Vzájemná spolupráce mezi Fakultou chemicko–technologickou Univerzity Pardubice a Střední uměleckoprůmyslovou školou sklářskou v Železném Brodě vyústila již v loňském roce podpisem memoranda o spolupráci. Tato střední škola s dlouholetou tradicí v Libereckém kraji se tak stala naší již v pořadí pátou „Fakultní školou“, což podtrhuje umístění označení v podobě smaltované cedule na fasádě školy.

Spolupráce mezi oběma institucemi je naplňována společnými aktivitami v rámci propagace, soutěžemi a „exkurzemi šitými na míru“, kdy si studenti např. mohou vyzkoušet stát se na jeden či více dnů vysokoškoláky, navštívit laboratoře, vyzkoušet si praktická cvičení z různých oblastí chemie a přespat na koleji.

Plodná spolupráce je podpořena mimo jiné i tím, že vedení školy již druhým rokem vytváří pro FChT skleněný artefakt s názvem „Srdcovka“, který je předáván děkanem fakulty při zvláštních příležitostech. V červnu loňského roku byla předávána jako symbolický „Chemický Oskar“ vítěznému filmovému týmu žaček ze Základní umělecké školy Plzeň v rámci ocenění Mezinárodní dětské výtvarné výstavy „Lidice 2019“ v sekci krátkých filmů na téma „Chemie“.

Skleněná „Srdcovka“ váží bezmála 5 kilogramů a byla vytvořena ve sklářské dílně pod odborným vedením Ing. Kamila Skrbka. Ve výsledném návrhu, který pro železnobrodskou dílnu vytvořil grafik Oldřich Jiskra, se snoubí provázanost symbolu chemie - „srdcové baňky“, kterou fakulta používá jako svůj symbol v rámci propagace již několik let. „Srdcovka“ je umístěna na skleněné knize, která odkazuje na vzdělávání a vědomosti obecně, purpurová vlna uvnitř propojuje s fakultní barvou a živoucností lidského srdce naplněného krví a samozřejmě s láskou k chemii. Asociuje i slogan FChT „Život je chemie!“, který je fakultním mottem provázejícím nás již několik let a to jak v propagačních portfoliích na webu, tak i v mediálních kampaních.

Vedení obou institucí aktivně podporuje vzájemné propojení při vyhledávání potencionálních uchazečů s nadšeným zájmem o studium chemie. Věříme, že plodná a intenzivní spolupráce bude mezi oběma institucemi i v budoucnu nadále prohlubována.

Chemie si ho získala už na základní škole pod Tatrami. Naprosto přesně si vybavuje první návštěvy a pokusy v kabinetu chemie. Poté, co mu jeho otec dovolil vybudovat takovou malou „laborku“ u něj ve firmě v Lanškrouně, oboru se už nepustil. Dnes profesor Filip Bureš působí na Fakultě chemicko-technologické, kde se svým týmem vyvíjí nové organické materiály, které najdou uplatnění zejména v elektronice. Musí být výkonné, přesné a mít nízkou spotřebu. Zkrátka musí šlapat jako hodinky.

Jeho skupina je součástí ústavu organické chemie a technologie a jako taková se zaměřuje především na vše, co se točí kolem uhlíku (a ostatních prvků). „Snažíme se, aby organické molekuly vyvíjené na našem pracovišti měly nějakou funkci. Obecně lze říci, že cílíme především na organickou elektroniku, která je pro rozvoj současné elektronické společnosti oborem klíčovým,“ říká profesor Bureš.

Jsou to věci, které dnes nosí prakticky každý ve své kapse či na zápěstí, můžeme si pomocí nich svítit, přenášet energii a usnadňují nám celou řadu dalších činností. To, čím se zabývá skupina profesora Bureše, tedy aktivní organickou vrstvou, bývá sice běžnému uživateli skryto, ale bez toho by to prostě nefungovalo. „Je to například jasně čitelný displej s rychlou odezvou, barevně svítící dioda s nízkou spotřebou energie, vysokokapacitní, a přesto miniaturní baterie, solární panel s vysokou mírou konverze světla na elektřinu, rychlý a vratný molekulární přepínač, sensor nebo detektor,“ doplňuje Filip Bureš pro představu pár praktických příkladů.

Naše práce je jako skládačka lego

Právě na elektronická zařízení klade současná společnost obrovské nároky. Především na jejich výkon, vysokou a specifickou funkci a nízkou spotřebu. Málokdo si již ale uvědomí, že každé zlepšení prakticky začíná a končí v rámci limitů profesora Bureše fascinující aktivní vrstvy, která daný efekt zprostředkuje.A tak jejich výzkum jde prakticky spíše od konce.

