Hudební inspirace zněla napříč nejen aulou, ale i Amerikou a vesmírem

4. 6. 2019

Pod vedením mladého dirigenta Jakuba Pikly se v podvečer 30.5.2019 rozezněly aulou Arnošta z Pardubic slavné filmové melodie v podání Východočeského akademického orchestru.

První odlehčená část koncertu se nesla v duchu tvůrčích a revolučních „zlatých“ 60. let. Většina dále zmiňovaných filmů či historických souvislostí totiž vznikla či se odvíjela právě v tomto období. Nejdříve měli posluchači příležitost oživit si svou filmovou paměť a vybavit si slavné scény ze stříbrného plátna, např. z filmu „Limonádový Joe“ (1964) nebo z filmu „Tenkrát na Západě“ (1968). Oba filmy nečekaně propojil herec Henry Fonda, hlavní představitel Franka, který se při promítání „Limonádového Joea“ tak smál, že upadl ze židle. „Limonádový Joe aneb Koňská opera“ je osobitou parodií westernu natočenou na motivy předlohy Jiřího Brdečky (1917 – 1982), kterou na filmové plátno bravurně s hvězdným obsazením přenesl režisér Oldřich Lipský (1924 – 1986). Pozornému divákovi jistě neuniklo, že filmové scény byly charakteristicky zabarveny, tzv. virážováním.  Exteriéry se točily nedaleko Mořiny ve vápencovém lomu Velká Amerika, koně zajišťoval Národní hřebčín Kladruby nad Labem. Úsměvnou historkou je, že se natáčení filmu potýkalo s finančními problémy a také s nedostatkovým zbožím, proto museli herci povinně nosit k výstavbě westernového městečka z domu hřebíky.

Posluchači koncertu měli možnost vyslechnout celou řadu těchto líbivých melodií, např. „Když v baru houstne dým“ se slavnou arizonskou pěnicí Tornado Lou, jejíž altový part mistrně zazpívala Lada Rousová. Další filmové melodie zněly aulou mimo jiné i v podání příjemného sopránu Veroniky Kaiserové, např. „Arizona“, „So far“, „Mé zvlhlé rty“, „Není větší potěšení“ nebo „Můj Bože“. Orchestr excelentně přednesl „Horácovo pohřební blues“ nebo přímo dixielandovou skladbu „Whisky, to je moje gusto“.

Po té následoval další hudební oddíl, který tentokrát umožnil posluchačům zavzpomínat na slavné americké spaghetti westerny z filmové dílny tandemu Sergia Leoneho (1929 – 1989) a Ennia Morriconeho (*1928) „Tenkrát na Západě“ nebo „Hodný, zlý a ošklivý“ (1966). Působivý nástup „Muže s harmonikou“ v podání Jana Hrubeše ve stylovém kostýmu kovboje dal této skladbě další osobitý rozměr. Slavné westernové melodie dokázaly spolehlivě navodit atmosféru daného filmu a při troše fantazie se posluchačům mohla scéna doslova odehrávat přímo před očima. Zazněly melodie „The Strong“, „The God, The Bad and The Ugly Theme“ nebo také slavný „Jill´s Arrival“, jehož melodii známe v podání Věry Špinarové „Jednoho dne se vrátíš“.

Orchestr sestavený z padesáti mladých muzikantů převážně z pardubické konzervatoře a také hudebníků z Univerzity Pardubice byl sezván pod organizačním vedením právě Jana Hrubeše, studenta FChT a absolventa konzervatoře Pardubice v oboru kontrabas. Jeho nadšení, osobní kontakty a výjimečný organizační talent dokázal překlenout tyto dvě instituce a propojit je na zajímavé hudební platformě. S Jakubem Piklou, uměleckým vedoucím orchestru úzce spolupracuje již několik let. Činnost tohoto hudebního tělesa zaštiťuje Univerzita Pardubice, prostory ke zkoušení poskytuje FChT. Rektor Univerzity Pardubice prof. Ing. Jiří Málek, DrSc. se proto rád ujal poutavého úvodního slova, které posluchače „naladilo na tu správnou notu“. Orchestr vystupuje zpravidla dvakrát ročně v univerzitní aule, v redukované podobě pak provozuje koncerty komornějšího charakteru. Z jeho výrazných hudebních počinů lze uvést koncert na Mezinárodní kontrabasové soutěži F. Černého a J. Geissela, kde orchestr doprovodil nejvýznamnější české kontrabasisty, porotce této soutěže (prof. M. Jelínek, M. Gajdoš, P. Ries).

Do druhé části koncertu s názvem „Inspirace Amerikou“ byla zařazena slavná Dvořákova Symfonie č. 9 e – moll, op. 95, která je známá jako „Z Nového světa“ či „Novosvětská“. Dvořákova symfonie patří k nejvýznamnějším skladatelovým dílům tohoto druhu a řadí se k nejhranějším dílů klasické hudby vůbec. Podmanivé a hladce plynoucí sekvence natolik zapůsobily na Američana Neila Armstronga, že si tuto nahrávku vzal s sebou při letu na Měsíc, kde v roce 1969 poprvé přistála kosmická loď Apollo 11.

Východočeskému akademickému orchestru se podařilo nejen navodit atmosféru, kterou Dvořák čerpal během svého pobytu na americkém venkově, kam pravidelně jezdil, ale také vystihnout nostalgickou náladu jako neustále se vracející vzpomínku na domov a vybízející k návratu do rodných Čech. Nezapomenutelné „Largo“ s křehkým sólovým anglickým rohem nebo výrazná rytmika žesťových nástrojů a tympánů v závěrečné větě otevřela emoční nuance snad každého posluchače v sálu.

Tato jedinečná symfonie náleží k hudebním klenotům, jakých je třeba si považovat a při jejich poslechu vnímat vděk za to, že takový hudební velikán, jakým bezesporu byl Antonín Dvořák (1841 – 1904), nejenže oslovil Ameriku, ale také se dotkl Měsíce a i nyní po mnoha desetiletích se dokáže spolehlivě dotknout srdcí napříč generacemi. Hluboký hudební dojem v podání Východočeského akademického orchestru byl v závěru koncertu odměněn dlouhými ovacemi publika ve stoje. Tato pocta symbolicky náležela nejen orchestru, ale i Antonínu Dvořákovi.

Východočeskému akademickému orchestru přejeme do dalšího působení mnoho neutuchajícího entusiasmu, vytrvalosti a hudebních nápaditostí! Za inspirativní hudební zážitek, který se nesl nejen napříč pardubickou aulou, ale také Amerikou a Vesmírem děkujeme!

Na Facebooku probíhá vědomostní kvíz o dvě volné vstupenky na následující koncert VAO, který naleznete pod názvem „Inspirace Amerikou“.

Mgr. Lucie Stříbrná, Ph.D.
proděkanka FChT