Ve foyer fakulty si můžete zopakovat nejen Periodickou soustavu prvků, ale také můžete zhlédnout miniexpozici prací studentů Střední školy cestovního ruchu a grafického designu v Pardubicích.

Nová expozice je jedinečná, je tvořena pracemi absolventů a studentů 3. ročníku Grafického designu. Jedná se o tematické cvičení různých grafických technik, vizuálních postupů v počítačové grafice realizovaných digitálním tiskem. V nově představené miniexpozici, která se nachází v prostorách chodeb u poslucháren C1 a C4, můžete zhlédnout triptych o "neveselých příbězích" hraček - zvířátek, diptych typografického cvičení a geometrické abstrakce s názvem "Perfect" a geometrickou abstrakci ve stupních šedi a návrhy plakátů na fiktivní Letní filmový a hudební festival. Instalace výstavy bude k vidění do června 2022. Na práce studentů dohlížely a expozici připravily MgA. Lucie Farářová a Mgr. Pavla Kočová.

Soukromá střední škola cestovního ruchu byla založena v roce 1993 a v té době nabízela denní pomaturitní studium pro absolventy gymnázií či jiných středních škol. Velkou změnou prošla škola v roce 2011, kdy vedení školy zareagovalo na změny v poptávce a nové trendy a ve školním roce 2011/2012 otevřelo první ročník oboru „Grafický design“. Od července 2017 se změnil název školy na Střední škola cestovního ruchu a grafického designu, s.r.o. (SŠCG). V současné době má SŠCG kapacitu vzdělávat 300 studentů denní formy studia a 110 studentů dálkového studia.

MgA. Lucie Farářová
Mgr. Lucie Stříbrná, Ph.D.
foto Svatopluk Rafael

Univerzita Pardubice se opět představuje budoucím studentům na veletrhu vysokých škol Gaudeamus v Praze. Se zástupci všech 7 fakult univerzity se uchazeči o studium mohou potkat od 25. do 27. ledna na výstavišti PVA Expo Praha v hale číslo 4. Celkové informace o možnostech studia na Univerzitě Pardubice lze najít na studuj.upce.cz nebo jako video Den otevřených dveří Univerzity Pardubice - YouTube.

Kromě nabídky všech potřebných informací ke studiu a přijímacímu řízení na Univerzitě Pardubice zkusí vysokoškoláci z Dopravní fakulty Jana Pernera vtáhnout zájemce do hry.  Připravili totiž zajímavou soutěž, která simuluje skutečné fyzikální podmínky a děje při rozjíždění vlaku. Její algoritmy se používají při simulačních výpočtech dynamiky železničních vozidel. Hra je pro dva kráče – jeden ovládá lokomotivu a snaží se rozjet, zatímco druhý hráč mu pro to zhoršuje podmínky.

Zaujmout budoucí studenty je cílem také prezentace Fakulty zdravotnických studií s výukovými modely. Ty využívají studenti napříč všemi studijními programy, speciálně při nácviku modelových situací ve Zdravotnickém záchranářství a Porodní asistenci. Návštěvníci veletrhu Gaudeamus si ale mohou vyzkoušet také pomůcky a modely, které slouží k edukaci prevence onkologických onemocnění, nácviku správné manipulace s novorozencem nebo model prevence SBS (Shaken Baby Syndrom) - Syndromu třeseného dítěte.

Nerozhodným uchazečům pomohou přednášky jednotlivých vysokých škol, testovací centrum nebo poradenský servis. Univerzita Pardubice se představí na přednáškách všechny tři dny veletrhu. V úterý 25. ledna (13:05 – 13:25 hodin), ve středu 26. ledna (13:25 – 13:45 hodin) a ve čtvrtek 27. ledna (9:50 – 10:10 hodin).

Akce nabízí návštěvníkům možnosti studia na 244 univerzitách, vysokých školách, fakultách, vyšších odborných školách a jiných vzdělávacích institucích. Studenti si mají šanci vybrat z více než 7 000 studijních oborů. Na veletrhu jsou zastoupeny univerzity a vysoké školy z osmi zemí světa, a to z České republiky, Rakouska, Francie, Německa, Irska, Spojených arabských emirátů, Velké Británie a Maďarska.

V sobotu 15. 1. 2022 se náhle ve věku 95 let uzavřela životní pouť profesora Antonína Tocksteina. Odešel člověk, jehož jméno bylo po dlouhou dobu spjato s Katedrou fyzikální chemie Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice. Učitel, který vychoval několik generací fyzikálních chemiků. Uznávaný vědec, jehož práce zásadním způsobem ovlivnily vývoj fyzikální chemie jako vědního oboru.

