Nový semestr = nové MY UPCE. Zářijové vydání MY UPCE dorazilo do stojanů v kampusu Univerzity Pardubice. 

Děkan Fakulty zdravotnických studií Karel Sládek vám v novém vydání představí les jako prostor pro ztišení a hlubší setkávání se sebou samým. O tom, jak jsou radary podobné netopýrům, hovořil vědec a proděkan Fakulty elektrotechniky a informatiky Tomáš Zálabský. 

„Mladým lidem chybí schopnost se zastavit. A klid,“ říká studentka Fakulty filozofické Dominika Olivová, která za projekt a film věnující se duševnímu zdraví získala medaili hejtmana Pardubického kraje. 

Přečíst si můžete také o absolventu Dopravní fakulty Jana Pernera Radimu Cejnarovi, který si po studiích vybudoval velmi úspěšnou kariéru. Nakonec ale zjistil, že ho víc láka cestování. Koupil motorku a vydal se na cestu kolem světa. Kempoval ve 137 zemích. Prozkoumal šest kontinentů a najezdil přes 200 tisíc kilometrů.

Časopis ve fotoreportáži připomíná i to, jak proběhla návštěva prezidenta Petra Pavla na Univerzitě Pardubice. A samozřejmě nechybí i oblíbené selfie s prezidentem.

Tyto i další zajímavé texty najdete už teď ve 118. vydání časopisu Univerzity Pardubice MY UPCE v tištěné i on-line podobě.

Mladý vědec Bram Huygens z Vrije Universiteit Brussel v Belgii se stal prvním držitelem Pavel Jandera Young Scientist Award. Nově založenou cenu převzal ve čtvrtek 10. září během slavnostního zakončení mezinárodního sympozia International Symposium on Chromatography (ISC 2026).

Ocenění připomíná odkaz jednoho z nejvýznamnějších představitelů světové chromatografie, profesora Pavla Jandery. Cena vznikla s podporou Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice a je určena mladým talentovaným vědcům a vědkyním, kteří se významně prosazují v oblasti analytických separačních metod.

Mezinárodní porota vybrala Brama Huygense z osmi nominovaných mladých vědců na základě vědecké kvality prezentovaných výsledků i úrovně jejich prezentace. Hlavní cenu mu předala dcera profesora Jandery, JUDr. Jana Janderová, Ph.D.

Profesor Pavel Jandera spojil celý svůj profesní život s Univerzitou Pardubice a patřil k nejvýznamnějším světovým osobnostem analytické chemie. Svými průkopnickými pracemi zásadně ovlivnil vývoj kapalinové chromatografie, zejména v oblasti gradientové eluce, modelování retenčního chování a dvourozměrné kapalinové chromatografie.

Vznik a první udělení tohoto ocenění představují významný okamžik nejen pro mezinárodní chromatografickou komunitu, ale také pro Fakultu chemicko-technologickou Univerzity Pardubice, jejíž vědci stáli po desetiletí u formování moderních analytických separačních metod.

Cena bude udělována pravidelně i v dalších letech v rámci sérií konferencí International Symposium on Chromatography. Letošní ročník, kdy toto sympozium poprvé v sedmdesátileté historii zavítalo do České republiky, pořádali prof. Michal Holčapek z FChT Univerzity Pardubice a prof. Lucie Nováková z Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Další ročník konference se bude konat koncem září 2028 ve španělské Granadě.

Doktorand naší fakulty Ing. Tomáš Bíza uspěl na 78. Sjezdu chemiků, který se uskutečnil na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Za nejlepší přednášku obdržel Cenu děkana Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice profesora Petra Němce.

Na sjezdu představil práci s názvem Organotetrels Linked to B-Coordinated Phosphines and Chalcogenophosphinites, na které spolupracoval s prof. Ing. Romanem Jamborem, Ph.D., Ing. Michalem Amanem, Ph.D. a Ing. Zdeňkou Růžičkovou, Ph.D. z Katedry obecné a anorganické chemie. Práce je zaměřená na přípravu a studium nových sloučenin obsahujících fosfor a prvky 14. skupiny periodické tabulky (germanium, cín a olovo).

Sjezd chemiků patří mezi nejvýznamnější odborná setkání v oblasti chemie v Česku i na Slovensku. Čtyřdenní program 78. ročníku nabídl odborné přednášky a prezentace, setkávání vědců napříč generacemi i prostor pro mladé výzkumníky.

Foto: Josef Růžička
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem

Umělá inteligence, kybernetická bezpečnost, práce s daty i digitalizace výuky a univerzitních procesů. Těmto tématům se věnoval pátý ročník celostátní konference Digitální transformace univerzit, kterou Univerzita Pardubice organizuje.

Dvoudenní konference se uskutečnila v Aule Arnošta z Pardubic. Do Pardubic přijeli představitelé vysokých škol, IT odborníci, zástupci státní správy i technologických společností z celé České republiky. Program nabídl zkušenosti univerzit s využíváním digitálních technologií ve výuce, řízení i každodenním provozu.

První konferenční den byl zaměřen na strategické otázky digitalizace a řízení vysokých škol. Diskutovalo se o procesním řízení, legislativních souvislostech digitalizace i aktivitách státu v této oblasti. Součástí programu byla panelová diskuse představitelů českých univerzit a státní správy.

Druhý den patřil především informačním technologiím. Zástupci univerzit představili konkrétní projekty a zkušenosti s digitalizací procesů, datovou analytikou, využíváním umělé inteligence a kybernetickou bezpečností. Program doplnily workshopy a prezentace technologických partnerů.

Konference Digitální transformace univerzit vznikla na Univerzitě Pardubice před pěti lety jako prostor pro sdílení zkušeností s digitalizací vysokého školství. Koná se pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a organizace EUNIS, ve spolupráci se sdružením CESNET a dalšími partnery. 

Rektoři, prorektoři i jednotliví manažeři udržitelného rozvoje českých vysokých škol a univerzit jednali ve středu 9. září na Univerzitě Pardubice. 

Diskuse se zúčastnili například rektor Mendelovy univerzity v Brně doc. Martin Klimánek, který je garantem Pracovní skupiny České konference rektorů pro udržitelnost, rektoři Vysoké školy ekonomické v Praze nebo Vysoké školy chemicko-technologické, prorektoři Univerzity Karlovy, Univerzity Palackého v Olomouci, Masarykovy univerzity, Vysokého učení technického v Brně nebo České zemědělské univerzity a Univerzity obrany a dalších univerzit.

Univerzitu Pardubice zastupovala prorektorka pro vnitřní záležitosti doc. Liběna Černohorská a manažerka udržitelnosti Ing. Radka Stárková. 

Zástupci vysokých škol řešili například reporting udržitelnosti nebo platformy, která poskytují data pro posouzení klimatických rizik a datové služby pro hodnocení klimatické odolnosti a udržitelnosti projektů infrastrukturních investic a hospodářských činností. Setkání zakončila klimatická procházka historickým centrem Pardubic s ambasadorkou Evropského klimatického paktu Dominikou Gryczovou.

Univerzita Pardubice se i letos od 21. září zapojuje do aktivit v rámci Evropského týdne udržitelného rozvoje. Seznam akcí a aktivit pro studující i veřejnost mohou zájemci najít na webu: Evropský týden udržitelného rozvoje na UPCE | Univerzita Pardubice.

Co všechno se dá během pěti dnů zažít v chemické laboratoři? Čtrnáct studentů středních škol a gymnázií dostalo na konci srpna možnost poznat různé oblasti chemie a příbuzných technických oborů a vyzkoušet si řadu zajímavých experimentů.

Na Fakultě chemicko-technologické UPCE se ve dnech 24.–28. srpna 2026 uskutečnil další ročník příměstského tábora určeného studentům středních škol a gymnázií se zájmem o chemii a přírodní vědy. Letošního programu se zúčastnilo 14 studentů, kteří během intenzivního týdne nahlédli do různých oblastí chemie a vyzkoušeli si
práci v našich laboratořích.

Program byl koncipován tak, aby účastníci poznávali chemii především prostřednictvím vlastní experimentální práce. V demonstrační laboratoři si vyzkoušeli přípravu ethyl-butyrátu a syntetického indiga, které následně využili k barvení textilu. Připravili také magnetické nanočástice magnetitu a zkoumali jejich magnetické vlastnosti. Při analýze neznámých vzorků využili vybrané důkazové reakce a plamenové zkoušky a množství kyseliny octové stanovili alkalimetrickou titrací.

V rámci analytické chemie si vyzkoušeli kvalitativní i kvantitativní analýzu. Identifikovali neznámé látky pomocí vybraných důkazových reakcí či plamenových zkoušek a množství kyseliny octové v připravených vzorcích stanovili alkalimetrickou titrací.

V oblasti materiálového inženýrství připravovali funkční sklo s luminoforem a sledovali jeho výslednou luminiscenci. Součástí programu byly také ukázky a praktické aktivity z oblasti nebezpečných látek a požární ochrany, včetně jejich detekce pomocí Ramanova spektrometru. Týden zakončila chemie potravin a molekulární gastronomie, kde si studenti vyzkoušeli například denaturaci bílkovin, sferifikaci či gelifikaci nebo práci s kapalným dusíkem a suchým ledem. Nechyběl ani workshop s ochutnávkami pokrmů inspirovaných molekulární gastronomií a mixologií.

Příměstský tábor ukázal chemii jako rozmanitou experimentální vědu s přesahem do techniky, materiálů, bezpečnosti i každodenního života. Zároveň studentům nabídl možnost poznat fakultní prostředí, setkat se s odborníky z různých oblastí a získat konkrétnější představu o studiu a profesním uplatnění v chemických oborech.

Děkujeme všem akademickým a odborným pracovníkům, kteří se na přípravě a realizaci programu podíleli, za jejich čas, odborné znalosti a nadšení, s nimiž studentům přiblížili svět chemie. Poděkování patří také všem účastníkům tábora za jejich aktivní přístup, zvídavost a chuť objevovat.

Ing. Hana Doušová, Ph.D.
foto Milan Reinberk

Studium nebo stáž v zahraničí může být mnohem víc než jen změna prostředí. Nové zkušenosti, lidé, kontakty, větší samostatnost – a možná i příležitosti, ke kterým by ses doma jen tak nedostal/a.

A právě teď máš možnost udělat první krok. ✈️

Přihlas se do programu Erasmus+ na letní semestr 2026/2027!

📅 Přihlášky jsou otevřené od 1. září do 4. října 2026
📍 Přihlášku podáš v systému IS/STAG.

Kam můžeš vyjet?

🎓 Na studijní pobyt na jednu z našich partnerských univerzit.

💼 Na praktickou stáž – a pokud tě čekají státnice, můžeš vyjet na stáž i jako absolvent/ka.

Co budeš k přihlášce potřebovat?

✍️ motivační dopis v angličtině
🌍 výběr cílové destinace
📚 u studijního pobytu také předběžný studijní plán (Learning Agreement)
📝 vyplněnou přihlášku v IS/STAG

🌎 Kam můžeš vyrazit?

Seznam partnerských univerzit najdeš zde:

Partnerské univerzity – Erasmus+ UPCE

A pokud si nejsi jistý/á, kam vyjet nebo jakou školu zvolit, fakultním koordinátorem je Michaela Držková, DiS. – michaela.drzkova@upce.cz

⏳ Nečekej na poslední chvíli. Vyber si destinaci, zjisti si podmínky a začni svou cestu plánovat už teď.

Protože někdy stačí jedna přihláška, jeden kufr a trochu odvahy – a jeden semestr může změnit mnohem víc, než čekáš. 🌍✈️

Více informací:
Studijní pobyt Erasmus+ | Univerzita Pardubice
Praktická stáž Erasmus+ | Univerzita Pardubice

Poslední týden letošních prázdnin patřil na Univerzitě Pardubice tradičnímu příměstskému sportovnímu táboru. Během pěti dnů se do něj zapojilo více než 70 dětí, o které se staral tým 14 instruktorů a organizátorů.

Počasí nám letos opravdu přálo. Nebylo ani příliš horko, ani deštivo, a tak vznikly ideální podmínky pro sportování. Díky tomu jsme mohli naplno využít sportoviště Univerzity Pardubice a nabídnout dětem pestrý program plný pohybu, her a nových zážitků.

Během týdne si děti vyzkoušely nejen klasické sportovní hry, ale také beachvolejbal, tenis, stolní tenis, kanoistiku, inline bruslení, šátky, základy posilování, noční hru nebo kin-ball. Nechyběly ani atletické disciplíny, štafety, soutěže družstev a spousta dalších aktivit, při kterých se nejen sportovalo, ale také navazovala nová přátelství.

Příjemným zpestřením programu bylo také odpoledne strávené na loděnici Univerzity Pardubice. Děti si zde užily vodácké aktivity a nechybělo ani tradiční opékání buřtů, které k závěru prázdnin neodmyslitelně patří.

Největší odměnou pro celý organizační tým byly usměvavé tváře dětí, jejich nadšení a chuť zapojit se do všeho, co jsme pro ně připravili. O to, aby si tábor všichni užili naplno, se starali instruktoři a praktikanti Viktorie Bajerová, Adam Bartoníček, Prokop Janovský, Dan Citta, Tomáš Koudela, Pavla Lukášková, Markéta Filipová, Elen Procházková a Sabina Lorencová. Velké poděkování patří také kolegům z Katedry tělovýchovy a sportu, kteří zajišťovali celou akci.

Děkujeme všem dětem za skvělou atmosféru, rodičům za projevenou důvěru a celému týmu za energii, čas a nadšení, které do tábora vložili. Věříme, že si účastníci odnesli spoustu krásných vzpomínek, nových zážitků i inspirace k dalšímu sportování.

Děkujeme všem za krásný závěr prázdnin a už nyní se těšíme na poslední týden letních prázdnin roku 2027, kdy se na Katedře tělovýchovy a sportu Univerzity Pardubice opět sejdeme na dalším ročníku příměstského sportovního tábora.

Potkáváme je každý den. V aule, v knihovně, ve frontě na oběd. Sedí vedle nás na přednáškách, vedou semináře, pracují v laboratořích. Vědkyně. Na Univerzitě Pardubice jsou napříč obory samozřejmou součástí akademického života. Přesto jich s rostoucí kariérní úrovní ubývá. Proč?

Na tuto otázku hledá odpovědi historička Veronika Lacinová Najmanová z Fakulty filozofické. Dlouhodobě sleduje, jak se ženy ve vědě prosazují, kde narážejí a co jejich profesní dráhu zpomaluje. „Ženy se stále setkávají se stereotypy o tom, kdo se hodí pro vědeckou práci nebo zda mají dostatečné vlohy pro technické či přírodovědné obory. Zároveň často složitěji slaďují práci s rodinným životem,“ popisuje.

Cesta k vědě

Její vlastní cesta k vědě přitom nebyla předem daná. Rozhodla se pro ni až v závěru magisterského studia, kdy začala uvažovat o doktorském programu. Důležitou roli sehrála její vyučující, historička Milena Lenderová. „Byla pro mě zásadní inspirací – odborně i lidsky,“ říká.

Dnes se sama věnuje výzkumu každodennosti. Zkoumá, jak ženy v minulosti skutečně používaly antikoncepci, a opírá se přitom i o rozhovory s pamětnicemi. Právě konkrétní zkušenosti jí pomáhají doplňovat obraz historie, který v učebnicích často chybí. Sama se tak stává příkladem pro ostatní a píše konkrétní příběh ženy vědkyně. Podle ní jsou vzory a to, koho studující během studia potkávají, nesmírně důležité. „Pokud studentky nevidí ženy ve vedoucích rolích, hůře si představují, že by se na podobnou pozici mohly dostat samy,“ vysvětluje.

Tomu odpovídají i statistiky. Zatímco ženy tvoří většinu absolventů vysokých škol, na vyšších akademických pozicích jejich podíl klesá. Na Univerzitě Pardubice je mezi akademiky přibližně 40 % žen, docentek je necelých 28 % a profesorek jen zhruba pětina. Podobný vývoj je patrný v celém Česku, které oproti jiným evropským zemím zaostává.

Kariéra vs. osobní život

„Nízké zastoupení žen ve vyšších akademických pozicích vnímáme jako neefektivní využití talentů a omezení diverzity perspektiv, která je klíčová pro kvalitu výzkumu a inovací. Proto se zaměřujeme na vytváření transparentních a spravedlivých podmínek pro kariérní růst, nabízíme mentoring a další možnosti profesního rozvoje a rovněž podporujeme slaďování pracovního a osobního života,“ vysvětluje vedoucí Oddělení HR Award Iva Hromádková. I proto univerzita přijala principy a hodnoty HR Award, na kterých rozvíjí otevřené a férové pracovní prostředí, čímž naplňuje principy rovnosti příležitostí a standardy HR Award.

Kritickým obdobím bývají roky, kdy se buduje vědecká kariéra a zároveň přichází osobní životní změny. Akademické prostředí na tuto situaci zatím reaguje jen omezeně – flexibilita i systémová podpora návratu po přerušení kariéry stále chybí. 

„Největší odliv žen je jasně patrný v období po skončení doktorátu, proto se snažíme i naše aktivity směřovat na podporu akademiček v rané fázi kariéry a také podporovat slaďování osobního a profesního života, které je pro ženy, jež v Česku stále tvoří naprostou většinu pečujících osob, extrémně náročné,“ doplňuje Iva Hromádková.

O tématu je potřeba mluvit

I kvůli prolomení bariér se Veronika Lacinová Najmanová, působící donedávna také v Oddělení HR Award, rozhodla téma otevírat i mimo odborné debaty. Na univerzitě se podílí na akcích k Mezinárodnímu dni žen a dívek ve vědě, organizuje diskuse i neformální setkání. 

Letos například spolu s Oddělením HR Award připravili pub kvíz a setkání vědkyň napříč obory. „Ukázalo se, že podobných příležitostí není mnoho. Přitom sdílení zkušeností může být velmi důležité,“ říká Lacinová Najmanová. Změna podle ní nepřijde sama. Nejde jen o jednotlivce, ale o prostředí jako celek – o to, jak jsou nastavena pravidla, jak funguje podpora i jaké vzory jsou vidět.

Sama se teď soustředí na vydání první monografie a rozvoj mezinárodní spolupráce. „Chci dělat práci, která má smysl a přináší nové poznání,“ dodává. A snad i díky její práci a podobným příběhům bude jednou odpověď na otázku, proč je vědkyň ve vyšších pozicích méně, o něco jednodušší.

TEXT Zuzana Paulusová : FOTO Radek Plžík

Tento text vyšel v exkluzivním vydání časopisu Univerzity Pardubice MY UPCE, vydání č. 117 z května 2026, v tištěné i on-line podobě.

Voda je pro nás samozřejmostí, pijeme ji, vaříme z ní a v létě se v ní koupeme. Přesto nemusí být každá voda automaticky bezpečná. Jak poznat kvalitní vodu ke koupání, proč dát přednost kohoutkové před balenou a kdy má smysl vodu filtrovat? O tom mluvila mikrobioložka docentka Marcela Pejchalová z Univerzity Pardubice.

Při koupání v přírodě bychom měli především sledovat, co se děje na hladině. Varovným signálem jsou sinice, které se mohou projevit jako zelený povlak, vločky nebo souvislá vrstva. „Když do té vody vstoupíte, jste tam po kolena a vidíte si prsty u nohou, tak ta voda asi bude mít docela dobrou kvalitu,“ vysvětluje Marcela Pejchalová.

Problém ale nemusí být vždy viditelný. I průzračná voda může obsahovat bakterie a při poranění kůže způsobit infekci. Kvalitu konkrétních koupacích míst je proto vhodné sledovat také v oficiálních přehledech.

Voda kohoutková: čerstvá a pravidelně kontrolovaná

Pokud máme doma kvalitní vodu z veřejné vodovodní sítě, podle Marcely Pejchalové není důvod jí nedůvěřovat. Sama dává přednost vodě kohoutkové. „Je čerstvější a spotřebitel o ní má i víc dostupných informací, protože když si rozkliknete stránky vodárenské společnosti, která je distribuuje, tak tam máte pravidelné rozbory, monitorig, vlastně všechny údaje.“

Balená voda neznamená vyšší kvalitu

Balená voda má své místo především tam, kde není k dispozici kvalitní pitná voda. Pokud ale doma teče kvalitní voda z kohoutku, není podle odbornice nutné ji běžně nahrazovat balenou.

Jednotlivé druhy balených vod se navíc liší a spotřebitel by měl vědět, co kupuje. Jiná je balená pitná voda, přírodní minerální voda nebo pramenitá voda, rozdílná je také míra mineralizace. „Pro pravidelné pití slabě mineralizovaná voda a středně mineralizovaná voda, mělo by se to ale střídat,“ říká mikrobioložka.

Pozor je potřeba dávat také na opakované používání plastových lahví. Mohou se v nich množit mikroorganismy a při opakovaném používání dochází také k abrazi plastu.

Kdy je filtr zbytečný?

Filtrační konvice a další domácí filtrační systémy mohou odstranit například chlor nebo látky podílející se na tvorbě vodního kamene. Pokud ale máme kvalitní vodu z veřejného vodovodu, jejich používání podle Marcely Pejchalové není nezbytné. „Pokud je teda kvalitní zdroj pitné vody, tak asi není potřeba.“

U vody z vlastní studny je situace jiná. Nejprve je vhodné nechat její kvalitu prověřit v akreditované laboratoři a teprve podle výsledků zvolit vhodnou technologii. Samotné běžné filtry navíc nejsou univerzálním řešením. „V případě třeba bakterií a virů, tak ty odstranit nedokážou. Tam potom je potřeba nějaké UV ozařování.“ Při dlouhodobém používání filtračních konvic je navíc třeba počítat s tím, že spolu s nežádoucími látkami odstraňují také vápník a hořčík, které jsou pro organismus důležité.

Co všechno můžou způsobovat sinice? Je špatně, když ve vodě cítíme chlor? A proč jsou filtrační konvice dobré spíš pro spotřebiče než pro člověka? Poslechněte si celý rozhovor s Marcelou Pejchalovou.

Zdroj: Český rozhlas Pardubice, autor Miroslav Hruban