Technologie společnosti Microsoft, které během pandemie používají studenti a pedagogové při online výuce, jsou praktickou ukázkou úspěšné spolupráce Univerzity Pardubice se světovou organizací. Projekt UPCE – moderní univerzita byl navíc zvolen jako nejlepší z České republiky.

Úspěch v rámci programu Voice of the Customer (VoC) dokládá vysokou úroveň práce v online prostředí na univerzitě. Koncem loňského roku oslovil český tým společnosti Microsoft pracovníky Centra informačních technologií a služeb Univerzity Pardubice a nabídl jim spolupráci při přípravě případové studie. „Naši univerzitu zástupci firmy vnímají jako průkopníka v oblasti využívání cloudových technologií společnosti Microsoft,“ uvedla vedoucí Centra informačních technologií a služeb Ing. Olga Klápšťová.

Výsledkem dlouhodobé spolupráce univerzity a společnosti Microsoft je využívání řady moderních technologií zaměstnanci i studenty univerzity – od online prostředí podporujícího distanční výuku a vzdálenou práci, přes řešení pro podporu rozhodovacích procesů na univerzitě až po množství bezpečnostních technologií chránících identity uživatelů, jejich zařízení i infrastrukturu univerzity. To vše přispívá k zajištění moderního, otevřeného, ale současně i bezpečného akademického prostředí. Z těchto důvodů byla spolupráce s Univerzitou Pardubice nominována do programu VoC, jako jediná v rámci akademického prostředí v České republice, a má potenciál k rozšíření i do dalších univerzit a organizací.

Společnost Microsoft vznikla v roce 1975 v americkém Washingtonu. Její softwarové produkty a cloudové služby jsou velmi rozšířené. Misí společnosti je: „to empower every person and every organization on the planet to achieve more“.

Na podzim jsme Vás informovali o tom, že se Fakulta chemicko-technologická Univerzity Pardubice znovu zapojila do pomoci v nouzovém stavu, a to nejen prostřednictvím našich studentů, kteří nastupovali jako dobrovolníci do nemocnic a ostatních zdravotnických zařízení, ale i přímo testováním vzorků indikovaných pacientů na onemocnění COVID-19 na fakultě.

Testování vzorků metodou PCR probíhalo na Katedře biologických a biochemických věd FChT ve dvou etapách korespondujících s první a druhou vlnou pandemie koronaviru, a to na jaře a na podzim loňského roku. Odborná analýza vzorků odebraných v Pardubické nemocnici probíhala ve speciální laboratoři s vyšším stupněm biologické bezpečnosti (tzv. BSL-3), která byla v březnu 2020 pro tento účel plně zprovozněna.

V prvním období, které probíhalo od dubna do července 2020, bylo dle potřeb nemocnice otestováno celkem 298 vzorků, z nichž byl podíl pozitivních vzorků zhruba 7%. Ve druhém období probíhajícím od září 2020 až do ledna 2021 bylo otestováno téměř desetkrát tolik vzorků, konkrétně 2689, a rozdíl byl především v daleko vyšším zastoupení vzorků pozitivních na onemocnění COVID-19 (průměrně 43,4%).

Na konci ledna bylo testování na základě zhodnocení aktuální situace dohodou ukončeno. Fakulta chemicko-technologická UPa i Nemocnice Pardubického kraje si této spolupráce velmi váží a shledávají ji oboustranně prospěšnou. V rámci výpomoci byla i stanovená cena za jeden analyzovaný vzorek výrazně nižší, než se v dané období pohybovala aktuální cena v resortu zdravotnictví.

Pracovníkům podílejícím se na testování děkan FChT koncem září udělil za jejich nemalé zásluhy „Stříbrnou medaili za vynikající práci pro fakultu“, kterou si právem zaslouží. Všem členkám testovacího týmu touto cestou děkujeme a přejeme jim mnoho zdraví a úspěchů do dalšího období!

Mgr. Barbora Jankovičová, Ph.D.
Katedra biologických a biochemických věd

Mgr. Lucie Stříbrná, Ph.D.
proděkanka fakulty

Studentka Simona Hurníková absolvovala obor Laboratorní asistent na Střední zdravotnické škole v Ústí nad Labem. Po té nastoupila na Fakultu chemicko – technologickou Univerzity Pardubice do bakalářského studijního programu Speciální chemicko-biologické obory, obor Zdravotní laborant. V rámci výpomoci v nouzovém stavu se aktivně zapojila jako brigádník v Laboratořích lékařské genetiky a.s. v Pardubicích. V souvislosti s neuspokojivě se vyvíjející situací ohledně pandemie koronaviru jsme jí položili několik otázek, které předkládáme.

Kde konkrétně jste v Laboratořích LG působila?

Jak již bylo v úvodu zmíněno, pomáhám v Laboratořích lékařské genetiky v Pardubicích v blízkosti Polikliniky KOLF, a to jak v odběrovém místě, tak přímo v klinické laboratoři.

Co Vás vedlo k tomu, že jste se přihlásila k této činnosti?

Jelikož jsem vystudovala obor Laboratorní asistent na SZŠ v Ústí nad Labem, tak jsem se domnívala, že mám s prací v laboratoři již zkušenosti, proto jsem svou pomoc hodlala nabídnout a rozšířit si tak své dovednosti. Vzhledem k neuspokojivě se vyvíjející pandemické situaci a totální vytíženosti zdravotnického personálu jsem o této nabídce ani na chvilku nezapochybovala. Navíc mě lákala možnost vyzkoušet si analyzovat vzorky potenciálně pozitivní na přítomnost viru SARS-CoV-2, způsobující onemocnění COVID-19, které je již téměř rok skloňováno ve všech pádech a snad i ve všech jazycích celého světa.

Co Vás na práci nejvíce zaujalo?

Mile mne překvapila moderně a vysoce specializovaně vybavená laboratoř, kterou Laboratoře LG mohou pro testování nejen na přítomnost koronaviru nabídnout. Laboratoře LG primárně, jak už z názvu vyplývá, nabízí klinické zjišťování genetického rizika různých vad a dědičných chorob. Svými moderními metodami a přístupy mohou napomoci diagnostikovat vrozené vývojové vady, geneticky podmíněné choroby, ale také predikovat jejich riziko. Zároveň společně s aktuálním testováním vzorků na přítomnost koronaviru, souběžně vyšetřují i nosičství určitých dědičných onemocnění. Laboratoře LG jsou tvořeny ambulancí klinické genetiky a genetickou laboratoří. Velmi mile mě překvapil přístup kolektivu laboratoře, který mne vstřícně a ochotně přijal mezi sebe. Komplexní proces analýzy vzorku, který se skládá z několika po sobě jdoucích dílčích kroků počínaje odběrem, samotnou analýzou a konče vydáváním výsledků pacientům, mne též zaujal a rozšířil moje znalosti a dovednosti v této oblasti.​

Jaká byla největší úskalí Vašich aktivit, a naopak co Vám připadalo snadnější?

Nejtěžší pro mne bylo zvyknout si být v ochranných pomůckách třeba i celých pět hodin. Vzhledem k tomu, že v laboratořích pracujeme s vysoce infekčním materiálem, musíme na sobě mít ochranný oblek, respirátor, štít a také dvojí vrstvu rukavic. Dále bylo těžké zvyknout si na velmi rychlý proces odběru vzorku. V odběrovém místě se totiž Laboratoře LG snaží pracovat efektivně tak, aby se před odběrovým místem netvořily žádné fronty a pacienti byli rychle odebráni. I když v této laboratoři pracuji pod odborným dohledem, tak je občas náročné zpracovat velké množství odebraných vzorků. Musím být plně soustředěna a koncentrována, abych neudělala chybu v podobě záměny vzorků. Díky tomu, že mám již s prací v laboratoři zkušenosti ze střední a vysoké školy, byla pro mě celkem snadná manipulace s laboratorními pomůckami a přístroji, které jsem obsluhovala. Také odběr a vyhodnocování vzorků pomocí antigenních testů a rapid testů pro mě nebylo těžké. A navíc práce v tak skvěle fungujícím kolektivu byla pro mne velkou podporou a motivací!

Jaké podněty Vám tato aktivita přinesla do života a do Vašeho profesního růstu?

Kromě analýzy vzorků na přítomnost viru SARS-CoV-2 jsem měla možnost vidět i nejrůznější genetická vyšetření, což mě velice zaujalo, a také otevřelo další možnosti mého příp. nasměrování v mé budoucí profesi. Díky této příležitosti jsem zjistila, že by se mi práce v genetické laboratoří velmi líbila.

Věřím, že se situace ohledně pandemie nakonec uklidní, a že dojde k úspěšnému zotavení převážné většiny pacientů, kteří byli touto nemocí nepříjemně zasaženi. V pomoci druhým vidím smysl a po těchto zkušenostech ji vnímám jako své životní poslání.

Simona Hurníková
studentka fakulty

Mgr. Lucie Stříbrná, Ph.D.
proděkanka fakulty

Celkem osm osobností Univerzity Pardubice se loni dostalo mezi nejcitovanější vědce světa. Seznam 2 procent nejcitovanějších vědců ze všech oborů obsahuje 160 tisíc jmen a na konci roku ho zveřejnili analytici Stanfordovy univerzity.

V seznamu je také jméno rektora Univerzity Pardubice prof. Jiřího Málka. Dalšími nejcitovanější vědci univerzity jsou prof. Filip Bureš, prof. Petr Hájek, prof. Michal Holčapek, prof. Pavel Jandera, Dr. Jan Macák, Ing. Roman Svoboda a prof. Svatopluk Zeman.

Zveřejněná data ukazují, jak si vědci stojí v celé své kariéře, a jaké byly jejich výsledky v loňském roce. Z českých institucí se do žebříčku dostalo 359 výzkumníků. Informace zahrnují kategorie jako je h-index, absolutní počet článků, na nichž se vědci za rok 2019 podíleli a všech publikovaných článků od roku 1960. Vědce, které zahrnuje databáze Scopus, sestavili experti PLoS Biology, se Stanford University a společností Elsevier.

Rektor Univerzity Pardubice Jiří Málek se zabývá fyzikální chemií, problematikou strukturní relaxace nekrystalických materiálů, kinetikou růstu krystalů v podchlazených kapalinách a viskozitou chalkogenidových sklotvorných systémů. Hlavním oborem působení prof. Ing. Pavla Jandery, DrSc. z Fakulty chemicko-technologické je analytická chemie: analytické separace, vysokoúčinná kapalinová chromatografie a programované a vícerozměrné chromatografické techniky. Dr.-Ing. Jan Macák pracuje jako vedoucí vědecký pracovník v Centru materiálů a nanotechnologií Fakulty chemicko-technologické. Jeho výzkum se soustřeďuje na vývoj nových nízkodimenzionálních struktur (jako např. nanotrubic, nanovrstev, nanovláken), které se využívají např. v solárních článcích, katalyzátorech, bateriích. Prof. Ing. Filip Bureš, Ph.D. se věnuje organické chemii a ve svém vědeckém bádání se zaměřuje na konjugované organické molekuly a studium jejich fundamentálních fyzikálně-chemických vlastností. Prof. Ing. Michal Holčapek, Ph.D. se jako analytický chemik zabývá lipidomickou analýzou, která slouží k včasné detekci některých druhů rakoviny. Prof. Ing. Svatopluk Zeman, DrSc. se zaměřuje na studium iniciační reaktivity energetických materiálů a vývoj emulzních trhavin. Ing. Roman Svoboda, Ph.D. je vědeckým pracovníkem na Katedry fyzikální chemie. Oborem prof. Ing. Petra Hájka, Ph.D. z Fakulty ekonomicko-správní je umělá a výpočetní inteligence, zejména fuzzy systémy.

V paralelně zveřejněném seznamu, který odkazuje na celkový počet citací v celé kariéře vědců, jsou další tři jména z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice. Prof. Andréa Kalendová, prof. Ladislav Novotný a prof. Karel Vytřas. Prof. Andréa Kalendová je vědkyní na Ústavu chemie a technologie makromolekulárních látek se zaměřením na nátěrové hmoty a ochranu materiálu, prof. Ladislav Novotný je akademickým pracovníkem Ústavu environmentálního a chemického inženýrství a zabývá se především využitím elektrochemie v ochraně životního prostředí a prof. Karel Vytřas působil na Katedře analytické chemie. V loňském roce mu rektor univerzity udělil in memoriam stříbrnou Medaili za zásluhy o Univerzitu Pardubice („pro meritis“) za významný přínos k rozvoji elektrochemie na Univerzitě Pardubice.

Léto 2021 už by mohlo být podle imunoložky Zuzany Bílkové z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice klidné. Ale jen za podmínky, že očkování proběhne v relativně krátkém čase, všichni budou vědět, co mají dělat, a vakcíny nebudou čekat dlouhé dny v lednici na aplikaci.

„Máme jedinečnou možnost dostat situaci pod kontrolu, je ale velmi důležité, aby neselhala organizace a očkování se maximálně zrychlilo,“ míní Bílková a dodává, že každý další očkovaný člověk snižuje nebezpečí infekce.

Má smysl čekat na lepší vakcínu?

Podle profesorky Bílkové obsahují vakcíny, které se u nás v současné době používají, virovou mRNA, což je jednovláknová nukleová kyselina. Tento typ vakcíny obsahuje část „návodu“, jak mají naše buňky vyrábět bílkovinu, která je pro virus SARS-CoV2 způsobující  onemocnění COVID-19 vysoce specifická.

„Imunitní systém takový protein rozpozná, aktivuje se a začne tvořit specifické protilátky. Zároveň si ukládá do paměti, jak virus vypadá, aby v okamžiku nového kontaktu s virem dokázal okamžitě zakročit,“ vysvětluje profesorka Bílková a současně dodává, že molekula mRNA se v organismu rychle rozkládá, tudíž genetickou informaci našich buněk nedokáže nijak pozměnit.

„Bezpečnost vakcín, které jsou teď v České republice k dispozici, je podle mého názoru vysoká. Jedná se o vakcíny od firem BioNTech/Pfizer a Moderna. Není rozhodně žádný důvod s očkováním váhat a čekat na nějaké lepší nebo bezpečnější,“ říká Zuzana Bílková a zároveň apeluje, aby se věnovala velká pozornost výběru těch, kteří mohou být bez rizika očkováni.

Antigenní test těsně před očkováním

Profesorka Zuzana Bílková doporučuje důkladně každého zájemce o očkování vyšetřit a zvážit všechny možné kontraindikace, a to bezprostředně před podáním vakcíny přímo v očkovacím centru.

„Není problém udělat na místě odběr na antigenní test, jehož výsledek je k dispozici za 10 – 15 minut. Odhalí se tak lidé, kteří jsou pozitivní, ale žádné příznaky nemají nebo u nich ještě nedošlo k propuknutí klinických příznaků. V každém případě není vhodné tyto osoby očkovat. Prozatím není jisté, jak by takový oslabený člověk na vakcínu zareagoval,“ říká imunoložka Zuzana Bílková.

Článek je převzatý z Českého rozhlasu Pardubice. 

Sledujte webové stránky a Facebook Univerzity Pardubice, již brzy přineseme živý přenos rozhovoru s profesorkou Bílkovou na téma očkování proti koronaviru. Sami se budete moci aktivně zapojit do diskuze s vašimi dotazy.  

Studenti Univerzity Pardubice mohou i v dalších sedmi letech vyjet do evropských zemí s programem Erasmus+ a získávat nové zkušenosti během studia. Univerzita uspěla s žádostí o udělení listiny Erasmus Charter, která jí umožňuje pokračování projektu v letech 2021 – 2027. Projekt využívají pardubičtí vysokoškoláci už od roku 1998. Vycestovat mohou zájemci z každé ze všech sedmi fakult univerzity.

Bez dokumentu Erasmus Charter for Higher Education (ECHE) se instituce nemůže programu v rámci mezinárodní spolupráce Erasmu účastnit. Jeho obdržením univerzita potvrzuje dodržování určitých zásad. Erasmus Charter získá škola i na základě Erasmus Policy Statement, v němž popíše, jaké aktivity podle svého strategického plánu v rámci programu uskutečňuje. Novinkou jsou kroky, kterými program i univerzita směřují k udržitelnosti a ochraně životního prostředí. Erasmus without paper, který pomocí digitalizace usiluje o snížení administrativy a omezení počtu dokumentů v papírové podobě, nebo Green Erasmus, který podporuje ekologicky šetrnější způsoby přepravy.

Mezinárodní spolupráce je pro Univerzitu Pardubice jednou z priorit rozvoje. Možnost nabídnout vysokoškolákům studium v zahraničí prostřednictvím programu Erasmus+ zvyšuje hodnotu vzdělávání. V rámci programu Erasmus+ Univerzita Pardubice od roku 1998 spolupracuje s více než 200 univerzitami ve 29 zemích po celé Evropě. Za rok absolvuje zahraniční pobyt více než 100 studentů. Od roku 2010 vyjelo získat nové zkušenosti dokonce 1 350 vysokoškoláků. Program Erasmus+ přivádí do Pardubic také zhruba 180 zahraničních studentů ročně, kteří na univerzitě stráví v průměru jeden semestr.

Každý rok Univerzita Pardubice organizuje také ERASMUS+ DAYS. Veletrh studia v zahraničí nabízí informace o studiu a stážích od přímých účastníků programu. Na univerzitě funguje také studentská skupina ESN (Erasmus Student Network), jejíž členové pomáhají zahraničním studentům, kteří se rozhodnou studovat na Univerzitě Pardubice. Členem ESN nebo tzv. buddy se může stát jakýkoliv student univerzity. Více informací získáte zde: Erasmus+ | Univerzita Pardubice (upce.cz)

Osobnost Jindry Hojera zná snad každý jako hrdinu Foglarových „Rychlých šípů“. Ovšem někteří z nás možná dodnes netušili, že tento odvážný skaut byla reálná postava z pražských Holešovic, kterou Jaroslav Foglar velmi dobře znal. O to zajímavější pro naši instituci je, že se v dospělosti stal pedagogem v oboru chemie. A to ne jen tak ledajakou.

Ing. Jindřich Hojer CSc. (1924 - 2020) přednášel v letech 1970 – 1977 na tehdejší VŠCHT v Pardubicích, kde pod Katedrou technologie organických látek působil jako externista. Účast na přednáškách s atraktivními pedagogickými vstupy byly pro studenty nezbytnou podmínkou ke splnění předmětu „Katalýza“ v rámci studijního oboru Organická technologie. Na naši školu to neměl ze zaměstnání daleko, pracoval totiž v nedalekém Rybitví ve Výzkumném ústavu organických syntéz, kam nastoupil v roce 1943, neboť svou milovanou chemii nemohl na žádné vysoké škole v té době studovat. Vysoké školy byly za 2. světové války zavřené a tak Jindra čekal na svou příležitost. Je jasné, že pokud by již v roce 1945 existovala v Pardubicích VŠCHT, tak by nastoupil právě sem. Ovšem Vysoká škola chemická vznikla v Pardubicích až o 5 let později.

Přišel za mnou Jestřáb a povídá: "Jindro, já bych potřeboval tvoje jméno do seriálu. Neboj se, ta postava ti ostudu dělat nebude."

Mezitím při zaměstnání Jindra Hojer absolvoval pražskou VŠCHT a po úspěšné obhajobě kandidátské práce na téma „Příspěvek k technologii výroby p-xylenu“, začal jako externista vypomáhat nejen s doučováním chemie a dalších přírodovědných předmětů, ale i při výuce na různých vysokých a středních školách. Již jako student prestižního Akademického gymnázia v Praze Na Příkopech vynikal nejen v chemii, ale i ve sportu. Patřil k premiantům třídy. Zajímavé je jeho období, kdy se seznámil právě s tvůrcem „Rychlých šípů“ s Jaroslavem Foglarem. V Praze pravidelně navštěvoval tělocvičný oddíl Sokol, kde se také seznámil se svým celoživotním kamarádem a přítelem Václavem Černým (později ve Skautu známým pod přezdívkou Černoch), jehož osoba se stala předlohou pro dalšího člena Foglarových šípů – Červenáčka.

V období 1936 – 1940 intenzivně docházel do Foglarova skautského oddílu „Pražská dvojka“, kde společně s ostatními kamarády shromažďoval nejen znalosti, ale i dovednosti správného skauta. Jaroslav Foglar (zvaný též Jestřáb) byl redaktorem časopisu pro mládež „Mladý hlasatel“ a na jaře v roce 1937 přišel s nápadem, že by Jindru zvěčnil v komiksovém seriálu. „Rychlé šípy“ vyšly poprvé v roce 1938 a měly obrovský úspěch! Dodnes není řada záhad, jako např. „Kde se nacházela Stínadla?“, nebo „Kdo byli ostatní chlapci z party Rychlých šípů?“ uspokojivě vysvětlena. Bohužel Skaut byl v roce 1940 zakázán a vše se odehrávalo potají v zákulisí.

S Foglarem Jindra Hojer obnovil kontakty znovu v 80. letech a po jeho smrti v roce 2002 sepsal s V. Černým knihu, která vyšla pod přiléhavým názvem „Jestřábe, díky“, v níž vzdali hold svému vzoru a velkému učiteli. Sám vydal knihu s různými hlavolamy, rébusy pro chytré hlavičky, které měly svým řešením pěstovat především logické myšlení.

V Rybitví ve VÚOS pracoval celých 43 let až do důchodového věku a zasloužil se jako vedoucí katalytické laboratoře o zavedení mnoha zlepšovacích metodik pro provozy rozsáhlejšího typu, nebo zavedení dle jeho návrhu v Národním podniku v Kralupech nad Labem, tzv. disproporcionace kalafuny, dále v Rybitví výrobu polyesterového vlákna a ve Spolku v Ústí nad Labem využili jeho návrhu syntézy sloučeniny, která zabraňuje korozi kovového potrubí. Zlatým hřebem v rámci jeho chemické kariéry byl způsob, kterým lze zabránit korozi reaktoru. Byl zkrátka chemik každou svou buňkou a výborně dokázal své hluboké znalosti a bohaté zkušenosti aplikovat v praxi. Jeho dobrá fyzická a psychická kondice mu umožnila aktivní život až do vysokého věku. Jako senior složil státní zkoušku z německého jazyka a tento jazyk doučoval až do posledních let svého života.

Mezi jeho přednosti patřily ty správné skautské charakterové vlastnosti, jako je pravdomluvnost, věrnost, oddanost, zdvořilost a také loajalita, odvaha, láska k druhým a k přírodě a také výborná fyzická zdatnost, kterou trénoval atletikou, turistikou nebo horolezectvím. V Pardubicích poznal i svou první ženu Jiřinu Melicharovou, se kterou se v roce 1948 oženil a měl s ní jedinou dceru Evu. Jeho druhou ženou se stala jeho velká studentská láska Taisa Štolcová, se kterou prožil 25 let šťastného manželství.

Po odchodu do důchodu se Jindra Hojer odstěhoval do Kosmonos u Mladé Boleslavi. Na sklonku života se ovšem vrátil do milovaných Pardubic, kde žil v garsonce v Domově pro seniory na Dubině. Stejně tak jako ostatní chlapci z party „Rychlých šípů“ i on se stal morálním vzorem pro mnoho generací kluků, kteří hledali ty pravé charakterové vlastnosti, bez nichž si pravé přátelství a fungování nejen v partě, ale i v životě nedokážeme představit.

Naše instituce je právem hrdá na to, že taková osobnost, jakou bezesporu byl Jindra Hojer, která je navždy zapsána do dobrodružných srdcí dospívajících chlapců, mohla být alespoň na čas propojena s námi, s chemií, s naší vysokou školou. Čest jeho památce!

Mgr. Lucie Stříbrná, Ph.D..
proděkanka fakulty

Ing. Hana Doušová, Ph.D.
děkanát FChT

Tříkráloví koledníci do kampusu Univerzity Pardubice letos nedorazili, a nezazvoní ani u vás doma. Přesto se tradiční Tříkrálová sbírka koná. Oblastní charita Pardubice se rozhodla kvůli pandemii rozmístit pokladničky na veřejně přístupných místech. Zájemci mohou přispět také přímo na Univerzitě Pardubice, jednu z nich najdou hned u vstupu do budovy rektorátu.

„Ani v těžkých dobách by nikdo neměl zapomínat na pomoc lidem, kteří to potřebují. Tříkrálová sbírka v tomto čase probíhá na naší univerzitě každoročně a já si vážím zapojení všech, kteří se rozhodnou přispět, “ říká rektor Univerzity Pardubice prof. Jiří Málek.

Pokladničky Tříkrálové sbírky budou na veřejných místech až do 24. ledna. Další informace o umístění sbírkových pokladniček naleznete na webu Oblastní charity Pardubice. Letos je navíc možné finanční obnos darovat i prostřednictvím online dárcovství na https://www.trikralovasbirka.cz/. 

Pamatujete si ještě svoje studentské roky v Pardubicích? Zkuste oprášit vzpomínky a zapojte se do absolventské soutěže na sociální síti my.upce.cz.

Zajímá nás jediné: Co nejdůležitějšího vám dala univerzita?

Po přihlášení do sítě stačí napsat pod příspěvek vaši zkušenost, kterou jste si z dob studií odnesli do života. Pět nejlepších odpovědí odměníme absolventskou plackou a mikinou z nové originální kolekce k 70. výročí vysoké školy.  

Využijte soutěž a zkuste navštívit jedinečnou sociální síť my.upce.cz. Do soutěže se právě tam můžete zapojit až do konce ledna 2021. 

Univerzita Pardubice v rámci absolventského programu spustila nový web a unikátní síť pro absolventy vysoké školy letos v červnu. Několik stovek absolventů už čerpá své benefity především díky slevovým kartám. Ty slouží nejen jako cesta k výhodám u partnerských firem a institucí, ale také jako symbolické připomenutí doby studia a náležitosti ke své alma mater.  

Web najdete na absolventi.upce.cz

Sociální síť na adrese my.upce.cz 

Kontakt pro absolventský program:
Bc. Anna Sedláková
e-mail absolvent@upce.cz

S hlubokým zármutkem oznamujeme, že 28. prosince 2020 zemřel náš vážený akademik, prof. Ing. Ivan Machač, CSc., rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Pardubicích v letech 1988-1990.

Profesor Machač byl nejen absolventem Vysoké školy chemicko-technologické v Pardubicích (v roce 1961), ale celý svůj profesní život zasvětil své alma mater. Téměř šedesát let působil jako vysokoškolský učitel a vědec na (dnes) Ústavu environmentálního a chemického inženýrství Fakulty chemicko-technologické, původně katedře procesů a zařízení chemické technologie. Ve složitém období 1988-1990 stál v čele tehdejší Vysoké školy chemicko-technologické v Pardubicích jako její rektor.

Jeho pevné propojení s naší vysokou školou a posléze univerzitou, s našimi akademickými činnostmi a životem bylo umocněno i skutečností, že jak profesor Machač, tak jeho manželka, paní docentka RNDr. Ludmila Machačová, CSc., byli na naší škole po dlouhá léta váženými členy našeho akademického sboru a obce.

Ztráta každé osobnosti a jejího tvůrčího ducha je vždy těžká, ztráta vědce a pedagoga, který se podílel na utváření nových generací odborníků v oblasti chemického inženýrství, je nenahraditelná, stejně jako osobní a celoživotní přispění profesora Machače k rozvoji vědeckého oboru, kterému se celá léta věnoval.

Profesor Ivan Machač zůstane navždy zapsán do života Univerzity Pardubice.

ČEST JEHO PAMÁTCE!