Přejít k hlavnímu obsahu

Přihlášení pro studenty

Přihlášení pro zaměstnance

uenm_uvod_foto_110904.jpg

Akademický pracovník, vedoucí ústavu
Telefon:          +420 46 603 8504
E-mail:            milos.ferjencik@upce.cz
Kancelář:       
TP1 , kancelář č. 03 011

Vědecké zaměření 

Zabývám se péčí o bezpečnost. Zajímají mě zejména témata uvedená níže.  

Základy přístupu k bezpečnosti/riziku

Následující obrázek popisuje soustavný přístup k analýze a k řízení bezpečnosti, který navazuje na obavy ze scénářů působících škody. Takový přístup používá profesionál v chemickém průmyslu, který si uvědomuje, že 1) nežádoucí události představují nenahraditelný zdroj informací a je potřebné je analyzovat a poučit se z nich, 2) riziko zacházení s nebezpečnými látkami, energiemi, reakcemi lze analyzovat a výsledky se dají používat k manažerskému rozhodování. To, že tento přístup odpovídá dosaženému poznání v péči o bezpečnost, neznamená, že jej všichni profesionálové v chemickém průmyslu berou za svůj. Zajímám se o to, jak modifikovat a upřesňovat tento přístup, aby nezpochybnitelně pomáhal, a o to, jak působit na jeho žádoucí uživatele, aby jej přijímali jako užitečný nástroj.

Metody analýzy příčin nežádoucích událostí

Analýze příčin nežádoucích událostí se ve světě každodenně věnuje bezpočet osob a týmů. Navzdory tomu dodnes nepanuje shoda o základech těchto analýz a o metodách, jež mají být používány. Není to až tak překvapivé, když si uvědomíme, že nežádoucí události mají velké spektrum podob, že nastávají v nejrůznějších druzích procesů, že systémy, které tyto procesy realizují, často složitě kombinují technické i sociální prvky. Jejich příčiny lze identifikovat v různých vrstvách realizace procesů a při analýze se mohou uplatňovat a kombinovat různé typy pohledů a zjednodušení. Zabývám se otázkami, jak klasifikovat a identifikovat hlubší příčiny nežádoucích událostí, a jak vytvářet soustavné a široce použitelné postupy pro analýzu příčin nežádoucích událostí.

Analýzy skutečných nežádoucích událostí

Nežádoucí události mohou nastat v různých prostředích a mohou mít nejrůznější následky. Není účelné omezovat se jen na některé typy nehod. Existují tři dobré důvody, proč analýzy provádět: 1) V naší minulosti existuje řada nežádoucích událostí, ze kterých dodnes nebylo vytěženo žádoucí poučení, protože jejich příčiny byly poznány a interpretovány jen povrchně a zkresleně nebo dokonce nebyly vůbec prozkoumány. 2) V současnosti se stávají nové a nové nežádoucí události, které si zaslouží nepředpojatou a důkladnou analýzu, aby mohly být účinně využity pro poučení. 3) Analýzy skutečných nežádoucích událostí představují zdroj podnětů pro rozvíjení metod analýzy příčin nežádoucích událostí. Zároveň jsou prostředím pro testování nově navrhovaných metod analýzy.

Přístup k výuce bezpečnostního inženýrství

Nakolik má být výuka bezpečnostního inženýrství oddělována od výuky odborných předmětů, které ji využívají a nakolik má do nich být integrována? Co představuje základní a neopominutelná témata bezpečnostního inženýrství? Co naopak pokládat za speciální znalosti a dovednosti? Jaké metody by měly být k výuce bezpečnostního inženýrství používány? Jak reflektovat ve výuce, že nejde jen o předávání jistých znalostí a dovedností, ale také o formování určitých postojů?

Zjednodušené analýzy rizika

Užitečnost analýz rizika pro nejrůznější průmyslové obory je dnes vcelku všeobecně uznávána. Málokde jsou však ochotni investovat do rozsáhlých a podrobných rozborů. O to většímu zájmu se těší různá zjednodušení analýz rizika. Obvyklým způsobem zjednodušení je příprava sady společných pomůcek (například interaktivních dotazníků) pro celou třídu podobných zařízení. Jiné způsoby zjednodušování se opírají o úspěšnou metodu LOPA doplněnou případně o identifikaci a vhodné zatřídění bezpečnostních přístrojových systémů (SIS). Zajímavým a obtížněji řešitelným problémem je zjednodušování analýzy rizika v procesech, kde se vyskytuje a může se navzájem ovlivňovat větší počet zdrojů rizika.

Aplikace analýz rizika ve výbušinářství

Analýza rizika je známá jako universální postup aplikovatelný na jakoukoli lidskou činnost. Pro konkrétní průmyslová odvětví však musí být tento obecný postup doplněn o detailní návody zohledňující jejich specifické procesy a zdroje rizika. V současnosti existují detailní návody a postupy analýzy rizika jen pro malý počet průmyslových odvětví. Především pro jaderné elektrárny, těžební ropné plošiny a otevřené petrochemické technologie. Pro další odvětví se návody vytvářejí případ od případu, často tak, že se existující návody různě modifikují a přizpůsobují. Vzhledem k tomu, že působím na ústavu energetických materiálů, obrací se můj zájem na doplnění a úpravy obecné metodiky nezbytné pro aplikaci detailní analýzy rizika na výbušinářské procesy.

Praktické řízení bezpečnosti

Péče o bezpečnost se uskutečňuje souběžně se snahou o ekonomický úspěch. Je důležité a není snadné umět tyto dvě oblasti skloubit tak, aby péče o bezpečnost neohrožovala hospodárnost, a aby zároveň důraz na ekonomiku nepotlačoval péči o bezpečnost. Provozovatelé podniků se snaží vyhovět spletité bezpečnostní legislativě, vytvářet zisk a nebýt za škůdce společnosti. Otázka, jak efektivně řídit bezpečnost, se neřeší jen v podnicích, ale i v činnostech armády a policie, nebo například ve školních laboratořích. Snažím se pomáhat tomu, aby si moderní péče o bezpečnost dovedlas touto otázkou poradit.