Pozvánka na 13. zasedání Akademického senátu FChT UPCE, které se bude konat ve středu 4. 9. 2024 od 14 hodin v zasedací místnosti děkanátu FChT (budova HA). 

Program zasedání: 

1. Zahájení
2. Projednání žádosti o akreditaci bakalářského profesně zaměřeného studijního programu – Environmentální chemie a udržitelnost
3. Předchozí souhlas děkanovi ke jmenování členů Disciplinární komise FChT UPCE na období 2024–2026 
4. Různé

Podklady pro jednání jsou k dispozici na intranetu. 

doc. Ing. Martin Adam, Ph.D. - v.r.
předseda AS FChT UPCE

Rádi bychom vás informovali, že přihlášky na studijní pobyty a praktické stáže v letním semestru 2024/2025 v rámci programu Erasmus+ jsou otevřeny. Deadline pro zaslání přihlášek v Portále IS/STAG je 25. září 2024.

Veškeré informace k výjezdům jsou pro studenty na studentském intranetu:

• jak se přihlásit na studijní pobyt
• jak se přihlásit na praktickou stáž

V pátek 13. září 2024 se uskuteční v Aule Arnošta z Pardubic Univerzity Pardubice slavnostní předání diplomů novým bakalářům.

Konference Digitální transformace univerzit je již tradiční dvoudenní akcí, která letos proběhne od 10. do 11. 9. 2024 v prostorách Auly Arnošta z Pardubic Univerzity Pardubice. 

V minulém roce se konference zúčastnilo přes 150 účastníků prakticky ze všech veřejných VŠ v ČR (nadto z některých soukromých či státních VŠ a některých VŠ ze Slovenska, ze státních úřadů, …) a zaznělo více než 25 přednášek. Přednášejícími byly významné osobnosti z univerzitního prostředí, Rady vysokých škol, Digitální informační agentury nebo MŠMT. Velmi inspirativní byla rovněž panelová diskuze rektorů, předsedy RVŠ a zástupců MŠMT.

První den konference je určen zejména vrcholovému managementu univerzit a fakult a strategickým tématům jako je procesní řízení, jež je nezbytným předpokladem digitalizace, legislativní aspekty digitalizace nebo aktivity státní správy v oblasti digitalizace. Tradičně se akce účastní zástupci státních institucí, jako je MŠMT, DIA apod.

Druhý den konference je orientován na IT rovinu digitalizace. Zástupci univerzit prezentují svá řešení a zkušenosti s konkrétními technologiemi zaměřenými na digitalizaci procesů, datovou analytiku či kybernetickou bezpečnost. Součástí jsou i stánkové prezentace a workshopy vybraných dodavatelů s možností bližšího seznámení se s konkrétními technologiemi.

Bližší informace včetně programu a registračního formuláře jsou uvedeny na stránkách konference https://www.digitalni-transformace-univerzit.cz/.

Univerzita Pardubice se opět představila na letošním Sportovním parku. Tisíce návštěvníků měli možnost objevit vědu hravou formou na našem stanovišti Science Point. 

Studenti a akademici univerzity připravili program, který byl po sedm dní plný ukázek vědy i kontaktních her. Na stanovišti se během týdne střídaly  fakulty Univerzity Pardubice, ať už formou pokusů, kvízů nebo zapojením veřejnosti do zábavně-naučných aktivit.

Univerzitu na akci zastupovala také Katedra tělovýchovy a sportu s pohybovým programem a Univerzitní sportovní klub, který prezentoval aktivní využití volného času nejen pro studenty a zaměstnance školy.

Návštěvníci Sportovního parku si našli náš Science Point od pondělí 5. srpna až do neděle 11. srpna v parku Na Špici.

Sám by se na běžky nepostavil, ale biatlon sleduje rád. České závodníky už neposouvá do cíle jen fanděním u televize. Chemik David Veselý z Fakulty chemicko-technologické pro ně vylepšil mazání na lyže. S kolegy vytvořil speciální příměs, která je dokáže zrychlit. A dostat by se k ní mohli i obyčejní běžkaři. 

Jezdíte na běžkách?

Ne, já sám nejezdím. Mě na běžky nikdo nedostane, vždyť je to strašná dřina (smích).

A biatlon sledujete?

Ano, jsem fanoušek, ale jedině z gauče.