Profesor Antonín Tockstein vystudoval chemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a svou disertační práci z oboru elektrochemie dokončil roku 1950 na Ústavu fyzikální chemie Univerzity Karlovy v polarografické laboratoři profesora Heyrovského. Po krátkém působení v Praze odešel v roce 1954 na Vysokou školu chemicko-technologickou v Pardubicích. Zde byl jeho výzkum zaměřen především do oblasti elektrochemie a od poloviny 60. let pak do oblasti reakční kinetiky. Od roku 1960 profesor Tockstein po dlouhou dobu vedl katedru fyzikální chemie. Jeho velkou zásluhou je, že se mu podařilo v krátké době podstatně zlepšit úroveň výuky fyzikální chemie i vědecko-výzkumné práce a přivést a vychovat postupně řadu pracovníků, kteří v této činnosti úspěšně pokračovali.

Profesor Tockstein je autorem řady skript a učebnic, např. „Fyzikální chemie - metody pro sledování tvorby produktů" (1978), „Fyzikální chemie I a II" a „Základy fyzikální chemie" (více vydání). Jako vysokoškolský učitel přednášel zcela novým a do té doby neobvyklým způsobem založeným na matematickém a fyzikálním zdůvodnění (odvozování) jednotlivých jevů a metod a nikoliv na jejich pouhém popisu. Proto si studenti profesora Tocksteina pamatují zejména jako náročného učitele, který vyžadoval znalosti diferenciálního a integrálního počtu na úrovni, která je pro dnešní studenty již těžko představitelná. Přesto v roce 1980 v úvodu  svých skript „Základy fyzikální chemie“ studentům píše „…výpočtové části jsou prováděny na některých místech velmi podrobně vzhledem k poměrně malé početní obratnosti studentů…“

V roce 1973 obhájil profesor Tockstein doktorskou disertaci DrSc. s názvem „Bezproudové křivky potenciál-čas a jejich použití v reakční kinetice“ a roku 1980 získal titul vysokoškolského profesora. V tehdejším Československu byl spoluzakladatelem oboru chemických oscilací.

Profesor Antonín Tockstein se navždy zapsal do kroniky života Univerzity Pardubice jako mimořádná osobnost. Byl vynikající vysokoškolský učitel, který se rozhodujícím způsobem zasloužil o vybudování Katedry fyzikální chemie na Univerzitě Pardubice a o její vzestup na současnou pedagogickou a vědeckou úroveň.

Za kolektiv Katedry fyzikální chemie
Libor Čapek a Alena Komersová
foto Milan Reinberk

I letos jsme zapojení do tradiční Tříkrálové sbírky, kterou připravila Oblastní charita Pardubice. Její zahájení na Univerzitě Pardubice si vzal na starost rektor prof. Jiří Málek společně s vedením univerzity.

Organizátoři doufají, že jim zachováte přízeň i v této náročné době a přispějete do tříkrálových pokladniček, aby mohli z vybraných darů nadále poskytovat své služby na profesionální úrovni a dále je rozšiřovat.

V budově rektorátu Univerzity Pardubice jsou umístěny 2 pokladničky, do kterých je možno přispět. Hlavní z nich je umístěna u vstupu do budovy rektorátu, u recepce, druhá je pak u sekretariátu kanceláře rektora.

Tříkrálová sbírka na UPCE probíhá v době od 6. do 12. ledna 2022.

Náš absolvent, excelentní vědec a milovník turistiky. To je budoucí rektor Univerzity Pardubice. Profesor Libor Čapek se postaví do čela vysoké školy od února 2022.

Co se vám vybaví, jaký máte pocit, kdykoliv slyšíte „Univerzita Pardubice“?

Srdeční záležitost. Cítím vděčnost za to, že je to moje alma mater, a hrdost, že zde mohu pracovat. Vidím studenty, kteří budou úspěšní v profesním i v osobním životě. Univerzitu Pardubice vnímám jako multioborovou univerzitu.

Jste skvělý vědec, lídr excelentního týmu a navíc pedagog. Nyní budete rektor, což je zcela odlišná práce. Jak plánujete sladit tyto role?

V současné době již nestačí být jen vědcem nebo pedagogem. Každý, kdo je řešitelem projektu, musí být zároveň dobrým manažerem a musí umět jednat s lidmi. V tomto směru se domnívám, že mohu na pozici rektora Univerzity Pardubice uplatnit své dlouholeté zkušenosti s vedením projektů realizovaných ve spolupráci více vysokých škol nebo partnerů z průmyslu.