„Víme, jaký materiál a jakou funkci chceme a podle toho volíme vhodný organický skelet a ten následně cíleně upravujeme tak, aby kýženou funkci přinesl,“ vysvětluje profesor Bureš. „Zjednodušeně si zkuste představit stavebnici lego. Máte hromadu kostiček a záleží jenom na vás a vaší kreativitě, co z nich postavíte a jakou bude mít produkt funkci, velikost, tvar, podobu. Našimi „kostičkami“ jsou jednotlivé atomy, které jsme schopni prostřednictvím organické syntézy cíleně spojovat do molekul a ty následně dále modifikovat a ladit do požadovaného výsledku a funkce,“ dodává. Obecně tedy navrhují a ladí například organické push-pull molekuly, opticky aktivní organické molekuly nebo těkavé anorganicko-organické molekuly.

Inspirovala je fotosyntéza

Velmi intenzivně se ale zabývají i novým vědním oborem fotoredox katalýzy. A právě pro něj nedávno vyvinuly unikátní jednoduchý katalyzátor s podobnou funkcí, jakou má chlorofyl. Vzpomenete si ještě na princip fotosyntézy?„Rostliny jsou schopny provádět chemickou transformaci oxidu uhličitého a vody na cukr s využitím zeleného barviva – chlorofylu. Rostlina je jakási přírodní laboratoř, kde lze provádět organickou syntézu s využitím světla,“ popisuje zjednodušeně princip objevu Filip Bureš a dodává, že fotoredox katalýza umožňuje organickým chemikům provádět chemické reakce za velice mírných reakčních podmínek.

„Reakce není potřeba dlouhodobě zahřívat a jsou pouze ozařovány světlem v přítomnosti velice malého množství katalyzátoru. V podstatě tak dochází k přímé přeměně světelné energie na energii chemických vazeb. Prakticky je potřeba smíchat pouze výchozí suroviny, přidat katalyzátor a strčit baňku ve slunný den za okno. Navíc lze využít i průtočného uspořádání a kontinuálně produkovat léčiva a řadu dalších významných organických substancí. Například okamžitý a stálý přístup k antimalarikům v Africe se dá jednoduše a levně vyřešit právě pomocí fotoredox katalýzy.“

Alfou a omegou úspěchu je tak proto i spolupráce s aplikační sférou, a to nejen navenek, ale i uvnitř skupiny. A to byl právě i příklad optimalizace syntézy katalyzátoru a jejího poloprovozního ověření. „Katalyzátor jsme schopni připravovat z levných a dostupných surovin v multigramovém měřítku a rovněž již máme partnera pro jeho komerční distribuci. Vyvinutou technologii navíc budeme chránit evropským patentem,“ zdůrazňuje profesor Filip.

Týmová práce a stovka publikací

Bez účinné spolupráce ale nedokáže pracovat ani celý jeho tým. Krystalizoval postupně během několika let. A především plánování a hlídání personálního obsazení se profesoru Burešovi velmi vyplácí. V práci uplatňuje jakousi řízenou tvůrčí svobodu. Jak sám říká, zažil během zahraničního (post)doktorského studia v Německu a ve Švýcarsku jak tvrdý dril, tak obrovskou tvůrčí svobodu a dnes proto čerpá z obojího. „Vedoucí funkci vnímám především jako zodpovědnou a motivační. Své kolegy se vždy snažím nadchnout pro danou oblast výzkumu, zabezpečit zahraniční partnery a společně připravit solidní návrh projektu,“ shrnuje své úkoly. S kolegy ve skupině ho navíc pojí přátelské pouto, čehož si rovněž velice cení. „Já jsem pouze vedoucí, excelentní je celý tým. Každý člen je zodpovědný za svůj podobor, včetně měření a interpretace dat. Což usnadňuje i publikační aktivitu,“ dodává.

Skupina má v tuto chvíli za sebou více než 100 impaktovaných publikací. Každá je v základu organická, rozdělit je lze například dle využití daného organického materiálu, typu časopisu nebo zapojení dalších spolupracovníků. V týmu má kolegy jak starší, tak i mladší než je on sám. Učí se navzájem. Nejpyšnější na své pedagogické dovednosti je ale v situaci, kdy ho vlastní student fundovaně poučí o nějaké nové oblasti.

Organická chemie má podle Filipa Bureše obrovský potenciál. „Přestože známe již asi deset milionů organických molekul, další miliony čekají na své objevení a hlavně využití. Na fakultu každý rok nastoupí několik stovek nadějných nových chemiků a já věřím, že se mi bude i nadále dařit získávat jejich sympatie pro aplikovanou organickou chemii,“ uzavírá profesor Filip Bureš.