Přitom máte pro závodníky pomyslné eso v rukávu…

Připravujeme jakási aditiva do různých formulací vosků, zejména jejich kapalných variant, určených pro mazání lyží. 

K čemu látka slouží?

Náš výzkum měl vyvinout látky, které budou zlepšovat kluznost lyží primárně na sněhu. Vysoká kluznost znamená, že se materiál málo špiní, což je v případě lyží velká výhoda. U lyží se myšlenka na vyšší kluznost zrodila, ale během realizace jsme se neomezovali pouze na sníh, ale v podstatě obecně na zvýšení kluznosti. Šlo přitom o to co nejvíce snížit povrchového napětí. 

V čem přesně tedy vaše aditivum umí běžkařům pomoci?

Je to urychlovač. Je určen především na techniku bruslení, při níž lyžař potřebuje, aby lyže co nejvíc jely. Počítá se každý centimetr, o který lyže dojedou dál a díky kterému závodník ušetří síly. Totéž platí pro techniku soupaže. Naproti tomu při klasickém lyžování lyžař potřebuje odraz a aby lyže naopak byly v kontaktu se sněhem. Pro tuto disciplínu naše aditivum není. 

Co je výhodou vaší látky? 

Je hodně hydrofobní. Po aplikaci se na materiálu nedrží voda, naopak dobře stéká z povrchu pryč. Od této vlastnosti jsme se na začátku odrazili. Kluznost souvisí s povrchovou energií, která závisí na kontaktním úhlu. Pro lyže i další aplikace naší látky je nejdůležitějším médiem voda. Právě po vodě, kterou sníh obsahuje, to krásně klouže. V tom je celá finta. 

Má látka ještě nějaké další vlastnosti?

Snažili jsme se dosáhnout toho, aby na materiálu vydržela co nejdéle. Lyžaři si totiž dost často stěžují, že ke konci závodu už lyže špatně jedou. Je tedy nutné zajistit i to, aby se látka jízdou neobrušovala, ale to zatím neumíme. 

Jak vaše látka vypadá?

Je to bílá pevná látka. Chemicky obsahuje prvky jako křemík, kyslík, uhlík a vodík. Je dobře rozpustná, takže je možné připravit její roztoky. Teoreticky lze aplikovat i jako prášek, ale to je technicky nesmysl. Ten míval význam v době, kdy se jako materiál skluznic lyží používal teflon a prášek se zažehlil do povrchu. U nových variant skluznic je ale tato verze jen plýtváním materiálu. 

Jak jste látku připravovali?

Organickou syntézou. V případě organokovů je relativně složitá a trvá víc než týden. Je to sofistikovaný a poměrně komplikovaný proces, jehož výchozí suroviny jsou docela drahé. Syntéza probíhá částečně v inertní neboli ochranné atmosféře. 

Jaké množství jste doteď vyrobili?

Asi půl kila. Spoustu látek jsme si připravili v malých množstvích a ty jsme potom testovali. A zpětná vazba typu „tohle je nejlepší, tohle chci“ nás přivedla k většímu výzkumu. Je totiž rozdíl připravovat látku v množství 0,05 gramů, 10 gramů nebo dokonce 100 gramů.  

Co bylo hnacím motorem vašeho výzkumu?

Postupný zákaz fluorovaných sloučenin. S jeho příchodem se tato oblast velmi rozhýbala. Poukazovalo se na to, že tyto látky nejsou k životnímu prostředí šetrné, v přírodě jsou téměř nerozložitelné, a že dokonce škodí lidskému zdraví. 

Měli jste tedy dosáhnout stejných vlastností, akorát bez fluoru?

Řekli jsme si, že nejdůležitější vlastností pro naši aplikaci je hydrofobita. Pro představu – když na teflonovou pánvičku kápnete vodu, rozuteče se okamžitě do všech stran. Téhož efektu jsme chtěli docílit i pro dnes užívané skluznice.

Trvalo vám dlouho aditivum vyladit?

Pracovali jsme na něm asi dva roky, ale předcházel tomu určitý vývoj. Na začátku jsme se s naším partnerem, kterým je firma zabývající se výrobou vosků, museli domluvit, co chceme a jestli je to vůbec možné. 

Jak se nová látka testuje v praxi?