Skloubit pozici rektora s mojí aktuální vzdělávací a vědeckou prací je samozřejmě prakticky nemožné. Vědecko-výzkumná činnost není jen o mně, ale o celém týmu. Je přirozené, že celou řadu aktivit převezmou mladší kolegové, se kterými již delší dobu spolupracuji. Pevně věřím, že mé rady a podněty budou pro skupinu i nadále přínosné. Na druhou stranu počítám s tím, že budu stále, i když v menší míře přednášet.

Pozice rektora Univerzity Pardubice je pro mě velká výzva a velký závazek. Být rektorem této univerzity bude zcela prioritní. Chtěl bych, aby po uplynutí mého funkčního období byl za mnou i mým týmem vidět zřetelný výsledek práce. Takový výsledek, který bude akademická obec hodnotit pozitivně.

Na co se jako rektor chcete především soustředit?

Univerzita Pardubice se musí opírat o jasně definovaný a trvale udržitelný mix vzdělávací a vědecko-výzkumné a tvůrčí činnosti. Chtěl bych podpořit synergie v rámci činnosti našich sedmi fakult.

V první fázi se zaměřím na diskuzi, která povede ke zvýšení atraktivity nabízených studijních programů a bude se týkat potenciálu přípravy nových studijních programů. V následujícím období budeme mít prostor pro přípravu profesních studijních programů. Velký prostor vidím také v přípravě multioborových studijních programů, které znamenají spolupráci více fakult.

V oblasti vědy a výzkumu bych chtěl klást důraz na tvorbu větších týmů, schopných konkurence nejen v českém, ale i v mezinárodním prostředí. Dnešní velmi turbulentní doba zvýšila nezbytnost digitalizace a automatizace služeb a procesů. Chtěl bych se zaměřit na to, abychom této příležitosti využili a snížili administrativní zátěž vyvíjenou na pracovníky univerzity. Byl bych také moc rád, kdyby moderní zázemí univerzity a náš kampus poskytovaly dál prostor pro studentské i univerzitní akce a na naši vysokou školu pravidelně mířili v rámci popularizačních akcí žáci i veřejnost.

Vidíte prostor pro další posun Univerzity Pardubice v řádu let?

Ano. Prostor pro neustálé zlepšování se vidím. Ostatně, pokud bych neviděl, pak bych ani nemohl být rektorem. Stejně jako se absolvent naší univerzity stále a dál vzdělává ve svém oboru, také naše univerzita se musí neustále vyvíjet, modernizovat a přinášet nové trendy. Aby byla atraktivní pro studenty a zaměstnance.

Jaká by podle vás měla být Univerzita Pardubice budoucnosti?

Univerzita Pardubice by měla už trvale patřit mezi deset nejvýznamnějších univerzit v České republice. Univerzitu Pardubice si představuji jako moderní instituci, která vytváří kvalitní prostor a takové zázemí, aby studenti byli hrdí na to, že u nás studují, a zaměstnanci, že pracují právě na této univerzitě.

Jaké místo v Pardubicích máte rád a proč?

V okolí Pardubic je pro mě oblíbeným místem Kunětická hora. Je to zajímavé místo a především je to od Pardubic nejbližší hora. Mám totiž rád hory, turistiku a s rodinou podnikáme výlety do vzdálenějších míst klidně i na jediný den. V poslední době se nám začalo velmi líbit v Krkonoších, zejména v okolí Špindlerova Mlýna a Harrachova.

Prof. Ing. Libor Čapek, Ph.D.
(1975)

Prorektor pro vědu a rozvoj a vedoucí Katedry fyzikální chemie na Fakultě chemicko-technologické získal inženýrský titul v roce 1998. Bylo to v oboru Fyzikální chemie právě na Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice. Disertační práci řešil v Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd ČR. V roce 2004 ji obhájil na Univerzitě Pardubice v oboru Fyzikální chemie s názvem „Struktura Co center v zeolitech beta. Selektivní katalytická redukce NO propanem na Co-zeolitech v přítomnosti vodní páry“. Za vynikající studijní výsledky v doktorském studijním programu získal Cenu ministryně školství, mládeže a tělovýchovy. Za osudové považuje své doktorské studium ve vědecké skupině paní Dr. Blanky Wichterlové, kde měl mimo jiné možnost podílet se na výzkumu katalyzátorů pro dopravní prostředky. V roce 2009 se stal docentem a v roce 2017 profesorem v oboru Fyzikální chemie na Univerzitě Pardubice. Dlouhodobě se zabývá výzkumem v oblasti heterogenní katalýzy a fotokatalýzy. Od roku 2007 se podílel na řešení významných projektů, zastával funkci předsedy Akademického senátu Fakulty chemicko-technologické, působí ve vědeckých radách vysokých škol nebo v Národním akreditačním úřadu. V letech 2019−2020 byl proděkanem pro vědu a v roce 2020 se stal prorektorem pro vědu a rozvoj. V listopadu 2021 byl zvolen kandidátem na rektora Univerzity Pardubice.