„Chemie je jediný vědní obor, který umožňuje kvalitativní změnu hmoty. Během chemické reakce lze změnit jednu molekulu na druhou a připravit tak nový materiál s jinými nebo lepšími vlastnostmi. To je bezesporu naprosté unikum, které vám jiný obor prostě nenabídne.“

Profesor Filip Bureš (41) pochází ze slovenského Popradu. Magisterské a doktorské studium organické chemie absolvoval na Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice v letech 2002 a 2005 a od té doby tu působí. Odjel na krátkou stáž do Maďarska a na Slovensko, byl na tříměsíčním pobytu v Německu a 14měsíční postdoktorální stáži ve Švýcarsku. V roce 2010 byl habilitován a v roce 2017 jmenován profesorem. Je členem České chemické společnosti. Získal Cenu Alfreda Badera v organické chemii za rok 2012, z téhož roku má i Cenu Thieme Chemistry. Od roku 2004 je autorem nebo spoluautorem více než 100 článků s 1500 citacemi (H-index 27). Mezi jeho současné vědecké zájmy patří pokročilé organické a organokovové materiály s různými aplikacemi. Jeho skupina čítá 23 členů (10 kolegů akademiků, 4 PhD. studenty, 4 Mgr. studenty a 5 studentů bakalářů). Informace o ní jsou k dispozici na webu bures.upce.cz. Vedle svého působení na vysoké škole je rovněž aktivní v rámci Středoškolské odborné činnosti. Filip Bureš je zasnoubený, má dvě děti a k jeho zájmům patří squash, běh, cestování a kutilství.

Tento text najdete v exkluzivním vydání univerzitního Zpravodaje, v tištěné i on-line podobě.

Dopsat diplomku, nebo disertační práci. A také dodělat povinný výzkum v laboratoři. Studenti posledních ročníků se konečně vrátili z nucené karantény zpět na Univerzitu Pardubice, aby své velké finále úspěšně dotáhli a mohli jít co nejdříve k obhajobám a ke státnicím.

Dva měsíce má na odevzdání disertační práce doktorandka Jitka Klikarová, která studuje Analytickou chemii na Fakultě chemicko-technologické. Přestože byla pandemie v mnoha ohledech nepohodlná, ona sama získala díky karanténě nečekaný bonus – čas na zpracování závěrečné práce. Obhajoba ji čeká v září. „V normálním režimu během semestru řeším spoustu povinností, mezi něž patří samozřejmě výuka studentů, běh laboratoře či konzultace diplomových prací. Často mi nezbývá čas ani energie na vlastní výzkum a dokončení disertační práce,“ vysvětluje Jitka Klikarová.

A stejně to vidí i Denisa Vraná, která právě dokončuje magisterské studium v oboru Analytická chemie. „Pobyt doma měl na dokončení mojí práce pozitivní vliv, protože jsem měla více času na opravu teoretické části textu,“ říká. Řadu potřebných materiálů si navíc stihla sesbírat a vypůjčit v knihovně před vyhlášením nouzového stavu.

Problémy však musela řešit v laboratoři. Před koronavirovou situací více než měsíc nemohla chodit do laboratoře, protože jí nefungoval přístroj. Během školní absence se ale problémy vyřešily. „Teď momentálně optimalizuji podmínky analýzy. Čeká mě vyhodnocení naměřených dat, která budu muset uvést a prodiskutovat v praktické části diplomové práce,“ dodává.

Pro studentku Lucii Vaňkovou, která končí ve studijním programu Ekonomika a management na Fakultě ekonomicko-správní bylo největším problémem také to, že nemohla osobně konzultovat diplomku s vedoucím práce a přímý kontakt chyběl i v některých přednáškách. „U některých předmětů je dost důležité, aby byla látka vysvětlena od vyučujícího na přednáškách, což teď také bohužel nebylo možné. Doma je také poměrně jednoduché nechat se strhnout k něčemu jinému. Snažila jsem se však dodržovat stejný řád, jakoby škola byla,“ říká studentka. Podle ní teď studenti řeší s učiteli hlavně formu a podmínky zkoušek. Ona sama má před sebou v tomto semestru ještě dvě zkoušky a „státnicovat“ by chtěla hned, jak to bude možné. Tedy na přelomu června a července.

Tereza Šandová z Fakulty ekonomicko-správní, která studuje Ekonomiku a management si nemyslí, že by situace kolem koronaviru nějak zvlášť ovlivnila dokončení jejího studia. Jediné, co bylo pro ni a některé další studenty nepříjemné, že nikdo nic pořádně nevěděl. „Jen jsme prostě seděli doma, plnili zadané úkoly a čekali, jaká nová opatření přijdou a kdy a jak dlouho budou platit,“ říká.

Ve většině předmětů plnili stejné úkoly, které by dělali v rámci cvičení ve škole. „Na druhou stranu se našly i takové předměty, ve kterých jsme měli úkolů o dost více, než kolik bychom jich dělali při klasické výuce,” říká studentka z druhého ročníku navazujícího magisterského studia. V žádném případě se neobává, že by něco nestihla. Diplomovou práci má už hotovou, zápočty také a čekají ji ještě dvě zkoušky, které by ráda zvládla v nejbližších dnech. „ Pak už se začnu učit na státnice v červnu.“

K nákupu na eshopu UPCE vám darujeme univerzitní roušku s ručně malovaným motivem. Co kus, to originál. 

Proveďte nákup v minimální hodnotě 399 Kč a jako bonus získáte některou z jedinečných roušek. Nechte se překvapit, jaký vzor vám přibalíme do objednávky. 

