Vážení uchazeči o studium,
Fakulta chemicko-technologická Univerzity Pardubice vypisuje 2. kolo přijímacího řízení do 1. ročníku bakalářského studia akad. roku 2021/22.
Pojď do toho s námi a poznej, že v Pardubicích platí - život je chemie a chemie je život. Přihlášky přijímáme do 12. srpna 2021.
Veškeré dotazy vám rádi zodpovíme na našem studijním oddělení.
Sledujte náš web fcht.upce.cz a také facebook @fchtupa.
Sledujte přednášku profesorky Zuzany Bílkové z Fakulty chemicko-technologické, která hovoří na aktuální téma. Přinese 21. století očekávaný průlom v diagnostice Alzheimerovy choroby?
V posledních 20 letech zaznamenaly biomedicínské vědy mnoho významných objevů, avšak diagnostiku Alzheimerovy choroby a dalších neurodegenerativních onemocnění to ovlivnilo jen částečně. Paní profesorka se zaměřila například na otázku, zda existují nějaké nové nadějné metody nebo techniky, které by umožnily diagnostikovat nemoc už v rané fázi.
Univerzita Pardubice se přednáškou zapojila do celostátní akce Týden mozku 2021. Akce Týden mozku každoročně představuje nejnovější objevy a trendy ve výzkumu mozku a neurovědách a pořádá ji Akademie Věd České republiky a je součástí Brain Awareness Week. Celosvětová kampaň zvyšuje povědomí veřejnosti o úspěších a přínosech výzkumu mozku.
V rámci série rozhovorů s prorektory pro oblast vědy a výzkumu jsme se tentokrát zaměřili na Univerzitu Pardubice. Jak zde vnímají hodnocení výzkumných organizací, v čem vidí prostor pro zlepšení a jaké jsou hlavní strategické záměry Univerzity Pardubice na nadcházející období? Nejen na tyto otázky nám odpověděl Libor Čapek.
Jaký byl uplynulý rok 2020 pro Univerzitu Pardubice?
Když pomineme situaci s covidem, tak zásadní událostí uplynulého roku pro nás bylo dokončení procesu hodnocení vysokých škol v rámci Metodiky 17+ a s ním související diskuze s mezinárodním evaluačním panelem. Díky ní jsme obdrželi podněty, kritiku, ale i řadu pozitivních ohlasů.
Museli jste se vyrovnávat s nějakými komplikacemi kvůli stále ještě aktuální epidemiologické situaci?
Zásadním problémem je určitě snížení míry osobních setkávání, což má za vinu pokles dynamičnosti jednání. Byli jsme proto velmi rádi, že více než polovina členů mezinárodního evaluačního panelu přijela osobně.
Co vidíte jako hlavní přínos mezinárodního panelu v hodnocení univerzit?
Hlavní klad vidím ve zhodnocení univerzity někým zvenčí. Pro univerzitu je toto hodnocení velice konstruktivní a přínosné. Na druhou stranu, slabinou je absence jasné kalibrace činnosti mezinárodních evaluačních panelů na jednotlivých vysokých školách. Výsledná hodnocení tak mohou být někdy moc přísná, anebo naopak příliš měkká. Na tuto skutečnost poukazoval i sám mezinárodní evaluační panel.
Jaké pro vaši univerzitu vyplývají závěry z tohoto hodnocení?
Členové panelu přinesli řadu inspirativních podnětů k tomu, jakým způsobem bychom se mohli rozvíjet do budoucna. Samozřejmě měli také připomínky k činnostem jednotlivých fakult, ale vyzdvihli i to, co je pozitivní. Toto kritické hodnocení pro nás bylo rozhodně podnětné a musím říct, že máme fakulty, které v hodnocení obstály.
Jak si vaše univerzita vede v celonárodním srovnávání a jak jste se posunuli v modulech 1 a 2?
Modul 1 je relativně nový, hodnotí se v něm výzkumné výsledky organizací, které předkládá sama výzkumná organizace. Některá hodnocení jsou samozřejmě ovlivněna tím, že hodnotitelé nemají k hodnocení zcela jednotný přístup. Druhá rovina je, že ne u všech výsledků se nám podařilo zcela exaktně popsat výsledek výzkumu. Na tom je třeba pracovat. Abych to ale shrnul, tak si myslím, že se v Modulu 1 postupně zlepšujeme tak, jak se s modulem učíme pracovat.
A v modulu 2?
Modul 2 je na hodnocení snazší, protože se dá velmi dobře kvantifikovat. Částečně se v něm projevuje to, že se pracuje s distribucí publikací mezi kvalitní a méně kvalitní časopisy. Jedna z otázek, které kolem tohoto modulu vznikají, zní, do jaké míry pracovat i s velikostí oborové skupiny v rámci jednotlivých výzkumných organizací. Podíl kvalitních výsledků se totiž dá ovlivnit dvěma způsoby – buď výzkumná organizace dokáže vyprodukovat větší počet kvalitních výsledků v lepších časopisech, anebo naopak sníží produkci výsledů v horších časopisech. Myslím si, že do budoucna by bylo dobré klást akcent na počet kvalitních publikací vzhledem k velikosti oborové skupiny dané výzkumné organizace. Další rovina, která by mohla přispět k hodnocení v modulu 2, je třeba citovanost jednotlivých publikací ve vědeckých časopisech.
Když jsme u nedostatků v hodnocení, vidíte nějaká další místa ke zlepšení?
