Univerzita Pardubice částečně mění své vedení. 

Rolí prorektorů se nově ujmou dvě nové osobnosti. 

K prorektorkám prof. Petře Bajerové (prorektorka pro vnější vztahy) a doc. Liběně Černohorské (prorektorka pro vnitřní záležitosti) se dne 15. dubna 2024 připojil nový prorektor pro vzdělávání a kvalitu doc. David Veselý, stávající vedoucí Ústavu chemie a technologie makromolekulárních látek z Fakulty chemicko-technologické. Od 1. května 2024 nastoupí také nový prorektor pro vědu a tvůrčí činnost. Tím se stane doc. Tomáš Hejduk, dosavadní proděkan pro vědu a zahraničí Fakulty filozofické. 

Jmenování nových prorektorů projednal v minulém týdnu Akademický senát UPCE, následně je rektor UPCE prof. Libor Čapek jmenoval do funkce.

„Věřím, že kolegové úspěšně naváží na své předchůdce a svými podněty přispějí k dalšímu rozvoji Univerzity Pardubice. Rád bych poděkoval oběma odcházejícím prorektorům za jejich práci a spolupráci ve vedení univerzity v posledních dvou letech,“ uvedl rektor Univerzity Pardubice prof. Libor Čapek.

Kdo jsou noví prorektoři UPCE

Doc. Mgr. Tomáš Hejduk, Ph.D. (50)

je absolventem Univerzity Karlovy, Fakulty filozofické. Doktorskou práci obhájil na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v oboru Filosofie a dějiny přírodních věd, na Fakultě humanitních studií UK byl jmenován docentem pro obor filosofie. Působí na katedře filosofie a religionistiky. Je členem mnoha vědeckých grémií včetně vědecké rady Univerzity Pardubice a autorem velkého počtu odborných publikací i několika učebnic. Z mnoha zahraničních pobytů vyniká roční Fulbrightovo stipendium na Brown University (USA). Vystupuje na konferencích doma i v zahraničí, podílí se na jejich organizování a je úspěšným řešitelem mnoha vysoutěžených grantů.

Do funkce prorektora nastupuje 1. května 2024

Doc. Ing. David Veselý, Ph.D. (49)

je absolventem Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice v oboru Materiálové inženýrství. Doktorskou práci obhájil na Fakultě chemicko-technologické UPCE v oboru Technologie makromolekulárních látek, docentem byl jmenován na návrh Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Po působení v soukromém sektoru se vrátil na Univerzitu Pardubice, kde od roku 2015 vede Ústav chemie a makromolekulárních látek Fakulty chemicko-technologické. Ve své vědecké činnosti se zabývá mechanismy oxopolymeračních reakcí, syntézou antikorozních pigmentů, formulacemi nátěrových hmot a organických povlaků, a také hydrofobními povlaky. Významná je také jeho vědecká spolupráce s firemním sektorem.

Do funkce prorektora nastupuje 15. dubna 2024.

Cílem taktického cvičení bylo prověřit spolupráci složek Integrovaného záchranného systému. 

V areálu Univerzity Pardubice se ve čtvrtek uskutečnilo taktické cvičení s názvem "Aktivní útočník" pod velením Krajského ředitelství policie Pardubického kraje. Hlavním cílem těchto cvičení je především prověřit součinnost složek integrovaného záchranného systému v rámci mimořádné události. Obdobné cvičení se v minulosti uskutečnilo například v areálu Pardubické nemocnice, Gymnázia Mozartova či přímo na krajském úřadě v Pardubicích.

„Bohužel jsem se setkal s laickými názory, že podobná cvičení složek integrovaného záchranného systému jsou vyhazováním peněz. Já jsem naprosto opačného názoru a jsem rád, že jej potvrzují odborníci. Vzpomínám si na útok Anderse Breivika na norském ostrově Utøya, který byl šokem nejen pro norskou společnost, ale i pro celý svět. Na základě toho se začala konat podobná taktická cvičení i u nás. Každé podobné cvičení IZS, ať už se jedná o problematiku hromadné dopravní nehody, zásahu proti ozbrojenému pachateli či například pád letadla má velký smysl a rozhodně v nich budeme ve spolupráci s kolegy pokračovat i v dalších letech,“ uvedl hejtman Martin Netolický.

