Univerzita Pardubice se rozvíjí a mění, a také její magazín má ambice být čtivější, zajímavější. Chce tady být pro všechny čtenáře na univerzitě i zájemce mimo ni.

Nové číslo univerzitního časopisu, které najdete na fakultách a v budovách univerzity a online na webu vyšlo tentokrát pod jinou hlavičkou. Změna názvu vystihuje osobnější i exkluzivní obsah, podporuje soudržnost komunity studentů i akademiků, a reflektuje také unikátnost Univerzity Pardubice. V MY UPCE najdete příběhy našich studentů, rozhovory s excelentními vědci, zprávy z univerzity i nejzajímavější životní cesty našich úspěšných absolventů.

Víte, že jeden z našich absolventů je dnes senátor, který chce zvýšit kvalitu školství, jiný řídí Národní knihovnu a mezi desítkami tisíc bývalých studentů je také zcela originální výtvarnice? To vše si lze přečíst v novém MY UPCE, jehož obálku zdobí originální fotografie kampusu.

Celý obsah nejnovějšího čísla, ale i všech dalších časopisů MY UPCE najdete rovněž v angličtině - v online verzi na webu upce.cz/en. Na další číslo MY UPCE se můžete těšit v červnu.

Přečtěte si nejnovější číslo

ONLINE

Vyhlašuje se 14. ročník soutěže České hlavičky pro mladé začínající vědce, respektive nadané studenty středních škol. Cílem projektu je ocenit a podpořit mimořádně nadané studenty, jejichž práce, um, píle a odhodlání významně převyšují středoškolský průměr a jejichž práce je zaměřená na oblasti přírodních, či technických věd. Laureáti obdrží finanční odměnu a celkem je připraveno letos 180 000 Kč. Slavnostní předání cen laureátům této soutěže vysílá Česká televize.

Přihlášky do 30. června 2021. Více na www.ceskahlava.cz.

Soutěžní kategorie

V rámci soutěže se udělují ceny v šesti kategoriích. V každé kategorii se uděluje jedna cena. Každá
nominace může být současně přihlášena do několika kategorií.

MERKUR „Člověk a společnost“

Cena se uděluje za odborné práce a projekty z oblasti společenských a humanitních věd, tj. z oblasti ekonomie, historie, etnologie, filosofie, lingvistiky, literárních věd, psychologie, sociologie, pedagogiky, politologie, práva, či z jiných příbuzných oborů, které zkoumají a popisují sociální a kulturní působení člověka a společnosti.
Laureát získá finanční příspěvek 30 000 Kč.

GENUS „Příroda kolem nás“

Cena se uděluje za odborné práce a projekty z oborů přírodních věd, zabývajících se prostředím kolem nás, z oblasti chemie, biochemie, biologie, mikrobiologie, geologie, paleontologie, ochrany či zlepšení životního prostředí a dalších oborů, zkoumajících živou a neživou přírodu (s výjimkou fyziky a matematiky), či z oblasti přírodních věd.
Laureát získá finanční příspěvek 30 000 Kč.

INGENIUM „Svět počítačů a komunikace“

Cena se uděluje za práce a projekty v oblastech informatiky, datových věd, robotiky, elektrotechniky  a   komunikace.
Laureát získá finanční příspěvek 30 000 Kč.

FUTURA „Řešení pro budoucnost“

Cena se uděluje za praktické projekty, zlepšovací návrhy a vynálezy, technologie a inovace, které teoreticky či prakticky posouvají současný stav dopředu nebo obohacují dosavadní úroveň poznání zejména v oblastech strojírenství, stavebnictví, průmyslu, či dopravy.
Laureát získá finanční příspěvek 30 000 Kč.

SANITAS „Život a zdraví člověka“

Cena se uděluje za odborné práce a projekty z oblasti přírodních věd, které se zabývají lidským zdravím, biologickými a chemickými pochody, které přispívají k pochopení funkce lidského organismu, či za práce a projekty z oblasti virologie, mikrobiologie, biomedicíny a příbuzných oborů, jejichž výsledky souvisejí se zdravím člověka.
Laureát získá finanční příspěvek 30 000 Kč. 

UNIVERSUM „Člověk a exaktní vědy“, cena Crytur a Matematicko-fyzikální fakulty UK

Cena se uděluje za experimentální či teoretické práce, studie a projekty v oblasti fyziky nebo matematiky s přesahem k možným aplikacím.
Laureát získá finanční příspěvek 30 000 Kč.