Tento text najdete v exkluzivním vydání časopisu Univerzity Pardubice MY UPCE, v tištěné i on-line podobě.

Zájemci o očkování proti Covid – 19 mají další příležitost. Ve spolupráci s Pardubickým krajem pokračuje očkování v kampusu Univerzity Pardubice v pondělí 3. 1. 2022 a v pondělí 17. 1. Vždy od 10 do 17 hodin ve vestibulu Fakulty chemicko-technologické. Tyto termíny očkování je možné využít i pro třetí posilující dávku očkování. 

Tento termín očkování Univerzita Pardubice umožňuje, aby všichni zaměstnanci univerzity, kteří absolvovali 2. dávku proti Covid-19 v květnu a červnu 2021, mohli dostat posilující dávku na UPCE.  

Dosud využilo nabídku očkování proti covidu-19 přímo v kampusu Univerzity Pardubice kolem 1 000 vysokoškoláků, zaměstnanců univerzity, středoškoláků a dalších občanů Pardubic. Vysoká škola poskytuje zdravotníkům zázemí ve vestibulu Fakulty chemicko-technologické. „Uvědomujeme si, že očkování představuje nejúčinnější cestu, jak chránit zdraví a životy nás všech a zároveň umožňuje plnohodnotné vzdělávání,“ uvedla prorektorka pro vnější vztahy Andrea Koblížková.

Pro 3. dávku se lze registrovat

V den, kdy uplyne doba 6 měsíců od poslední dávky očkování, obdrží lidé zvací SMS nebo e-mail ve znění: „CPOJ 32xx28xx22 se muze registrovat na posilujici davku ockovani proti Covid-19. Kontaktujte praktickeho lekare nebo se registrujte na crs.mzcr.cz.“ Před uplynutím této doby není možné aplikovat třetí posilující dávku.

Zájemci o třetí posilovací dávku mohou využít tyto možnosti:

• Registrace na očkovací místo (přes Centrální rezervační systém)
• Praktičtí lékaři 
• Očkovací místa bez nutnosti předchozí registrace – viz informace o očkování na UPCE.
• Telefonicky na Lince 1221

Významnou propagační akcí naší fakulty, která směřuje k získávání talentovaných uchazečů pro studium, je pořádání krajských kol Chemické olympiády.

Chemická olympiáda (ChO) je tradiční soutěží pro studenty gymnázií, kteří si vedle výuky chemie v rámci osnov našli čas na další zdokonalení v oboru, který většinou chtějí po ukončení střední školy dále studovat.

V pátek 3. prosince 2021 proběhlo na naší fakultě krajské kolo Chemické olympiády v kategorii A (poslední ročníky gymnázií) pro Pardubický a Královéhradecký kraj. Do krajského kola soutěže se probojovalo 14 soutěžících. Soutěž proběhla v novém formátu – teoretická část (3 hodiny) a praktická část (3 hodiny).

Absolutním vítězem se stal Tomáš Heger z Jiráskova gymnázia v Náchodě, nejlepším chemikem Pardubického kraje se stala Kateřina Zedníčková z gymnázia Vysoké Mýto.

prof. Ing. Karel Ventura, CSc.
Katedra analytické chemie

Celý život se věnuje materiálovému výzkumu a rozumí si zejména s prvky skupiny chalkogenů. Je chemik, ale jeho bádání je přínosné v oblasti elektrotechniky a optiky, přesah může mít i do medicíny, ochrany životního prostředí a bezpečnosti. „Každý prvek má specifickou konstituci a svoji elektronovou strukturu. Kdybych to měl převést do lidského světa, každý prvek je samostatná bytost. Má své důležité vlastnosti, které se dají vzájemně kombinovat,“ říká jeden z našich excelentních vědců profesor Tomáš Wágner z Fakulty chemicko-technologické, který získal unikátní a prestižní americký patent na svůj paměťový záznam informací.

Dosáhl jste vytoužené mety?

Nebylo to tak, že bych se honil za americkým patentem, ale situace tomu nahrála. Měl jsem výjimečnou příležitost, a té jsem se chopil.

Jakou příležitost?

Začnu příběhem. Na mezinárodní konferenci o chalkogenidech v roce 2010 jsem se setkal s osmaosmdesátiletým profesorem Ovshinskym, což byl americký vynálezce a vědec, vizionář a velmi vzácný člověk. Sám založil několik firem. Představil mi své vědecké krédo na jediné minci. Jedna její strana měla vepsáno „Information“ a byla na ní hlava člověka se zvýrazněným mozkem. Na druhé straně mince se symbolem slunce byl nápis „Energy“. A to je přesně hnací motor materiálového výzkumu. Tam se řadíme i my s našimi chytrými materiály.

Energie ukládá informace?

Chalkogenidové materiály se uplatní díky svým vlastnostem i tam, kde je třeba zpracovat a uchovat data a informace. Tyto vlastnosti ženou lidskou populaci dopředu. Oblast materiálového výzkumu se pořád vyvíjí, protože naše populace generuje každý rok stovky exabytů (exabyt je jednotka vyjadřující množství digitálních dat – pozn. red.). A tyhle informace a data, ať jsou to fotografie nebo dokumenty, se musí ve virtuálním světě uchovávat a zpracovávat.

A s ukládáním dat souvisí i váš patent?

Náš výzkum se týká oblasti tenkých vrstev chalkogenidů, kde jsou přítomné kromě selenu další prvky jako stříbro, germanium, antimon. Připravujeme amorfní slitiny a z těchto slitin nanášíme tenké vrstvy na nanometrové úrovni.

Vaše materiály mohou lépe ukládat informace ve virtuálním světě?

Dá se to tak říci. Ale je to velmi živá oblast, ve které pracuje řada výzkumných skupin. My jsme využili možnosti dostat se v této oblasti blíž k aplikaci. Studujeme tenké vrstvy a individuální paměťové buňky, kde můžeme testovat binární zápis. Ukazuje se, že pomocí těchto materiálů můžeme vytvářet při stejnosměrném napětí buď vodivé propojení, nebo obecně měnit elektrický odpor materiálu. Fáze vodivá se vyvolá tak, že při vloženém napětí se v materiálu vytvoří vodivý kontakt, zjednodušeně nanodrátek, který propojí dvě elektrody. Při obrácené polaritě napětí se tento drátek rozpojí a materiál nevede proud. Jenže my se můžeme dostat ještě mnohem dál na víceúrovňový zápis a do menších rozměrů. Testovali jsme paměťové buňky na úrovni rozměru jednotek mikrometrů. A to je předmět vynálezu. Tedy o tisíc méně, než je jeden milimetr. Výrobní úroveň, ke které výzkum směřuje, je ještě o tři řády níže. V našich podmínkách to už ale není možné zkoumat, protože bychom museli mít mimo jiné velmi čisté prostory a speciální laboratoře bez prachových částic. I sám chemik osobně je v prostředí velmi čistých provozů, kde se zpracovávají polovodiče, znečisťující element. Potřebuje tedy například speciální bezprašnou kombinézu.

Zcela zjednodušeně. Informace, které naše společnost vygeneruje, potřebujete dostat na co nejmenší plochu. A tam by se měly účinně zpracovat.

Ano. Naším úkolem bylo dokázat, že náš materiál funguje spolehlivě. Jedná se o jiný způsob ukládání dat, než je v současnosti běžně využíván v paměťových médiích. Tato technologie slibuje až tisíckrát rychlejší běh, až tisíckrát vyšší životnost, až desetkrát vyšší hustotu zaznamenaných dat. Bylo nutné prokázat, že se jedná o materiál s ověřenými vlastnostmi, že objemové sklo i tenká vrstva fungují tak, jak mají. V metodice jsme podali důkaz, že paměťová buňka spíná a zápis je stabilní. Aby vše fungovalo, museli jsme vytvořit vlastní software. Byli jsme si jisti a vědomi toho, že pracujeme na něčem novém a unikátním. Proto jsme začali věřit, že by mohlo naše bádání vést k patentu.

V tuhle chvíli máte vynález patentovaný.

Patentový úřad ve Spojených státech amerických jej přijal loni 29. prosince. Americký patent je velmi složitá procedura, tři roky jsme o něj bojovali. Centrum transferu technologií a znalostí Univerzity Pardubice nám poskytlo při patentovém řízení veškerý servis, protože je s ním hodně práce a úřadování.

Ale stálo to za to.

Získat takový patent není jak koupit housku v krámě. Je to můj jediný americký patent a považuji ho v rámci své vědecké cesty za velice příjemnou odměnu.

Jaký je systém patentování?

Patentové řízení má hned několik stádií. Připraví se český patent, který se předloží patentové kanceláři. Ta prozkoumá, co patentujete, prohlédne literaturu a zjistí, jestli váš výzkum už někdo nepublikoval v jiných patentech. A když projdete, tak si řeknete, že byste mohli s výzkumem aspirovat na patent vyšší úrovně, což je evropský, případně americký patent. Kladou vám různé dotazy, které musíte vysvětlovat. Je to vlastně ověření objevu. A pokud váš objev projde, musíte zažádat o nostrifikaci v dané zemi. V rámci nostrifikace procházíte zase zkoumáním, kdy je výzkum rozebíraný na „součástky“. Když vše klapne, patentový úřad uzná, že lze danou věc patentovat.

A co bude teď?

Patent je nyní volně přístupný. Doufáme, že si ho někdo všimne a najde nějaké další uplatnění. V tomto ohledu je dobré vědět, že každá špičková firma má svá výzkumná oddělení. Tenhle nápad může někoho z technologů zaujmout a ti mohou naše poznatky využít. Oslovili jsme už jednu nadnárodní firmu, která vyrábí monokrystalický křemík, křemíkové desky a integrované obvody. Tak by ji naše technologie mohla zaujmout. Mají pobočky po celém světě, i v Americe.

Jak se váš výzkum promítne do běžného života?

Ve zvýšeném objemu dat, které bude moci například počítač zpracovat, uložit a učit se. Každý z nás denně používá mobilní telefon, počítač a dnes už je „chytrý“ i vysavač. Díky čipům a elektronickým součástkám má chytré zařízení v sobě zabudovanou paměť, která pomáhá řídit logické operace. U našeho paměťového záznamu je důležité vědět, že se jedná o paměť netěkavou.

Co to znamená?

Informaci zapíšeme. Když odstraníme vnější energii napětí, informace zůstane zapsaná. To je další přidaná hodnota našich paměťových materiálů. Zatímco u současných pamětí, které fungují na principu tranzistoru a CMOS (Complementary Metal Oxide Semiconductor) technologie, je nutné držet napětí, jinak se záznam vymaže.

Kde kromě oblasti elektroniky mohou vaše materiály fungovat?

Paměťové buňky mohou být kombinovány do paměťových, neuronových sítí a vést k napodobování funkcí lidského mozku. Mozek tvoří neurony a synapse (vodivá propojení). Paměťové buňky mají plasticitu, dají se nabíjet na různou napěťovou úroveň. Signál, který tím běží, se určitým způsobem zpracovává. Jednou by umělé neuronové sítě mohly nahrazovat činnost lidského mozku či části nervového systému. A tím se mi do výzkumu vrací medicína, kterou jsem chtěl kdysi studovat.

Jak by sítě nahradily mozek?

Například po zranění by se daly nahradit části chybějícího nervového systému v lidském těle. A tělo by dál fungovalo. Člověk by mohl začít chodit nebo vidět.

To je tedy obrovská výzva…

Jsem tím nadšený. Ale je to spíš výzva pro mé nástupce.

 Když mluvíme o vašem výzkumu, jaké chemické prvky ve vašich materiálech lze najít?

Zabýváme se primárně polovodivými materiály, mezi něž patří řada slitin a chalkogenidových sloučenin. Jsou to slitiny, nebo sloučeniny s řadou prvků, ale vždycky v nich musí být kyslík, síra, selen nebo telur plus nějaké další prvky. Tyto materiály se dají připravit v různé formě. Buď jako objemový materiál, nebo se z nich dají připravit vlákna, případně prášky nebo tenké vrstvy. My se zabýváme ve výzkumu převážně chalkogenidy síry, selenu a teluru. V poslední době nám do výzkumu vstupují sloučeniny s kyslíkem. Dají se připravit jako amorfní, nebo krystalické. Nás zajímá spíše amorfní (struktura materiálů není pevně uspořádaná – pozn. red.) i nanokrystalická struktura.

Proč právě tato struktura?

Z amorfního materiálu se dá poměrně velmi dobře vytvářet jakýkoliv tvar, a to v objemu čočky nebo vlákna, které vedou světelný paprsek. Případně prášky (tablety), které se dají slisovat. Tenké vrstvy jsou zajímavé v tom, že směřují do nanoúrovně, která je spojená s nanotechnologiemi. Zajímáme se o strukturu a jejich fotonické vlastnosti. Fotonické materiály jsou vhodné pro vedení a zpracování optického signálu nebo ke generaci signálu, jako jsou lasery nebo zesilovače. Elektrické vlastnosti souvisí s materiály, které mohou být vhodné pro paměťový záznam.

Co si ještě laik může představit pod materiálovým výzkumem?