Svým rozsahem bylo dnešní cvičení z hlediska krajské policie mimořádné. „Takto velké cvičení na téma aktivního útočníka organizujeme po čtyřech letech. Naposledy to bylo v roce 2020 v Pardubické nemocnici, kde to ale s ohledem na covid nebylo tak velké jako dnes. Před samotným cvičením proběhlo proškolení zaměstnanců školy na metodu utíkej, schovej se, bojuj (tzv. USB). Dnešní cvičení mělo ukázat nejen to, jak jako složky integrovaného záchranného systému umíme společně koordinovat naši činnost, ale hlavně, jaký dopad školení mělo na samotné zaměstnance Univerzity Pardubice, jelikož se musí velmi rychle rozhodnout, jak budou reagovat. Každé cvičení má pro nás velký smysl a především věřím, že v obdobných situacích budeme zůstávat jen u cvičení,“ řekl krajský policejní ředitel Jan Ptáček. Pardubičtí krajští policisté provádí školení na ochranu měkkých cílů již od roku 2011, kdy jím prošly stovky lidí především ze školských zařízení a státních institucí jako jsou finanční úřady, úřady práce nebo krajský úřad. Policisté za poslední roky vidí velkou změnu k lepšímu v přístupu různých institucí k nastavení vlastní bezpečnosti, kdy si již připouští rizika ohrožení.

Podle rektora Univerzity Pardubice měli studenti i zaměstnanci o zapojení velký zájem. Do cvičení se jich zapojilo více než 400 ze všech sedmi fakult. „Pro naši univerzitu je důležité být součástí takového cvičení. Pro nás je to jedinečná příležitost ověřit si znalosti získané na školeních na ochranu měkkých cílů přímo v prostorách univerzity s našimi studenty, zaměstnanci a se složkami Integrovaného záchranného systému. Chtěl bych poděkovat krajskému ředitelství Policie ČR Pardubického kraje za aktivní spolupráci při řešení bezpečnosti na Univerzitě Pardubice,“ uvedl rektor Univerzity Pardubice prof. Libor Čapek.

Mgr. Martina MACKOVÁ
vedoucí oddělení propagace a vnějších vztahů Univerzity Pardubice

mjr. Ing. Markéta JANOVSKÁ
tisková mluvčí policie Pardubického kraje

Mgr. Dominik BARTÁK
tiskový mluvčí Pardubického kraje

Vážené kolegyně, vážení kolegové, 

milé studentky, milí studenti

Univerzitě Pardubice a jejímu rektorovi záleží na komunikaci, proto vás zveme na setkání a diskuzi.

Přijďte v úterý 16. dubna na setkání s rektorem a ptejte se na vše, co vás v souvislosti s univerzitou zajímá. 

Máte otázky k problematice nového rozpočtu univerzity nebo k aktuální situaci na UPCE? 

Od 12:30 do 13:30 bude rektor odpovídat na vaše otázky v bistru LABORKA, na Fakultě chemicko-technologické. 

Využijte příležitosti a potkejte se s rektorem UPCE. 

Na setkání s vámi se těší
prof. Libor Čapek, rektor Univerzity Pardubice

Univerzita Pardubice (UPCE) oslaví třicet let od své přeměny z Vysoké školy chemicko-technologické. Výročí připomíná například venkovní výstava, která ukazuje, jak se za poslední tři desetiletí univerzita změnila. 

Výstava Tehdy a teď nabízí porovnání pohledů na současnost a minulost, kterou pomáhají zobrazit fotografie z univerzitního archivu. Velkoplošné panely s dobovými fotografiemi jsou instalované v univerzitním kampusu a areálu v části Doubravice. Nabízí dvojí pohled na podobu klíčových budov vysoké školy. V kampusu je možné si prohlédnout také historické fotografie budov Fakulty zdravotnických studií, Fakulty elektrotechniky a informatiky a Fakulty restaurování v Litomyšli.
„Univerzita Pardubice stojí na silných základech, které postavilo historicky v našem městě studium chemie. Nové fakulty daly naší univerzitě další moderní rozměr a nabídku vzdělávat se v širokém spektru oborů s kvalitním zázemím a v místě s dobrou dostupností,“ říká rektor Univerzity Pardubice prof. Libor Čapek. 