Tak třeba modul 1 je založen na hodnotitelích, kteří posuzují výsledky předložené univerzitou nebo výzkumnou organizací. Když se ale podíváme na celkovou situaci v Česku, tak zde není jen otázka toho, najít kvalitního hodnotitele pro modul 1, ale je třeba najít kvalitní hodnotitele i pro hodnocení projektů GA ČR, TA ČR, NAÚ a tak dále. Požadavek najít kvalitní hodnotitele je tedy v řadě segmentů a je otázka, zda disponujeme adekvátním počtem hodnotitelů. A také do jaké míry hodnocení, které vyžadujeme, bere hodnotitelům čas na jejich vědecké a další aktivity. Toto je něco, co by určitě mohlo být předmětem diskuze.
Vysoké školy nyní finalizují své nové strategické záměry na období 2021+. Jaké jsou hlavní strategické plány Univerzity Pardubice na nadcházející období?
Náš strategický záměr jsme zaměřili na pět oblastí. Na vzdělávací činnost, na vědecko-výzkumnou činnost, internacionalizaci, personální politiku a integritu uvnitř univerzity, protože si vážíme všech našich pracovníků a chceme, aby byli hrdí na to, že pracují na Univerzitě Pardubice. Celý dokument se nese právě v duchu akcentu na kvalitu jednotlivých činností. V podstatě jde o to, aby každý z našich pracovníků byl schopen svou činností přispět k otázce kvality v některém segmentu, který jsem zmiňoval.
Co považujete vy osobně za nejdůležitější?
Měli bychom se zaměřit na ty činnosti, které nám zajistí mezinárodní konkurenceschopnost a vlastnosti, které univerzitě zajistí respekt v Česku, ale i v zahraničí. Nejen z tohoto důvodu si velmi vážím našich zahraničních spoluprací. Zmiňovala jste loňský, covidem zkomplikovaný rok a v této souvislosti bych rád zmínil, že se naše mezinárodní aktivity ani v tomto roce nepřerušily. Příkladem mohou být dvě naše studentky, které absolvovaly stáž v Japonsku i přes situaci s lockdownem. S Japonskem máme skvělé vztahy – vyjíždí tam řada našich studentů i pracovníků. Toto vyústilo v roce 2019 v ocenění japonské obchodní a průmyslové komory. Akcent na mezinárodní spolupráci tedy vidím jako zcela zásadní. Chceme, aby naše univerzita byla v mezinárodním povědomí.
Jak se vám daří plnit třetí roli univerzity?
Patříme mezi multidisciplinární vysoké školy, máme technické i humanitně zaměřené obory, což je pro nás moc dobré z hlediska přesahu. Transfer se pak týká zejména našich technicky zaměřených pracovišť. Například v loňském roce jsme velice intenzivně komunikovali aktivity spojené s udělením mezinárodního patentu v oblasti metodiky včasné detekce rakoviny slinivky. V současnosti se snažíme najít vhodného průmyslového partnera, který by dokázal zajistit validaci testů s mezinárodním přesahem. V této souvislosti řešíme i otázku případného založení spin-off společnosti. Musím ale říct, že v legislativě České republiky je to poměrně složité.
A jak se vám daří v otázce společenské relevance?
Co se týká společenské relevance, tak například studenti Fakulty zdravotnických studií se zapojili do činností v rámci zdravotnických zařízení v souvislosti s covidem. Fakulta chemicko-technologická se zase podílela na testování vzorků na covid.
A abych neopomenul humanitní obory, tak například v loňském roce jsme rozvinuli spolupráci v oblasti restaurování památek s Alžírskem.
Mezinárodní spolupráci během našeho povídání zmiňujete poněkolikáté. Jak rozvíjíte spolupráci s evropskými zeměmi?
Silná spolupráce v rámci Evropy je pro nás samozřejmostí. Významná je například spolupráce ve Francii, kam studenti jezdí na výměnné pobyty, s francouzskými vědci máme také řadu společných publikací. Naše Fakulta filozofická pak má například intenzivní spolupráci s Itálií, kde dlouhodobě spolupracujeme s Českým historickým ústavem v Římě.
Je vaším cílem lákat vědce či doktorandy ze zahraničí i jiných měst Česka?
Jednoznačně ano. V první fázi se naše univerzita samozřejmě snaží nabídnout místa začínajícím vědeckým pracovníkům. U našich absolventů pak klademe důraz na to, aby měli zkušenosti ze zahraničí. Řada fakult se proto vydala cestou povinných zahraničních stáží. Dále samozřejmě nabízíme pevné pozice pro postdoky, což je otázka toho, umět přilákat člověka ze zahraničí nejen finančně, ale i odborně – nabídnout adekvátní zázemí v nějakém funkčním týmu, nabídnout kvalitní vybavení a tak podobně. Velmi nás těší, že u nás pracují mladí pracovníci z celého světa. Obzvláště ve vědě a výzkumu si myslím, že je to velice přínosné. Pak je tady samozřejmě akademická činnost, kde je uchazeč ale limitován tím, že vzdělávací činnost probíhá z významné části v českém jazyce. Určitě je to ale něco, o co máme zájem a co podporujeme. Proto realizujeme i výuku odborných předmětů v cizím jazyce.
Je pro vás důležité „starat se“ o klima v regionu?
Obojí – mezinárodní přesah a lokální aktivity – je o něčem jiném. Mezinárodní přesah je zásadní pro trvale udržitelný rozvoj naší univerzity a všech pracovníků i studentů. Co se týká lokálního působení, tak jsme rádi za to, že v otázce aplikovaného výzkumu máme silnou spolupráci s firmami nejen v regionu, ale v celé České republice. Ta pomáhá jak vysoké škole, tak celému regionu, aby se rozvíjel. Tato spolupráce je velice silná a plyne z dlouhodobé tradice.
Máte vůbec jako prorektor čas na vlastní vědu a akademickou činnost?