 Prohlédněte si v galerii ukázku vzorů nebo si pusťte krátké video s jejich ukázkou.

Chci svoji originální roušku

Akce platí do vyčerpání zásob.
Rouška je ručně malovaná barvami na textil. Pro uchování barev doporučujeme sterilizovat praním na max. 60°C  a následně vyžehlit.

ENGLISH

Shop at the UPCE e-shop and get the university face mask with a hand-painted motif for free. Each piece is an original.

Make a purchase of a minimum CZK 399 and as a bonus you will receive one of the unique masks Let yourself be surprised by the pattern we choose for you.

View our face mask patterns in the gallery or watch a short video.

The promotion is valid while the stock lasts.

The face mask is hand-painted with textile paints. To preserve the colors, we recommend sterilizing by washing at a maximum of 60°C and then ironing.

Ve své profesi je Vladimír Pejchal akademický pracovník a vysokoškolský učitel na Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice. Přednáší a vede laboratoře organické technologie. V této nelehké době se svými kolegy a kamarády z Jednotky sboru dobrovolných hasičů MO Pardubice I aktivně bojuje proti šíření koronaviru.

Zatímco před vyhlášením nouzového stavu bylo běžnou činností Jednotky sboru dobrovolných hasičů MO Pardubice I poskytovat technickou pomoc při řešení následků mimořádných událostí, jako je např. odstranění následků silného větru, čerpání zatopených sklepů, likvidace vosích nebo sršních hnízd, záchrana zvířat či pomoc při transportech pacientů a zajišťování požární bezpečnosti při konání kulturních a sportovních akcí, v současnosti se jejich činnost radikálně změnila. Tak to vidí i zástupce velitele této jednotky doc. Ing. Vladimír Pejchal, Ph.D., který pracuje na Ústavu organické chemie a technologie.

Jak již bylo výše uvedeno, jednotka sboru dobrovolných hasičů MO Pardubice I v současné době aktivně bojuje proti šíření nemoci COVID-19. Pravidelně provádějí desinfekci zastávek MHD, tak aby se zabránilo šíření koronaviru.

„Do ulic vyjíždíme v podvečerních hodinách třikrát týdně v počtu 6 lidí. Jeden výjezd znamená ošetření 25 zastávek. Desinfekční směs se rozstřikuje motorovým postřikovačem. Tento desinfekční prostředek GPC8 se ředí vodou a již se neoplachuje. Ulpívá totiž na ošetřených površích, měl by tedy působit po dobu několika dní a virus tím efektivně zahubit. Jedná se o poměrně fyzicky náročnou činnost. Obsluha postřikovače je vybavena speciálním ochranným oblekem, rukavicemi, na obličeji ochrannou maskou s filtrem, na zádech pak postřikovačem s 20 litry desinfekčního roztoku. Jde o roztok glutaraldehydu, smáčedla, metanolu, isopropanolu a kyseliny fosforečné. Tato desinfekce se používá běžně ve veterinárních provozech i k desinfekci obydlí. Takové vysvětlení podáváme i občanům Pardubic, kteří se často ptají, čím vlastně zastávky dezinfikujeme,“ říká doc. Pejchal.

Vedle této pravidelné činnosti JS pomáhá s distribucí ochranných prostředků a desinfekce pro zdravotnická zařízení v celém Pardubickém kraji. Podílí se tedy jak na distribuci roušek, respirátorů, rukavic a desinfekce pro praktické lékaře koordinovanou z centrálního skladu v Chrudimské nemocnici, tak i na dodávkách desinfekcí do nemocnic a domovů sociální péče. Dobrovolní hasiči pomáhají rovněž se zajištěním vybavení u provizorního ubytování pro osoby bez přístřeší.

S analýzami vzorků na koronavirus SARS-CoV-2 pomáhá také Univerzita Pardubice. Vědci a doktorandi Fakulty chemicko-technologické prověřují v unikátních speciálně zabezpečených laboratořích desítky vzorků denně. Fakulta si podala žádost o finance na nákup dalších přístrojů, které tuto kapacitu mohou výrazně navýšit.

„Jsem rád, že využíváme naši speciálně zabezpečenou laboratoř kromě základního výzkumu i pro dnes tak potřebné analýzy. I tato pandemie ukazuje, že jsme se před deseti lety rozhodli dobře, když jsme tento typ laboratoře vybudovali. Dnes můžeme pomoci a urychlit návrat nás všech do normálního života,“ uvedl děkan Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice prof. Petr Kalenda.

Chemici z Univerzity Pardubice analyzují vzorky v těsné spolupráci s  Pardubickou nemocnicí.

Fakulta chemicko-technologická má pro tyto analýzy k dispozici laboratoře s biologickou bezpečností BLS3. Je to prakticky budova v budově. Vzduch dovnitř i ven proudí přes HEPA filtry, voda z laboratoří putuje přes sběrnou nádrž do dekontaminační, kde probíhá čtyřiadvacetihodinová dekontaminace, a následně do neutralizační stanice. Veškerý biologický materiál se do prostoru laboratoří vkládá materiálovou propustí a po analýze se likviduje v prokládacím autoklávu.