Je to výzkum skel, polovodičů, iontových vodičů, dopanty mohou být přechodné kovy, prvky vzácných zemin. V dnešní době je spousta komunikací vedena přes optické vlnovody, optická vlákna, což zrychluje komunikaci. Zde vstupuje do hry druhá strana mince profesora Ovshinskeho, „Energie“, její generace, transport a ukládání. V době covidu se teplota testovaných lidí měřila bezdotykově. I v těchto přístrojích jsou chalkogenidová skla. Ale tyto materiály se dají využít i v oblasti bezpečnosti, kdy se rozpozná obličej, například teroristů. Díky infračervené optice se v medicíně používají laserové nože, kdy vám rozříznou tkáň, ale ta nekrvácí, protože vlnová délka koaguluje tkáň a zabrání krvácení.

Jak se stalo, že jste si vybral jako svůj obor právě chemii?

Můj tatínek byl obvodní lékař a já jsem chtěl pokračovat v jeho šlépějích. I když idylická představa vesnického lékaře, který dopoledne ordinoval a odpoledne jezdil za pacienty, dávno neexistuje. Na medicínu mě nevzali a život mě poslal k chemii. Vůbec toho nelituju. Na podzim roku 1977 jsem nastoupil na VŠCHT v Pardubicích. Byl to pro mě obrovský informační šok, na humanitním gymnáziu byl hlavní akcent na biologii. I když z chemie jsem maturoval také. Na vysoké škole jsem se seznámil s profesorem Frumarem. V zanícení pro vědu a materiálový výzkum to byl můj celoživotní vzor a guru. Později jsme se stali nerozlučnými pracovními kolegy a přáteli. Byl to nadšený vědec, který dokázal člověka zapálit a zabýval se věcmi, které mě velmi lákaly. Polovodiči! Vrátil jsem se ke svému klukovskému nadšení pro elektrotechniku, rádia a magnetofony. Vždycky mě zajímalo, jak všechny ty přístroje fungují. A tady u profesora Frumara jsem se dostal k jejich podstatě. Pokračoval jsem v jeho skupině a v pátém ročníku jsem psal diplomku na téma „chalkogenidy“. A ty mě drží pořád, jak vidíte.

Proč vás tolik fascinuje právě anorganická chemie?

Každý prvek má nějakou konstituci, svoji elektronovou strukturu. Kdybych to měl převést do lidského světa, každý prvek je samostatná bytost. Má své důležité vlastnosti, které se dají kombinovat.

Asi si nedovedete už představit, že byste dělal v životě něco jiného, nebo ano?

Vždycky mě zajímala podstata věcí a jejich fungování. Ale ano, bavila by mě medicína, biologie, kde bych se mohl snažit pochopit, proč mechanismy fungují právě takhle. Fascinuje mě příroda, kde je vše dokonale zorganizované a my se snažíme jen horko těžko přiblížit. Mým velkým koníčkem je proto také např. včelaření.

Je vůbec něco, co se vám v životě nepodařilo?

Třeba se mi nepovedlo prosadit výstavbu velkého centra materiálového výzkumu v Pardubicích, co mělo stát v kampusu v prostoru louky za Fakultou chemicko-technologickou. Pět let práce, přípravy projektu vědeckého i stavebního, sestavování vědeckého týmu, práce s projektanty a architekty, vše přišlo vniveč. Velká životní zkušenost!

Mincí jsme náš rozhovor začínali a mincí ho také skončíme. Co máte společného s knihou „Hromadný nález denárů z konce 10. století z Chýště“?

Dělal jsem prvkovou analýzu oněch nalezených denárů. Když u obce Chýšť v Pardubickém kraji objevili archeologové denáry, dostalo je do vínku pardubické muzeum. Historik Ladislav Nekvapil mě oslovil, zda bych mohl zjistit, z jakého materiálu mince byly. Potvrdil jsem, že se razily ze slitiny zlata, stříbra a mědi. Tyto mince jsou o 11 století starší než mince profesora Ovshinskeho. I po tolika staletích je z nich cítit obrovská energie a obsahují mnoho historických informací.

Zajímáte se o historii?

Už od gymnázia mě zajímá historie, české dějiny a dějiny Pardubicka. Práce na denárech byla odbočkou od mého hlavního zaměření, ale moc mě bavila. Nemám plány na dvacet let dopředu, ale snažím se využít okamžik, který dává smysl. A tenhle jsem také využil.

prof. Ing. Tomáš Wágner, DrSc.
(1958)

Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Pardubicích. Působí na Katedře obecné a anorganické chemie Fakulty chemicko-technologické. V roce 1990 získal titul CSc. – kandidát věd a v roce 2005 se stal profesorem pro obor anorganické chemie. Vědeckou hodnost doktora chemických věd (DrSc.) získal v roce 2016. Po revoluci absolvoval dvouletou zahraniční stáž ve skotském Edinburghu, dva a půl roku se věnoval výzkumu v Kanadě. Přednášel na vědeckých konferencích a univerzitách v Japonsku, Číně, Jižní Koreji, Americe, Rusku, Velké Británii, Francii, Řecku nebo v Itálii. Řadu mezinárodních vědeckých akcí uspořádal i v Pardubicích. V roce 2014 vytvořil tým na výzkum pokročilých nekrystalických materiálů. Vychoval řadu úspěšných studentů, kteří pokračují ve výzkumu a dobře se uplatnili doma i v zahraničí. V současné době vědecky participuje v Centru materiálů a nanotechnologií (CEMNAT). Dosud publikoval více jak 230 vědeckých článků a jeho h-index je 31. V závěru loňského roku získal americký patent s názvem „Method of forming a metalic conductive filament and Random Access Memory device for carrying out the method“.

Tento text najdete v exkluzivním vydání časopisu Univerzity Pardubice MY UPCE, v tištěné i on-line podobě.

Fakulta chemicko-technologická Univerzity Pardubice nabízí studium "Univerzity třetího věku" s cyklem přednášek „Chemie pro život“.

V našem programu populární formou představujeme nejnovější poznatky z oborů vyučovaných na Fakultě chemicko-technologické zajímavé pro širokou laickou veřejnost. Vyučující z řad akademických pracovníků fakult Univerzity Pardubice i odborníci z praxe prezentují vybraná témata tak přitažlivým způsobem, že překonají i některé zažité nepříznivé postoje neodborné veřejnosti vůči chemii jako takové. 

Studium univerzity třetího věku je základem pro neustálý duševní rozvoj občanů poproduktivního věku, kterým se takto nejen rozšiřují jejich znalosti, ale především je stimulován jejich zájem o současné dění, praktické využívání získaných vědomostí a o stálý aktivní přístup k životu.

U3V má celkový rozsah 184 hodin a probíhá čtyři semestry:

1. Chemie, zdraví a prostředí
2. Chemie ve světě potravin a výživy
3. Chemie ve službách
4. Spotřebitelská chemie

Podrobné informace a registrační formulář najdete na webu Univerzity třetího věku.

Cenu za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti přírodních věd udělil ministr školství, mládeže a tělovýchovy Michalu Holčapkovi z Fakulty chemicko-technologické.

Téma výzkumu prof. Michala Holčapka z Fakulty chemicko-technologické, který získal Cenu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v oblasti výzkumu, vývoje a inovací je detekce rakoviny slinivky a dalších typů pomocí analýzy lipidů. Špičkový vědec se svým týmem objevil novou metodu, která dokáže zjistit onemocnění rakovinou slinivky z pouhé kapky krve a postup rozšířil také na karcinom ledvin, prsu a prostaty. Analytický chemik potvrdil, že tímto způsobem je možné detekovat nemoc se správností přes 90 procent.

Studie karcinomu slinivky provedli vědci na základě změření vzorků více než 800 vzorků pacientů, závěry ověřila nezávislá měření na špičkových pracovištích v Německu a Singapuru. Na tuto metodiku získal tým evropský patent a patentová řízení na další typy karcinomů jsou v pokročilé fázi řízení. Nyní vědci plánují převést metodiku do klinické praxe.
„Aplikaci analýzy lipidů pro včasnou detekci vybraných typů karcinomů předcházelo mnoho let vývoje nových lipidomických metod. Nejdříve pro kvalitativní analýzu, následně pro robustní kvantifikaci a teprve nakonec analýza krve a tkání pacientů,“ říká prof. Ing. Michal Holčapek, Ph.D., který se zabývá vývojem nových analytických metod pro analýzu lipidů již více než 20 let a získal řadu národních i mezinárodních ocenění. „Jednotlivec v současné době nemůže ve vědě příliš dokázat, protože multidisciplinární výzkum vyžaduje větší týmy. Je pro mě velkým potěšením, že se v mé skupině sešli mladí lidé z několika zemí, které spojuje zájem o vědu. Ti mají zásadní podíl na tom, že se nám daří posouvat možnosti lipidomické analýzy,“ dodal Michal Holčapek, který je také spoluzakladatelem a viceprezidentem Mezinárodní společnosti pro lipidomiku. 
Prof. Michal Holčapek získal loni také plaketu rektora univerzity za zcela výjimečný vědecký počin. Stal se prvním držitelem ceny za mezinárodní přesah svého základního výzkumu a uvádění výsledků vědy do praxe. Absolvent pardubické vysoké školy patří na Univerzitě Pardubice k nejcitovanějším autorům vědeckých publikací.

prof. Ing. Michal Holčapek, Ph.D. | Univerzita Pardubice (upce.cz)