Skloubit obojí dohromady je obtížné. Osobně bych se ale nerad vzdal akademické činnosti a výzkumu, mám řadu projektů, které realizuji a za které odpovídám. Pro mě je věda a akademická činnost koníčkem, takže i když tomu věnuji více času, tak to neberu jako práci, ale jako radost.
Děkujeme za rozhovor!
Za redakci Vědavýzkum.cz se ptala Sabina Ali
prof. Ing. Libor Čapek, Ph.D.
absolvoval doktorské studium ve skupině Dr. B. Wichterlové na Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského, přičemž studium úspěšně ukončil na Univerzitě Pardubice v roce 2004. Za svou disertační práci získal Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy pro vynikající studenty a absolventy. V roce 2005 nastoupil na Katedru fyzikální chemie, kde působí dodnes. V roce 2009 byl jmenován docentem v oboru Fyzikální chemie. V roce 2017 pak byl jmenován profesorem v témže oboru. Od roku 2018 působí jako vedoucí Katedry fyzikální chemie.
Rozhovor je se svolením převzatý z portál Vědavýzkum.cz
Letos uplyne 30 let od okamžiku, kdy se zrodila z původní Vysoké školy chemicko–technologické v Pardubicích (VŠChT) na jednu z několika fakult nově vznikající univerzity Fakulta chemicko - technologická.
Univerzita Pardubice jako celek je jedinou univerzitou v Pardubickém kraji a pod svými křídly poskytuje bezpečné akademické zázemí osmi tisícům studentů a více než tisícovce zaměstnanců. Řadí se mezi nejmodernější a prestižní vzdělávací a vědecko-výzkumné instituce v České republice. Zaštiťuje sedm fakult s různým oborovým zaměřením, z nichž historicky nejstarší je právě Fakulta chemicko–technologická, která si v roce 2020 připomněla kulaté 70. výročí vysokého chemického školství v hlavní metropoli kraje, umístěné symbolicky do srdečního centra vzdělanosti, chemie, vědy, kultury a sportu.
Historie Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice má hluboké kořeny sahající až do roku 1950, kdy byla založena Vysoká škola chemická. Významným impulsem pro založení vysoké školy byla silná potřeba vysokoškolsky vzdělaných odborníků pro rozvíjející se chemický průmysl. Vysoká škola si vybudovala kvalitní renomé v oblasti vzdělanosti a vědy. Její existence je neodmyslitelně spjata s takovými podniky, jako jsou Synthesia nebo Výzkumný ústav organických syntéz.
Již zmíněným historickým milníkem byl rok 1991, kdy se původní VŠChT transformovala na Fakultu chemicko–technologickou. Univerzita Pardubice pak vznikla v roce 1994 a od roku 2009 FChT sídlí v moderním areálu přímo v univerzitním kampusu v Polabinách. V roce 2015 byla také dokončena rekonstrukce a dostavba zbývajících prostor v původním areálu na náměstí Čs. Legií a budov v Technologickém areálu v Doubravicích. Za 70 let své existence se rozvinula v moderní vysokoškolské pracoviště, které svým vědeckým a pedagogickým výkonem významně přispívá k prestižnímu hodnocení celé univerzity.
V roce 2016 jsme si připomenuli 25 leté výročí vzniku FChT. Při této příležitosti se konal slavnostní akademický obřad, kdy byly udělovány bronzové medaile profesorům fakulty za zásluhy. K této významné příležitosti byla vydána i publikace „25 let Fakulty chemicko – technologické Univerzity Pardubice“ s podtitulem „1950 – 1991 – 2016“.
Za uplynulých pět let od tohoto 25letého výročí se může fakulta pochlubit udělením statutu „Institucionální akreditace“ v oblasti chemie, který uděluje Národní akreditační ústav standardně na 10 let (2019 – 2029). Udělení statutu IA znamená, že fakulta při hodnocení prokázala, že má dostatečně kvalitně nastaveny mechanismy vnitřního hodnocení a bude moci v určených oblastech vzdělávání sama upravovat směřování, resp. udílení akreditací vlastních studijních programů bez zásahů zvenčí.
Vzhledem k celosvětové pandemické situaci, která zasáhla Českou republiku na jaře 2020, vyúsťující v celou řadu limitujících opatření se oslavy 70. výročí vzniku chemického vysokého školství v Pardubicích na podzim téhož roku nekonaly a byly odloženy na dobu, až to bude možné zrealizovat. Stejně tak je „ochromená“ i možnost oslavit významné 30 leté výročí. Věříme, že až to situace dovolí, tak si všichni společně oslavy vynahradíme!
Mgr. Lucie Stříbrná, Ph.D.
proděkanka fakulty
Univerzita Hradec Králové a Univerzita Pardubice poměřila v pátek 19. března své síly v esportu.
„Gratulujeme vítězům z Univerzity Hradec Králové. Děkujeme za skvělé derby, které bylo napínavé opět do poslední chvíle. Pohár posíláme na UHK a těšíme se na souboj v roce 2022. Věřím, že se nám dnes podařilo všechny naše studenty po dlouhých měsících v pandemii povzbudit a udělat jim radost,“ uvedla kancléřka Univerzity Pardubice Lucie Košťálová.
Týmy obou univerzit se utkaly ve třech typech počítačových her.
Záznam derby sledujte na platformě Twitch.tv.
10.00 Start derby
Zahájení prof. Jiřího Málka, rektora Univerzita Pardubice a prof. Kamila Kuči, rektora Univerzity Hradec Králové
10.15 Diskuze s proděkanem Lukášem Čeganem o esportu, Fakulta elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice
11.00 Diskuze s Lubomírem Mikušem o výuce esportu na Univerzitě Hradec Králové
12.00 Zahájení Derby
12.10 Hearthstone Bo5
14.00 Counter Strike:GO Bo3
18. 00 League of Legends Bo3
Vyhlášení vítězů, virtuální předání poháru
Zakončení derby zástupci univerzit.