Historie vysokého školství v Pardubicích sahá až do roku 1950, jako Univerzita Pardubice se škola prezentuje od 31. března 1994. Dnes nabízí na dnešních 7 fakultách studium ve více než 160 programech pro zhruba 7 tisíc mladých lidí. Největší historii má Fakulta chemicko-technologická, „nejmladší“ je Fakulta elektrotechniky a informatiky a početně nejmenší Fakulta restaurování v Litomyšli. 

Univerzita Pardubice oslaví třicet let od své přeměny z Vysoké školy chemicko-technologické. Na univerzitní třicetiny studující i zaměstnance upozorní také některé výzvy akce Rozhýbejme univerzitu, která startuje symbolicky 1. dubna. Zapojte se do letošní výzvy a udělejte něco pro svoje zdraví!

Soutěž pořádá Katedra tělovýchovy a sportu Univerzity Pardubice a každý zájemce může s pohybem začít kdykoliv během měsíce dubna. Pro start v soutěži stačí uběhnout minimálně 2 kilometry, ujít 4 km nebo na kole ujet trasu 10 kilometrů.
V tom, jak dlouhou trasu urazí chůzí, během nebo jízdou na kole, budou soupeřit nejen jednotlivci, ale také fakulty a útvary. 

Celkovou délku pohybu za měsíc si univerzitní sportovci budou měřit pomocí mobilních aplikací. Výsledky se budou sčítat a průběžně zveřejňovat. Sledujte proto univerzitní web a sociální sítě.
Vítězný fakultní tým získá opět pohár a nejlepší jednotlivci odměny. Loni během této celouniverzitní akce celkem 420 nadšených sportovců uběhlo či ujelo rekordních 34 649 kilometrů. 

Připomeňte si loňské výsledky na https://www.upce.cz/akce-univerzity-pardubice-rozhybejme-univerzitu-mela-rekordni-ucast-i-vykony.

Za přítomnosti zástupců vedení naší fakulty proběhlo v pardubickém ABC klubu 21. března 2024 slavnostní vyhlášení výsledků regionálního kola 17. ročníku soutěže „Hledáme nejlepšího mladého chemika“. Chemickému klání dominovala ZŠ Pardubice-Polabiny 3, která vyhrála nejen soutěž jednotlivců a učitelů, ale získala i titul nejúspěšnější školy.

Soutěž probíhala od září loňského roku a skládala se z dvoukolového testování teoretických znalostí a praktické zkoušky laboratorních dovedností. Pro žákovské týmy se uskutečnila také soutěž projektů. Celkem se klání zúčastnilo rekordních 7 600 žáků osmých a devátých tříd z 205 základních škol. Fakulta, stejně jako každý rok, byla jedním z generálních partnerů této úspěšné soutěže, která dokáže žáky nadchnout pro chemii.

V nejprestižnější kategorii jednotlivců zvítězil Matyáš Kořínek ze ZŠ Pardubice-Polabiny 3, jehož škola ovládla soutěž hned ve třech kategoriích. Na druhé příčce se umístil Martin Vávra ze ZŠ Otokara Březiny Jaroměřice nad Rokytnou a třetí místo obsadila Běla Rathouská z pardubické ZŠ Polabiny 3.

Soutěž o nejlepší projekt na téma „Zdravá/nezdravá chemie“ přinesla vyrovnaný souboj a kvalitní výkony všech týmů. Vítězný projekt s názvem Podívej se zoubku na zoubek vytvořili žáci ZŠ Cerekvice nad Loučnou. Jejich práce se zaměřila na faktory ovlivňujícími zvýšenou kazivost chrupu a vynikala nejen precizně zpracovaným obsahem, ale i nápaditou formou prezentace a komunikačními dovednostmi žáků.

V soutěži o nejlepšího učitele se královnou pedagogů stala Monika Hrabánková z pardubické ZŠ Polabiny 3. Druhé místo obsadila Marie Skálová ze ZŠ Wolkerova Havlíčkův Brod a třetí pozici vybojovala Dagmar Kunkelová ze ZŠ Cerekvice nad Loučnou. Souběžně s učitelskou kategorií byla vyhlášena i soutěž o nejlepší školu, která přinesla stejné výsledky jako kategorie pedagogů. Nejúspěšnější školou se stala ZŠ Pardubice – Polabiny 3, po níž následovala havlíčkobrodská ZŠ Wolkerova a ZŠ Cerekvice nad Loučnou. 