Účinnost naší látky se měří testováním přímo v terénu, konkrétně testují rychlost a dojezdovou vzdálenost. Partner naši látku přidává do jednotlivých formulací pro mazání lyží a hledání té optimální představuje hodně práce. Sám si připraví několik párů lyží, které jsou namazány směsí s různým množstvím naší látky. Tester pak vyrazí na testovací trať s jedním párem lyží. Sjede určitý úsek kopce, běží dva kilometry a přitom projede fotobuňkou, která změří jeho rychlost. Sundá lyže, vezme další pár a jede to kolečko nanovo. 

Účastnil jste se testování aktivně?

Já bych u toho umřel. Testování je velmi fyzicky náročné. 

U profesionálních sportovců asi nestačí jen namazat a šup na start…

To samozřejmě ne, profesionální mazání nemůže dělat jen tak někdo. Několikrát jsem byl přítomný u přípravy lyží a je to doslova „foch“. 

Takže vaše látka nebude určena pro amatérské lyžování? 

Bude. Pro toto využití počítáme právě s kapalnou formou, kterou si běžkař nastříká na skluznici a může vyběhnout. Potřebujeme ale jednotlivé formulace důkladně otestovat, protože absolutně nemůže nastat situace, že někdo přijde, nastříká si to na lyže, a vůbec mu to nepojede. Teprve ve chvíli, kdy všechno stoprocentně vyladíme, se přípravky mohou začít vyrábět a nabízet. To už je ale úkol pro našeho partnera.

Mnozí běžkaři mají zažitou běžnou sadu vosků, podle počasí vyberou kelímek, namažou a jedou. Takhle už se to dnes nedělá?

V obchodech už bývá jiná nabídka. Vosky jsou mnohdy kapalné. A s touto variantou máme nejlepší úspěchy i my. Pro kapalné systémy jsou naše látky nejvhodnější. Lze je aplikovat i do parafínu, na který jsou právě mnozí lyžaři zvyklí.

Jak jste se k tomuto výzkumu dostal?

Na začátku za mnou přišel jeden z prvních absolventů naší fakulty, pan Tischer, pro něho naši látku vyvíjíme. Chtěl, abychom mu pomohli zvýšit kluznost běžeckých lyží. A jelikož já jsem kovaný v silikonových pryskyřicích a látkách, kterým se říká polysiloxany, začali jsme na této bázi aplikovat nové látky.

Řešíte výzkum sám?

Přišel jsem k němu jako první. Šel jsem cestou polysiloxanů nebo siloxanů, takže jsem vycházel ze silikonu. Pak jsem přibral další kolegy, doktora Nováka a prof. Jambora, kteří to posunuli dál a začali k tomu přidávat nápady z oblasti složitějších organokovových sloučenin. Nově mezi sebou máme také doktora Michala Amana a Ing. Michaela Srba. 

Jaký je to pocit stát u zrodu něčeho takového? 

Dobrý. Snažím se většinu svých výzkumů dělat ve spolupráci s partnery, tedy konkrétními firmami, a díky tomu se povedlo dotáhnout i tuto relativně složitou věc poměrně daleko, tedy k něčemu, co má možný potenciál v reálném životě. 

Má vývoj v této oblasti někde konec?

V současnosti se konec nedá dohlédnout. Díky zákazu používání fluoru je to nová oblast a nedá se odhadnout, kdy nastane boom různých experimentů, než se to ustálí. Některé produkty vyhrají a situace se zase uklidní, ale momentálně nelze říct, kdy k tomu dojde. 

doc. Ing. David Veselý, Ph.D. (1975)

• Prorektor pro vzdělávání a kvalitu Univerzity Pardubice
• Pracuje v Ústavu chemie a technologie makromolekulárních látek, konkrétně na Oddělení nátěrových hmot a organických povlaků.
• Zabývá se formulací nátěrových hmot a organických povlaků syntézou antikorozních pigmentů a studiem mechanismů oxopolymeračních reakcí.
• Poslední dva roky pracuje s kolegy na vývoji nové sloučeniny určené pro zvýšení kluznosti povrchů polymerních materiálů a kompozitů. Pomáhá například zrychlit jízdu na lyžích a navíc je šetrná k přírodě.
• Za vývoj těchto přípravků získal ke konci roku 2023 cenu Pardubického podnikatelského inkubátoru P-pink v kategorii Top inovace.
• Na směsi obsahující nově vyvinutou látku drží Univerzita Pardubice český patent.
• Ve volném čase rád tráví volné chvilky se svými dětmi.

TEXT Zuzana Paulusová : FOTO Milan Reinberk

Tento text najdete v exkluzivním vydání časopisu Univerzity Pardubice MY UPCE, v tištěné i on-line podobě.

Reprezentanti Univerzity Pardubice podali na letošních Českých akademických hrách v Liberci skvělé výkony. Sportovci z Pardubic byli v konkurenci 38 vysokých škol 12. nejúspěšnější, a tím obhájili pozici z loňského roku.

Celkem soutěžilo na letošních akademických hrách ve 110 disciplínách 1 635 vysokoškolských studentů. Univerzitu Pardubice reprezentovalo 78 studentů a studentek, z toho 23  v individuálních sportech a 55 v kolektivních sportech.

Naši studenti vybojovali 9 medailí ve 12 sportovních disciplínách, což je o 2 medaile víc než v loňském roce.

Akademickou mistryní ČR se v běhu na 100 m stala Pavla Kvasničková, studentka Fakulty chemicko-technologické (FChT) . Stříbrnou medaili získala judistka Lucie Zárybnická z Fakulty ekonomicko-správní (FES) a bronz si v téže disciplíně vybojoval Lukáš Gleich, student FChT. Bronzovou příčku získala také badmintonistka Hana Stejskalová z FChT.

 Start na Českých akademických hrách se letos opět podařil beach volejbalistům Lukáši Nejmanovi z FES a Františku Piherovi z Fakulty zdravotnických studií (FZS), a také Editě Dražanové (FZS) a Janě Krupařové (FES). V silné konkurenci získali bronzové medaile a zapojili se i do soutěží šestkového volejbalu. V něm naši volejbalisté prokázali, že jsou třetí nejlepší v zemi, což je velký úspěch.

Vítězům gratulujeme! Za vzornou reprezentaci univerzity děkujeme všem našim studentům a studentkám. 

Výsledky:

1. místo  Pavla  Kvasničková    100m běh                   FCHT

2. místo  Lucie  Zárybnická      judo do 70 kg              FES

3. místo  Lukáš  Gleich              judo nad 100 kg          FCHT

3. místo Hana  Stejskalová      Badminton – debl       FCHT

3. místo  František  Pihera       Beach volejbal             FZS

3. místo Lukáš  Nejman             Beach volejbal               FES

3. místo Edita  Dražanová        Beach volejbal               FZS

3. místo Jana  Krupařová         Beach volejbal               FES

3. místo Volejbal – muži

Mgr. Ivana  Molková

Foto: Jan Chlad

Stovky našich studentů, kteří došli do svého studijního cíle, mají za sebou závěrečný slavnostní akt – promoce a sponze. 

V Aule Arnošta z Pardubic jim za přítomnosti rodiny a přátel byl oficiálně udělen vysokoškolský titul a z rukou představitelů fakult i univerzity převzali své diplomy. 

Všem absolventům gratulujeme a přejeme mnoho úspěchů v dalších životních krocích. 

Slavnostní okamžiky zachytili naši fotografové, a tak si je můžete vychutnat i vy v naší fotogalerii.

Vědecko-technický jarmark je za námi. Univerzitní stanové městečko s více než dvaceti interaktivními stanovišti vyrostlo letos v areálu Automatických mlýnů. Na tamním náměstí to pořádně žilo! Stánky celé dopoledne obléhaly davy žáků ze základních i středních škol a popularizátoři se u svých vědeckých ukázek a připravených úkolů ani na chvíli nezastavili. Až do odpoledne odpovídali na zvídavé dotazy zájemců všech věkových kategorií.

Poté, co si návštěvníci u infostánku vyzvedli vědecký index, kterých jsme rozdali téměr 1 200, vrhli se bez váhání na jednotlivá stanoviště. Hned vedle vstupu mohli obdivovat například repliku vozidla Lotus 7, které spolu s Dopravní fakultou Jana Pernera postavili žáci ze Střední školy automobilní v Holicích. O kousek vedle si zazávodili na veslařských trenažérech a trhali přitom rekordy. Společně s chemiky absolvovali plamenometné zkoušky, krváceli bez krve, objevovali optické klamy, tajemství mikrosvěta, hru barev a mnoho dalších zajímavých pokusů. Fakulta elektrotechniky a informatiky si připravila ukázky umělé inteligence, zpracování obrazu nebo turnaj v piškorkách proti robotu. 

Na stanovišti Fakulty zdravotnických studií učily studentky zájemce provádět samovyšetření prsu a ukazovaly jim i snímky z mamografu. Fakulta ekonomicko-správní vzdělávala například v oblasti finanční gramotnosti a potrápila jejich mozky u matematických hrátek. V mobilní restaurátorské dílně si žáci vyzkoušeli například tradiční techniky jako sgrafito, odlévali do sádry a seznamovali se z pojmy tohoto oboru. U Fakulty filozofické na ně čekala poznávačka obilovin, praktická ukázka mletí na kamenném mlýnku nebo dobrodružná hra Babylonské mlýny. A bylo toho mnohem víc. 

K tradiční červnové akci Univerzity Pardubice se připojila i Sféra a Gočárova galerie. Nechyběli ani další partneři jako Střední průmyslová škola chemická, Zdravotnická záchranná služba Pardubického kraje, Střední zdravotnická škola Pardubice, Krajská knihovna v Pardubicích, Východočeské muzeum v Pardubicích s názvem Exit 91 / Vykopávky. 

Ohlédnout se s námi za dnem plným vědy a poznávání na Vědecko-technickém jarmarku můžete ve fotogalerii. 

Propojit zástupce z průmyslové sféry se špičkovými vědci z Univerzity Pardubice. To byl úkol úterního Technology Day. Pilotní setkání, které přilákalo padesátku účastníků, organizovalo Centrum transferu technologií a znalostí. Točilo se okolo nadějných technologií z různých oborů, které mají potenciál najít reálné uplatnění v praxi.

Na začátku se slova ujal organizátor Ing. Tomáš Novotný, Ph.D., LL.M., který celou akci držel pevně v rukách. Po něm přítomné v zaplněné zasedací místnosti pozdravili člen Rady Pardubického kraje pro regionální rozvoj, evropské fondy a inovace Ing. Ladislav Valtr, MBA, a také Mgr. et Mgr. Hana Kosová, MPA, zastupující platformu transferových pracovišť českých univerzit a výzkumných organizací Transfera.cz.

Pak už následovaly bloky soutěžních prezentací a u mikrofonu se vystřídalo celkem osm vědců ze čtyř fakult, aby představili své technologie v různých fázích vývoje. Na prezentaci měl každý pět minut. Současně musel zaujmout porotu a odpovídat na doplňující dotazy. Jako nejzdařilejší a současně nejlépe uplatitelný výsledek v praxi vyhodnotila tříčlenná porota výzkum týmu prof. Ing. Petra Doležela, Ph.D., z Fakulty elektrotechniky a informatiky, nazvaný Detekce netriviálních objektů. Pomyslné druhé místo bral doc. Ing. Ladislav Řoutil, Ph.D., Dopravní fakulta Jana Pernera, za Dodatečné zesílení stavebních konstrukcí pomocí pokročilých materiálů. Třetí byl doc. Josef Bulíček, Ph.D., Dopravní fakulta Jana Pernera, který prezentoval Využití umělé inteligence při podpoře dispečerského řízení železniční nákladní dopravy. Vítězná technologie byla navíc doporučena k účasti v národním kole soutěže Transfera Technology Day 2024.

Mezi bloky k účastníkům promluvili také Lenka Scholzová z Agentury CzechInvest, Petr Čihák z FABA INCUBE a.s. nebo Aleš Bělík z enteria a.s. Mezi účastníky byli zástupci firem jako Foxconn Česká republika, Erwin Junker Grinding Technology a.s., DEEP VISION s.r.o., AWOS s.r.o., Marius Pedersen a.s., Sellier & Bellot a.s. a další. 

Zpětná vazba od účastníků, kteří nešetřili chválou, napověděla, že v podobných či úžeji oborově zaměřených akcích má Univerzita Pardubice rozhodně pokračovat a že podobná setkání jsou vítaná na obou stranách. Jak Pilotní Technology Day probíhal, se můžete podívat v naší fotogalerii.