Rektoři žádají vládu, aby co nejdřív zajistila brzký návrat studentů na prezenční výuku. Trvají na alespoň částečné obnově praktické a kontaktní výuky na vysokých školách. Shodli se na tom dnes na jednání Pléna České konference rektorů (ČKR) na Univerzitě Pardubice.

Zejména studenti posledních ročníků vysokých škol by podle rektorů měli mít možnost dokončit studium ve standardní době a kvalitě. Chtějí, aby výuka začala nejpozději od 26. dubna. Rektoři se shodují, že na vysokoškolských pracovištích, na nichž v omezeném režimu probíhá výuka, jsou zaměstnanci i studenti již dlouhodobě testováni a situace je z epidemického hlediska zcela pod kontrolou.

Vedení vysokých škol také apeluje na Vládu ČR, aby co nejvíce urychlila očkovací proces, protože pedagogové vysokých škol žádný termín nemají. Zaměstnanci vysokých škol přitom byli v rámci plánu očkování zařazeni jako jedna z posledních prioritních skupin. Bez proočkovaných akademických a neakademických pracovníků bude pro vysoké školy obtížné zajistit přijímací řízení pro akademický rok 2021/2022 i státní závěrečné zkoušky

"Očkování musí být svěřené způsobilému personálu, to znamená zdravotnickému. Jsme schopni vytvořit seznamy, pomoci s logistikou, ale nemůžeme nahradit lékaře," řekl místopředseda ČKR rektor Univerzity Pardubice prof. Jiří Málek.

Česká konference rektorů připomněla, že vysoké školy zajišťují výuku více než 300 000 studentů. Vybrané vysoké školy jsou připraveny stát se pilotním místem pro testování PCR testy a kvalitními antigenními testy.

V letech 2019-2020 probíhal na jedné z kateder Fakulty chemicko-technologické (FChT), na Katedře ekonomiky a managementu chemického a potravinářského průmyslu, přínosný a zajímavý projekt s norskou partnerskou institucí BI Norwegian Business School s názvem Innovation of Education Methods and Skills at the University of Pardubice – INEMSUP.

Cílem projektu bylo zejména podpořit vzdělávání v oblasti společenské odpovědnosti, obohatit se vzájemnými zkušenostmi a rozvinout další spolupráci v těchto i v jiných oblastech. Veskrze úspěšný a navzdory pandemické COVID-19 situaci i kompletně dokončený projekt přinesl řadu přínosů, nad kterými vyčnívá jedno poznání, které stojí za široké zveřejnění, a tím je přístup norské partnerské instituce k odpovědnosti.

Zatímco řada českých firem a institucí včetně univerzit uznává nutnost a potřebnost odpovědného přístupu k životnímu prostředí i společnosti, reálné kroky jsou často omezené, teoretické či dokonce pouze proklamativní, Norsko se k tomu staví zcela jinak. Instituce BI totiž skutečně zavedla odpovědnost a udržitelnost do každodenního života!

„Pokud chceme vyučovat odpovědnosti, musíme začít u sebe.“
prof. Atle Midttuna

Prohlášení spoluřešitele projektu prof. Atle Midttuna není v žádném případě prázdné klišé nebo jen pouhým reklamním mottem. BI Norwegian Business School se přihlásila k naplňování principů „The Principles for Responsible Management Education (PRME)“ a „UN Sustainable Development Goals (SDG)“. Kampusy a provozy jsou certifikovány společností Eco-lighthouse coby udržitelné provozy. Instituce zveřejnila i vlastní tzv. Sustainability strategy až do roku 2025.

Není to však pouze o dokumentech, cílech, indikátorech nebo komunikaci. Neméně průkazný je i celkový obraz, který jsme při pobytu na BI Norwegian Business School získali. Udržitelnost a odpovědnost jsou patrné doslova na každém kroku. Více než slova vyjadřují dokumentující fotografie z návštěvy v Norsku. Pro zajímavost uvádíme konkrétní příklady aplikované v praxi: např. v letenkách akademiků byl zahrnut poplatek za kompenzaci vypuštěných CO₂ při leteckém provozu, spolupráce byla vedena pouze s odpovědně konajícími korporacemi a v neposlední řadě bylo environmentální myšlení doloženo i chovem včel na střeše budovy.

Zásadní změna je však patrná v myslích všech přítomných, což fotografiemi nelze přímo zachytit. Tou změnou je evidentní prolnutí těchto zásad do každodenního života, přijmutí jejich přirozenosti a pochopení, že toto je zcela přirozená cesta, nejen pro instituci samotnou, ale pro celou společnost.

Z návštěv v Norsku jsme se vždy vraceli s pocitem, že toto je ta cesta, která dává smysl a nezbývá než věřit, že se věci budou posouvat stejným směrem i u nás. Naše poznatky jsme protavili ve změny ve vyučovaných předmětech na FChT. Teď již zbývá jen podobně přetavit naše vlastní uvažování a chování.

Ing. Jan Vávra, Ph.D.
vedoucí Katedry ekonomiky a managementu
chemického a potravinářského průmyslu

Stipendia Fulbrightova programu pro vědecké pracovníky, přednášející a studenty pro pobyty v USA na akademický rok 2022/2023.

Veškeré informace pro zájemce jsou v přiložených souborech, kde najdete jak nabídku stipendií, tak program tématických online webinářů, kde se můžete zeptat na vše, co vás zajímá.

Historik prof. Petr Vorel z Fakulty filozofické a chemik prof. Aleš Růžička z Fakulty chemicko-technologické - to jsou nově dva zástupci Univerzity Pardubice ve Vědecké radě Akademie věd České republiky.

Akademický sněmu AV ČR zvolil na konci března online 15 členů Akademické rady (zástupci z AV ČR) a 29 členů Vědecké rady (třetinu tvoří externisté). Pouze Univerzita Karlova a Univerzita Pardubice jsou zastoupeny ve Vědecké radě dvěma členy, ostatní vysoké školy (UP Olomouc, MU Brno, ČVUT a univerzity ve Vídni a v Mnichově) mají zástupce jednoho. „Ukazuje to, že tyto dva naše obory jsou kvalitní a respektované. Volba zároveň vypovídá o velmi dobré spolupráci naší univerzity s Akademií věd,“ uvedl prorektor pro vědu a rozvoj Univerzity Pardubice prof. Libor Čapek.

Volba akademického sněmu představuje náročný proces. Jednotliví kandidáti se představují také jednotlivým ústavům Akademie věd a získávají jejich podporu. Akademický sněm tvoří 260 členů z řad vědeckých pracovníků a ředitelů 54 pracovišť Akademie věd ČR, zástupců vysokých škol, státních orgánů, průmyslu a obchodu.

Akademický sněm se schází od roku 1993, vždy dvakrát ročně. V prosinci 2020 se poprvé uskutečnil distanční formou a prostřednictvím speciální aplikace zvolil dosavadní předsedkyni Evu Zažímalovou kandidátkou do dalšího funkčního období. Aplikaci speciálně pro potřeby tajné volby v prostředí Akademie věd tehdy vyvinuli vědci z Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR. Prezident jmenoval Evu Zažímalovou do funkce 10. března 2021.

Nikdy je nečte. Profesor Michal Holčapek propagační časopisy leteckých společností ignoruje. Chtěl to tak udělat i tentokrát. Běžný let a další pokus zkrátit si čas tím, co je po ruce. Hudba, film, pivo? Tehdy si však analytický chemik z kapsy sedadla před sebou výtisk vytáhl. A dostal nápad, který dal jeho výzkumu nový cíl.

Byl květen 2010, když nastoupil na leteckou linku mezi americkými městy Phoenix a Salt Lake City. „Naštvalo mě, že pivo se na vnitrostátním letu v USA musí platit, tak jsem raději sáhl po časopisu. Mezi reklamami mě zaujal rozsáhlý populárně-naučný článek  o rakovině. Protože jsem právě v té době přemýšlel, jak v praxi využít naše metody pro analýzu lipidů a rakovina mě také napadla, článek přišel ve správnou chvíli,“ vzpomíná vědec. Když z letadla vystupoval, už věděl, že tento nápad použije pro přípravu ERC grantu.

Článek vytržený ze stránek leteckého propagačního časopisu s ním odcestoval zpátky do Čech. Michal Holčapek požádal o grant, který s novou vizí získal, a přelomový nápad realizoval dalších deset let. Jeho vědecká skupina za tu dobu úspěšně vyzkoušela a popsala možnost, jak odhalit některé typy rakoviny (slinivky, prostaty, ledvin a prsu) už v počáteční fázi na základě lipidomické analýzy krve. Špičkový chemik a absolvent Univerzity Pardubice se i díky objevu letos dostal mezi 60 nejlepších analytických chemiků světa (The Power List 2020 v časopise The Analytical Scientist). Už potřetí v kariéře. Nejdál se jejich výzkum dostal u rakoviny slinivky. Letos na inovativní metodu získal evropský patent.

Velmi tichý zabiják. I tak se dá nazvat rakovina slinivky, která nemá velmi dlouho příznaky. Člověk netuší, že je nemocný. Když ji lékaři zjistí, je nemoc v tak pokročilém stádiu, že dává pacientovi jen minimální šanci přežít. Určit diagnózu včas, by mohlo zachránit mnoho životů. Metoda na základě analýzy lipidů (tuků), které na nemoc ukazují, je téměř dokončená. K jejímu používání ale vede ještě letitá cesta. „Potřebujeme nyní najít finančně silného partnera, který pomůže s tzv. klinickou validací. Musí se ověřit reálný přínos naší diagnostiky před tím, než může být schválena pro využití v praxi,“ vysvětluje Michal Holčapek fakt, že záleží na testování a hlavně na lékařích, jestli metodu budou nakonec považovat za prospěšnou v tom smyslu, že včasně diagnostikovaným pacientům opravdu přinese šanci žít déle nebo se vyléčit. „Možná zjistí, že úspěšnost 90 procent, kterou nám vykazuje, je pro velké skupiny pacientů vlastně málo,“ říká a trochu brzdí velké nadšení. Právě naději vyvolal objev z Univerzity Pardubice u tisíců lidí, z nichž mnozí neváhali a vědce kontaktovali. Většina ho prosí, aby je svojí metodou otestoval už nyní.

„Za každým mailem nebo telefonátem je osobní příběh člověka, rodiny. Velmi osobní. A já vím, že nyní nemůžeme víc pomoci. Držet v ruce patent znamená jen to, že je naše metoda unikátní. Pomohu jen tím, že moje skupina bude dál intenzivně pracovat, aby se metoda dostala do praxe co nejdřív. I tak je to běh na dalších pár let,“ hodnotí střízlivě další vývoj muž, který má kromě chemie odjakživa rád také sport. Fotbal, stovky kilometrů běhu pod Kunětickou horou nebo jízda na kole. Je však i něco, co rád tak úplně nemá. Je to přílišná popularita a pozornost.

„Už mě bylo v médiích přespříliš, když mě gratulovala i prodavačka v pekárně. Chci se soustředit na svoji práci, opravdu netoužím být mediální hvězdou,“ říká omluvně, když odmítá další rozhovory. Pozornost nejraději rozprostírá na celý svůj vědecký tým, který si pečlivě sestavuje. Postupně do něj zasazuje jako cenné kameny mladé vědce z celé Evropy. Naposled si k nadějné vědkyni z Rakouska, vybral nového studenta z Polska, v lednu přijede kolegyně z Itálie. I světový výzkum a nekonečné intenzivní bádání musí občas odlehčit a zlidštit. To dokazují vtipné popisky na dveřích kanceláří týmu nebo jména, které členové týmu dávají analytickým přístrojům. Hmotnostní spektrometr jako Drogon nebo John Snow a kapalinový chromatograf jako Daenerys Targaryan? Že je vám to povědomé? Pak musíte být také fanoušci populárního seriálu Hry o trůny.

„Ať je to kdykoliv a kdekoliv, já si stále něco zapisuju,“ prozrazuje Michal Holčapek, proč je celý nesvůj bez notebooku po ruce. Ten s ním chodí na fotbal, v noci čeká na nočním stolku. Člověk nikdy neví, kdy přijde důležitá myšlenka, která ukáže směr. Stejně jako tehdy v letadle.

Univerzita Pardubice se letos tradičně a symbolicky připojuje k akci Česko svítí modře, která provází kampaň Naděje pro autismus. Její osmý ročník v pátek 2. dubna připomene Světový den zvýšení povědomí o autismu.

Cílem Světového dne porozumění autismu je zvýšit informovanost o autismu ve společnosti a podpořit včasnou diagnostiku a intervenci. Právě povědomí otvírá bránu porozumění a respektu k lidem. Modrá barva symbolizuje komunikaci, jednu ze základních bariér vzájemného porozumění.

Až 2 procenta světové populace žije s nějakou formou autismu. V České republice se s touto diagnózou potýká 200 tisíc lidí. Autismus je poruchou, která způsobuje, že dítě nebo dospělý dobře nerozumí tomu, co vidí, slyší a prožívá. Duševní vývoj je tímto handicapem narušený a schopnost komunikace je pro lidi, kteří se s problémem potýkají, jednou z nejzávažnějších bariér.