Soutěžícím a hostům slavnostní odpoledne zpříjemňoval doprovodný program v podobě tanečního vystoupení Pohybového studia Hroch. Nechyběly ani ukázky efektních pokusů v podání studentů chemické průmyslovky a návštěvníkům byl k dispozici také kadeřnický salon vlasových vizážistů, kde mohli experimentovat se svými účesy. 

Slavnostním vyhlášením výsledků ale tato atraktivní soutěž ještě nekončí! Sedm nejlepších žáků z pardubického regionu postoupilo do celostátního finále, které 13. června 2024 pořádá Fakulta chemicko-technologická Univerzity Pardubice ve spolupráci se Svazem chemického průmyslu ČR a MŠMT. Teprve celostátní finále rozhodne o tom, kdo se stane skutečným žákovským mistrem republiky v chemii! Všem oceněným srdečně gratulujeme a postupujícím přejeme mnoho štěstí ve finále!

Na Univerzitě Pardubice proběhl další ročník pracovního veletrhu KONTAKT. Téměř šedesát různých společností se představilo vysokoškolákům Univerzity Pardubice ve středu 20. března.  Budoucí zaměstnavatelé diskutovali se studenty o pracovních podmínkách a požadavcích na čerstvé absolventy. Nabídli studentům trainee programy, odborné praxe, stáže nebo témata pro diplomové práce. Účastníci veletrhu mohli navštívit odborné přednášky firem, konzultovat s experty svoje životopisy a LinkedIn profily, vyzkoušet si pracovní pohovory nanečisto s personalistou a pořídit si profesionální fotografie pro CV.
Video z letošního ročníku. 

Zajímají ho zejména nelegálně vyráběné a zneužívané látky. Hatí tak práci nelegálním výrobcům. Zkoumá totiž, jak a podle čeho dokážou tyto látky vyhledat psi, a významně se tím podílí na jejich výcviku. Chemik Robert Matyáš pracuje s výbušinami už řadu let.

Jak jste se dostal k práci se psy cvičenými na vyhledávání výbušin?

Před několika lety jsme se v projektu pro ministerstvo vnitra zabývali detekcí a analýzou výbušin pomocí psů. Cílem bylo vyvinout manipulačně bezpečnou sadu určenou k jejich výcviku. 

Podařilo se to?

Ano, tehdy jsme takovou sadu vyvinuli, ujala se a ozbrojené složky ji k výcviku používají dodnes. Slouží pro vtištění pachu neboli pachové signatury nelegálně vyráběných výbušin. 

Jak taková výcviková sada vypadá?

V principu se skládá ze samotné výbušiny, která je zapracovaná v tzv. inertním nosiči. Ten výbušinu „ředí“, čímž snižuje citlivost zapracovaných látek. Zároveň nesmí negativně ovlivňovat pachovou signaturu výbušiny. Musí způsobit, aby se nad výcvikovým materiálem vytvořil dostatečně intenzivní oblak par, který potom psi detekují. Během používání sady jsme ale narazili na další aspekty, které rozhodně stály za řešení. 

Na jaké?

Jedna z těchto výbušin není chemicky stabilní a v průběhu času se pozvolna rozkládá na celou řadu produktů. Těch je asi 10 až 20, relativně snadno se odpařují a zároveň mají výraznou pachovou signaturu, jsou tedy hodně cítit. 

Čím to je?

Tím, jak se výbušina rozkládá a produkty rozkladu odpařují, mění se v čase i pach celé výbušiny. Některé produkty rozkladu se odpařují rychleji, některé naopak pomaleji a trochu se tam zakoncentrovávají a dále pracují. Mezi látkami dochází k možným reakcím, takže jsme přišli na to, že pachová signatura se v průběhu stárnutí výbušiny značně liší. Zkoumáme, jakým způsobem se celkový pach mění a jak to ovlivňuje úspěšnost detekce této výbušiny pomocí psů. 

Pracujete i přímo se psy?

Ne, nikdo z našeho týmu není kynolog. Spolupracujeme s Velitelstvím ochranné služby Vojenské policie, kterou tento problém zajímá, protože pach této výbušiny vtiskávají svým psům. Připravili jsme pro ně několik vzorků s různým stupněm přirozeného stárnutí výbušiny a zkoušeli jsme, nakolik spolehlivě tito psi uvedené vzorky identifikují. 