Analýzy vzorků na koronavirus SARS-CoV-2 provádí šestice žen. Kromě molekulární bioložky, která laboratoř vede, vzorky pacientů analyzují také studentky doktorského studia a laborantky fakulty. Ty do laboratoří vstupují personální propustí, kde se převléknou do oblečení určené pro práci v těchto laboratořích. Nasadí si respirátor, brýle, pokrývku hlavy a rukavice. V laboratoři pak použijí ještě druhé rukavice. Ochranné oblečení při odchodu z laboratoří vkládají do prokládacího autoklávu, kde se sterilizuje při 121 °C.

Fakulta před nedávnem reagovala na výzvu ITI Hradecko-pardubické aglomerace k participaci na operativně chystaném projektu „COVID-19“ a požádala o peníze na vybavení této laboratoře. Pokud by žádost byla úspěšná, mohli by chemici otestovat stovky vzorků denně. „Je otázka, kdy se tento stav bude opakovat. Rádi bychom proto posílili přístrojové vybavení laboratoří molekulární biologie, které slouží k izolaci nukleových kyselin DNA a RNA z biologických vzorků. Využití vidím také při řešení vědeckých projektů z této oblasti,“ říká prof. Roman Kanďár, vedoucí Katedry biologických a biochemických věd Fakulty chemicko-technologické.

V současnosti totiž provádí chemici izolaci nukleových kyselin manuálně, využívají přitom speciální kolonky. Tato metoda je časově náročnější a navíc s sebou nese větší riziko nákazy. Bez laboratoří typu BSL3 by testy nebyly v prostředí univerzity vůbec možné. Automatická izolace, o kterou by stáli, probíhá v uzavřeném prostoru přístroje a je rychlejší.

Fakulta chemicko-technologická je nejstarší fakultou Univerzity Pardubice. V červnu uplyne 70 let od jejího založení.

ROZHOVOR - V rámci bouřlivého celorepublikového a celosvětového dění ohledně situace kolem šíření koronaviru se akademičtí pracovníci a studenti Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice rozhodli pomoci při testování vzorků indikovaných pacientů na COVID-19. Do realizace se zapojili pod koordinací prof. Romana Kanďára, společně ve spolupráci s Pardubickou nemocnicí. V uplynulých týdnech pečlivě celou akci plánovali, připravovali a nyní zahájili svou pomoc tolik vytíženému zdravotnickému personálu. Položili jsme proto několik otázek hlavnímu koordinátorovi realizačního týmu prof. Mgr. Romanu Kanďárovi, Ph.D., vedoucímu Katedry biologických a biochemických věd, kde bude testování po celu dobu probíhat a garantovi laboratoří molekulární biologie Mgr. Barboře Jankovičové, Ph.D., která bude celou akci koordinovat z odborného hlediska.

Jak vlastně vznikl nápad pomoci s testováním biologických vzorků, který nyní realizujete?'
Prof. KANĎÁR:
„Myšlenka pomoci tímto způsobem vzešla od vedení nemocnice, které oslovilo vedení naší fakulty. Generální ředitel Nemocnice Pardubického kraje MUDr. Tomáš Gottvald, MHA se na naši instituci obrátil s žádostí o pomoc při testování vzorků na SARS-CoV-2. Proto jsem se spojil s Mgr. Barborou Jankovičovou, Ph.D., která je garantem laboratoří molekulární biologie na naší katedře. V počátečních fázích přípravy jsme zjišťovali naše reálné možnosti z různých hledisek (specializace laboratoří, vybavení, metodiku analyzování nebo proškolení personálu) a začali co nejdříve s přípravou na analyzování vzorků.“

Kdo se do analyzování vzorků zapojí? Spolupracujete ještě s jinými pracovišti?
'Mgr. JANKOVIČOVÁ:
 „V současné chvíli je náš tým na katedře složen ze tří akademických pracovníků, dvou studentů doktorského studia a tří laboratorních pracovníků. Naše postupy samozřejmě odborně konzultujeme i s odborníky z jiných pracovišť pravidelnými videokonferencemi.“

