Na fakultě natáčí Apple TV+ sci-fi seriál „Nadace“

9. 5. 2022

„Násilí je posledním útočištěm neschopných.“  Salvator Hardin, (Nadace, Isaac Asimov)

První série oceňovaného seriálu podle knih světoznámého sci-fi spisovatele a zakladatele pravidel robotiky Isaaca Asimova se natáčela v Irsku. Letos na jaře se filmový štáb cca s 300 lidmi přesunul do Prahy a také do Pardubic na Fakultu chemicko – technologickou, Univerzity Pardubice, aby mohl pokračovat v natáčení druhé serie. Fakulta totiž přesně splňuje představy filmových tvůrců ohledně jedné z mnoha lokací, a to konkrétně planety Trantor, kde se část děje odehrává.

„TRANTOR… Na počátku třináctého tisíciletí dosáhl tento trend svého vrcholu. Jako místo, které bylo nepřetržitě po stovky generací ústředním sídlem vlády Říše, a které také leželo v centrálních oblastech Galaxie, uprostřed světů soustavy, vyznačujících se nejhustším osídlením a nejvíce rozvinutým průmyslem, mohl být sotva něčím jiným než nejhustším a nejbohatším nakupením lidstva, jaké kdy tato rasy zažila.“ Isaac Asimov, (Nadace, 1951)

Produkční služby tvůrcům v České republice zajišťuje společnost Milk & Honey Pictures. Monumentální adaptace „Nadace“ vychází z vysoce oceňovaných příběhů Asimova, které jsou dnes již kultovním dílem světové sci-fi literatury. Filmová série líčí příběhy čtyř postav překračujících hranice časoprostoru. Protagonisté překonávají vnitřní i vnější dramatické katarze, proměny loajality i komplikované vztahy, jež mohou rozhodnout o budoucím osudu lidstva. Vedle Jareda Harrise, Leea Paceho, Lou Llobellové a Leah Harveyové se v sérii představí mezinárodní herecké obsazení včetně Laury Birnové, Terrence Manna a Cassiana Biltona.

Fakulta se tedy na několik květnových dnů transformovala v Asimovu planetu, aby mohla pomoci vyřešit tvrdé galaktické „oříšky“ geniálního matematika Hariho Seldona, který je jako jediný schopen pomocí své vysoce sofistikované teorie předvídat, jak se budou lidské rasy chovat v delších časových horizontech. Tak vznikl i základ vědy v „Nadaci“ nazývané psychohistorie, která umí predikovat budoucnost pomocí matematických rovnic a vzorců.

Knižní série I. Asimova sestává celkem ze sedmi dílů, které jsou úzce spojené příběhem a prostředím. Přesto je však možné jednotlivé díly číst samostatně a na přeskáčku. V tom mimo jiné tkví i genialita tohoto spisovatele.

Isaac Asimov se sice narodil v roce 1920 v Rusku ve městě Petroviči, ale byl americký spisovatel a biochemik židovského původu. Napsal přes tři sta vědeckých pojednání a sci-fi knih. Za svůj život získal celou řadu prestižních cen (Hugo, Nebula, Locus a další). Je autorem tří zákonů robotiky – Asimovy zákony o chování robotů, které se postupně staly dogmatickými pravidly v robotické literatuře:

  1. Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby bylo člověku ublíženo.
  2. Robot musí uposlechnout příkazů člověka, kromě případů, kdy jsou tyto příkazy v rozporu s prvním zákonem.
  3. Robot musí chránit sám sebe před poškozením, kromě případů, kdy je tato ochrana v rozporu s prvním, nebo druhým zákonem.

Jeho rodina, když mu bylo osm let, emigrovala do USA. Nikdy se nenaučil rusky a nikdy svou rodnou zemi nenavštívil. Trpěl klaustrofilií (opak klaustrofobie) a silnou krátkozrakostí. Také se nikdy nenaučil plavat a jezdit na kole. Psal i detektivní příběhy. Zemřel v roce 1992 v New Yorku.

Téma, které se v knižní předloze řeší, vyznívá v této nejisté době značně nadčasově a může vést k hlubšímu zamyšlení směřování současného vývoje lidstva v návaznosti na uplynulé dva roky a turbulentní vývoj okolností, které se dotýkají každého z nás.

Mgr. Lucie Stříbrná, Ph.D.
proděkanka fakulty