, který se také podílel na testování této novinky.

Práce s těmito zkumavkami nabídne větší míru komfortu a bezpečnosti úchopu zkumavky, kdy zkumavka přesně kopíruje ergonomii ruky a prstů. Výzkumy též ukázaly, že ergonomie pravé a levé ruky se jemně liší. Proto, i na žádosti našich studentů, budou při výuce použity obě varianty, tedy pro levou i pravou ruku. Hezký apríl všem ...

Milan Reinberk
Fakulta chemicko-technologická UPa

Ve středu 27. února 2019 proběhlo v zasedací místnosti děkanátu 16. zasedání Vědecké rady Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice, které bylo současně jejím závěrečným zasedáním ve složení, které jmenoval děkan fakulty prof. Kalenda při svém nástupu do funkce v roce 2015.

Při této příležitosti se děkan fakulty prof. Petr Kalenda rozhodl udělit členům Vědecké rady Stříbrnou medaili za zásluhy a vyjádřit tak všem své poděkování a ocenění odvedené práce.

Profesor Kalenda byl zvolen Akademickým senátem jako kandidát na děkana Fakulty chemicko-technologické UPa i pro své druhé čtyřleté období a bude tak mít nyní právo jmenovat novou Vědeckou radu, kterou si se souhlasem Akademického senátu stanoví děkan vždy na začátku svého funkčního období.

Ocenění převzali: