Hlavní výbor Československé společnosti mikrobiologické (ČSSM) předal v rámci odborného mikrobiologického semináře konaného 4. prosince v Praze Patočkovu medaili za zásluhy o českou a slovenskou mikrobiologii doc. Ing. Jarmile Vytřasové, CSc.  

Docentka Vytřasová se poprvé setkala s mikrobiologií při tehdejším studiu střední školy v Kroměříži, největší zkušenosti v tomto oboru pak získala, když pracovala jako vedoucí mikrobiologické a chemické laboratoře ve Východočeských mlékárnách v Pardubicích. Po studiu na Vysoké škole chemické v Pardubicích a studijním pobytu na katedře analytické chemie (do roku 1973) působila jako středoškolská profesorka na SOU Chrudim (1974-1992), tam také sbírala své první pedagogické zkušenosti. Současně studovala postgraduální pedagogické studium na VÚIS při ČVUT v Praze (1979-1981).

Když jí profesor Churáček z katedry analytické chemie nabídl, aby nastoupila jako odborná asistentka a pomohla se zavedením a vybudováním předmětu „Mikrobiologie“ v nově připravovaném oboru Hodnocení a analýza potravin, neváhala ani chvilku. V roce 1993 obhájila kandidátskou práci a v roce 2003 habilitační práci na téma „Detekce nežádoucích mikroorganismů v potravinách“.

Mnohé roky se věnovala přednášení i vedení laboratorních cvičení z mikrobiologie, vedla celou řadu bakalářských, diplomových a disertačních prací. Vychovala tak celou řadu odborníků, kteří pracují na nejrůznějších pozicích. Podílela se také na řešení mnohých odborných projektů (GAČR, TAČR, TANDEM, TIP, aj.) a své odborné obzory si otevírala i zahraničními pobyty a přednáškami. Mimo odborné práce se doc. Vytřasová podílela dlouhá léta na vedení Katedry biologických a biochemických věd Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice.  

Docentka Vytřasová je členkou ČSSM od roku 1995, nadále je členkou ale i dalších odborných společností.  Paní docentce patří velká gratulace k získanému ocenění od všech kolegů a přátel a také přání pevného zdraví a stálého optimismu.

Svým výzkumem bojuje proti rakovině. Sní o tom, že se díky objevům jeho týmu podaří zachránit i pacienty s rakovinou slinivky. Chemik Michal Holčapek z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice se svým týmem teď spolupracuje s centrem transferu technologií a hledá, jak dostat výsledky výzkumu do praxe. Jak vypadá transfer technologií z pohledu vědce?

Letos v červnu skončil Holčapkův tým práci na projektu nazvaném Hmotnostní spektrometrie při hledání lipidových biomarkerů pro včasnou diagnostiku rakoviny. ERC grantem podpořený výzkum přinesl velice cenné výsledky, kromě jiného dvě podané evropské patentové žádosti. „Podařilo se nám vypracovat nové metody pro lipidomickou analýzu tělních tekutin, převážně krve, které s přesností přes devadesát procent umožňují rozlišit pacienty s několika druhy nádorových onemocnění od zdravých dobrovolníků. Do současné doby jsme zanalyzovali přes tisíc vzorků a studovali čtyři druhy rakoviny,“ popisuje profesor analytické chemie Holčapek.

Nejlepší výsledky zatím získali pro rakovinu slinivky, což je typ rakoviny s vůbec nejhorší prognózou přežití. Zejména kvůli tomu, že včasná stadia této nemoci jsou bezpříznaková. Jakmile se projeví příznaky onemocnění a nemoc je diagnostikována, tak už je většinou příliš pozdě na to, aby lékaři dokázali pacientům pomoci.

Co přesně by znamenalo, pokud by se podařilo vaši metodu převést do klinické praxe? 
Pokud by se podařilo naši metodu převést do klinické praxe za účelem vysokokapacitního screeningu rizikových lidí, tak v případě pozitivního záchytu v časném stadiu by se mohla šance na přežití zvýšit. Nicméně cesta to bude velmi složitá a dlouhá. Vůbec si netroufám odhadnout, jestli vůbec a kdy se podaří uvést naše řešení do klinické praxe.

Proč? 
Potřebujeme získat značné množství prostředků. Dále urgentně hledáme další studenty s opravdovým zájmem a chutí do vědecké práce, což je podobně těžký úkol jako získat peníze. O těch dalších vědeckých krocích mám relativně jasno, zbývá dořešit otázky finanční a personální. Uděláme pro úspěch maximum.

Když pracujete na výzkumu, přemýšlíte už v té chvíli, jestli půjdou výsledky snadno uplatnit v praxi? 
Takto neuvažuji. Snažím se dělat věci, které mi připadají smysluplné, prospěšné a dosud je nikdo nedokázal vyřešit, nebo tyto otázky ještě nikoho nenapadly. Velice rád využívám znalosti z jiných oborů, které často úspěšně lze použít v nových souvislostech. Jednoduše řečeno, snažíme se dělat věci lépe a rychleji než ostatní, ale takto asi uvažuje každý vědecký pracovník.

Kam byste chtěl, aby váš současný projekt dospěl?
Mým vědeckým snem je zažít situaci, kdy naše metoda pomůže včas zachytit nemocného a lékaři mu díky tomu budou schopni poskytnout léčbu, která zachrání či výrazně prodlouží život. Taková situace by mně i mému týmu přinesla opravdu velké osobní zadostiučinění, že obrovské množství času věnovaného vědecké práci by mělo nějaký smysl v reálném životě.

Nenechte si ujít reportáž České televize 

Když mluvíte o reálném životě, daří se podle vás českým univerzitám uplatňovat inovace v praxi?
V posledních letech se zdá, že si akademická veřejnost i průmyslový sektor uvědomili, že je potřeba zlepšit provázanost akademického prostředí s praxí, aby inovace a vynálezy měly lepší praktické uplatnění. Často se ale stává, že jsou patentovány věci, které mají malou šanci dojít až k praktické realizaci. Takovéto vynálezy, v uvozovkách, nemají moc velký význam kromě bodového ohodnocení autora při akademickém hodnocení, což ale jistě není smysl patentové ochrany.

Jak je na tom Česká republika, co se týče převádění vědeckých výsledků do praxe, v porovnání se zahraničím?
Obávám se, že v tomto jsme na tom spíše hůře a máme co dohánět. I když existují výjimky, jako například Ústav organické chemie a biochemie. Tyto výjimky jsou obvykle vázány na nějakou mimořádnou vědeckou osobnost, jako v tomto případě třeba profesora Holého. I na naší univerzitě máme několik skupin, které úspěšně a pravidelně převádí své výsledky do praxe. Moje skupina s tím teprve začíná, a proto se musíme spoustu pro nás nových věcí naučit.

Konkrétně které třeba?
Až do nedávné doby jsem byl klasický vědecký pracovník zabývající se základním výzkumem a neuvažoval jsem příliš o možnostech patentové ochrany či dokonce převodu výsledků do praxe. Způsob uvažování i prezentování informací je pro obě oblasti docela odlišný, například náš text pro návrh patentů musí být překládán z „vědecké“ do „patentové“ angličtiny, která je odlišná. Nových věcí je pro mě spousta, komunikace s potenciálními sponzory, lékařskou komunitou, úpravy metodologie pro potřeby rutinní klinické analýzy a podobně.

Musíme se pro nás spoustu nových věcí naučit, ať už je to třeba komunikace s potenciálními sponzory, lékařskou komunitou nebo úpravy metodologie pro potřeby rutinní klinické analýzy.

Od vědců je často slyšet, že výzkum je dlouhodobá záležitost a nemůžeme čekat, že se výsledky uplatní hned. Souhlasíte s tím? 
Ano. Uvedu jeden příklad, který může působit až děsivě. Když jsme procházeli možné konkurenční patenty na biomarkery rakoviny, zjistili jsme, že doba od podání patentu do jeho přijetí může být delší než sedm let, což i mě překvapilo. A to se vůbec nemluví o tom, jak dlouhá cesta může být ke komerční realizaci vynálezu.

V posledních letech si univerzity zakládají svá centra transferu technologií, od roku 2012 funguje i na vaší univerzitě. Jste s ním v kontaktu a pomáhá vám? 
S Centrem transferu technologií a znalostí jsem ve velmi pravidelném, poslední dobou skoro každodenním kontaktu. Pomáhá nám v našich aktivitách týkajících se ochrany duševního vlastnictví a způsobů komerčního využití výsledků, včetně intenzivního marketingu. Jsou to oblasti, se kterými jsem až do letošního roku měl naprosto nulové zkušenosti, možná jako řada jiných vědců. Centrum nám doporučilo zkušenou patentovou zástupkyni z patentové kanceláře Harber IP, která nám zásadním způsobem pomohla připravit přihlášky k zahraniční průmyslově právní ochraně. Dále nám zprostředkovali kontakt s prvním externím partnerem projektu, investiční firmou i&i Prague navázanou na Ústav organické chemie a biochemie v Praze. Spolupráce s i&i Prague je jedním z klíčových milníků rozvoje projektu a hledání dalších ekonomicky silných partnerů, aby se podařilo naši metodiku pro včasnou diagnostiku různých typů rakoviny převést z akademické laboratoře do klinické praxe.

prof. Ing. Michal Holčapek, Ph.D. (*1971 v Třebíči)

• profesor analytické chemie na Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice
• v roce 1995 promoval na Univerzitě Pardubice na katedře analytické chemie, v roce 1999 získal na stejné univerzitě doktorát
• od roku 2009 je na své domovské univerzitě profesorem analytické chemie, specializuje se na analýzu organických a bioorganických látek, především na lipidomickou analýzu
• se svým týmem pracuje na výzkumu typů rakoviny s vysokou úmrtností a bez spolehlivého screeningu, například rakoviny plic, prostaty, ledvin a slinivky
• bydlí v obci Ráby u Pardubic, je ženatý, má dvě děti

Rozhovor byl převzat z redakce magazínu Universitas.

Chcete letos zažít originální Vánoce? Zkuste je vykouzlit některým z dárků z našeho Uni zboží. 

Oblíbený Upáček, elegantní motýlek, nezbytné blikačky, praktický termohrnek, trendy batůžek, stylové náušnice, funkční sportovní šátek. To je jen začátek seznamu předmětů, které nabízí náš
e-shop

Máme pro vás i návod na univerzitní stromeček
Použili jsme Upáčky, motýlka, blikačky v barvě bílá a červená a šňůrky na krk. Dolaďte dle vkusu běžnými vánočními ozdobami.

Krásný čas předvánoční přejeme!

Vážení a milí studenti, kolegové a příznivci Univerzity Pardubice,

chtěl bych Vám v čase adventním popřát klid a do nastávajících svátečních dní pak tu pravou vánoční atmosféru s Vašimi nejbližšími. 

Neměli bychom zapomínat na ty, kteří mohou potřebovat naši pomoc, laskavost a sounáležitost.

Do nadcházejícího roku 2019 nám všem přeji pevné zdraví a vyrovnanost mysli.
Přál bych si, abychom společně uměli vytvářet příjemné pracovní prostředí a pečovat o slušnost, férovost a kolegialitu. 

Váš rektor
prof. Ing. Jiří Málek, DrSc.

Děkan fakulty se rozhodl udělit bronzovou „Pamětní medaili Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice“ prof. Ing. Aleši Růžičkovi, Ph.D. a Ing. Tomáši Chlupatému, Ph.D. za publikaci v časopise Coordination Chemistry Reviews s vysokým ukazatelem Article Influence Score (AIS) podle Hodnocení 2017.

Pamětní medaile oceněným předal děkan prof. Petr Kalenda na 15. zasedání Vědecké rady Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice.

Rádi bychom vás pozvali na 5. vzájemné utkání Univerzity Pardubice a Univerzity Hradec Králové v hokeji.

Derby při stavu 1:3 letos hostí Pardubice. Úvodní vhazování provedou zástupci obou univerzit. „Univerzitní sport je důležitou součástí akademického života. Derby naše vztahy se sousední univerzitou nerozděluje, ale naopak spojuje,“ říká rektor Univerzity Pardubice Jiří Málek.

KDE: ČSOB Pojišťovna ARENA Pardubice

KDY:

• 17.00 hodin: otevření ČSOB Pojišťovna ARENY
• 18.00 hodin: začátek utkání Univerzita Pardubice – Univerzita Hradec Králové
• 21.00 hodin: začátek afterpárty v Hobé Music Hall
• po skončení afterpárty budou připraveny svozy do Hradce Králové

Součástí akce bude také Afterparty – od 21.00 hodin v Hobé Music Hall (po skončení svozy do Hradce Králové).

Ceny vstupenek:

Utkání: 100 korun / 80 korun pro studenty,
Afterparty: 100 korun / 100 korun pro studenty,
Balíček (utkání a afterparty): 170 korun / 150 korun pro studenty

Bližší informace o vzájemném derby:

• https://derbyuniverzit.cz/
• https://www.upce.cz/hokejove-derby-upa-uhk-2018
• facebooková událost

Vánoční jedlička již svítí před recepcí Fakulty Chemicko-technologické Univerzity Pardubice.

Stalo se každoroční tradicí, že se v prvním adventním týdnu objevuje vánoční strom i u nás na fakultě. A ani letos tomu není jinak. Vánočně vyzdobená jedlička už opět stojí na svém místě a dává nám jasnou zvěst o tom, že advent a čas předvánočních příprav jsou definitivně zde.

Advent je ale i časem rozjímání. Tak se na chvilku zastavte, pokud půjdete okolo, a nasajte trochu té vánoční atmosféry. Na samém vrcholu vánočního stromu tradičně svítí originální skleněná hvězda, kterou vyrobil náš sklář.

Přejeme všem hezký a klidný advent.

M. Reinberk a S. Rafael
FChT UPa

Předvánoční shon se nevyhne nikomu. Univerzita Pardubice se rozhodla tento čas zpříjemnit všem zaměstnancům, studentům i dalším zájemcům a připravila letos před Vánoci hned několik akcí, které mají navíc charitativní podtext. Přijďte se s námi vánočně naladit a pomoci dobré věci.

Ve čtvrtek 29. listopadu budou studenti a zaměstnanci univerzity vyrábět adventní věnce. Ještě v ten den a také v pátek 30. listopadu budou ke koupi v univerzitní aule. Výtěžek z prodeje věnců poputuje na domácí hospicovou péči Oblastní charity Pardubice. Loni, kdy se tato akce konala poprvé, se podařilo prodat 73 věnců a vybrat téměř 20 tisíc korun.

Více informací k letošní akci, včetně prodejní doby najdete na www.upce.cz/vence.

Ve středu 5. prosince v 17 hodin poprvé rozsvítíme univerzitní vánoční strom. Každý může přijít na kus řeči s rektorem, ochutnat cukroví a dát si svařák.  Rotaract Club Pardubice z.s., který bude horký nápoj nabízet pak celý výtěžek z jeho prodeje předá na vybrané charitativní projekty v rámci Pardubického kraje. K naladění vánoční atmosféry přispěje už od půl páté svou hrou na kytaru, housle a zpěvem Pianosa, koledy si pak můžete zazpívat s Vysokoškolským uměleckým souborem Pardubice. Vánoční strom najdete mezi univerzitní knihovnou a pavilonem D kolejí v kampusu.

Více informací najdete na www.upce.cz/rozsvicenistromu

V pátek 23. listopadu se konal tradiční vánoční jarmark pro Dobrého anděla na Fakultě zdravotnických studií Univerzity Pardubice, který se poprvé uskutečnil v roce 2016. Výtěžek z něj půjde prostřednictvím projektu „Dobrý anděl“ na podporu rodinám, které se dostaly vinou vážného onemocnění do tíživé finanční situace. Prodejem drobných rukodělných výrobků a dobrot z dílny zaměstnanců fakulty se podařilo vybrat 11 311 korun. Stále můžete tuto částku navýšit a koupit si některý ze zbylých výrobků. Prodej pokračuje až do pátku 14. 12. 2018.

Více informací najdete na našem webu.

Skupina moskevských středoškoláků navštívila spolu se svým učitelem Alexandrem S. Sigejevem naši fakultu. Šlo o studenty dvouletého lycea prestižní moskevské Kolmogorov School, do kterého jsou vybíráni nejlepší studenti z celého Ruska.

V rámci návštěvy měli možnost seznámit se s historií i současností Fakulty chemicko-technologické UPa, prohlédli si prostory poslucháren, navštivili vybrané výukové laboratoře i specializovaná vědecká pracoviště.

Velice zajímavé bylo setkání a diskuse přímo s několika studenty bakalářského studia naší fakulty, které mohli návštěvníci vidět i "v akci" při plnění jedné z chemických úloh v rámci laboratorní výuky.

Středoškolačka Sylva Neradová, která bádá v laboratořích Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice, převzala 6. listopadu cenu Česká hlavička. Ocenění jí přinesl výzkum kvasinek rodu Candida, jehož výsledky publikoval i mezinárodní časopis FEMS Yeast Research.

Práci na projektu katedry biologických a biochemických věd odstartovala u studentky pardubického Gymnázia Mozartova před dvěma lety konference Vědění mladým. Tu pravidelně organizují studenti Univerzity Pardubice. Sylva Neradová se nakonec mohla vědeckému zkoumání v laboratoři věnovat téměř denně i díky tomu, že jí škola umožnila individuální studium.

„Podpořit zájem mladých lidí o přírodovědné obory a výzkum je velmi důležité. Oceňuji, že naše fakulta spolupracuje s takto talentovanými studenty a těším se na další skvělé výsledky,“ uvedl děkan Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice prof. Ing. Petr Kalenda, CSc.

Gymnazistka se zabývá výzkumem kvasinek rodu Candida, které mohou ohrožovat zdraví lidí se sníženou imunitou, kterých v poslední době přibývá. Pro vývoj nových léků je nutné prozkoumat genomy těchto kvasinek. Studentka pracuje konkrétně na fosfatázách ze dvou patogenních kvasinek. Při pohledu do učebnic biochemie se zdá, že metabolické přeměny v přírodě probíhají dokonale a bez chyb. Ve skutečnosti však vznikají malá množství chybných meziproduktů. Fosfatázy, které Sylva Neradová charakterizovala, dokáží hydrolyzovat chybné metabolity, které mohou při metabolické přeměně v buňce inhibovat důležité metabolické dráhy.

„Výsledky nás překvapily, protože ukázaly, že i patogenní kvasinky jsou vybaveny geny a enzymy, které mohou tuto roli plnit,“ říká vedoucí projektu RNDr. Olga Heidingsfeld, CSc. z Katedry biologických a biochemických věd Fakulty chemicko-technologické UPa a dodala: „Sylva si ocenění opravdu zaslouží. Její příchod změnil osud projektu, který už jsme měli skoro za ztracený. Díky ní vedl k zajímavým zjištěním.“

Ceny Česká hlavička se udělují od roku 2007. Jsou odvozeny od mateřského projektu Česká hlava, který pravidelně oceňuje osobnosti z oblasti vědy a techniky. Projekt Česká hlavička je zaměřen na středoškolskou mládež. Má podpořit nadané studenty v technických a přírodovědných oborech, zvýšit zájem mladých lidí o studium těchto oborů na středních a vysokých školách a rozvíjet u nich zájem o vědeckou kariéru.

Sylva Neradová není jedinou držitelkou ceny, která spolupracovala s Univerzitou Pardubice. Odborná porota soutěže České hlavičky v roce 2013 udělila Janu Hrabovskému 1. místo, jako laureátovi ceny Genus, za práci „Chalkogenidové skelné luminofory pro fotoniku“. Hrabovský je nyní již studentem navazujícího studia Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice. Ještě jako student Gymnázia Josefa Ressla v Chrudimi pracoval na Katedře obecné a anorganické chemie Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice pod odborným vedením prof. Ing. Tomáše Wágnera, DrSc. a Ing. Lukáše Střižíka, Ph.D.