Published: 05.04.2022
Lanškroun (Orlickoústecko) - Ve věku 90 let zemřel 28. března významný český medailér a sochař Zdeněk Kolářský. ČTK o tom informovala Dita Hálová z Městského muzeum Lanškroun. Kolářský ve své rozsáhlé medailérské a sochařské tvorbě propojoval další obory výtvarné a užitné tvorby, především typografii a tvorbu log v pracích vytvořených z různých kovů, nebránil se ani jejich kombinacím.
"Ačkoliv základem jeho realizací byly významné veřejné či soukromé zakázky, propojoval vždy figurální námět koncepčně s textovou složkou díla do integrálního uměleckého artefaktu se zřetelem na místo uplatnění," uvedla Hálová. Umělec vytvářel volné figurální plastiky, portrétní busty známých osobností, reliéfy a plakety. Velkou oblastí Kolářského tvorby jsou návrhy ražených i litých medailí a mincí, mincovní ražby, plakety nebo jejich modely. Specifickou část tvorby tvoří návrhy na insignie univerzit, měst či dalších zadavatelů. Tomuto oboru šperkařství s výrazným prvkem monumentality se věnoval s citem pro detail.
Zdeněk Kolářský se narodil v Kostelci nad Orlicí na Rychnovsku a studoval na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské v Železném Brodě. Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze (UMPRUM) absolvoval v roce 1956 v ateliéru modelování, glyptika a užitá plastika u architekta Karla Štipla. Následující tvůrčí život, který dělil mezi Prahu a rodný Kostelec nad Orlicí, vyplnil Kolářský velkým pracovním nasazením. Spolupracovníkem mu byl dlouhá léta jeho syn Petr.
S Fakultou chemicko-technologickou Univerzity Pardubice je jméno akademického sochaře Zdeňka Kolářského úzce spjato, jelikož právě z jeho dílny pochází návrh a realizace fakultní medaile vytvořené ku příležitosti 60. výročí založení vysokého chemického školství v Pardubicích a absolventského odznaku fakulty.
Umělec tvořil často pro východní Čechy, města a univerzity. Pardubický kraj a jeho galerie obdaroval rozsáhlými výsledky své tvorby. Jeho dílo je vystaveno zejména ve Východočeské galerii v Pardubicích a Městském muzeu Lanškroun. Rodný Kostelec nad Orlicí a především Lanškroun se staly doslova galeriemi pod širým nebem s velkým množstvím jeho pamětních reliéfů a sochařských děl. Velkou část tvůrčího života spojil s národní bankou, která mu poskytla prostor a podmínky pro unikátní práci včetně návrhů platidel. Do povědomí obyvatel Československa se dostal logotypem České pojišťovny z roku 1971 s charakteristickými třemi listy uplatněné na více než 700 místech celé republiky po dlouhých 35 let.
Navrhoval i další logotypy, jako prestižní lze označit spolupráci na Nové scéně Národního divadla v Praze, na které se podílel s architektem Karlem Pragerem společně se spoluautory skleněné fasády Stanislavem Libenským a Jaroslavou Brychtovou. Navrhl a vytvořil logotyp a jeho zhmotnění na fasádách budov Národního divadla a po změně označení také magické oko Laterny magiky. K ikonickým realizacím národní identity patří symbolický řetěz kolem jezdecké sochy svatého Václava od Josefa Václava Myslbeka na Václavském náměstí v Praze.
zdroj: ČTK