Komunita vytvořená hráči pro hráče. Vstup do nového spolku, který sdružuje fanoušky nejen esportových titulů počítačových her a chystá se na duely s dalšími českými univerzitami.
Heartstone
League of Legends
CS GO
Akci organizačně i technicky zajišťuje esportovní studentská asociace ESA.
Jiří Málek přichází s knižní novinkou, která se ohlíží za jeho dosavadními šedesáti lety života. Představuje ho ze všech stran. Podstatnou část publikace tvoří fotografie pořízené samotným rektorem Univerzity Pardubice.
„Odpovídám na dotazy vnoučatům, dcerám a podobně ohledně různých záležitostí, které souvisí s mým životem. Proto jsem se rozhodl, že to sepíšu. Druhou rovinu představují studenti. Kvůli nim jsem to psal,“ popisuje důvody vzniku díla Věda a jiné lásky.
Značná část knihy se týká samotné vědy. „Na ní jsem pracoval dlouho, shromažďoval jsem podklady. Dělal jsem si časovou osu, vzpomínal jsem si, jak ty věci byly a jak na sebe navazovaly. Nejsem člověk, který by si psal deník. Ale jsem docela systematický a mám poměrně podrobné záznamy, které souvisí s mou odbornou prací.“
Součástí knížky je rozhovor s historikem umění Pavlem Panochem, nazvaný O životních láskách, domech a lidech. Nechybí ani chronologicky pojaté vzpomínky Cesty za vědou a dokumentární část tvořená bibliografií vědeckých prací, stručnými medailony některých studentů a vybranými projevy.
Rektor nezvykle pojaté memoáry dotvářel na jaře roku 2020. „V té době se život v naší zemi v souvislosti s epidemií velmi zklidnil. Nemohlo se tolik cestovat a mohl jsem se věnovat těmto věcem.“
Současný rektor pardubické univerzity pochází od Svojanova, který ho značně ovlivnil. Probudil v něm lásku a obdiv k historii. Hrad má důležité místo v knize i v autorově životě.
Dětství Jiřího Málka formovalo třeba i televizní vysílání přistání amerických astronautů na Měsíci. „Byl to ohromný okamžik, na který jsem nikdy nezapomněl. Podle mého názoru jedna z nejdůležitějších událostí minulého století. V hlavě se mi to vrací zpět. Třeba když dnes vidím vozítko Perseverance na Marsu.“
Málek vždy toužil cestovat po světě, což se mu pořádně povedlo až po pádu totality. „První dlouhodobý pobyt jsem absolvoval ve Španělsku. Dostal jsem stipendium na jméno. Mojí další velkou láskou je Japonsko. Cítím k té zemi neobyčejný obdiv, mám rád lidi, zemi jako takovou, kulturu, přírodu.“
Rektor musí být podle Málka člověk chápavý, který dokáže porozumět složitosti takové instituce. „Univerzitu tvoří fakulty. Někdy není úplně jednoduché se s lidmi domluvit. Vždy vám pomůžou znalosti z nejrůznějších oborů,“ říká chemik, který se zajímá o historii, dějiny umění, literaturu, filozofii anebo hudbu.
Při psaní zjistil, že každému velmi pomůže udělat si jakousi bilanci, zavzpomínat na minulost. Místo jednotlivých událostí je lepší sledovat ji jako celek.
Rozhovor je se svolením převzat z Českého rozhlasu Pardubice.
Univerzita je živý organismus, nelze vše řídit centrálně. Ale podporovat bychom měli vědní disciplíny, ve kterých vynikáme. Analytická chemie nebo například historické vědy. Nejen v těchto oborech jsme excelentní, říká rektor Univerzity Pardubice prof. Jiří Málek, který by si znovu vysokou školu vybíral nejen podle hodnotících žebříčků. „Díval bych se na konkrétní osobnosti, které dělají vědu,“ radí mladým lidem.
Univerzita Pardubice se řadí mezi tisícovku nejlepších vysokých škol světa. Ukázal to jeden z nejprestižnějších žebříčků QS World University Rankings 2021. Co o tom rozhodlo?
Mám upřímnou radost být mezi tisícovkou nejlepších škol světa. Žebříček tvoří celá řada ukazatelů, které porota posuzuje. Kromě objektivních čísel je důležitým vodítkem například i subjektivní hodnocení. Hodnotitelé se ptají významných osobností, kam zařazují na škále Univerzitu Pardubice. I to hraje roli.
Jaký význam pro vysokou školu žebříčky mají?
Jsou například důležité pro národní diskuzi, která v České republice probíhá, hodnotí české vysoké školy. Každá vysoká škola má vlastní přidanou hodnotu. Osobně, pokud bych byl středoškolák a uvažoval o studiu, nevybíral bych si vysokou školu jen podle toho, jak se umísťuje v žebříčcích. Díval bych se na konkrétní osobnosti. Tedy akademiky a vědce, kteří na vysokých školách působí, na to, co dělají a jestli se jejich vědecko-výzkumná práce kryje s mými zájmy a představami, co bych chtěl studovat. Protože bych určitě chtěl studovat vybraný obor u těch nejlepších.
V naší zemi se poprvé hodnotí věda a výzkum mezinárodním evaluačním panelem. Jaký ten má kritéria?