Průlom v možnostech odolávání virům slibuje výzkum, na kterém se poprvé v historii Univerzity Pardubice podílí všechny fakulty. Jedinečný projekt chce posunout výzkum v prevenci a léčbě virových onemocnění. Vědci společně pracují na ověření úspěšnosti jednoduchého a běžně dostupného prostředku, kterým by bylo možné v domácích podmínkách, bez nedostupných preparátů a vakcín účinně zabránit onemocnění covidem i dalšími nemocemi.

Testovaným je specifické médium, které se vyznačuje značnou dosažitelností i mobilitou (řeší Dopravní fakulta Jana Pernera) napříč celou naší populací (v gesci Fakulty filozofické), zdatně odolává času i novému klimatu (zkoumá Fakulta restaurování). Dokáže už během 15 sekund pozitivně ovlivnit činnost hormonů v těle, nastartovat imunitu, a částečně tlumit i bolest (Fakulta chemicko-technologická ve spolupráci s Fakultou zdravotnických studií). S ohledem na současnou globální situaci je velmi přínosné, že je tento prostředek sám odolný dalším virům (Fakulta elektrotechniky a informatiky) a nemutuje s nimi, a co se také počítá, je fakt, že jeho výroba je velmi jednoduchá a levná (Fakulta ekonomicko-správní).

Výzkumy historiků a antropologů naznačily, že se jako prevence využíval v minulosti i na jiných kontinentech. Nyní se bude zkoumat jeho vliv nejen novodobé viry, ale také na masivně se šířící nakažlivé tzv. D-choroby, jako jsou dezinformace či deprese. Vědci hledají dobrovolníky pro testování, které začne právě 1. dubna. Podávat toto médium budou v malých, ale častých dávkách, aby mohli pozorovat možné vedlejší účinky. Laická veřejnost i pamětníci možná znají tento prostředek také pod lidovým názvem „smích.“

S revoluční novinkou týkající se možnosti cvičení, podpory zdravého pohybu a zlepšení imunity přímo během výuky přichází Fakulta chemicko-technologická Univerzity Pardubice. Novinka bude do praxe uvedena již v tomto semestru a to hned po Velikonocích od úterý 6. dubna v rámci probíhající online výuky formou cvičební přestávky. Zapojit se do ní budou moci jak studenti, tak vyučující.

A v čem toto opatření vlastně spočívá?

Jednoduše v tom, že studenti i vyučující budou mít během aktuální online výuky zhruba 3 minutovou přestávku, kdy budou moci odejít od počítače a dle vlastního uvážení absolvovat kratší série protahujících či kondičních cvičení. Tuto možnost bude mít opravdu každý, ale nebude to povinné, vše bude čistě na bázi dobrovolnosti každého studenta a vyučujícího, zda se cvičení aktivně zúčastní či nikoliv. Určení času, kdy tato přestávka ve výuce proběhne, pak bude čistě v kompetenci vyučujícího.

Fakulta se k tomuto kroku odhodlala hlavně na základě dotazníku, který byl rozeslán mezi studenty a zaměstnance, kde se téměř 60% respondentů shodlo, že by nějakou takovou aktivitu ve výuce uvítalo.

„Chceme tak podpořit hlavně fyzickou, ale i psychickou kondici našich studentů a zaměstnanců, kteří tráví v současné době u počítačů řadu hodin denně a zpestřit jim touto aktivitou čas strávený doma u online výuky. Zvláště u mladších studentů není dnes v mnoha případech fyzická kondice nijak oslnivá a tak jim nabízíme možnost protáhnout se během výuky v rámci této vymezené cvičební tří minutovky,“ říká prof. Mrož z vedení fakulty.

Odměna v podobě kreditů

Studenti ale budou mít ze strany fakulty o motivaci postaráno. Pokud se totiž student takového cvičení aktivně zúčastní alespoň třikrát týdně, získá za to hned dva kreditní body v tom aktuálním právě probíhajícím semestru. To může samozřejmě řadě studentů výrazně pomoci v jejich studiu, pokud by se jim třeba nepodařilo získat ten kýžený potřebný počet kreditů k úspěšnému absolvování studia za klasické splnění vyučovaných předmětů.

K doložení toho, kolikrát se student ke cvičení během výuky za týden odhodlal, stačí jen to, že se u cvičení sám vyfotí a fotku pak zašle emailem na studijní oddělení, kde si zaznamenají čas a datum.

Přejeme krásný "apríl" milí studenti.
Fakulta chemicko-technologická UPa