Kde testování vzorků probíhá? Jak je pro tyto účely vybavená specializovaná laboratoř?
Prof. KANĎÁR:
 „Testování vzorků na přítomnost SARS-CoV-2 bude probíhat ve speciální laboratoři na úrovni vyššího stupně biologického zabezpečení, tzv. BSL-3, která umožňuje pracovat s vysoce rizikovými viry a patogeny. Tyto laboratoře jsou vhodně vybavené a opatřené technickými prostředky zamezující úniku infekce volně do prostředí a to tak, že v izolovaném prostoru je udržován neustálý podtlak. Analyzované vzorky jsou nejprve vkládány přes tzv. materiálovou propust, pracovníci vstupují přes tzv. personální propust, kde se převléknou do laboratorního oblečení a nasadí si ochranné pomůcky, které nám poskytne nemocnice. Po skončení testování si laboratorní oblečení pracovníci svléknou, osprchují se a obléknou oblečení, ve kterém do personální propusti přišli. Veškeré ochranné pomůcky na jedno použití a také biologický materiál jsou pečlivě dekontaminovány v prokládacím autoklávu. Voda z umyvadel, výlevek a sprch odtéká do tzv. dekontaminační stanice, která se skládá ze sběrné jímky a dekontaminační nádrže. Po naplnění sběrné jímky je voda přečerpána do dekontaminační nádrže, do které je nadávkován desinfekční roztok a zde následně probíhá 24hodinová dekontaminace, poté teprve voda odtéká do neutralizační stanice FChT.“

Jak probíhá koordinace transportu? A jak vlastně takový transport krok po kroku probíhá?
Prof. KANĎÁR:
„Biologické vzorky jsou transportovány v bezpečnostním trojobalu. Laboratorní pracovník vloží vzorky do laboratoře BSL-3 přes tzv. materiálovou propust. V této laboratoři jsou vzorky vybaleny v tzv. laminárním flow-boxu.“

Kolik vzorků denně budete schopni otestovat?
Mgr. JANKOVIČOVÁ:
„Zde jsme bohužel limitováni přístrojovým vybavením. Nemáme velkokapacitní automatická zařízení, např. izolaci RNA budeme dělat manuálně, takže by se řádově mělo jednat o desítky vzorků, zhruba 50-100 denně, podle potřeby a aktuálních možností. Přestože by se toto množství mohlo zdát malé, je výpomoc i v takovémto rozsahu v momentální situaci vítána.

Jakou metodou testování probíhá?
Mgr. JANKOVIČOVÁ:
„Budeme provádět přímé stanovení RNA viru. Nukleová kyselina viru bude nejprve izolována, poté bude převedena tzv. reverzní transkripcí na DNA, jejíž vybrané specifické úseky budou namnoženy a detekovány metodou kvantitativní polymerázové řetězové reakce v reálném čase (Real-time PCR).“

Jak dlouho odhadujete, že budete schopni přispívat touto pomocí nemocnici?
Mgr. JANKOVIČOVÁ:
„Budeme se samozřejmě snažit testovat, co nejdéle to bude možné. Předpokládáme, že nyní se blížíme vrcholu co do počtu vzorků. Odhadem v květnu, možná červnu by se počty testovaných vzorků mohly stabilizovat a snad by mohly i pomalu začít klesat. Uvidíme, kdy a v jakém rozsahu bude obnovena výuka na vysokých školách, kterou pak bude potřeba s testováním efektivně skloubit. Další faktor, který může situaci ovlivnit, je samozřejmě dostupnost diagnostických souprav na trhu.“

Pokud se Vaše pomoc osvědčí, budete uvažovat o možné analýze vzorků i do budoucna?
Prof. KANĎÁR:
„Samozřejmě, že o této pomoci uvažujeme a budeme jednoznačně podporovat její návaznost na další testování. Určitě je to pro nás velká zkušenost, kterou v budoucnu budeme moci využít i při dalších analýzách obdobného typu. Pomoc nemocnici odstartovala na našem pracovišti další možnosti rozšíření a modernizování laboratoří molekulární biologie na naší katedře, což vítáme. Tuto aktivitu vnímáme jako nesmírně důležitou výpomoc, která může umožnit nemocnici včasný záchyt pacientů a tím efektivně zamezit nadměrnému šíření infekce.“

K TÉMATU: Univerzita analyzuje vzorky na koronavirus SARS-CoV-2, podává grant na další přístroje (tisková zpráva k testování)

---

prof. Mgr. Roman Kanďár, Ph.D. (*1968)

• vystudoval magisterský obor „Analýza biologických materiálů“ na Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice, dále doktorský studijní program „Patobiochemie a xenobiochemie“ na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové, habilitoval se v oboru „Biochemie“ tamtéž a byl jmenován profesorem v oboru „Analytická chemie“ na FChT, UPa
• od roku 2019 působí jako vedoucí Katedry biologických a biochemických věd
• ve své vědecké práci se věnuje především analýze biologických vzorků separačními technikami se zaměřením na metabolomiku
• absolvoval několik odborných vědeckých stáží na Univerzitě Tübingen v Německu
• vede celou řadu odborných prací, dotýkajících se tématiky metabolomiky a oxidačního stresu

---

Mgr. Barbora Jankovičová, Ph.D. (*1981)