O jakou výbušinu konkrétně jde?

Označuje se zkratkou HMTD. Je to bílá, jemně krystalická látka ze skupiny třaskavin. V první polovině 20. století o ní Němci uvažovali jako o náplni do rozbušek, měla to být náhrada za tehdy používanou třaskavou rtuť. 

Vyrábí se nelegálně?

Ano, vzhledem ke své snadné přípravě a dostupnosti surovin dnes patří k nejčastěji nelegálně vyráběným výbušinám. My se soustředili na to, jaké látky při jejím rozkladu vznikají a jak svým pachem mění celkovou pachovou signaturu HMTD.

Na co jste přišli?

Že je pro nás z hlediska pachu důležité stáří látky. Podle chemického složení můžeme rozkladné látky rozdělit do tří skupin, z nichž každá má svůj typický zápach. Největší skupinou jsou látky (jednoduché aminy a amidy), které připomínají pach rozkládající se ryby. Tento zápach je nejcharakterističtější pro starší vzorky HMTD. Dalšími látkami jsou kyselina mravenčí nebo kyselina octová se svými typickými ostrými zápachy. Třetí skupinu tvoří zejména formaldehyd s typickým štiplavým zápachem. Všechny tyto látky jsou ve vzorcích HMTD přítomné v poměrně velké koncentraci.

Jak se tyto informace dají využít při práci se psy?

Chtěli bychom zlepšit úspěšnost psů v detekci nejenom čerstvých, ale i starších vzorků. Nyní proto zjišťujeme, jaké látky z těchto popsaných psi nejčastěji detekují. 

Jak jste to provedli?

Vzali jsme vzorek HMTD starý dva měsíce a vtiskli jej do pachové paměti psů. Psům jsme pak dali očichat pachy jednotlivých látek, které při rozkladu vznikají. Pes tedy čichal k jednotlivým aminům, amidům, kyselinám atd. Následně jsme testovali, jestli pes některou z těchto dílčích látek identifikuje anebo jestli tu pachovou signaturu HMTD bere jako směsný pach a vyhodnocuje ho celkově. Výsledek nás docela překvapil. Pes totiž ve vzorcích detekuje především kyselinu mravenčí a částečně formaldehyd, člověk zase ve vzorcích HMTD cítí aminy. 

Proč vás to překvapilo?

Neočekávali jsme, že jsou pro psa z hlediska čichu zajímavé úplně jiné látky než pro člověka. Když si čichnu k některému z aminů, jeho zápach je pro mě velmi identický. Ale pro psa ne, pes tyto látky vůbec nebere, naopak značí kyselinu mravenčí a formaldehyd, které zase já jako člověk svým čichem ve vzorku rozhodně nevnímám.

Co s těmi výsledky budete dělat dál?

Chtěli bychom, aby se pes naučil pach různě starých vzorků HMTD generalizovat, aby se naučil pach vnímat jako celek. Jednoduše řečeno je to jako s gulášem. Každý vaří guláš jinak a používá různé koření a každý guláš je tedy jedinečný svou vůní. Když ale člověk vejde do kuchyně, kde se guláš vaří, pozná, že se zde vaří guláš, a na specifika pachu se moc nesoustředí. A totéž s pachy umí psi.

Jak dá pes psovodům najevo, co zrovna cítí?

Kynologové své psy dokonale znají a snadno poznají, zda pach dané látky psa zaujme či nikoliv. Jasné označení pes cvičený na vyhledávání výbušin dává najevo zalehnutím, nikoliv zaštěkáním, jak široká veřejnost předpokládá.

Zabýváte se i dalšími nelegálně vyráběnými výbušinami?

Ano, s dalšími psovody řešíme i relativně nově nelegálně vyráběné výbušiny. Evropská unie se snaží omezit výrobu nelegálních výbušin omezováním dostupnosti jejich prekurzorů, tedy surovin. Řada nelegálních výrobců pak hledá jiné, méně běžné výbušiny. Je to v podstatě taková hra kočky s myší. Vy zakážete nějaké prekurzory, některé výrobce to odradí, někteří se s tím popasují a prekurzory nějak seženou nebo si je třeba sami připraví. Ale ti, kterým se to nedaří, hledají jiné výbušiny s dostupnými prekurzory a ideálně i se snadným způsobem výroby.

Takže se výroba nelegálně vyráběných výbušin neustále mění?

Ano, omezování dostupnosti řady prekurzorů způsobilo, že dneska jsou populární výbušiny, které dříve lidé podomácky vůbec nevyráběli. Lze u nich proto očekávat, že je někdo dříve nebo později zneužije k páchání trestné činnosti. V zájmu ozbrojených složek je proto zjistit, zda jsou psi schopni naučit se pachovou signaturu i těchto nových látek.

Jak zjistíte, které výbušiny máte zkoumat a připravovat pro psy?

Stěžejní je pro nás analýza toho, co se píše na internetu. Především tam se totiž šíří informace o výrobě výbušin a dají se tam poměrně snadno vyhledat nové trendy v jejich nelegální výrobě. 

Zkoušíte je v laboratoři připravit?

Ano, to je vlastně druhá fáze výzkumu. Nejprve se pokusíme dohledat z odborné literatury dostupné informace. V řadě případů těchto informací v literatuře moc není, většinou se totiž jedná o výbušiny, které nikdy nenašly průmyslové využití. A pak pro nás následuje hodně zajímavá část, kdy látky připravíme a zkoumáme nejen základní vlastnosti, ale i jejich stabilitu, a především jejich výbušinářské parametry – citlivost ke vnějším podnětům a výkonnostní parametry. Z bezpečnostního hlediska je důležité, abychom věděli, co si k dané látce můžeme dovolit. A je-li to látka zajímavá pro detekci psů, oslovíme psovody a ti se jim v případě zájmu začnou věnovat. 

Jaká je vaše úloha?

Já jako chemik psovodům pomůžu s tím, že popíšu chemickou část. Ta výcviková je na nich. Poskytneme jim vzorek a prvotní informace a oni se pustí do své práce. A když se doberou výsledků, sejdeme se, podíváme se, jak to psi berou, s jakými obtížemi se potýkají a potom volíme další postup. 

Takže je potřeba testovat psy i na nelegálně vyráběné výbušiny?

To rozhodně, protože v současnosti je hlavním zdrojem výbušin k páchání trestné činnosti i k terorismu improvizovaná výroba. A služební psi k vyhledávání výbušin by pach těchto látek měli dobře znát.

Jak jste se k výbušinám dostal?

Na střední škole, asi jako velká část výbušinářů. Problematiku improvizovaných výbušin u nás na katedře otevřel v 90. letech můj předchůdce Marcel Hanus, který v této oblasti navázal spolupráci i s Ministerstvem vnitra ČR. Mě osobně tato problematika hodně zajímala a po Marcelově odchodu jsem se tomu začal věnovat. Odrazovým můstkem byl zmíněný projekt ministerstva vnitra, kde jsem se svými kolegy navázal spolupráci s kynology. Navíc charakterizace nelegálních výbušin byla velmi zajímavá také publikačně, spousta informací v literatuře chyběla. A tak jsem se tomu začal věnovat profesně víc a víc.

Už se vám v práci někdy něco nepovedlo, nedej bože přihodilo?

Každou chvíli se mi něco nepovede a něco přihodí, Vám ne (smích)? Ale asi myslíte spíš něco neblahého, když pracuji s výbušinami. Zaplaťpánbůh zatím ne a doufám, že přitom i zůstane.

Co na vaše zaměření říkají doma?

Maminka se mi kdysi snažila nabídnout jiné zajímavé oblasti chemie. Bezúspěšně. A moje rodina nyní? Snad jsou rádi, že mě práce baví. 

doc. Ing. Robert Matyáš, Ph.D. (1975)

• Působí na Ústavu energetických materiálů Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice. 
• Věnuje se studiu improvizovaných (neboli podomácky nelegálně vyráběných) výbušin, studiu třaskavin a dalším oblastem výbušin.
• Spolupracuje s kriminalisty, pyrotechnickou službou Policie ČR, psovody, specialisty na oblast improvizovaných výbušin v rámci struktur NATO.
• Publikuje v zahraničních odborných časopisech a pomáhá tak v boji proti zneužívání improvizovaných výbušin. 

VÍTE, ŽE…? Ve slově výbušina nevypadlo písmeno N. Je to technické pojmenování látky schopné výbuchu. Někteří odborníci, jako je vědec Robert Matyáš, dávají tomuto termínu přednost před běžně používaným slovem výbušnina.