Na můj vkus jsou plochá a nejsou příliš „barevná“. Dívají se totiž hlavně na jeden druh činnosti školy, konkrétně na počty kvalitních prací a publikací, které vědci a vysokoškolští pedagogové zveřejní v impaktovaných časopisech. A ta „kvalita“ se v podstatě hodnotí podle předpokládaných budoucích citací. Tedy kolik dalších vědců se na výsledek jejich práce odkazuje a pracuje s ním. Kvalita časopisů, ve kterých vědci publikují a podle které je hodnotí panel, tedy vyjadřuje pouze předpokládanou citační odezvu, ne však reálnou. Proto jsme na Univerzitě Pardubice udělali nově přehled, jak si stojí všechny české vysoké školy v reálné citační odezvě v mezinárodním kontextu za posledních 20 let.
Není to příliš dlouhé období?
Může se to zdát dlouhý časový interval, ale řada prací má citační vrchol třeba po 10-12 letech. Dvacet let je tedy dostatečně dlouhý časový rámec. Pečlivě sledujeme obory, ve kterých jsme nad celostátním průměrem. V našem případě je to celkem 10 oborů. Podle našeho přehledu citací jsme v první třetině mezi všemi vysokými školami v České republice.
Nejcitovanější jsou, předpokládám, naši chemici…
To sice ano, ale ne všechny chemické obory. Nejúspěšnějším je z hlediska počtu kvalitních publikací analytická chemie. Zároveň je velmi dobře citovaná. Je to obor, ve kterém vynikáme a jsme v něm dokonce na prvním místě mezi českými vysokými školami.
Která jména analytickou chemii táhnou?
Tento obor u nás nestojí na jednom konkrétním jméně. Na Fakultě chemicko-technologické máme řadu plodných vědců. V analytické chemii navíc publikují další akademici, kteří působí mimo katedru analytické chemie. Nesmíme zapomínat na ty, kteří se tomuto oboru na špičkové vědecké úrovni věnovali řadu let a dodnes chodí na univerzitu. Například pan profesor Pavel Jandera, jeden z nestorů tohoto oboru.
Tohle není ale jediný přehled, který sleduje práci vědců…
Vypracovali jsme další. Tentokrát analýzu nejcitovanějších prací jednoho procenta nejlepších publikací, a to v celosvětovém měřítku. A rovnou se podívali na české vysoké školy a jejich hodnocení za posledních deset let.
A jak si stojí Univerzita Pardubice?
Z 26 veřejných vysokých škol jsme na 10. místě. Což je velmi dobrý výsledek.
Pro mezinárodní evaluační panel, který už nyní hodnotí naši vysokou školu, jste připravili také přehled našich vědců-lídrů excelentních týmů Univerzity Pardubice. Jak brožura Science and Research at the University of Pardubice vznikla?
Analýza, kterou jsme nechali vypracovat, sleduje konkrétní výstupy vědců. Podívali jsme se, jak kvalitní publikace naši odborníci v posledních 10 letech napsali, v jakých časopisech publikovali a jaké jsou jejich reálné citace. Zajímalo nás také, kolik získali projektů v univerzálních veřejných soutěžích, u Grantové agentury ČR a Technologické agentury ČR, případně prestižních evropských ERC projektů. Výběr ovlivnilo také složení celého vědeckého týmu, nebo kolik doktorandů tyto osobnosti vychovaly. Tímto způsobem se nakonec vybrala množina lidí. Výběr týmů cíleně navazuje na další dokumenty, jako je analýza citací a vědeckých publikací (Citation Analysis of Scientific Publications of Czech Universities 2000-2019) a sebehodnotíci zpráva (Self-Evaluation Report of the University of Pardubice).
Přehled vědců má dvě sekce - „Přírodní a technické vědy“ a „Humanitní a společenské vědy“. Proč není rozdělena po fakultách?
Hodnocení se týká celé univerzity, není vhodné strukturovat ji po fakultách. I proto jsme zvolili obecnější a přitom přehledné členění.
Byla kritéria pro obě kategorie stejná?
U přírodních a technických věd jsme se dívali na kvalitní publikace indexované v databázi Web of Science za celou dobu působení vědců na univerzitě. Důležitá byla citační analýza publikovaných prací v národním kontextu a kromě projektů získaných ve veřejných soutěží měly prioritní význam ERC projekty. Důležitým vodítkem pro výběr bylo také vytvoření vědecké školy. Tedy kolik doktorandů tito vědci vychovali, a jaké ti pak našli uplatnění. U humanitních a společenských věd se kvalitní publikace posuzovaly metodou peer-review v celostátním i lokálním měřítku. Takto vznikl žebříček.
Kolik máme špičkových týmů?
Šestnáct. Záměrně jsme chtěli být omezeni počtem, aby kvalita byla nezpochybnitelná. Jedenáct týmů tvoří chemici. Druhou část skupina akademiků z humanitních a společenských věd. Na Fakultě filozofické jsou čtyři týmy, z nichž jeden vede kolega ze Švédska. Jedna vědecko-výzkumná skupina působí na Fakultě ekonomicko-správní.
Co pro nás označení špičkových týmů bude na mezinárodní úrovni znamenat?
Hodnotitelé si ověří, jestli hrajeme férově a podle mezinárodně akceptovatelných pravidel. My se můžeme tvářit, že těch lidí máme víc, že jsou všichni vynikající, ale není to tak. Přirovnávám to ke sportu. Stejně jako uznáváme, že sportovec skočí výš, byť jen o dva centimetry, víme, že vyhrál. Nebo jako když uznáváme, že někdo umí dokonale cizí jazyk. Umí psát, mluvit a také tlumočit. Je to zkrátka už vyšší úroveň. Musíte simultánně přijímat signál a zároveň ho nezkresleně vysílat. I ve vědě a tvůrčí činnosti tomu tak je. V umění můžeme vést debatu, jestli se někomu líbí umělecký směr impresionismus, kubismus, nebo uznává klasické malíře. Věda je ale měřitelnější, nevstupuje do ní subjektivní pocit.
Excelentní týmy nevznikly na všech fakultách. Máte díky analýzám přehled o silných a slabých stránkách vědy na naší univerzitě?
Na ostatních fakultách mají vědci a akademici také výsledky, ale ne v kategoriích, které jsme upřednostnili.
Jaká je podpora týmů z vašeho pohledu?
Sám, ani jako rektor, je nemohu přímo podporovat. Ale děkani fakult by měli tuto skutečnost promítnout do vnitřního hodnocení a vytvořit slušné podmínky pro existenci týmů a pro jejich práci. Myslím, že se to docela dobře daří.
Neměli bychom některé obory více podpořit?
V tomto směru nevěřím na centrální řízení. Univerzita je živý organismus. Působí zde lidé, kteří se vypracovali z nuly. Také jsou zde ti, kteří navázali na své předchůdce a dosáhli jisté proslulosti. Někdy je to shoda náhod, a vznikne nápad. Ten se dále rozvíjí. Podporujme ty disciplíny, kde jsme nezpochybnitelně dobří. A zároveň dejme šanci i ostatním. Ale centrálně a cíleně vybírat obory, které by mohly být skvělé, na to já bohužel nevěřím a nikdy bych touto cestou nešel.
Jste místopředsedou České konference rektorů, která už vloni volala po férovějších pravidlech hodnocení vědy a výzkumu. Co se vám za rok podařilo?
Jsme v situaci, kdy se nastavují pravidla, podle kterých jsou hodnoceny vysoké školy a ostatní výzkumné instituce v posledních dvou letech. Ta nemohou být spravedlivá ke všem. Jak jsem už zmínil, čísla se zatím vztahují jen k předpokládaným citacím, ne reálným. Snažím se kolegy upozorňovat na tyto rozdíly a nespravedlnosti. Pro některé obory, zvlášť pro ty, které stojí na rozhraní velkých disciplín, může být takové hodnocení skutečně nevýhodné.
A to?
Například obor ornitologie, stejně tak společenské a humanitní vědy nejsou v hodnotícím systému dostatečně zohledněny. Snažím se proto připravovat podpůrné materiály a přesvědčovat i ty, kteří vytvářejí pravidla, že by tuto skutečnost měli vzít v potaz. Je to spousta vyjednávání a diplomacie. Zároveň stojíme před vytvořením tzv. škály univerzit, ve které se jednotlivým vysokým školám přiřadí písmena. Ta budou vyjadřovat jejich kvalitu a dostanou jednu ‚známku‘ jako celek. Při tomto hodnocení ale hrozí, že v průměru šedi zaniknou jednotlivci. Proto osobně varuji před jedním písmenem. Každá škola je příliš složitý organismus, než aby mohla být hodnocena jedinou známkou. Jak by se vám líbilo, kdyby dítě přineslo ze školy jedinou známku za všechny předměty? V jedné oblasti může potomek vynikat, a v jiné tolik ne. Kde má skvělé výsledky, tam ho podpořím, ale pomohu mu zlepšit výsledek i tam, kde zrovna nevyniká.
Jsme pořád v očích veřejnosti vnímáni jako regionální univerzita?
Nemám rád, když se říká, že jsme regionální. Říkám, že jsme škola v regionu. A to je rozdíl. Pokud se v nějaké zemi výzkumné instituce soustředí jen do hlavního města, není to dobrý obrázek. Znamená to, že neproběhla stratifikace. Metropole vysála jako magnet talenty z ostatních oblastí, a ty ochudila o nadané lidi i ekonomicky. Znakem vyspělé společnosti jsou centra vzdělanosti i jinde než jen v hlavním městě. V České republice jsou univerzity dobře rozprostřeny a jsem rád, že je lze najít i v místech, kde tradičně nebývaly. Je hezké vidět, když někdo vystuduje v určitém městě a nakonec v něm i zůstane. Založí vlastní podnikání, ožení se, vdá, postaví tam dům. To všechno nás posouvá vpřed. Mentálně nezůstat jen v regionu, ale otevřít se do republiky a do dalších zemí. Věda je ze své podstaty mezinárodní. Podle toho poznáte i její kvalitu, s kým vědci spolupracují.
Jak se na nás dívají v zahraničí?
V zahraničí pravidelně navštěvuji významné univerzity a renomované výzkumné instituce, kde působili třeba i nositelé Nobelovy ceny. I tam se nás ptají. Jak některé věci děláme a jaký na ně máme pohled. V některých oborech skutečně držíme krok se světem. Děláme vědu, která je citovaná a zajímá se o ni svět. Nejsme dobří pouze v chemii, vynikají i naši ekonomové či historici.
Teď něco osobnějšího… Ví se o vás, že vaším velkým koníčkem je fotografování. Co vás před objektivem baví nejvíc?
Nejraději fotím krajinu, zátiší, makro… Už před 25 lety jsem vystavoval v Domě u Jonáše na Pernštýnském náměstí v Pardubicích a chystám výstavu další.
Vaše fotografie se váží k cestování. Kam byste se kvůli focení vrátil?
Určitě do Japonska. Mám tu zemi moc rád a také jsem v ní byl nejdéle. Tam fotím ze srdce. Dostala mě ale i oblast Patagonie, Ohňová země. Jižní Amerika je se svojí krásnou panenskou přírodou až neskutečná.
Jaké knihy nejraději čtete?
Přes léto čtu romány a životopisy. Přečetl jsem Einsteina a teď Leonarda da Vinci od Waltera Isaacsona. Snažím se číst v originále, a to anglicky a španělsky. Mám rád také literaturu faktu. Když mě zaujme autor, stále hledám jeho nové knihy. Kromě oblíbených autorů píšících o historii čtu také kolegy z univerzity, Petra Vorla, Pavla Panocha nebo Milenu Lenderovou. Ta má velký talent a cit pro psaní. Magnesii Literu získala právem. Kolegů, kteří na univerzitě umí psát, je celá řada.
O co chcete jako rektor nyní usilovat?
Byl bych rád, aby naše univerzita získala příznivé hodnocení u mezinárodního evaluačního panelu a dosáhla co nejlepšího výsledku v hodnocení vysokých škol i v celostátním měřítku. Připravujeme také strategický záměr, což je klíčový dokument pro naši budoucnost a na další řadu let. Myslím, že musíme umět lépe definovat naše priority, v čem se zlepšíme, kterým směrem se chceme ubírat. Určitě chci pokračovat v zahraniční spolupráci tak, aby Univerzita Pardubice měla mezinárodní rozměr. Na tom mi hodně záleží. Musíme se stále zdokonalovat, nabízet studijní programy v cizích jazycích, rozvíjet vzdělávání. Ostatně – je to naše hlavní poslání.
Už jste někdy ve své lednici našli třeba den nebo dva prošlé balení párků a přemýšleli, zda ho můžete ještě sníst? V budoucnu vám na to možná pomohou odpovědět inteligentní obaly, na jejichž vývoji se podílí i čeští vědci. Ty například díky chytrým štítkům se senzory zjistí, zda byla potravina správně skladovaná. Informaci pak snadno předají prodejci nebo zákazníkovi do chytrého mobilního telefonu s dnes už běžně používanou technologií NFC.
„Tyto štítky jsou samozřejmě jen špička ledovce. Větší úlohu a rozšíření z hlediska inteligentních obalů budou mít jednoduché senzory, které mají za cíl chránit zdraví spotřebitele, případně ho upozorňovat, že je produkt stále ještě poživatelný. To pomůže do budoucna značně redukovat množství potravin, které nejsou spotřebitelem preventivně konzumovány po době expirace. I na těchto senzorech pracujeme, zejména v oblasti detekce čerstvosti masných produktů, kvality ochranné atmosféry,“ říká Tomáš Syrový z Katedry polygrafie a fotofyziky Fakulty chemicko‑technologické Univerzity Pardubice.
Senzory dokážou sledovat řadu parametrů. U potravin jde například o koncentraci plynů v atmosféře – etylenu u ovoce, který indikuje kažení, oxidu uhličitého či kyslíku. „Změna koncentrace plynu může být indikována právě speciálním senzorem, který po překročení nějaké kritické meze změní výrazně barvu a upozorní tak, že s obalem, respektive s jeho atmosférou není něco v pořádku,“ dodává Syrový.
„Kromě uvedených plynů mohou být pomocí senzorů u masných produktů detekovány například biogenní aminy, které jsou příznakem nežádoucího procesu v potravině. Celou skupinu senzorů pro oblast potravin tvoří i takzvané TTI (Time Temperature Indicator) senzory, které se využívají pro sledování nežádoucího skladování potravin, jež mají být uchovávány při nízkých teplotách,“ dodává docent z pardubické univerzity.
Sledování nejen pro spotřebitele
Potraviny nejsou ale jediným oborem, kde se chytré obaly dají využít. Jan Bourek, manažer výzkumu a vývoje společnosti Colognia press, která se mimo jiné zabývá tiskem etiket, uvádí i řadu dalších možností.
„Inteligentní balení lze použít pro jakékoliv výrobky, které mohou být citlivé k různým vnějším vlivům a mají vyšší přidanou hodnotu, aby bylo využití tohoto typu obalů či systémů ekonomické. Může jít o sledování teplot při přepravě drahých vín z Jižní Ameriky do Evropy, o monitoring teploty a vlhkosti při transportu rozbušek z Čech do Malajsie či o sledování teploty při přepravě masa určeného pro výrobu krmiva pro domácí mazlíčky. Tyto příklady záměrně uvádím proto, že jsme je již reálně v minulosti řešili. Systémy inteligentního balení se používají v oblastech jako farmacie, logistika nebo nápojový průmysl,“ vypočítává Bourek.
„Když opustíme potraviny, pak pro obaly existují i jiné senzory – například otřesů, aby zákazník věděl, že s jeho televizí přepravní společnost zacházela řádně. Dále to jsou senzory pro detekci neporušeného či neotevřeného obalu, senzory průniku nebo průsaku kapalin do obalu, senzory správné přepravní polohy a jiné. V podstatě se zde fantazii meze nekladou a vše slouží k tomu, aby se zboží dostalo od výrobce k zákazníkovi v bezchybném stavu,“ dodává Syrový.
V Česku téměř nevídané
Podle Bourka ale nejsou nyní inteligentní obaly u českých výrobců příliš populární, a tak se s nimi zákazník prakticky nesetká.
„Před mnoha lety byl na trhu vidět indikátor teploty zabalený spolu s mraženým kuřetem, který měl sledovat překročení určité teploty indikující rozmražení a nevratnou barevnou změnou ji vizualizovat. Toto řešení ale pravděpodobně nevyhovovalo velkým řetězcům a jejich tehdejší logistické praxi a rychle zase z trhu zmizelo,“ popisuje situaci Bourek.
Tomáš Syrový připomíná, že nasazení chytrých senzorů do obalů potravin je ovlivněno cenou, kterou by byl ochoten zákazník připlatit za to, že bude mít zboží uchovávané v takovém obalu. Jan Bourek se domnívá, že vyšší cenu může absorbovat výrobce, pokud pochopí, že jsou pro něj takové obaly také přínosné.