• vystudovala magisterský obor „Analýza biologických materiálů“ na Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice, dále doktorský studijní program „Analytická chemie“ na FChT, UPa
• od roku 2007 působila na katedře FChT jako vědecko-výzkumný pracovník, od ledna 2020 pak jako odborný asistent
• ve své vědecké práci se věnuje především molekulární biologii a proteomice se zaměřením na nukleové kyseliny a proteiny s klinickým potenciálem
• absolvovala několik zahraničních stáží (Institut Curie v Paříži, Indiana University v Bloomingtonu, KTH Royal Institute of Technology ve Stockholmu, Virologický ústav SAV v Bratislavě)
• byla zapojena do řešení několika národních tak i mezinárodních projektů (FP6 - NeuroTAS, FP7 - NaDiNe)
• vedla celou řadu bakalářských a diplomových prací, dotýkajících se především tématiky klinicky významných biomarkerů se zaměřením na jejich identifikaci, charakterizaci, způsoby izolace či detekce

text: Mgr. Lucie Stříbrná, Ph.D.
proděkanka pro propagaci a vnější vztahy
foto: Milan Reinberk a Mgr. Jankovičová

Zcela unikátní knihu "Pardubicko z nebe" si budou moci zájemci zakoupit jako nezapomenutelnou připomínku Pardubického kraje vydávanou u příležitosti 70. výročí chemického vysokého vzdělávaní v Pardubicích. Od května ji bude možno zakoupit přes webové stránky nakladatelství CBS a později i v turistických centrech nebo knihkupectvích.

Česko-anglická publikace nabízí na více jak 130 stranách netradiční letecké pohledy na Pardubický region v jeho plné kráse. Jednotlivé oblasti kraje, jako je jeho hlavní metropole, Holicko nebo Přeloučsko, jsou zachyceny z ptačí perspektivy, doplněny poetickými a informačními texty jednotlivých lokalit a přírodních krás.

Naše Fakulta chemicko-technologická se stala jedním z hlavních partnerů vydání této publikace a v depozitáři fakulty tak bude tato publikace nachystána jako originální dárek pro spřátelené tuzemské i zahraniční partnery a hosty.

Jedinečnost této publikace tkví ale ještě v další zajímavosti, kterou její vznik provázel. V dnešní době, kdy je celý svět zasažen pandemií koronaviru a lékaři, sestřičky, lékárníci i záchranáři zachraňují denně naše zdraví i zdraví ostatních spoluobčanů, je nutné pomáhat v jakýchkoliv dostupných možnostech. Proto se vedení CBS nakladatelství rozhodlo, že právě ke zdravotníkům do nemocnic Zlínského kraje poputuje veškerý výtěžek z prodeje těchto knih v podobě finančního daru, neboť právě tento kraj patří mezi nejvíce postižené oblasti České republiky a je to právě Zlín, kde je nakladatelství vydávající tuto sérii mimořádné edice "Česko z nebe" doma.

Věříme, že se i Vy zapojíte do této pomoci a publikaci si zakoupíte. Níže naleznete odkaz na webové stránky nakladatelství. Jako inspiraci na letošní letní, podzimní či zimní dovolenou, která se bude velmi pravděpodobně odehrávat v tuzemsku, můžete využít i publikace z jiných regionů.

Přejeme Vám, abyste se při listování knihou alespoň na okamžik "vznesli do vyšších perspektiv" a dokázali tak vnímat nelehkou dobu alespoň trochu "s nadhledem".
Přispějete tak na dobrou věc!
 

E-shop nakladatelství CBS

Podívejte se do publikace "Pardubice z nebe":

Kovová plastika Chemika, která byla od roku 1978 umístěna na Palackého třídě, se přesune před Fakultu chemicko-technologickou Univerzity Pardubice. Jejím vlastníkem už od letošního roku nebude město Pardubice, jak tomu bylo doposud, ale nejstarší fakulta Univerzity Pardubice, která toto umělecké dílo z ateliéru akademického sochaře Luboše Moravce obdržela od radnice formou daru.

„Umístění plastiky Chemika na Palackého třídě dávno ztratilo své opodstatnění, zejména v souvislosti s přesunem Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice z náměstí Čs. legií do univerzitního kampusu na Stavařově v roce 2009. Tím, že plastika bude zasazena do nového kontextu, tak aby byla studentům fakulty opět v bezprostřední blízkosti, získá zpět svou symboliku,“ podotýká náměstek primátora Mgr. Jakub Rychtecký s tím, že hlavní podmínkou předání plastiky bylo její umístění ve veřejném prostoru.

Původně se plastika sedícího vědce s molekulovým modelem v pravé ruce nacházela na Palackého třídě v místě, kde nyní slepě ústí ulice Havlíčkova. Své nové zázemí nalezne v ulici Studentská, konkrétně před budovou děkanátu FChT, kam podle vyjádření děkana Fakulty chemicko-technologické tematicky patří.