TEXT Zuzana Paulusová : FOTO Petr Špaček

Tento text najdete v exkluzivním vydání časopisu Univerzity Pardubice MY UPCE, v tištěné i on-line podobě.

Tisíce studentů Univerzity Pardubice dostávají zajímavou šanci. Třetím rokem běží projekt, který za dobré nápady rozdává peníze a stipendia. Letos získá podporu 9 lidí. Uvedla prorektorka Petra Bajerová.

Příkladem můžou být Čaje o páté organizované studentem Michalem Němečkem. „Chceme do univerzitního kampusu přilákat veřejnost na různé besedy. Akce jsou samozřejmě i pro studenty všech fakult. Hosty se snažíme mít z různých vědních oborů, aby připravovaný program byl pestrý. Většina akcí se koná v aule anebo v bistru Laborka.“

Kdo dorazí?

Myšlenku pořádat něco podobného dostal Němeček někdy v roce 2022. „Po spolupořádání akcí na fakultě jsem chtěl pořádat vlastní debaty s vlastními hosty. Přišel jsem s tím za vedením Fakulty filozofické, kde se mi dostalo velké podpory. Tam jsem poprvé dostal informaci o projektu Rozjeď to. Na loňských 7 akcí se nám podařilo přilákat 1350 diváků. Největší pozornost diváků přitáhli František Kinský, Tomáš Czernin, Dana Drábová, lékař Tomáš Šebek,“ vypočítává student.

„Teď v letním semestru nabídneme vzpomínky politického vězně, setkání s novináři Čestmírem Strakatým a Andreasem Papadopulosem, následovat bude debata o politické situaci v USA včetně nadcházejících prezidentských voleb, přivítáme i populárního záchranáře Marka Dvořáka a všechno završíme neformální debatou s Evou a Markem Adamczykovými, tedy olympijskou vítězkou a známým hercem,“ láká Michal Němeček.

Známé osobnosti na studentské pozvání slyší. „Nejtěžší je sladit termíny. Akce nemůžeme pořádat koncem týdne, kdy studenti odjíždějí domů. Hosté bývají velice časově vytížení. Vždy se ale setkáváme s pozitivními reakcemi. Snaží se nám vyjít vstříc.“

Co dalšího studenti připravili a rozjeli? Poslechněte si celý rozhovor.

Rozhovor je se svolením převzatý z Český rozhlas Pardubice. Autor: Jakub Malý, Český rozhlas Pardubice

Na Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice se 15. 2. 2024 uskutečnilo setkání zástupců Cissi Klein VDS, Střední průmyslové školy chemické (SPŠCH) Pardubice a odborníků fakulty na téma „Udržitelnost na FChT UPCE“.

Cissi Klein VDS, střední škola sídlící v norském Trondheimu, připravuje nový studijní obor zaměřený na chemii. Ve spolupráci se SPŠCH Pardubice vzniká unikátní vzdělávací modul věnovaný udržitelné chemii, který umožní i ve výuce sdílet odborné znalosti a zkušenosti pedagogů z obou institucí. Cissi Klein VDS současně buduje nové sídlo školy, které by mělo být příkladem udržitelného vzdělávání v budově splňující pasivní standardy. Anders Lehn s kolegy z Cissi Klein VDS navštívili SPŠCH Pardubice a FCHT UPCE s cílem inspirovat se a diskutovat problematiku udržitelného vzdělávání.

V rámci setkání Ing. Simona Munzarová, Ph.D. představila koncept udržitelnosti na UPCE. Doc. Ing. Anna Krejčová, Ph.D., vedoucí Ústavu environmentálního a chemického inženýrství, prezentovala pojetí udržitelného vzdělávání v oblasti chemie. Ing. Jan Vávra, Ph.D., vedoucí Katedry ekonomiky a managementu chemického a potravinářského průmyslu, představil pojetí vzdělávání v oblasti udržitelnosti z pohledu podnikové ekonomiky a managementu. Na závěr proběhla diskuse, jejímž předmětem byly zejména příklady dobré praxe jak z České republiky, tak Norska.

prof. Ing. Liběna Tetřevová, Ph.D.
proděkanka pro vnitřní záležitosti
foto Milan Reinberk