„Inteligentní obaly samozřejmě vždy budou dražší. Na celou problematiku se však musí pohlížet komplexně a stejně tak i vyhodnocovat ekonomická data. Co když použijeme inteligentní obal a díky němu zajistíme efektivnější výrobní proces, eliminujeme zmetkovost a zajistíme, že se ke konzumentovi dostane vždy jen čerstvý výrobek? Zlepší se tím naše pověst a zákaznické reference. Díky aktivním a inteligentním obalům pak prodloužíme také trvanlivost výrobku,“ říká.
Oba odborníci se shodnou na tom, že i když se s inteligentními obaly dnes spotřebitel často nesetká, čeká je světlá budoucnost. A to třeba díky faktu, že se bude globálně tlačit na snižování emisí, a tím také na plýtvání potravinami. Pardubická univerzita už dnes spolupracuje s několika firmami na různých produktech, které by senzory využily. Konkrétnější ale zatím být nemůže.
Inteligentní obaly v zahraničí
Ve farmacii se používají chytré obaly na léky, které umožňují spotřebiteli vést evidenci o periodě a dávkování medikamentů, existují také lahve pro archivní vína s integrovanými tištěnými senzory teploty. Používají se chytré etikety ověřující pravost alkoholického nápoje za pomoci mobilního telefonu, v obalech sýrů jsou implementovány senzory tlaku sledující stupeň zrání, který si můžete ověřit mobilním telefonem. Ve velké míře se využívají QR kódy na obalech a mobilní telefony s vhodnými aplikacemi pro lepší dohledatelnost historie
produktu. Velmi aktivní v oblasti inteligentního balení je Japonsko a USA.
Článek je se svolením převzatý z Hospodářských novin, 3. února 2021
Technologie společnosti Microsoft, které během pandemie používají studenti a pedagogové při online výuce, jsou praktickou ukázkou úspěšné spolupráce Univerzity Pardubice se světovou organizací. Projekt UPCE – moderní univerzita byl navíc zvolen jako nejlepší z České republiky.
Úspěch v rámci programu Voice of the Customer (VoC) dokládá vysokou úroveň práce v online prostředí na univerzitě. Koncem loňského roku oslovil český tým společnosti Microsoft pracovníky Centra informačních technologií a služeb Univerzity Pardubice a nabídl jim spolupráci při přípravě případové studie. „Naši univerzitu zástupci firmy vnímají jako průkopníka v oblasti využívání cloudových technologií společnosti Microsoft,“ uvedla vedoucí Centra informačních technologií a služeb Ing. Olga Klápšťová.
Výsledkem dlouhodobé spolupráce univerzity a společnosti Microsoft je využívání řady moderních technologií zaměstnanci i studenty univerzity – od online prostředí podporujícího distanční výuku a vzdálenou práci, přes řešení pro podporu rozhodovacích procesů na univerzitě až po množství bezpečnostních technologií chránících identity uživatelů, jejich zařízení i infrastrukturu univerzity. To vše přispívá k zajištění moderního, otevřeného, ale současně i bezpečného akademického prostředí. Z těchto důvodů byla spolupráce s Univerzitou Pardubice nominována do programu VoC, jako jediná v rámci akademického prostředí v České republice, a má potenciál k rozšíření i do dalších univerzit a organizací.
Společnost Microsoft vznikla v roce 1975 v americkém Washingtonu. Její softwarové produkty a cloudové služby jsou velmi rozšířené. Misí společnosti je: „to empower every person and every organization on the planet to achieve more“.
Na podzim jsme Vás informovali o tom, že se Fakulta chemicko-technologická Univerzity Pardubice znovu zapojila do pomoci v nouzovém stavu, a to nejen prostřednictvím našich studentů, kteří nastupovali jako dobrovolníci do nemocnic a ostatních zdravotnických zařízení, ale i přímo testováním vzorků indikovaných pacientů na onemocnění COVID-19 na fakultě.
Testování vzorků metodou PCR probíhalo na Katedře biologických a biochemických věd FChT ve dvou etapách korespondujících s první a druhou vlnou pandemie koronaviru, a to na jaře a na podzim loňského roku. Odborná analýza vzorků odebraných v Pardubické nemocnici probíhala ve speciální laboratoři s vyšším stupněm biologické bezpečnosti (tzv. BSL-3), která byla v březnu 2020 pro tento účel plně zprovozněna.
V prvním období, které probíhalo od dubna do července 2020, bylo dle potřeb nemocnice otestováno celkem 298 vzorků, z nichž byl podíl pozitivních vzorků zhruba 7%. Ve druhém období probíhajícím od září 2020 až do ledna 2021 bylo otestováno téměř desetkrát tolik vzorků, konkrétně 2689, a rozdíl byl především v daleko vyšším zastoupení vzorků pozitivních na onemocnění COVID-19 (průměrně 43,4%).
Na konci ledna bylo testování na základě zhodnocení aktuální situace dohodou ukončeno. Fakulta chemicko-technologická UPa i Nemocnice Pardubického kraje si této spolupráce velmi váží a shledávají ji oboustranně prospěšnou. V rámci výpomoci byla i stanovená cena za jeden analyzovaný vzorek výrazně nižší, než se v dané období pohybovala aktuální cena v resortu zdravotnictví.
Pracovníkům podílejícím se na testování děkan FChT koncem září udělil za jejich nemalé zásluhy „Stříbrnou medaili za vynikající práci pro fakultu“, kterou si právem zaslouží. Všem členkám testovacího týmu touto cestou děkujeme a přejeme jim mnoho zdraví a úspěchů do dalšího období!
Mgr. Barbora Jankovičová, Ph.D.
Katedra biologických a biochemických věd
Mgr. Lucie Stříbrná, Ph.D.
proděkanka fakulty