„Jsme nesmírně potěšeni tím, že se vedení města rozhodlo věnovat tuto plastiku naší instituci jako připomenutí významného výročí vysokého chemického školství v Pardubicích. Letos oslavíme 70 let, proto vnímáme darování díla jako symbolické vyjádření vzájemné spolupráce mezi oběma stranami. Pardubice jsou městem chemie, kovová plastika Chemika je unikátním dílem tohoto druhu a ve městě zatím jediná, proto návaznost na vzdělávání v našem městě a regionu je zřejmá. Dílo bude odborně zrestaurováno v dílně uměleckého kováře Karla Bureše, který povrch celoplášťově ošetří a zrestauruje. Chemik – Atomový vědec bude umístěn na veřejně přístupném místě před naší fakultou na univerzitním náměstí, které je pomyslným srdcem celé univerzity. Nový podstavec válcovitého tvaru bude opatřen pamětní deskou, která bude připomínat propojení přátelství a spolupráce mezi městem a univerzitou. Slavnostní odhalení plastiky plánujeme v průběhu tohoto roku dle možností společenského dění a pozvání hlavních představitelů města bude samozřejmostí. Tento akt se tak stane symbolickým startem celé řady akcí a oslav spojených s letošním 70. výročím vysokého chemického školství v našem městě“, doplňuje důvody své žádosti o darování tohoto uměleckého díla do vlastnictví Univerzity Pardubice děkan fakulty prof. Petr Kalenda.

„Pro formu daru univerzitě jsme se rozhodli i z toho důvodu, že náklady na přemístění a s nimi spojené zrestaurování díla hradí Fakulta chemicko - technologická, která zafinancovala také zhotovení nového podstavce plastiky a garantuje nám, že bude rovněž zajišťovat následnou a odbornou péči o toto unikátní umělecké dílo,“ dodává náměstek Rychtecký. Plastika se v současné době nachází v úschově univerzity.

Luboš Moravec (1925 – 2010)

Akademický sochař Luboš Moravec se narodil 10.4.1925 v Dojetřicích nedaleko Kutné Hory. Od roku 1946 do roku 1953 studoval u českého sochaře a kreslíře prof. Josefa Wágnera (žáka Jana Štursy) na VŠUP v Praze, kde se seznámil se svou budoucí manželkou Janou Moravcovou – Modlovou, později uměleckou sochařkou. V průběhu svého umělecky plodného období, které trvalo téměř půl století, se především věnoval volné tvorbě. Svá díla realizoval jak v kovu, tak v kameni ve svém ateliéru, jehož nedílnou součástí byla velká pec. Ve spolupráci s manželkou vytvořil zcela nový postup při konečném opracování povrchu kovů (patinování, cizelování), tzv. techniku „metalizace“, která je pro jeho tvorbu typická. Ve svých přístupech upřednostňoval velké formy a zjednodušené tvary. Jeho umělecká pojetí vychází z obecných lidských námětů jako je láska, ženství, mateřství, rodina a příroda. Za dobu svého působení vystavoval v mnoha galeriích u nás i po celém světě, např. Národní galerie Praha, Krajská galerie Hradec Králové, galerie v Norimberku, Stockholmu, Oslu, Terezíně, Mnichově, Berlíně, Lisabonu, Londýně, Budapešti nebo také v Pekingu a Tokiu. S manželkou Janou měl jednu dceru Ivanu.

Vědci a studenti Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice se rozhodli pomoci a poskytnout svoje znalosti a zázemí pro analýzy vzorků lidí indikovaných na koronavir. Ve spolupráci s Pardubickou nemocnicí nyní chemici intenzivně komunikují o konkrétním zabezpečení a s vyhodnocování vzorků by chtěli začít co nejdříve. Pomohou tím urychlit testování možných nakažených lidí, které je jednou z nejdůležitějších forem prevence a zpomalení postupu nemoci.

„Na naší fakultě máme špičkové vědce, kvalifikované pracovité akademiky i moderní zázemí. To je důležité nejen pro vzdělávání nových studentů, ale v této době i pro pomoc, která je velmi potřeba. Zrychlíme-li testování, můžeme efektivně zastavit šíření koronaviru,“ říká prof. Petr Kalenda, děkan Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice.

Experti z univerzity využijí k analýzám laboratoře fakulty přímo v univerzitním kampusu, který je ale poměrně vzdálený od nemocnice. Za den budou schopni vyhodnotit přes 60 vzorků, které jim poskytne právě Pardubická nemocnice. Vybavení laboratoří jim umožňuje pracovat v týmech a případně i na směny. Do testování se chtějí pustit akademici i doktorandi Katedry biologických a biochemických věd, kteří se zabývají molekulární biologií. Odhadují, že analyzovat začnou maximálně do dvou týdnů, ale spíše dřív.

Pardubičtí chemici už v uplynulých dnech věnovali ochranné pomůcky Pardubické nemocnici a zakoupili pro ni také například 120 zcela nových ochranných brýlí. Darovali také 1 500 litrů roztoku k produkci dezinfekce pro partnerskou Střední průmyslovou školu chemickou Pardubice, se kterou na výrobě spolupracují.

Fakulta chemicko-technologická je nejstarší fakultou Univerzity Pardubice. Letos v červnu to bude právě 70 let od jejího založení jako základu současné univerzity.

Pardubice 30. března 2020

                                                                                                                                                        Martina Macková,
vedoucí Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa